Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 20.2.2015, 395. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Sírachovec, kapitola 41

1 Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe

člověku, který si pokojně žije mezi svými statky,

který žije bezstarostně a má ve všem úspěch

a který je ještě schopen těšit se z dobrého jídla.

2 Ó smrti, jak dobrý je tvůj rozsudek pro člověka nuzného

a toho, jehož síly ochabují,

pro člověka vysokého stáří, pro něhož je všechno obtížné,

všemu se brání a ztrácí trpělivost.

3 Neboj se rozsudku smrti,

pamatuj na ty, kdo tě předešli,

i na ty, co půjdou po tobě.

4 Je to rozsudek vynesený Hospodinem nade vším tvorstvem.

Proč bys odporoval vůli Nejvyššího?

Ať život trvá deset, sto nebo i tisíc let,

v podsvětí se na to nikdo nebude ptát.

5 Jaká líheň nestoudnosti bývají děti hříšníků,

vyrůstající v příbytcích svévolníků.

6 Dědictví hříšného plemene zanikne

a jeho potomstvo bude trvale zneuctěno hanbou.

7 Otci svévolníkovi budou jeho děti předhazovat,

že jsou kvůli němu ostouzeny.

8 Běda vám, muži svévolní,

že jste opustili zákon Boha nejvyššího.

9 Když jste se narodili, přišli jste na svět k prokletí,

a až zemřete, prokletí bude vaším podílem.

10 Všechno, co je ze země, do země odejde,

tak svévolníci půjdou z prokletí do záhuby.

11 Lidé truchlí nad tělem nebožtíka,

ale nedobré jméno hříšníků bude zahlazeno.

12 Pečuj o své jméno, to tě přetrvá spíše než tisíce velkých pokladů zlata.

13 Dobrý život je přesně vyměřen,

ale dobré jméno přetrvá věky.

14 Žijte v pokoji a zachovávejte to, v čem jste byly vychovány, mé děti.

Skrytá moudrost a ukrytý poklad,

k čemu je to obojí užitečné?

15 Lepší je člověk, který skrývá svou pošetilost,

než ten, kdo skrývá svou moudrost.

16 Proto se zamyslete nad mými slovy;

není vždycky správné propadat se studem,

jako ne všechno je všemi pokládáno za hodné úcty.

17 Styďte se před otcem a matkou za smilstvo,

před knížetem nebo velmožem za lež,

18 před vyšetřovatelem a soudcem za přečin,

před shromážděním a lidem za nepravost.

19 Styď se před druhem nebo přítelem za křivdu,

před místem, kde přebýváš jako cizinec, za krádež;

20 před Boží pravdou a smlouvou za to,

že v náručí zadržuješ chléb,

21 že urážíš, když bereš nebo dáváš,

že neodpovídáš, když tě druzí zdraví,

22 že vrháš pohledy po nevěstce,

že se odvracíš od souvěrce,

23 že si přivlastňuješ, co právem patří jinému,

že se ohlížíš za vdanou ženou,

24 že jsi dotěrný k otrokyni jiného

– neochomýtej se kolem jejího lůžka –,

25 že jsi s přáteli jednal urážlivě, když jsi dar znechutil výčitkami,

26 že opakuješ, co jsi slyšel,

a že prozrazuješ, co mělo zůstat utajeno.

27 Tak prokážeš pravý stud a najdeš oblibu u všech lidí.

Sírachovec, kapitola 42

1 Nestyď se za tyto věci

a neohlížej se na nikoho, abys nezhřešil:

2 Za zákon Nejvyššího a za smlouvu,

za rozsudek, jímž byl odsouzen svévolník,

3 za účtování s druhem a spolucestujícími,

za rozdělení dědictví druhům,

4 za poctivé váhy a závaží,

za zisk, ať velký nebo malý,

5 za výtěžek z obchodního podnikání,

za neustálé napomínání dětí,

za to, že jsi do krve zbičoval záda špatného služebníka.

6 Před všetečnou ženou je dobré všechno zajistit,

a kde je mnoho rukou, dej všechno pod zámek!

7 Spočítej a zvaž všechno, cokoli předáváš,

vydané i přijaté si zapiš!

8 Nestyď se pokárat nerozumného a hlupáka,

ale ani člověka vysokého stáří,

jestliže se provinil proti mladým.

Tak prokážeš správné vychování

a získáš uznání všech živých.

9 Dcera bývá skrytou příčinou, že otec nespí,

že mu starost o ni zahání spánek.

Když je mladá, aby neodkvetla dřív, než se vdá,

když je provdaná, aby se nezprotivila muži.

10 Dokud je pannou, aby nebyla zneuctěna

a neotěhotněla ve svém otcovském domě.

Žije-li s mužem, aby se nedopustila nevěry,

anebo, ač provdána, aby nezůstala neplodná.

11 Na nevázanou dceru přísně dohlížej,

aby tě nevydala škodolibé radosti nepřátel,

pomluvám ve městě a klevetám mezi lidmi,

a nepřivedla tě k hanbě před mnohými.

12 U žádného člověka nehleď na krásu

a nevysedávej uprostřed žen!

13 Neboť ze šatů vylétá mol

a od ženy vychází ženská špatnost.

14 Lepší je špatnost muže než dobrota ženy,

je to žena, kdo přivádí do hanby a zneuctění.

15 Budu připomínat skutky Hospodinovy

a budu vypravovat, co jsem viděl.

Slovy Hospodinovými byla učiněna jeho díla:

16 Zářící slunce shlíží dolů na všechno

a Hospodinovy slávy je plné jeho dílo.

17 Hospodinovým svatým nebylo dáno,

aby vyprávěli o všech jeho divech,

kterými Hospodin, Všemohoucí, zajistil,

aby vše pevně stálo v jeho slávě.

18 Měří propastnou tůni i hloubku srdce

a vyzná se v jejich záludnosti.

Nejvyšší má totiž znalost všeho

a sleduje znamení věků.

19 Odhaluje věci minulé i budoucí

a odkrývá stopy všech tajů světa.

20 Neujde mu žádná myšlenka

a jediné slovo se před ním neskryje.

21 Dal řád velikým skutkům své moudrosti,

on, který je od věků na věky.

Nebylo třeba nic přidat ani ubrat,

nepotřeboval žádného rádce.

22 Jak jsou vzácná všechna jeho díla,

i když z nich vidíme jen jiskřičku.

23 Vše to je v činnosti a trvá navěky,

vše odpovídá svému účelu.

24 Všechno se vyskytuje v páru,

jedno je protějškem druhého,

Hospodin nestvořil nic neúplného.

25 Jedno druhému dopomáhá k dokonalosti;

kdo se kdy nasytí zíráním na Boží slávu?

Sírachovec, kapitola 43

1 Chloubou výšin je čistá obloha,

pohled na nebe je slavná podívaná.

2 Slunce, jak se ukáže,

vyhlašuje už při rozbřesku,

jakým podivuhodným nástrojem je toto dílo Nejvyššího.

3 O polednách vypražuje krajinu,

kdo obstojí před jeho žárem?

4 Při pracích vyžadujících žár se rozdmýchává pec,

slunce však je trojnásob žhavější, když rozpaluje hory.

Vydechuje ohnivý žár,

paprsky, které vyzařuje, oslepují oči.

5 Velký je Hospodin, který je učinil,

podle jeho slov pospíchá svou cestou.

6 Také měsíc vždy v pravou chvíli určuje časy

a je věčným znamením.

7 Měsíc je znamením, pomocí něhož se stanoví svátky,

od úplňku se zmenšuje, až docela zmizí.

8 Jeho jménem je nazván i úsek času: měsíc.

Podivuhodně roste a mění se,

jako maják pro zástupy na výšině září na nebeské klenbě.

9 Krásou nebe je nádhera hvězd,

skvost třpytící se na výsostech Hospodinových.

10 Podle slov Svatého, podle jeho příkazu budou věčně stát,

na svých stanovištích se nikdy neunaví.

11 Pohlédni na duhu a dobrořeč tomu, kdo ji vytvořil,

je neobyčejně krásná ve svém lesku.

12 Obepíná nebe v nádherném oblouku,

ruce Nejvyššího ji napjaly.

13 Z jeho rozkazu se rozpoutá sněhová metelice,

sesílá rychlé blesky svého soudu.

14 Proto se otevírají nebeské sklady

a mraky z nich vylétají jako ptáci.

15 Svou velkou mocí nakupí mraky,

které se pak tříští v oblázky krupobití.

16 Když se ukáže, třesou se hory,

podle jeho vůle vane jižní vítr.

17 Svým hromobitím krotí zemi,

též bouřlivým severákem a větrnou smrští.

18 Jako když se ptáci slétají k zemi, sype vločky sněhu,

a ty usedají, jako by se snášela hejna kobylek.

Jeho krásnou bělostí je oslněno oko

a srdce žasne nad jeho přívalem.

19 Zemi posypává jíním jako solí,

to když zmrzne, je jak hroty jehel.

20 Zavane chladný severní vítr

a na vodě se utvoří led.

Objeví se všude, kde se drží voda,

a přikryje ji jako pancířem.

21 Stráví hory, sežehne poušť,

zelené osení zničí jako oheň.

22 Rychlým lékem, který vše zahojí, je mlha:

padne rosa a po vedru přinese osvěžení.

23 Mocí svého rozhodnutí zkrotil Bůh propastnou tůni

a zasadil do ní ostrovy.

24 Mořeplavci vypravují o moři a jeho nebezpečích,

k ohromení všech, kdo to na vlastní uši slyší.

25 Žijí tam neuvěřitelní a podivní tvorové,

nejrůznější druhy živočichů a obrovští vodní netvoři.

26 Jen s Boží pomocí dopluje k cíli ten, koho on poslal,

jen jeho slovem to všechno tvoří řád.

27 Mnohé by se ještě dalo povědět,

a přesto bychom nedošli ke konci.

Souhrnně řečeno: To vše je on.

28 Kde najdeme sílu, abychom ho oslavovali?

Vždyť on je větší než všechna jeho díla.

29 Hospodin budí bázeň, je převeliký,

jeho moc je podivuhodná.

30 Vy, kteří oslavujete Hospodina,

vyvyšujte ho, jak jen to dovedete,

on bude i tak větší než všechna slova chvály.

Vy, kdo mu provoláváte slávu,

přidejte na síle a neumdlévejte,

vždyť v tom stejně neuděláte dost.

31 Kdo ho viděl, aby o něm mohl vyprávět?

Kdo ho bude velebit takového, jaký doopravdy je?

32 Mnohá tajemství jsou ještě větší než tato,

neboť jsme spatřili dosud málo z jeho skutků.

33 Hospodin je tvůrcem všeho a zbožným dal moudrost.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti