Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 28.4.2015, 450. den čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Izajáš, kapitola 28

1 Běda pyšné koruně efrajimských opilců,

nádherné ozdobě, květu vadnoucímu,

městu ležícímu na vrchu nad žírným údolím;

jsou zmoženi vínem.

2 Hle, Panovníkův silný a udatný přijde jako příval krupobití,

jako zhoubná bouře;

jako příval vod, jak dravé proudy je srazí pěstí k zemi.

3 Nohama bude pošlapána pyšná koruna efrajimských opilců

, 4 nádherná ozdoba, vadnoucí květ,

město ležící na vrchu nad žírným údolím.

Bude jako raný fík, než nastane léto:

jen ho někdo uvidí, už jej má v hrsti a zhltne jej.

5 V onen den se Hospodin zástupů stane ozdobnou korunou

a nádherným věncem pozůstatku svého lidu

6 a duchem práva tomu, kdo zasedá na soudu,

i zmužilostí těm, kdo vracejí boj k bráně.

7 Také tito blouzní z vína,

po opojném nápoji se potácejí:

kněz i prorok blouzní z opojného nápoje

, jsou pomateni vínem,

po opojném nápoji se potácejí,

blouzní při viděních, při rozhodování kolísají.

8 Všechny stoly jsou plné zvratků,

samý výkal, místa není.

9 Koho vyučit poznání?

Komu vyložit zvěst?

Odkojeným dětem, od prsů odstaveným?

10 Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást,

tlach na tlach, tlach na tlach,

trošku sem, trošku tam.

11 Proto nesrozumitelnou řečí a cizím jazykem promluví k tomuto lidu ten,

12 který mu říkal:

„Zde je místo odpočinutí,

nechte odpočinout znaveného,

zde je místo míru!“

Nechtěli však slyšet.

13 Slovo Hospodinovo jim bude:

„Žvást na žvást, žvást na žvást,

tlach na tlach, tlach na tlach,

trošku sem, trošku tam.“

Jen ať jdou, však klesnou zpět

a ztroskotají, padnou do léčky a uvíznou v ní.

14 Proto slyšte slovo Hospodinovo, chvastouni,

vládnoucí nad tímto lidem v Jeruzalémě!

15 Říkáte: „Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí

a sjednali jsme úmluvu s podsvětím.

Valí se bičující příval?

Však se přežene, nás nezasáhne,

vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež

a skryli jsme se v klamu.“

16 Proto praví toto Panovník Hospodin:

„Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen,

kámen osvědčený,

úhelný a drahý, základ nejpevnější;

kdo věří, nemusí spěchat.

17 Za měřicí šňůru beru právo,

za olovnici spravedlnost.

Lživé útočiště smete krupobití

a skrýši zaplaví vody.

18 Vaše smlouva se smrtí bude zrušena

a vaše úmluva s podsvětím neobstojí.

Valí se bičující příval!

Až se přežene, budete po něm jak zdupaná země.

19 Kdykoli se přižene, sebere vás.

Jitro co jitro se přežene, dnem i nocí.

Hrůza ochromí ty, kdo pochopí tu zvěst.“

20 Lůžko bude krátké,

nebude možno narovnat se,

a přikrývka úzká, že se do ní nezavineš.

21 Jako na hoře Perasímu povstane Hospodin,

chvět se bude země jak v dolině Gibeónské.

Vykoná své dílo, dílo jemu nevlastní,

udělá svou práci, práci jemu cizí.

22 Nechovejte se už jako chvastouni,

ať vám nemusí být přitažena pouta.

Slyšel jsem od Panovníka, Hospodina zástupů,

že je konec s celou zemí, že je rozhodnuto.

23 Naslouchejte a slyšte můj hlas,

pozorně sledujte a slyšte mou řeč.

24 Cožpak oráč oře, kypří a vláčí svou roli

bez ustání, aby mohl sít?

25 Když urovná její povrch,

rozsívá hned kopr, rozhazuje kmín,

seje na určená místa pšenici, proso i ječmen

a na okraj špaldu.

26 K takovému řádu ho vycvičil

a vyučil jeho Bůh.

27 Kopr se nemlátí smykem

a po kmínu se nejezdí koly vozů,

nýbrž kopr se vyklepává prutem

a kmín holí.

28 Zrno na chléb se drtí,

ale ne zcela; mlátí se,

vjíždí se na ně koly vozů a spřežením,

ale nerozdrtí se.

29 Také toto pochází od Hospodina zástupů.

Podivuhodný je ve svém úradku,

veliký ve své pohotové pomoci.

Izajáš, kapitola 29

1 Běda tobě, Aríeli, Aríeli,

město, v němž se utábořil David!

Jen pokračujte rok za rokem,

ať probíhá koloběh svátků,

2 ale dokročím na Aríela

a nastane zármutek a smutek.

Pak mi vskutku bude aríelem, oltářním ohništěm!

3 Ze všech stran se proti tobě utábořím,

sevřu tě obležením, navrším proti tobě náspy.

4 Budeš sníženo, ze země budeš mluvit,

tvá řeč přidušeně zazní z prachu.

Tvůj hlas bude znít ze země jako hlas ducha zemřelých,

z prachu bude řeč tvá sípat.

5 Bude proti tobě dav cizáků jak zvířený prach,

ukrutníků dav jak záplava plev.

Stane se to náhle, znenadání.

6 Od Hospodina zástupů bude město postiženo

hromobitím a zemětřesením a mocným burácením,

vichrem a smrští a plamenem sžírajícího ohně.

7 A bude to jako sen,

jak noční vidění:

shluk všech pronárodů,

které vytáhly do boje proti Aríeli;

všechny vytáhly do boje proti němu a jeho pevnostem,

aby na něj dokročily.

8 Bude to však, jako když lačný má sen:

zdá se mu, že jí,

a když procitne, má prázdnou duši.

Nebo jako když má sen žíznivý:

zdá se mu, že pije,

a když procitne, je ochablý a jeho duše prahne.

Tak dopadne shluk všech pronárodů,

které vytáhly do boje proti hoře Sijónu.

9 Žasněte a ustrňte!

Oslepněte, buďte slepí!

Jsou opilí, ale ne vínem,

potácejí se, ne však po opojném nápoji.

10 To Hospodin vylil na vás ducha mrákoty,

zavřel vaše oči, totiž proroky,

a zahalil vaše hlavy, totiž vidoucí.

11 Vidění toho všeho vám bude jako slova zapečetěné knihy. Dají ji tomu, kdo umí číst, se slovy: „Přečti to.“ On však odpoví: „Nemohu, je zapečetěná.“ 12 I bude kniha předána tomu, kdo neumí číst, se slovy: „Přečti to.“ A on odpoví: „Neumím číst.“

13 Panovník praví: „Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy

a ctí mě svými rty,

ale svým srdcem se ode mne vzdaluje

a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem,

14 proto i já budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem, divně, předivně.

Zanikne moudrost jeho moudrých

a rozumnost jeho rozumných bude zakryta.“

15 Běda těm, kdo své záměry skrývají hluboko před Hospodinem,

v temnotách konají své činy

a říkají: „Kdopak nás vidí a kdo o nás ví?“

16 Je to vaše převrácenost,

jestliže je hrnčíř oceňován stejně jako hlína.

Což říká dílo o tom, kdo je udělal:

„On mě neudělal?“

Což výtvor řekne o svém tvůrci:

„On ničemu nerozumí?“

17 Potrvá to jenom velmi krátce

a Libanón se změní v sad

a sad bude mít cenu lesa.

18 I uslyší v onen den hluší slova knihy

a oči slepých prohlédnou z temnoty a ze tmy.

19 Pokorní se znovu budou radovat z Hospodina

a nejubožejší z lidí budou jásat vstříc Svatému Izraele.

20 Pryč zmizí ukrutník,

po posměvači bude veta,

vyhlazeni budou všichni,

kdo jsou pohotovi k ničemnosti,

21 kteří svým slovem svádějí člověka k hříchu,

tomu, kdo je v bráně kárá, kladou léčky

a spravedlivého strhují do nicoty.

22 Proto praví toto Hospodin,

který vykoupil Abrahama, o domu Jákobově:

„Jákob už nepozná hanbu, ani mu nezblednou líce,

23 uzří svoje děti,

dílo mých rukou, ve svém středu.

Budou dosvědčovat svatost mého jména,

budou dosvědčovat svatost Svatého Jákobova,

budou se třást před Bohem Izraele.

24 Zbloudilí duchem poznají rozumnost,

mému naučení se budou učit reptalové.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti