Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 21.4.2015, 444. den čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Izajáš, kapitola 14

1 Hospodin se slituje nad Jákobem a znovu vyvolí Izraele. Dá jim odpočinout v jejich zemi, přidruží se k nim i bezdomovec a připojí se k domu Jákobovu. 2 Národy je totiž samy dovedou na jejich místo a Izraelův dům je dostane do dědictví v Hospodinově zemi jako otroky a otrokyně. Tak zajmou ty, kdo je prve zajali, a budou panovat nad svými poháněči.

3 V den, kdy ti dá Hospodin odpočinout od tvého trápení a nepokoje, od tvrdé otročiny, jíž jsi byl zotročen, 4 proneseš o babylónském králi pořekadlo:

„Jak pominul poháněč, jak pominula knuta!“

5 Hospodin polámal hůl svévolníků,

žezlo vládců,

6 jež zběsile bilo národy ranami bez ustání,

hněvivě vládlo pronárodům

nezkrotným pronásledováním.

7 V míru odpočala celá země,

všechno zvučně plesá.

8 I cypřiše se radují nad tebou

i libanónské cedry od chvíle, kdy jsi padl:

„Už nevstane ten, kdo nás kácel!“ 9

I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno,

čeká na tvůj příchod,

probudilo kvůli tobě přízraky všech vojevůdců země.

Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů.

10 Ti všichni se ozvou a řeknou tobě:

„Také jsi jako my pozbyl síly?

Už jsi nám podoben!

11 Do podsvětí byla svržena tvá pýcha,

hlučný zvuk tvých harf.

Máš ustláno na hnilobě,

přikrývku máš z červů.“

12 Jak jsi spadl z nebe,

třpytivá hvězdo, jitřenky synu!

Jak jsi sražen k zemi,

zotročovateli pronárodů!

13 A v srdci sis říkal:

„Vystoupím na nebesa,

vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy,

zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.

14 Vystoupím na posvátná návrší oblaků,

s Nejvyšším se budu měřit.“

15 Teď jsi svržen do podsvětí,

do nejhlubší jámy!

16 Kdo tě uvidí,

budou se dívat a divit:

„To je ten muž, který zneklidňoval zemi

a otřásal královstvími?

17 Svět měnil v poušť,

bořil jeho města,

vězně nikdy nepropouštěl domů.“

18 Všichni králové pronárodů,

všichni leží slavně ve svých hrobkách,

19 ale tebe pohodili mimo hrob jak ohavný výhonek;

jsi jako šatem přikryt zavražděnými,

porubanými mečem,

svrženými do kamenité jámy,

jsi jak pošlapaná mršina,

20 nebudeš připojen k nim v hrobě.

Vždyť jsi ničil vlastní zemi,

vlastní lid jsi vraždil.

O potomstvu zlovolníků nebude navěky zmínky.

21 „Připravte jeho synům jatky pro nepravost otců!

Nepovstanou, nezmocní se země

a svět nezaplní městy.“

22 „Já povstanu proti nim, je výrok Hospodina zástupů, vymýtím jméno Babylónu i pozůstatek po něm, nástupce i následníka, je výrok Hospodinův. 23 Proměním jej v hnízdiště sýčků a ve slatiny, vymetu jej pometlem zkázy, je výrok Hospodina zástupů.“

24 Hospodin zástupů přisáhl:

„Jak jsem si předsevzal, tak se stane,

a pro co jsem se rozhodl, to se uskuteční:

25 Rozdrtím Ašúra ve své zemi,

rozšlapu ho na svých horách

a z nich sejmu jeho jho.

Z ramene jim bude sňato jeho břímě.“

26 To je rozhodnutí učiněné o celé zemi

a to je paže napřažená proti všem pronárodům.

27 Když Hospodin zástupů rozhodl,

kdo to zruší?

Jeho paže je napřažena,

kdo ji odvrátí?

28 V roce, kdy zemřel král Achaz, byl zjeven tento výnos:

29 „Neraduj se, celá Pelišteo,

že je polámána hůl, která tě bije,

neboť z hadího kořene vzejde bazilišek

a jeho plodem bude létající ohnivý had.

30 Prvorození nuzných budou mít pastvu

a ubožáci budou odpočívat v bezpečí.

Tvůj kořen však umořím hladem

a pozůstatek tvého lidu zajde.

31 Kvílej, bráno! Křič, město!

Celá Pelištea bude v zmatku.

Neboť od severu se už valí dým

a nikdo nezůstává stranou svých shromaždišť.“

32 Co odpovědět poslům toho pronároda?

Hospodin založil Sijón,

k němu se přivinou utištění jeho lidu.

Izajáš, kapitola 15

1 Výnos o Moábovi:

Přes noc zajisté bude vyhuben

Ar Moábský, zajde!

Přes noc zajisté bude vyhuben

Kír Moábský, zajde!

2 Vystoupí v Dibónu do domu,

na posvátná návrší, aby plakal.

Nad Nebó, nad Médebou bude Moáb kvílet.

Na každé hlavě lysina,

každá brada ostříhána.

3 V jeho ulicích se opasují žíněnými suknicemi,

na jeho střechách a náměstích vše kvílí,

rozplývá se v pláči.

4 Úpí Chešbón i Eleále,

jejich hlas až v Jahasu je slyšet.

Proto křičí na poplach moábští ozbrojenci,

jejich duše je poplašená.

5 Moje srdce úpí nad Moábem.

Jeho uprchlíci jsou až u Sóaru, v Eglat-šelišiji.

Po lúchítském svahu vystupují s pláčem.

Na cestě do Chóronajimu propukají v úpění nad zkázou.

6 Po nimrímských vodách zbude zpustošení,

uschne tráva, bude po rostlinách,

nezbude nic zeleného.

7 Proto zbytek toho, na čem pracovali, co si uchovali,

přenesou přes Topolový úval.

8 Úpění obchází územím Moába,

jeho kvílení zní až do Eglajimu,

jeho kvílení zní až do Beer-élímu.

9 Vždyť dímónské vody jsou plné krve.

Proto ještě více dopustím na Dímón:

lva na Moábce, kteří vyvázli,

i na ty, kteří zůstali v zemi.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti