Vezmi a čti

Vezmi a čti celou Bibli

Více

Zpět do rubriky

rozpis na 27.7.2015, 521. den čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Izajáš, kapitola 49

¹ Slyšte mě, ostrovy,

daleké národy, dávejte pozor!

Hospodin mě povolal z života mateřského;

od nitra mé matky připomínal moje jméno.

² Učinil má ústa ostrým mečem,

skryl mě ve stínu své ruky.

Udělal ze mne výborný šíp,

ukryl mě ve svém toulci.

³ Řekl mi: „Ty jsi můj služebník,

Izrael, v tobě se oslavím.“

⁴ Já jsem však řekl: „Nadarmo jsem se namáhal,

svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud.“

A přece: U Hospodina je mé právo,

můj výdělek u mého Boha.

⁵ A nyní praví Hospodin,

který mě vytvořil jako svého služebníka už v životě matky,

abych k němu přivedl Jákoba nazpět,

byť i nebyl shromážděn Izrael.

Stal jsem se váženým Hospodinových očích,

můj Bůh je záštita moje.

⁶ On dále řekl: „Nestačí, abys byl mým služebníkem,

který má pozvednout Jákobovy kmeny

a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni;

dal jsem tě za světlo pronárodům,

abys byl spása má do končin země.“

⁷ Toto praví Hospodin,

vykupitel Izraele, jeho Svatý,

tomu, který je v opovržení,

jehož má kdejaký pronárod v ohavnosti,

služebníku vládců:

„Spatří tě králové a povstanou,

a velmožové se skloní,

kvůli Hospodinu, který je věrný,

kvůli Svatému Izraele, který tě vyvolil.“

⁸ Toto praví Hospodin:

„Odpovím ti v čase přízně,

pomohu ti v den spásy,

budu tě opatrovat,

dám tě za smlouvu lidu,

abys pozvedl zemi

a zpustošená dědictví vrátil,

⁹ abys řekl vězňům: ‚Vyjděte,‘

těm, kdo jsou v temnotách: ‚Ukažte se!‘

Při cestách se budou pást

a na všech holých návrších naleznou pastvu.

¹⁰ Nebudou hladovět ani žíznit,

nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár,

neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává,

a dovede je ke zřídlům vod.

¹¹ Na všech svých horách učiním cestu,

mé silnice budou vyvýšeny.

¹² Hle, jedni přijdou zdaleka,

jiní od severu a jiní od moře

a jiní ze země Síňanů.“

¹³ Plesejte, nebesa,

a jásej, země,

ať zvučně plesají hory,

vždyť Hospodin potěšil svůj lid,

slitoval se nad svými ujařmenými!

¹⁴ Sijón říkával:

„Hospodin mě opustil,

Panovník na mě zapomenul.“

¹⁵ „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko,

neslitovat se nad synem vlastního života?

I kdyby některé zapomněly,

já na tebe nezapomenu.

¹⁶ Hle, vyryl jsem si tě do dlaní,

tvé hradby mám před sebou stále.

¹⁷ Tvoji synové už pospíchají.

Ti, kdo tě bořili a ničili,

od tebe odtáhnou.

¹⁸ Rozhlédni se kolem a viz:

Tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě.

Jakože živ jsem já, je výrok Hospodinův,

jimi všemi se okrášlíš jako okrasou,

ozdobíš se jimi jako nevěsta.

¹⁹ Tvé trosky a tvá zpustošená města,

tvá pobořená země

ti teď budou příliš těsné pro množství obyvatel,

až odtáhnou ti, kdo tě hubili.

²⁰ Opět ti budou říkat synové tvé bezdětnosti:

‚Toto místo je mi těsné!

Dej mi prostor, ať mám kde sídlit.‘

²¹ V srdci si řekneš: ‚Kdo mi zplodil tyto syny?

Byla jsem bez dětí, bez manžela,

přestěhovaná a zapuzená.

Kdo je vychoval?

Zůstala jsem zcela sama,

kde se tito vzali?‘“

²² Toto praví Panovník Hospodin:

„Hle, pokynu rukou pronárodům,

k národům vztáhnu svou korouhev;

v náručí přinesou tvé syny,

tvé dcery budou neseny na ramenou.

²³ Králové budou tvými pěstouny

a jejich kněžny tvými chůvami.

Klanět se ti budou tváří k zemi,

budou lízat prach tvých nohou.

I poznáš, že já jsem Hospodin,

že se nezklamou ti,

kdo skládají svou naději ve mne.“

²⁴ Lze vzít bohatýru to, co pobral?

Může uniknout zajatý lid Spravedlivého?

²⁵ Ale Hospodin praví toto:

„I bohatýru je možno vzít zajatce,

co pobral ukrutník, může uniknout.

Já s tvými odpůrci povedu spor,

já spásu dám tvým synům.

²⁶ Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem,

jako moštem se opojí vlastní krví.

I pozná všechno tvorstvo,

že já Hospodin jsem tvůj spasitel

a tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův.“

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“

Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti