Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 27.3.2015, 425. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Úvod ke 2. listu Timoteovi

1. Úvodní charakteristika

První a druhý list Timoteovi a List Titovi jsou od 18. století obvykle označovány jako „pastorální listy“. Tyto listy nejsou adresovány církevním obcím, ale pastýřům – představeným církevních obcí. Obsahují zejména pokyny k vykonávání církevního úřadu a podmínky k přijímání osob do církevní služby.
 
2. Okolnosti vzniku
Pastorální listy se odlišují z hlediska formy a obsahu od ostatních Pavlových listů a tvoří samostatnou skupinu. Tyto listy se nestaví proti židokřesťanům, kteří odmítají Pavlovo evangelium, jež je nezávislé na židovském zákonu (srov. List Galaťanům), nýbrž vystupují proti představitelům židovsky zabarveného „gnosticismu“, (srov. 1 Tim 6,20), který představoval vážnou hrozbu pro ranou církev. Myšlenka na brzký příchod Krista ustupuje v těchto listech do pozadí. Křesťané se již delší dobu zaměřují na život ve světě. Církevní úřady, které vznikaly v době Pavla, začínají nabývat pevnou formu: přestavení (biskupové), starší (presbyteři) a jáhni. V této nové situaci poskytují pastorální listy směrnice a pokyny pro nositele úřadu.
Z těchto důvodů se současní badatelé domnívají, že pastorální listy nepochází bezprostředně od apoštola Pavla. Autor těchto tří listů, ať už je to kdokoli, je přesvědčen, že píše ve smyslu a v autoritě apoštola Pavla a že se závazností předkládá jeho nauku. Pastorální listy vznikly asi kolem roku 100. Místo sepsání nelze s jistotou stanovit. Možná byly sepsány v Malé Asii (Efes?) nebo v Římě.
 
3. Adresát 1 a 2 Tim
1 a 2 Tim jsou adresovány blízkému spolupracovníku apoštola Pavla, který je jmenován v 1 Sol 1,1; 2 Kor 1,1; Flp; Flm 1; Kol 1,1 a 2 Sol 1,1 jako spoluodesílatel. Nejedná se ovšem o soukromé dopisy.
Timotej se pravděpodobně obrátil na křesťanství pod vlivem Pavla (srov. 1 Kor 4,17) a stal se apoštolovým spolupracovníkem místo Barnabáše. V Sk 16,1 se uvádí, že pocházel z Lystry, že jeho otec byl řeckého původu a jeho matka byla Židovka, která uvěřila v Krista. Timotej se tak stal společníkem Pavla na jeho druhé misijní cestě (Sk 16,3). Pavel jej nechal obřezat z ohledu na Židy, kteří žili v té oblasti (Sk 16,3). Timoteje nalezneme v Athénách (Sk 17,14-15), v Korintu (Sk 18,5) a v Efesu (Sk 19,22). Apoštol Pavel si jej velice cenil (srov. 1 Kor 4,17; 1 Sol 3,2n; Flp 2,20-22; Řím 16,21); v 1 Kor 16,10 o něm dokonce prohlásil: „koná stejné dílo Páně jako já“. Timotej byl v pavlovských církevních obcích uznáván jako důležitý apoštolův spolupracovník, a tak je možné i vysvětlit volbu tohoto jména jako fiktivního adresáta. 2 Tim 1,5 jmenuje jeho matku Euniké a babičku Lois. Podle 1 Tim 1,3 ponechal apoštol Pavel Timoteje jako biskupa v Efesu, aby tam zápolil s mylným učením, zatímco sám cestoval do Makedonie.
 
4. Struktura a obsah 2 Tim
     Začátek Listu (1,1-5)
            Preskript (1,1-2)
            Díkůvzdání (1,3-5)
    Výzva Timotejovi (1,6-2,13)
            Výzva k věrnosti ve víře (1,6-14)
            Pavlovy bolestné a útěšné zkušenosti (1,15-18)
            Napomenutí k neohroženému předávání víry (2,1-7)
            Společenství s Kristem a svědectví o něm (2,8-13)
    Výzva k uchování správného učení (2,14-4,8)
            Varování před mylným učením (2,14-26)
            Proroctví o mylných učitelích (3,1-9)
            Výzva k věrnosti a stálosti (3,10-17)
            Výzva k neúnavné službě pravdě – Pavlova závěť (4,1-8)
     Závěr listu (4,9-22)
           Osobní sdělení o spolupracovnících – apoštolova situace (4,9-18)
           Pozdravy (4,19-21)
           Přání požehnání (4,22)
 
Ve středu pozornosti se nachází uchování křesťanské tradice, a to především pavlovského učení. Se zřetelem ke štěpení a nejistotám v křesťanských obcích má být znovu objevena tradice v její síle. V souvislosti s touto skutečností je zapotřebí chránit církevní obce před názory mylných učitelů. Jeden takovýto názor spočívá v tom, že tělesné vzkříšení mrtvých je popíráno s odkazem na tvrzení, že existuje pouze duchovní vzkříšení (srov. 2 Tim 2,18). S odmítnutím mylných učitelů je zároveň spojeno opětné získání těch, kdo se stali stoupenci tohoto mylného učení (srov. 2 Tim 2,25).
 
5. Literatura
U. Borse, První a druhý list Timotejovi, List Titovi, MSKNZ 13, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001
P. Pokorný, Literární a teologický úvod do Nového zákona, Praha: Vyšehrad, 1993.
L. Tichý, Úvod do Nového zákona, Svitavy: Trinitas, 20032.
 
zpracoval: Petr Mareček

 

2. Timoteovi, kapitola 1

1 Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, poslaný hlásat zaslíbený život v Kristu Ježíši – 2 Timoteovi, milovanému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.

3 Děkuji za tebe Bohu, kterému sloužím s čistým svědomím jako moji předkové, když na tebe neustále myslím ve svých modlitbách ve dne v noci. 4 Vzpomínám na tvé slzy a toužím tě spatřit, aby moje radost byla úplná. 5 Připomínám si tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lóis a tvá matka Euniké a kterou máš, jak jsem přesvědčen, i ty.

6 Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou. 7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy. 8 Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh, 9 který nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy 10 a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu. 11 K jeho zvěstování jsem já byl ustanoven hlasatelem, apoštolem a učitelem. 12 Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne.

13 Měj za vzor zdravých slov to, co jsi slyšel ode mne ve víře a lásce, která nás spojuje v Kristu Ježíši. 14 Svěřený poklad chraň mocí Ducha svatého, který v nás přebývá.

15 Víš, že se ode mne odvrátili všichni v Asii, mezi nimi Fygelos a Hermogenés. 16 Kéž Pán prokáže milosrdenství Oneziforově rodině. Několikrát mě potěšil a nestyděl se za mé řetězy; 17 když přišel do Říma, usilovně mě hledal, až mě našel. 18 Kéž mu Pán dá, aby u něho našel milosrdenství v onen den. A jaké služby vykonal v Efezu, víš nejlépe sám.

2. Timoteovi, kapitola 2

1 A ty, můj synu, buď silný milostí Krista Ježíše, 2 a co jsi ode mne slyšel před mnoha svědky, svěř to věrným lidem, kteří budou schopni učit zase jiné. 3 Snášej se mnou všechno zlé jako řádný voják Krista Ježíše. 4 Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí. 5 A kdo závodí, nedostane cenu, nezávodí-li podle pravidel. 6 Také rolník musí nejprve těžce pracovat, než sklidí úrodu. 7 Uvažuj o tom, co říkám. Pán ti dá, abys všechno pochopil.

8 Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium. 9 Pro ně snáším utrpení a dokonce pouta jako zločinec. Ale Boží slovo není spoutáno. 10 A tak všechno snáším pro vyvolené, aby i oni dosáhli spásy v Kristu Ježíši a věčné slávy. 11 Věrohodné je to slovo:

Jestliže jsme s ním zemřeli,

budeme s ním i žít.

12 Jestliže s ním vytrváme,

budeme s ním i vládnout.

Zapřeme-li ho,

i on nás zapře.

13 Jsme-li nevěrní,

on zůstává věrný,

neboť nemůže zapřít sám sebe.

14 Toto připomínej a před tváří Boží naléhavě domlouvej bratřím, aby se nepřeli o slova. Není to k ničemu, leda k rozvrácení posluchačů. 15 Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy. 16 Bezbožným a planým řečem se vyhýbej. Neboť takoví lidé půjdou stále dál ve své bezbožnosti 17 a jejich učení se bude šířit jako rakovina. K nim patří Hymenaios a Filétos, 18 kteří zbloudili z cesty pravdy, když říkají, že naše vzkříšení už nastalo; tak podvracejí víru některých bratří. 19 Ovšem pevný Boží základ trvá a nese nápis ‚Pán zná ty, kdo jsou jeho‘ a ‚ať se odvrátí od nespravedlnosti každý, kdo vyznává jméno Páně‘. 20 Ve velké domácnosti nejsou jen zlaté a stříbrné nádoby, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny pro cenné věci, druhé na odpadky. 21 Kdo se od těch falešných nauk očistí, bude nástrojem vznešeným, posvěceným, užitečným pro hospodáře, připraveným ke každému dobrému dílu.

22 Vyhýbej se mladické prudkosti, usiluj o spravedlnost, víru, lásku a pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce. 23 Nepouštěj se do hloupých sporů, v jakých si libují nepoučení lidé; víš, že vedou jen k hádkám. 24 Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý. 25 Má vlídně poučovat odpůrce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu 26 a vzpamatují se z ďáblových nástrah, do kterých se dali polapit, když podlehli jeho vůli.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti