Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

Vezmi a čti celou Bibli

rozpis na 27.7.2015, 521. den čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Izajáš, kapitola 49

1 Slyšte mě, ostrovy,

daleké národy, dávejte pozor!

Hospodin mě povolal z života mateřského;

od nitra mé matky připomínal moje jméno.

2 Učinil má ústa ostrým mečem,

skryl mě ve stínu své ruky.

Udělal ze mne výborný šíp,

ukryl mě ve svém toulci.

3 Řekl mi: „Ty jsi můj služebník,

Izrael, v tobě se oslavím.“

4 Já jsem však řekl: „Nadarmo jsem se namáhal,

svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud.“

A přece: U Hospodina je mé právo,

můj výdělek u mého Boha.

5 A nyní praví Hospodin,

který mě vytvořil jako svého služebníka už v životě matky,

abych k němu přivedl Jákoba nazpět,

byť i nebyl shromážděn Izrael.

Stal jsem se váženým Hospodinových očích,

můj Bůh je záštita moje.

6 On dále řekl: „Nestačí, abys byl mým služebníkem,

který má pozvednout Jákobovy kmeny

a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni;

dal jsem tě za světlo pronárodům,

abys byl spása má do končin země.“

7 Toto praví Hospodin,

vykupitel Izraele, jeho Svatý,

tomu, který je v opovržení,

jehož má kdejaký pronárod v ohavnosti,

služebníku vládců:

„Spatří tě králové a povstanou,

a velmožové se skloní,

kvůli Hospodinu, který je věrný,

kvůli Svatému Izraele, který tě vyvolil.“

8 Toto praví Hospodin:

„Odpovím ti v čase přízně,

pomohu ti v den spásy,

budu tě opatrovat,

dám tě za smlouvu lidu,

abys pozvedl zemi

a zpustošená dědictví vrátil,

9 abys řekl vězňům: ‚Vyjděte,‘

těm, kdo jsou v temnotách: ‚Ukažte se!‘

Při cestách se budou pást

a na všech holých návrších naleznou pastvu.

10 Nebudou hladovět ani žíznit,

nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár,

neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává,

a dovede je ke zřídlům vod.

11 Na všech svých horách učiním cestu,

mé silnice budou vyvýšeny.

12 Hle, jedni přijdou zdaleka,

jiní od severu a jiní od moře

a jiní ze země Síňanů.“

13 Plesejte, nebesa,

a jásej, země,

ať zvučně plesají hory,

vždyť Hospodin potěšil svůj lid,

slitoval se nad svými ujařmenými!

14 Sijón říkával:

„Hospodin mě opustil,

Panovník na mě zapomenul.“

15 „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko,

neslitovat se nad synem vlastního života?

I kdyby některé zapomněly,

já na tebe nezapomenu.

16 Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,

tvé hradby mám před sebou stále.

17 Tvoji synové už pospíchají.

Ti, kdo tě bořili a ničili,

od tebe odtáhnou.

18 Rozhlédni se kolem a viz:

Tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě.

Jakože živ jsem já, je výrok Hospodinův,

jimi všemi se okrášlíš jako okrasou,

ozdobíš se jimi jako nevěsta.

19 Tvé trosky a tvá zpustošená města,

tvá pobořená země

ti teď budou příliš těsné pro množství obyvatel,

až odtáhnou ti, kdo tě hubili.

20 Opět ti budou říkat synové tvé bezdětnosti:

‚Toto místo je mi těsné!

Dej mi prostor, ať mám kde sídlit.‘

21 V srdci si řekneš: ‚Kdo mi zplodil tyto syny?

Byla jsem bez dětí, bez manžela,

přestěhovaná a zapuzená.

Kdo je vychoval?

Zůstala jsem zcela sama,

kde se tito vzali?‘“

22 Toto praví Panovník Hospodin:

„Hle, pokynu rukou pronárodům,

k národům vztáhnu svou korouhev;

v náručí přinesou tvé syny,

tvé dcery budou neseny na ramenou.

23 Králové budou tvými pěstouny

a jejich kněžny tvými chůvami.

Klanět se ti budou tváří k zemi,

budou lízat prach tvých nohou.

I poznáš, že já jsem Hospodin,

že se nezklamou ti,

kdo skládají svou naději ve mne.“

24 Lze vzít bohatýru to, co pobral?

Může uniknout zajatý lid Spravedlivého?

25 Ale Hospodin praví toto:

„I bohatýru je možno vzít zajatce,

co pobral ukrutník, může uniknout.

Já s tvými odpůrci povedu spor,

já spásu dám tvým synům.

26 Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem,

jako moštem se opojí vlastní krví.

I pozná všechno tvorstvo,

že já Hospodin jsem tvůj spasitel

a tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti