Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 6.4.2015, 431. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Ozeáš, kapitola 12

1 Efrajim mě obklíčil přetvářkou,

dům izraelský záludností;

též Juda je před Bohem vrtkavý stále,

i když je věrný svatým obyčejům.

2 Efrajim se živí větrem,

za východním větrem se honí po celé dny,

množí lež a zhoubu.

S Asýrií uzavírají smlouvu,

do Egypta donášejí olej.

3 Též s Judou povede Hospodin spor,

Jákoba ztrestá za jeho cesty,

odplatí mu podle jeho skutků.

4 Už v mateřském životě úskočně jednal se svým bratrem,

ale v mužném věku jako kníže zápasil s Bohem.

5 Jako kníže se utkal s andělem a obstál.

Plakal a prosil o smilování.

V Bét-elu nalézá toho,

který tam s námi rozmlouvá.

6 Hospodin je Bůh zástupů

, jménem Hospodin je připomínán.

7 Navrať se tedy ke svému Bohu,

dbej na milosrdenství a právo,

s nadějí vytrvale čekej na svého Boha.

8 Efrajim je kramář,

v ruce má falešná závaží,

rád klame.

9 A říká: „Ano, zbohatl jsem,

získal jsem si jmění.

Na ničem, čeho jsem nabyl,

nelze shledat hříšnou nepravost.“

10 Já však jsem Hospodin, tvůj Bůh,

už z egyptské země.

Zase tě usadím ve stanech

jako za dnů, kdy jsem se s tebou setkával.

11 Mluvím k prorokům a dávám mnohá viděn

skrze proroky předkládám podobenství.

12 Gileád páchá ničemnosti, propadne zmaru;

v Gilgálu obětují býky,

jejich oltáře se stanou hromadami sutě mezi brázdami pole.

13 Jákob uprchl na pole Aramské,

Izrael pro ženu sloužil,

pro ženu střežil stáda.

14 Skrze proroka vyvedl Hospodin Izraele z Egypta,

skrze proroka nad ním držel stráž.

15 Efrajim vzbudil urážkami Boží rozhořčení;

krev, kterou prolil, uvrhne jeho Pán na něho

a jeho tupení mu vrátí.

Ozeáš, kapitola 13

1 Kdykoli Efrajim promluvil, nastalo zděšení,

byl vznešený v Izraeli,

ale provinil se Baalem

a propadl smrti.

2 A přesto hřeší dál,

odlévají si modly,

modlářské stvůry ze stříbra podle svých nápadů.

Všechno je to jen výrobek řemeslníků

. O těch modlách říkají:

„Ti, kdo obětují, ať líbají býčky.“

3 Proto budou jak jitřní obláček,

jako rosa, která hned po ránu mizí,

jako plevy, jež vichr odvane z humna,

jako kouř z dymníku.

4 Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh,

už z egyptské země.

Nepoznal jsi Boha kromě mne;

mimo mne jiného zachránce není.

5 Já jsem tě poznal na poušti,

ve vyprahlé zemi.

6 Měli pastvy do sytosti.

Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo,

zapomněli na mě.

7 Budu na ně jako mladý lev,

budu číhat u cesty jak levhart,

8 střetnu se s nimi jako medvědice zbavená mláďat.

Hruď až k srdci jim roztrhám,

sežeru je tam jako lvice;

polní zvěř je rozsápe.

9 Je to tvá zkáza, Izraeli,

že jsi proti mně, proti své pomoci.

10 Kdepak je tvůj král?

Ať tě zachrání ve všech tvých městech.

Kde jsou tvoji soudcové, o něž jsi žádal:

„Dej mi krále a velmože“?

11 Dávám ti krále rozhněván

a beru ti jej v prchlivosti.

12 Efrajimovy nepravosti jsou svázány,

jeho hříchy uschovány.

13 Dolehnou na něho bolesti rodičky.

Je to syn nemoudrý;

nechtěl opustit včas lůno rodičky.

14 Mám je vyplatit ze spárů podsvětí,

vykoupit ze smrti?

Kde je, smrti, tvá morová rána?

Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár?

Lítost však bude mým očím skryta.

15 I když Efrajim mezi bratry ponese ovoce,

přižene se východní vítr, vítr Hospodinův;

už se zdvihá z pouště.

Jeho zdroj zklame,

jeho pramen vyschne,

vypleněn bude poklad veškerých vzácností.

Ozeáš, kapitola 14

1 Samaří bude pykat,

že se stavělo na odpor svému Bohu.

Padnou mečem,

jejich pacholátka budou rozdrcena,

těhotné ženy rozpolceny.

2 Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu,

neboť jsi upadl pro svoji nepravost.

3 Vezměte s sebou tato slova,

obraťte se k Hospodinu,

řekněte mu:

„Promiň nám všechnu nepravost,

přijmi nás laskavě,

když chceme oběti býčků nahradit svými rty.

4 Ašúr nás nezachrání,

na oře nevsedneme

a výrobku svých rukou nebudeme už říkat:

‚Náš Bože!‘

U tebe přece nalézá sirotek slitování.“

5 Jejich odvrácení uzdravím,

rád si je zamiluji,

neboť můj hněv se od nich odvrátil.

6 Budu Izraeli rosou,

rozkvete jako lilie,

zapustí kořeny jako libanónský cedr.

7 Jeho ratolesti se rozloží,

ve své velebnosti bude podoben olivě

a jeho vůně bude jako vůně Libanónu.

8 Usednou opět v jeho stínu,

budou pěstovat obilí,

rozkvetou jako réva připomínající libanónské víno. –

9 Co je mi do nějakých modlářských stvůr, Efrajime?

Řekl jsem přece, že na něho shlédnu.

Jsem jako zelený cypřiš;

ode mne budeš mít ovoce, které poneseš.

10 Kdo je moudrý, aby těmto věcem porozuměl,

rozumný, aby je pochopil?

Hospodinovy cesty jsou přímé,

spravedliví budou po nich chodit,

nevěrní však na nich upadnou.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti