Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 3.4.2015, 429. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Ozeáš, kapitola 5

1 Slyšte to, kněží,

napni pozornost, dome izraelský,

naslouchej, dome královský,

neboť vám byl svěřen soud.

Stali jste se však osidlem pro Mispu,

rozprostřenou sítí na Táboru,

2 jámou, kterou vyhloubili odpadlíci.

Ale já je všechny ztrestám.

3 Znám Efrajima,

Izrael se přede mnou neukryje.

Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu,

bývá Izrael poskvrněn.

4 Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu;

je v nich duch smilstva,

neznají Hospodina.

5 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu.

Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost,

upadne s nimi i Juda.

6 Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina,

ale nenajdou.

Unikl jim.

7 Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně,

zplodili cizí syny.

Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.

8 Zatrubte v Gibeji na polnici,

na pozoun v Rámě,

křičte na poplach v Bét-ávenu!

Táhnou proti tobě, Benjamíne!

9 Efrajim bude vzbuzovat úděs v den,

kdy bude ztrestán;

izraelské kmeny seznamuji s pravdou.

10 Judští velmožové jsou jako ti,

kdo přenášejí mezníky.

Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.

11 Efrajim bude poroben a zkrušen soudem,

protože se rád honí za žvástem.

12 Budu Efrajimovi jako hnisavá rána

a jako kostižer Judovu domu.

13 Když spatřil Efrajim svoji nemoc

a Juda svou otevřenou ránu,

šel Efrajim k Ašúrovi,

poslal k velkokráli.

Ten vás však vyléčit nemůže,

vaši otevřenou ránu nevyhojí!

14 Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev,

na Judův dům jako lvíče.

Já, já rozsápu a odejdu,

uchvátím a nikdo nevysvobodí.

15 Odejdu, vrátím se ke svému místu,

dokud nevyznají svou vinu

a nezačnou mě hledat.

Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.

Ozeáš, kapitola 6

1 „Pojďte, vraťme se k Hospodinu,

on nás rozsápal a také zhojí,

zranil nás a také obváže.

2 Po dvou dnech nám vrátí život,

třetího dne nám dá povstat

a my před ním budeme žít.

3 Poznávejme Hospodina,

usilujme ho poznat.

Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.

Přijde k nám jako přívaly dešťů

a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“

4 Co mám s tebou dělat, Efrajime?

Co mám s tebou dělat, Judo?

Vaše zbožnost je jak jitřní obláček,

jako rosa, která hned po ránu mizí.

5 Proto jsem je otesával skrze proroky,

ubíjel jsem je výroky svých úst;

z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.

6 Chci milosrdenství, ne oběť,

poznání Boha je nad zápaly.

7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu,

ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.

8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti,

městem krvavých stop.

9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží,

vraždí na cestě do Šekemu,

prosazují své mrzké plány.

10 V izraelském domě vidím strašnou věc:

Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.

11 A tobě, Judo, nastane žeň,

až změním úděl svého lidu.

Ozeáš, kapitola 7

1 Když chci léčit Izraele,

vychází najevo nepravost Efrajimova

a zlořády Samaří,

jak proradně jednají.

Zloděj se vloupává,

horda přepadává na ulici.

2 Ani jim nepřijde na mysl,

že na všechny jejich zlořády pamatuji.

Jejich skutky je obklopují,

mám je před očima.

3 Svými zlořády dělají radost králi,

svými přetvářkami velmožům.

4 Jsou to samí cizoložníci,

jsou jako sálající pec bez pekaře,

který přestal bdít,

když dal zadělané těsto kynout.

5 V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem;

spřáhl se s posměvači.

6 Záludně se k němu blíží,

jejich srdce je jako pec;

po celou noc spí jejich pekař,

za jitra shoří plápolajícím plamenem.

7 Každý z nich sálá jako pec,

požírají své soudce;

všichni jejich králové padají,

nikdo z nich nevolá ke mně.

8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem,

Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.

9 Cizáci stravují jeho sílu,

on to nepoznává;

ačkoli prokvétá šedinami,

on to nepoznává.

10 Ten, jenž je Pýchou Izraele,

obrátí se proti němu.

K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí,

hledat ho je ani nenapadne. 1

1 Efrajim je jako nerozumná holubice,

snadno se dá zlákat.

Volají k Egyptu,

chodí do Asýrie.

12 Až zase půjdou,

rozestřu na ně svou síť,

schytám je jako nebeské ptactvo,

ztrestám je,

jak o tom slýchali ve svém shromáždění.

13 Běda jim, protože utekli ode mne.

Zhouba na ně, že mi byli nevěrní.

Já jsem je vykoupil,

oni však o mně mluví lži.

14 Ve svém srdci neúpějí ke mně,

když kvílejí na svých ložích.

Scházejí se při obilí a moštu

a mně se vyhýbají.

15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži,

oni o mně smýšleli zle.

16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu,

jsou jako záludný luk.

Mečem padají jejich velmožové pro jazyk,

jenž soptí hněvem.

Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.

Ozeáš, kapitola 8

1 Polnici k ústům!

Jak orel na dům Hospodinův!

Přestoupili moji smlouvu,

proti mému zákonu se vzepřeli.

2 Budou ke mně úpět:

„Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“

3 Izrael zanevřel na to, co je dobré,

bude jej honit nepřítel.

4 Krále si ustanovili, ale beze mne,

dosadili velmože, ale já se k nim neznám.

Ze svého stříbra a zlata

si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.

5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel.

Můj hněv proti nim plane!

Jak dlouho ještě?

Bez trestu nezůstanou.

6 Neboť ten býček je z Izraele,

udělal jej řemeslník, není to Bůh.

Ze samařského býčka zbudou jen třísky.

7 Zaseli vítr, sklidí bouři.

Nevyroste jim ani stéblo,

co vzklíčí, nevydá žádnou mouku;

kdyby snad i něco vydalo,

pohltí to cizáci.

8 Izrael bude pohlcen.

Hle, budou mezi pronárody

jako bezcenná nádoba.

9 Vystupovali k Ašúrovi,

k osamělému divokému oslu;

Efrajim kupčí láskou.

10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody,

přece je seženu dohromady

a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.

11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil;

má tedy oltáře a hřeší.

12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc,

bude to pokládáno za něco cizího.

13 Když mi obětují dary,

obětují maso, aby se najedli.

Hospodin v nich nemá zalíbení.

Však si připomene jejich nepravost

a ztrestá je za jejich hříchy.

Půjdou zpátky do Egypta.

14 Izrael zapomněl na svého Učinitele

a nastavěl chrámků,

Juda postavil mnoho opevněných měst.

Ale já pošlu na jeho města oheň

a ten pozře jejich paláce.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti