Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 4.4.2015, 430. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Ozeáš, kapitola 9

1 Neraduj se, Izraeli,

rozpustilým jásotem jako národy!

Smilstvem se odvracíš od svého Boha,

miluješ nevěstčí mzdu na každém obilním humně.

2 Humno ani lis jim obživu nedá,

mošt v zemi selže.

3 Nebudou sídlit v Hospodinově zemi.

Efrajim se vrátí do Egypta,

v Asýrii budou jíst poskvrněné věci.

4 Už nepřinesou Hospodinu úlitbu vína,

nebudou mu příjemné jejich obětní hody.

Stanou se jim chlebem zármutku.

Všichni, kdo ho jedí, se poskvrní

. Kdo se živí jejich chlebem,

nesmí vstoupit do Hospodinova domu.

5 Co chcete připravit pro slavnostní den,

pro sváteční den Hospodinův?

6 Neboť i když vyjdou ze zhouby,

sebere je Egypt, Memfis je pohřbí.

Jejich převzácné stříbro podědí bodláčí,

v jejich stanech se rozroste trní.

7 Přišly dny navštívení,

přišly dny odvety,

Izrael to pozná!

Je prorok pošetilý?

Muž ducha je potřeštěnec?

To pro tvou velkou nepravost, pro velkou nevraživost.

8 Ten, kdo spolu s mým Bohem hlídá Efrajima, je prorok.

Na všech jeho cestách je čihařské osidlo,

v domě jeho Boha nevraživost.

9 Zabředli hluboko, propadli zkáze jako za dnů Gibeje.

Na jejich nepravost Bůh pamatuje,

ztrestá je za jejich hříchy.

10 Jak hrozny na poušti našel jsem Izraele,

jak první plody fíkovníku, ty nejranější,

spatřil jsem vaše otce.

Oni však odešli za Baal-peórem,

zasvětili se té ohavě

a stali se ohyzdami jako jejich miláček.

11 Efrajimova sláva odlétne jako ptáče.

Nebudou plodit ani rodit, ani neotěhotní.

12 I kdyby své syny odchovali,

připravím je o ně, žádný nezůstane.

Běda i jim, běda, až od nich odstoupím.

13 Efrajim, jak jsem viděl,

tíhne k Týru ležícímu nad nivami;

teď však Efrajim bude muset vyvést před toho vraha své syny.

14 Dej jim, Hospodine! Co jim dáš?

Neplodné lůno a vyschlé prsy jim dej!

15 V Gilgálu je zdroj všech jejich zlořádů,

proto jsem je tam začal nenávidět.

Pro jejich zlé skutky je vypudím ze svého domu.

Lásku jim už znovu neprokážu.

Všichni jejich velmoži jsou umíněnci.

16 Efrajim bude pobit, jejich kořen uschne,

žádné ovoce neponesou.

I kdyby něco zplodili,

usmrtím to nejvzácnější, plody jejich lůna. –

17 Můj Bůh je zavrhne;

protože ho neposlouchali,

stanou se psanci mezi pronárody.

Ozeáš, kapitola 10

1 Izrael je rozbujelá réva,

plody jen pro sebe nasazuje.

Čím více má plodů, tím více oltářů staví,

čím je jeho země lepší,

tím lépe zdobí posvátné sloupy.

2 Jejich srdce je plné úlisnosti,

budou však za vinu pykat.

On jejich oltáře strhne,

zničí jejich posvátné sloupy.

3 Teď říkají:

„Nemáme krále.

Nebojíme se Hospodina,

a král – co by nám mohl udělat?“

4 Zaklínají se falešnými slovy,

když uzavírají smlouvu

; jejich soud bují jako jedovaté býlí na zoraném poli.

5 Obyvatelé Samaří se budou třást strachem

o bétávenské jalovice;

jeho lid bude truchlit nad býčkem.

Ať si jeho žreci jásají nad jeho slávou,

ta se od něho odstěhuje.

6 I jeho socha bude odnesena do Asýrie

jako obětní dar velkokráli.

Efrajim sklidí ostudu,

Izrael bude zahanben pro své rozhodnutí.

7 Zajde Samaří i jeho král,

bude jako pěna na vodách.

8 Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu,

hřích Izraele.

Na jejich oltářích vyroste trní a hloží

. Tu řeknou horám: „Přikryjte nás!“

a pahorkům: „Padněte na nás!“

9 Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli.

Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka

proti pachatelům bezpráví.

10 Budu je trestat, jak sám budu chtít,

národy se proti nim shromáždí,

aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost.

11 Efrajim je jalovice jhu přivyklá,

bývá ráda při výmlatu.

Přistoupil jsem k její pěkné šíji:

Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat,

Jákob bude vláčet.

12 Rozsívejte si pro spravedlnost,

sklízejte pro milosrdenství,

zorejte svůj úhor.

Je čas dotázat se Hospodina.

Až přijde, svlaží vás spravedlností.

13 Orali jste svévoli,

sklízeli bezpráví,

jedli jste ovoce přetvářky.

Doufal jsi v svou cestu,

v množství svých bohatýrů.

14 V tvém lidu nastane rozbroj,

všechny tvé pevnosti budou vypleněny,

jako když Šalman vyplenil Bét-arbél,

v den boje byla rozdrcena matka nad syny.

15 Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády.

Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.

Ozeáš, kapitola 11

1 Když byl Izrael mládenečkem, zamiloval jsem si ho,

zavolal jsem svého syna z Egypta.

2 Proroci je volali,

oni se však od nich odvraceli,

obětovali baalům,

pálili kadidlo tesaným modlám.

3 Ačkoli jsem sám naučil Efrajima chodit,

on na své rámě bral modly.

Nepoznali, že já jsem je uzdravoval. –

4 Provázky lidskými jsem je táhl,

provazy milování,

byl jsem jako ti,

kdo jim nadlehčují jho,

když jsem se k němu nakláněl a krmil jej.

5 Nevrátí se do egyptské země,

ale jeho králem bude Ašúr,

neboť odmítli vrátit se ke mně.

6 V jeho městech bude řádit meč,

skoncuje s jeho mluvky,

pro jejich záměry je pozře.

7 Můj lid se zdráhá vrátit se ke mně;

když ho volají k Nejvyššímu,

nikdo se nepozvedne.

8 Což bych se tě, Efrajime, mohl vzdát,

mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat?

Cožpak bych tě mohl vydat jako Admu,

naložit s tebou jako se Sebójímem?

Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo,

jsem pohnut hlubokou lítostí.

9 Nedám průchod svému planoucímu hněvu,

nezničím Efrajima,

protože jsem Bůh, a ne člověk,

jsem Svatý uprostřed tebe;

nepřijdu s hněvivostí.

10 Budou následovat Hospodina,

až zařve jako lev.

Až vydá řev, přiběhnou s třesením synové od moře,

11 přilétnou s třesením z Egypta jako ptáče,

z asyrské země jako holubice.

A já je usadím v jejich domech,

je výrok Hospodinův.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti