Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 24.7.2015, 519. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Izajáš, kapitola 47

1 Sestup a seď v prachu,

panno, dcero babylónská!

Seď na zemi, připravena o trůn,

kaldejská dcero!

Už tě nebudou nazývat změkčilou a zhýčkanou.

2 Chop se mlýnku a mel mouku!

Odkryj závoj,

zvedni vlečku, odkryj nohy,

přebroď řeky!

3 Ať se odkryje tvá nahota,

ať se ukáže tvá hanba.

Vykonám pomstu, nikdo mi nezabrání.

4 Náš vykupitel je Svatý Izraele.

Jeho jméno je Hospodin zástupů.

5 Seď zticha, vstup do tmy,

kaldejská dcero!

Už nikdy tě nenazvou paní královských říší.

6 Na svůj lid jsem se rozlítil,

své dědictví znesvětit jsem nechal,

vydal jsem je do tvé ruky.

Neměla jsi s nimi slitování,

svým jhem jsi i starce velmi obtížila.

7 Řekla jsi: „Navěky budu paní!“

Nikdy sis nic k srdci nebrala,

nepamatovalas na poslední věci.

8 Proto slyš teď toto, požitkářko,

jež trůníš v bezpečí

a v srdci si namlouváš:

„Nade mne už není!

Já nebudu sedět jako vdova,

nepoznám, co je to ztratit děti.“

9 Dolehne na tebe obojí naráz, v jediném dni,

bezdětnost i vdovství;

dolehnou na tebe plnou měrou navzdory spoustě tvých kouzel

a nesčíslným zaklínadlům.

10 Ve své zlobě cítila ses bezpečná a řeklas:

„Nikdo mě nevidí.“

Tvá moudrost a tvé vědění tě svedly na scestí.

Říkala sis v srdci: „Jsem jenom já

a nikdo víc už není.“

11 Dolehne na tebe zlo

a nebudeš je umět odčarovat,

postihne tě neštěstí

a zažehnat je nedokážeš.

Dolehne na tebe náhlý zmar,

ani si to nestačíš uvědomit.

12 Postav se tu se svým zaklínáním,

se spoustou svých kouzel,

jimiž se od mládí zaměstnáváš!

Snad budeš mít úspěch,

snad naženeš strachu.

13 Zmalátnělas přes svá velká rozhodnutí.

Jen ať se postaví a zachrání tě

ti, kdo pozorují nebesa,

kdo zírají na hvězdy,

kdo při novoluní uvádějí ve známost,

co by tě mohlo potkat.

14 Hle, jsou jako sláma,

spálí je oheň.

Ti nevysvobodí z moci plamene ani vlastní život.

Nezbude ani žhavé uhlí pro ohřátí

ani oheň, u něhož by bylo možno sedět.

15 Tak dopadnou ti, jimiž se zaměstnáváš,

s nimiž obchoduješ už od svého mládí.

Každý z nich na svých cestách zbloudí,

nespasí tě nikdo.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti