Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 14.4.2015, 438. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Úvod ke knize Izaiáš

Kniha Izaiáš
 
1. Izaiáš (Iz 1–39)
Osobnost a kniha
Prorok, jehož jméno značí Hospodin je spása, pocházel z Jeruzaléma, z urozeného rodu, narodil se kolem r. 765; jeho působení trvalo zhruba do konce VIII. stol., ale týkalo se jen některých kritických momentů, mezi nimiž nemáme o něm žádné zprávy.
Izaiáš je povolán za proroka v r. 740 – v této 1. fázi kritizuje rozmařilost obyvatel obou království, která bude potrestána (kap. 1–5); v období syrsko-efraimské války (kolem r. 735) varuje před spojenectvím s protiasyrskou koalicí, povzbuzuje k důvěře v Boha (kap. 1–6); kolem r. 724 ohlašuje brzký zánik Samaří (kap. 28); do začátku vlády Ezechiášovy (asi r. 716) spadají výroky proti národům (kap. 13–23); nezdařené Sancheribovo tažení proti Jeruzalému r. 701 je vylíčeno v kap. 36–39.
Přímé Izaiášovo autorství je sporné – lze je např. s jistotou vyloučit u biografické části (kap. 36–39), též 2 tzv. apokalypsy jsou pozdějšího data; důležitá byla jeho kázání (symbolické činy jsou u něj vzácné, svým synům však dává symbolická jména).
Struktura spisu zahrnujícího Iz 1–39:
1. kap. 1–5: proroctví proti Judsku a Jeruzalému;
2. kap. 6–12: kniha Immanuelova;
3. kap. 13–23: proroctví proti národům;
4. kap. 24–27: velká apokalypsa;
5. kap. 28–33: sbírka „běda“;
6. kap. 34–35: malá apokalypsa;
7. kap. 36–39: historická vsuvka
Základní témata: obhajoba Božího práva (kritika útlaku chudých), vyvolení Siónu, proti němuž marně útočí cizí národy; Boží svatost a transcendence jako mysterium tremendum; spása přicházející od Hospodina vyžaduje nespoléhat na lidské prostředky, ale mít víru; mesianismus vázaný na davidovskou linii, vrcholící v budoucím ideálním Potomku.
Z literárního hlediska je Izaiáš geniálním básníkem – užívá velmi působivých obrazů, dovede v hutné zkratce spojit konkrétnost se vznešeností.
 
2. Deuteroizaiáš (Iz 40–55)
Anonymní prorok útěchy (srov. Iz 40,1), aktivní ke konci babylónského zajetí, jeho spis přiřazen k Izaiášovu, jelikož patří k jeho duchovním dědicům; odlišen od Izaiáše v XVIII. stol. Döderleinem; zahrnuje kap. 40–55; rozdíly jsou rázu stylistického i obsahového (rozvláčnější, méně konkrétní, s apologetickým zaměřením) – zmínka o Kýrovi předpokládá 2. pol. VI. stol. př. Kr.
Kap. 40–48 se týkají spíše Jákoba-Izraele a jejich dominantním tématem je návrat ze zajetí, líčený jako nový exodus, slavnější než byl první (Hospodin sám je povede) – tradice blízká severu; kap. 49–55 se týkají Jeruzaléma a Siónu (tradice příznačná pro jih) a jejich dominantním tématem je stvoření jako vytržení z nicoty (širší základna pro naděje zajatců a současně polemika s babylónskými kosmogonickými mýty).
 
Služebník Hospodinův
Protagonista 4 zpěvů, původně asi tvořících jednotný text, později rozdělených a včleněných do Deuteroizaiáše (Duhmova teorie z konce XIX. stol.); jejich začátek je vždy zřetelný, konec 1. a 3. je nejistý: 42,1–4 (9); 49,1–6; 50,4–9 (11); 52,13–53,12; autorem snad Deuteroizaiáš sám, do textu vřazeny jím samým nebo jeho žáky.
Služebník Hospodinův je Bohem vyvolený, obdařený jeho Duchem, poslaný k Izraeli i k jiným národům hlásat právo; narazí přitom na odpor, ale jeho utrpení a smrt mají spasitelnou hodnotu; titul Hospodinův služebník není nový ani ojedinělý ve SZ, témata zpěvů (např. monoteismus, obrácení národů) souvisejí s obsahem zbytku knihy
Různé výklady odpovídají na otázku, kdo je Hospodinův služebník: výklad kolektivní ho ztotožňuje s Izraelem nebo alespoň s jeho ideální částí, výklady individuální za ním vidí buď historickou osobnost (Jeremiáš, Deuteroizaiáš) nebo osobnost eschatologickou (nesoucí rysy někoho z minulosti); nejpravděpodobnější je spojení kolektivního a individuálního aspektu – korporativní osobnost (jedinec zastupující společenství)
Překvapivým prvkem Zpěvů je převrat v běžném chápání lidských hodnot a Božího vyvolení – oproti samozřejmému úspěchu spravedlivého zde navenek spravedlivý ztroskotá, ale právě tím splní svůj úkol (nikoli jako trest za své hříchy, nýbrž jako ospravedlnění mnohých); tyto texty přijatelně vysvětlují pohoršlivý charakter Ježíšovy smrti, ačkoli NZ výslovně Ježíše se Služebníkem neztotožňuje (výjimku tvoří např. citace Iz 53,4 v Mt 8,17) – často zmiňovaný Syn člověka však má jeho rysy.
 
3. Tritoizaiáš (Iz 56–66)
Duhm oddělil kap. 56–66 od Deuteroizaiáše a přisoudil je neznámému prorokovi označovanému jako Tritoizaiáš; zdá se, že jde o sbírku různých prorockých výroků pocházejících od více autorů a z různých období, převážně však z první doby po návratu ze zajetí (někde předpokládají chrám dosud neobnovený, jinde již obnovený).
Prorok čelí zklamání z neuskutečněných nadějí tím, že jako důvod uvádí chybějící obrácení lidu a viny v oblasti náboženské i sociální, ale také potvrzuje neodvolatelnost Hospodinových příslibů; spis má mnoho společného jak s Deuteroizaiášem tak i s Ezechielem (důraz na chrámový kult); Iz 61,1–2 cituje Lk 4,18–19 jako promulgaci Ježíšova poslání.
 
autor: doc. Josef Hřebík

Izajáš, kapitola 1

1 Vidění Izajáše, syna Amósova, které viděl o Judsku a Jeruzalému za dnů Uzijáše, Jótama, Achaza a Chizkijáše, králů judských.

2 Slyšte, nebesa, naslouchej, země,

tak promluvil Hospodin:

„Syny jsem vychoval, pečoval o ně,

ale vzepřeli se mi.

3 Vůl zná svého hospodáře,

osel jesle svého pána,

mne však Izrael nezná,

můj lid je nechápavý.“

4 Ach, pronárode hříšný,

lide obtížený vinou,

potomstvo zlovolníků,

synové šířící zkázu!

Opustili Hospodina,

Svatého, Boha Izraele, znevážili,

odcizili se mu.

5 Nač vás ještě bít?

Jste jen umíněnější.

Hlava je celá chorá

a celé srdce zemdlené.

6 Od hlavy až k patě nic zdravého není.

Samá modřina a jizva i čerstvá rána,

nejsou vymačkány ani obvázány

ani ošetřeny olejem.

7 Vaše země je zpustošená,

vaše města vypálená ohněm,

vaši půdu vám před očima vyžírají cizáci;

je zpustošená, cizáky podvrácená.

8 Dcera sijónská zůstala jako chatrč na vinici,

jako budka v okurkovém poli,

jako obležené město.

9 A kdyby Hospodin zástupů nám neponechal hrstku těch,

kdo přežili,

byli bychom jako Sodoma,

podobni Gomoře bychom byli.

10 Slyšte slovo Hospodinovo,

sodomští náčelníci,

naslouchejte naučení našeho Boha,

lide gomorský.

11 „K čemu je mi množství vašich obětních hodů,

praví Hospodin.

Přesytil jsem se zápalných obětí beranů

i tuku vykrmených dobytčat,

nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů.

12 Že se mi chodíte ukazovat!

Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří?

13 Nepřinášejte už šalebné obětní dary,

kouř kadidla je mi ohavností,

i novoluní, dny odpočinku a svolaná shromáždění;

ničemnost a slavnostní shromáždění, to nemohu vystát.

14 Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti,

jsou mi jen na obtíž,

jsem vyčerpán, když je musím snášet.

15 Když rozprostíráte své dlaně,

zakrývám si před vámi oči.

Ať se modlíte sebevíc, neslyším.

Vaše ruce jsou celé od krve.

16 Omyjte se, očisťte se,

odkliďte mi své zlé skutky z očí,

přestaňte páchat zlo.

17 Učte se činit dobro.

Hledejte právo,

zakročte proti násilníku,

dopomozte k právu sirotkovi,

ujímejte se pře vdovy.

18 Pojďte, projednejme to spolu,

praví Hospodin.

I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat,

zbělejí jako sníh,

i kdyby byly rudé jako purpur,

budou bílé jako vlna.

19 Budete-li povolní a poslechnete,

budete požívat dobrých darů země.

20 Když však odmítnete

a budete se zpěčovat,

bude vás požírat meč.“

Tak promluvila Hospodinova ústa.

21 Běda! Nevěstkou se stalo město věrné!

Bývalo plné práva,

přebývala v něm spravedlnost,

teď jsou v něm vrahové.

22 Tvé stříbro se stalo struskou,

tvé víno je smíšené s vodou,

23 tvoji velmoži jsou umíněnci,

spolčenci zlodějů.

Kdekdo miluje úplatek

a rád bere dary;

sirotkovi právo nezjednají

a pře vdovy se k nim nedostane.

24 Takový je výrok Pána, Hospodina zástupů,

Přesilného, Boha Izraele:

„Ach, jak se potěším na svých protivnících,

vykonám pomstu na svých nepřátelích!

25 Obrátím na tebe svou ruku,

vytavím tvou strusku,

jako louhem odloučím všechny tvé přimíšeniny.

26 A vrátím ti soudce, jako byli na počátku,

tvoje rádce, jako byli zprvu;

pak tě budou nazývat městem spravedlnosti,

městem věrným.“

27 Sijón bude vykoupen soudem

a ti v něm, kdo se obrátí, spravedlností.

28 Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná,

zajdou ti, kdo opustili Hospodina.

29 Budou zahanbeni pro mohutné stromy,

po nichž jste dychtili,

budete se stydět za zahrady,

které jste si zvolili.

30 Budete jako posvátný strom,

jemuž vadne listí,

jako zahrada, v níž není vody.

31 Nejzdatnější bude koudelí

a jeho skutky jiskrou;

vzplane spolu obojí

a nikdo to neuhasí.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti