Vezmi a čti

Biblický program brněnské diecéze

13. neděle v mezidobí - cyklus B

Ilustrace
Zveřejněno: 26.6.2021
Autor: Roman Kubín
Přečtení: 162
Zpět do rubriky

Foto použito z Člověk a víra.

21Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, 22přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám 23a snažně ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila.“ 24Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj. 25Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, 26mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. 27Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatů. 28Řekla si totiž: „Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena.“ 29A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena. 30Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla zázračná moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: „Kdo se dotkl mých šatů?“ 31Jeho učedníci mu odpověděli: „Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!“ 32Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. 33Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná – věděla dobře, co se s ní stalo – padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu. 34On jí na to řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, zbavena svého neduhu!“ 35Zatímco ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagogy se zprávou: „Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?“ 36Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ 37Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi. 38Přišli k domu představeného synagogy a viděli tam rozruch, lidi, jak pláčou a velmi naříkají. 39Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí.“ 40Posmívali se mu. On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel do světnice, kde dítě leželo. 41Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum!“, to znamená: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ 42Děvče hned vstalo a chodilo – bylo jí dvanáct let. Lidé byli úžasem jako bez sebe. 43Ježíš jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst. (Mk 5,21-43)
 
K tématu
 
Původcem mládí je Bůh a působí v každém mladém člověku. Mládí je požehnaným časem pro mladého člověka a požehnáním pro církev a svět. Je to radost, zpěv naděje a blaženost. Vážit si mládí znamená vidět toto životní období jako vzácný okamžik, a ne jako přechodnou dobu, v níž se mladí cítí postrkováni k dospělosti.
 
Doba snění a rozhodování
V Ježíšově době byl přechod z dětství důležitým životním krokem, který se radostně slavil. Když tedy Ježíš vrátil život jednomu „dítěti“ (Mk 5,39), umožnil jí udělat jeden krok vpřed, nechal ji růst, aby se stala „dívkou“ (Mk 5,41). Když jí řekl: „Dívko, říkám ti, vstaň!“ (Talitha kum), udělil jí zároveň víc odpovědnosti za její život a otevřel jí dveře k mládí.
„Mládí jako doba, ve které se rozvíjí osobnost, je charakterizováno sny, které nabývají konkrétní podoby, vztahy, které nabývají na pevnosti a vyrovnanosti, pokusy, experimenty a rozhodnutími, která postupně naplňují plán života. V tomto životním období jsou mladí lidé povoláni k tomu, aby se dívali dopředu, neodřezávali však své kořeny, aby se stávali samostatnými, ale ne osamocenými.“
Boží láska a náš vztah k živému Kristu nám nebrání snít, nevyžadují od nás, abychom omezovali své obzory. Naopak, tato láska nás podněcuje, povzbuzuje a vybízí k lepšímu a krásnějšímu životu. Slovo „neklid“ vyjadřuje mnohé touhy srdcí mladých lidí. Tak to řekl svatý Pavel VI.: „právě v neuspokojení, které vámi zmítá, […] je podstatný prvek světla.“ Neuspokojený neklid společně s úžasem nad novými věcmi, které se vynořují na obzoru, v nich otevírá cestu k odvaze vzít život do svých rukou a přijmout odpovědnost za misii. Tento zdravý nepokoj, který se probouzí především v mládí, zůstává typickou vlastností každého srdce, které si uchovává mladost, pohotovost a otevřenost. Spolu s tímto hlubokým neuspokojením je v člověku přítomný pravý vnitřní pokoj. Svatý Augustin říkal: „Pane, stvořil jsi nás pro sebe a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.“
Před nějakou dobou se mě jeden přítel zeptal, co vidím, když myslím na mladého člověka. Toto byla moje odpověď: „Vidím chlapce nebo dívku, kteří hledají svou cestu, kteří chtějí s křídly na nohou někam rychle běžet, kteří jsou zcela ve světě a odtud hledí k obzoru očima plnýma naděje, plnýma budoucnosti a také iluzí. Mladý člověk chodí po dvou nohách jako dospělí, ale na rozdíl od dospělých, kteří je drží vedle sebe, má mladík vždy jednu napřed, připraven vykročit, vystartovat. Stále ve startovní pozici. Mluvit o mladých lidech znamená hovořit o zaslíbeních, mluvit o radosti. Mladí lidé mají tak ohromnou sílu, jejich pohled svědčí o veliké naději. Mladý člověk je zaslíbení života, s kterým se pojí určitá houževnatost; je dost ztřeštěný, může se oddávat iluzím a současně je schopen se ze zklamání, která z toho mohou vzejít, vzpamatovat.“
Někteří mladí lidé možná tuto životní etapu odmítají, protože by rádi dál zůstali dětmi nebo protože si přejí, aby „se dospívání nekonečně prodlužovalo a oddalovalo se rozhodování. Strach z toho, co je definitivní, tak vede k jistému ochromení jejich rozhodnosti. Avšak mládí stejně jako čas nelze zastavit: mládí je věkem rozhodování a právě v tom spočívá jeho kouzlo a jeho největší úkol. Mladí lidé dělají svá rozhodnutí ohledně profese, společnosti a politiky, a ještě radikálnější rozhodnutí, která dávají jejich životu definitivní podobu.“ Konají rozhodnutí také ohledně lásky, volby partnera nebo přijetí prvního dítěte. O těchto tématech budeme hlouběji pojednávat v posledních kapitolách, které jsou věnovány osobnímu povolání a jeho rozlišování.

Papež František – Christus vivit (Kristus žije), 135-140; KNA 2019 

Výklad biblického čtení a úvod do meditace 13. neděle v mezidobí - cyklus B z předchozích let najdete zde a zde.