Vezmi a čti celou Bibli

¹ Když to král Chizkijáš uslyšel, roztrhl své roucho, zahalil se žíněnou suknicí a vešel do Hospodinova domu. ² Poslal Eljakíma, který byl správcem domu, písaře Šebnu a starší z kněží zahalené žíněnými suknicemi k proroku Izajášovi, synu Amósovu. ³ Měli mu vyřídit: „Toto praví Chizkijáš: Tento den je den soužení, trestání a ponižování; plod je připraven vyjít z lůna, ale rodička nemá sílu k porodu. ⁴ Kéž Hospodin, tvůj Bůh, slyší všechna slova nejvyššího číšníka, kterého poslal jeho pán, král asyrský, aby haněl Boha živého. Kéž jej Hospodin, tvůj Bůh, potrestá za ta slova, která slyšel. Pozdvihni hlas k modlitbě za pozůstatek lidu, který tu je.“

⁵ Služebníci krále Chizkijáše přišli k Izajášovi. ⁶ Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se těch slov, která jsi slyšel, jimiž mě hanobili sluhové asyrského krále. ⁷ Hle, uvedu do něho ducha, uslyší zprávu a vrátí se do své země. V jeho zemi jej nechám padnout mečem.“

⁸ Když se nejvyšší číšník vracel, uslyšel, že asyrský král odtáhl od Lakíše. Zastihl ho, jak bojuje proti Libně. ⁹ Asyrský král totiž uslyšel o Tirhákovi, králi kúšském: „Hle, vytáhl proti tobě do boje!“ Poslal znovu k Chizkijášovi posly se vzkazem: ¹⁰ „Toto vyřiďte Chizkijášovi, králi judskému: Ať tě nepodvede tvůj Bůh, na něhož spoléháš, že Jeruzalém nebude vydán do rukou asyrského krále. ¹¹ Hle, slyšel jsi o tom, co učinili králové asyrští všem zemím, že je zničili jako klaté. A ty bys byl vysvobozen? ¹² Zda bohové těch pronárodů, jimž přinesli zkázu moji otcové, mohli vysvobodit Gózan, Cháran, Resef a syny Edenu, kteří byli v Telasáru? ¹³ Kde je král Chamátu a král Arpádu a král města Sefarvajimu, Heny a Ivy?“

¹⁴ Chizkijáš vzal dopisy z ruky poslů, přečetl je a pak vstoupil do Hospodinova domu a rozložil je před Hospodinem. ¹⁵ Chizkijáš se před Hospodinem modlil: „Hospodine, Bože Izraele, který sídlíš nad cheruby, ty sám jsi Bůh nade všemi královstvími země. Ty jsi učinil nebesa i zemi. ¹⁶ Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš slova Sancheríbova, která vzkázal, aby haněl Boha živého. ¹⁷ Opravdu, Hospodine, králové asyrští zničili pronárody i jejich země. ¹⁸ Jejich bohy vydali ohni, protože to nejsou bohové, nýbrž dílo lidských rukou, dřevo a kámen, proto je zničili. ¹⁹ Ale teď Hospodine, Bože náš, zachraň nás prosím z jeho rukou, ať poznají všechna království země, že ty, Hospodine, jsi Bůh, ty sám!“

²⁰ I vzkázal Izajáš, syn Amósův, Chizkijášovi: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, když ses ke mně modlil kvůli Sancheríbovi, králi asyrskému. ²¹ Toto je slovo, které o něm promluvil Hospodin:

Pohrdá tebou, vysmívá se ti panna, dcera sijónská!

Potřásá nad tebou hlavou dcera jeruzalémská.

²² Koho jsi haněl a hanobil? Proti komu jsi povýšil hlas a oči pyšně vzhůru zvedl?

Proti Svatému Izraele.

²³ Svými posly jsi pohaněl Panovníka, když jsi řekl:

‚Se svou nespočetnou vozbou jsem vytáhl do horských výšin na libanónské stráně.

Pokácím tam statné cedry, skvělé cypřiše, vstoupím do jeho nejzazších koutů, do křovin a hájů.

²⁴ Já jsem vykopal studny a napil se cizí vody, svými chodidly jsem vysušil všechny průplavy Egypta.‘

²⁵ Což jsi neslyšel, že zdávna jsem to připravoval, už za dnů dávnověkých to chystal?

Nyní to uskutečním.

V hromady sutin se změní opevněná města.

²⁶ Jejich bezmocní obyvatelé jsou vyděšeni a zostuzeni,

jsou jako bylina polní, zelenající se býlí, tráva na střechách, rez v obilí nepožatém.

²⁷ Vím o tobě, ať sedíš či vycházíš a vcházíš,

jak proti mně běsníš.

²⁸ Protože proti mně tak běsníš a tvá drzost stoupá do mých uší,

provleču ti chřípím kruh a do úst vložím uzdu.

Odvedu tě cestou, po níž jsi přišel.

²⁹ Toto ti bude znamením: V tomto roce budete jíst, co vyroste samo, i druhý rok to, co samo vzejde, ale třetí rok sejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich plody. ³⁰ Ti z Judova domu, kteří vyváznou a zůstanou, opět se zakoření a vydají ovoce. ³¹ Z Jeruzaléma vyjde pozůstatek lidu a z hory Sijónu ti, kdo vyvázli. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!“

³² Proto praví Hospodin o králi asyrském toto: „Nevejde do tohoto města. Ani šíp tam nevstřelí, se štíty proti němu nenastoupí, násep proti němu nenavrší. ³³ Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův. ³⁴ Budu štítem tomuto městu, zachráním je kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.“

³⁵ Stalo se pak té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc. Za časného jitra, hle, všichni byli mrtví, všude mrtvá těla. ³⁶ Sancheríb, král asyrský, odtáhl pryč a vrátil se do Ninive a usadil se tam. ³⁷ Když se klaněl v chrámě svého boha Nisroka, Adramelek a Sareser, jeho synové, ho zabili mečem a unikli do země Araratu. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.

¹ V oněch dnech Chizkijáš smrtelně onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Udělej pořízení o svém domě, protože zemřeš, nebudeš žít.“ ² Chizkijáš se otočil tváří ke zdi a takto se k Hospodinu modlil: ³ „Ach, Hospodine, rozpomeň se prosím, že jsem chodil před tebou opravdově a se srdcem nerozděleným a že jsem činil, co je dobré v tvých očích.“ A Chizkijáš se dal do velikého pláče.

⁴ Izajáš ještě nevyšel z vnitřního dvora, když se k němu stalo slovo Hospodinovo: ⁵ „Vrať se a vyřiď Chizkijášovi, vévodovi mého lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě. Třetího dne vstoupíš do Hospodinova domu. ⁶ Přidám k tvým dnům patnáct let. Vytrhnu tebe i toto město ze spárů asyrského krále. Budu štítem tomuto městu kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.“ ⁷ Izajáš poručil: „Vezměte suché fíky.“ Vzali je a přiložili na vřed a Chizkijáš zůstal naživu.

⁸ Chizkijáš se otázal Izajáše: „Co bude znamením, že mě Hospodin uzdraví a že třetího dne vstoupím do Hospodinova domu?“ ⁹ Izajáš mu odpověděl: „Toto ti bude znamením od Hospodina, že Hospodin splní slovo, jež promluvil: Má stín postoupit o deset stupňů nebo se má o deset stupňů vrátit?“ ¹⁰ Chizkijáš řekl: „Snadněji se stín o deset stupňů nachýlí, než aby se vrátil o deset stupňů nazpět.“ ¹¹ Prorok Izajáš tedy volal k Hospodinu. A on vrátil stín na stupních, po nichž sestoupil, na stupních Achazových, o deset stupňů nazpět.

¹² V ten čas poslal Beródak-baladán, syn Baladánův, král babylónský, Chizkijášovi dopisy a dar, neboť uslyšel, že Chizkijáš onemocněl. ¹³ Chizkijáš vyslechl posly a ukázal jim celou svou klenotnici, stříbro a zlato, různé balzámy, výborný olej i svou zbrojnici a všechno, co se nacházelo mezi jeho poklady. Nebylo nic, co by jim Chizkijáš ve svém domě a v celém svém vladařství nebyl ukázal. ¹⁴ Prorok Izajáš přišel ke králi Chizkijášovi a zeptal se ho: „Co říkali ti muži a odkud k tobě přišli?“ Chizkijáš odpověděl: „Přišli z daleké země, z Babylónu.“ ¹⁵ Zeptal se: „Co viděli v tvém domě?“ Chizkijáš odvětil: „Viděli všechno, co je v mém domě. Nebylo nic, co bych jim nebyl ze svých pokladů ukázal.“ ¹⁶ I řekl Izajáš Chizkijášovi: „Slyš slovo Hospodinovo: ¹⁷ Hle, přijdou dny a bude odneseno do Babylónu všechno, co je v tvém domě, poklady, které nahromadili tvoji otcové až do tohoto dne. Nic tu nezbude, praví Hospodin. ¹⁸ I některé tvé syny, kteří z tebe vzejdou, které zplodíš, vezmou a stanou se kleštěnci v paláci krále babylónského.“ ¹⁹ Chizkijáš na to Izajášovi řekl: „Dobré je slovo Hospodinovo, které jsi mluvil.“ A dodal: „Jen když bude za mých dnů opravdový pokoj.“

²⁰ O ostatních příbězích Chizkijášových, o všech jeho bohatýrských činech a jak udělal rybník a vodovod, jímž přivedl vodu do města, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. ²¹ I ulehl Chizkijáš ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Menaše.

¹ Menašemu bylo dvanáct let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefsíbah. ² Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal. ³ Znovu vybudoval posvátná návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil, nastavěl oltáře Baalovi a udělal posvátný kůl, jak to činil Achab, král izraelský. Klaněl se veškerému nebeskému zástupu a sloužil mu. ⁴ Zbudoval oltáře v Hospodinově domě, o němž Hospodin řekl: „V Jeruzalémě dám spočinout svému jménu.“ ⁵ Na obou nádvořích Hospodinova domu nastavěl oltáře veškerému nebeskému zástupu. ⁶ Svého syna provedl ohněm, věštil z oblaků a obíral se hadačstvím, ustanovil vyvolávače duchů a jasnovidce; dopouštěl se mnohého, co je zlé v očích Hospodina, a tak ho urážel. ⁷ Tesanou modlu Ašéry, kterou udělal, umístil do domu, o němž řekl Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, dám navěky spočinout svému jménu. ⁸ Už nikdy nedopustím, aby noha Izraele byla vyhnána z půdy, kterou jsem dal jejich otcům, jen když budou bedlivě činit všechno, jak jsem jim přikázal, podle celého zákona, který jim přikázal můj služebník Mojžíš.“ ⁹ Neposlechli. Menaše je svedl, že se dopouštěli horších věcí než pronárody, které Hospodin před Izraelem vyhladil.

¹⁰ Ale Hospodin mluvil skrze své služebníky proroky: ¹¹ „Protože se judský král Menaše dopouští těchto ohavností, horších, než jakých se dopouštěli před ním Emorejci, že svedl k hříchu svými hnusnými modlami též Judu, ¹² toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, já uvedu zlo na Jeruzalém a na Judu. Každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších. ¹³ Nad Jeruzalémem natáhnu měřicí šňůru jako nad Samařím a spustím olovnici jako na dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se vydrhne mísa, vydrhne se a překlopí. ¹⁴ Pozůstatek svého dědictví zavrhnu, vydám je do rukou jeho nepřátel, v lup a plen všem jeho nepřátelům, ¹⁵ protože se dopouštějí toho, co je zlé v mých očích, a urážejí mě ode dne, kdy vyšli jejich otcové z Egypta, až dodnes.“

¹⁶ Také nevinné krve prolil Menaše velice mnoho, až jí naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému. Navíc tu byl jeho hřích, kterým svedl k hříchu Judu, takže se dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích.

¹⁷ O ostatních příbězích Menašeho, o všem, co konal, i o jeho hříchu, jímž zhřešil, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. ¹⁸ I ulehl Menaše ke svým otcům a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Amón.

¹⁹ Amónovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet; byla to dcera Charúsova z Jotby. ²⁰ Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako se toho dopouštěl jeho otec Menaše. ²¹ Chodil po všech cestách, po nichž chodil jeho otec, sloužil hnusným modlám, jimž sloužil jeho otec, a klaněl se jim. ²² Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nechodil po cestě Hospodinově. ²³ Amónovi služebníci se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě. ²⁴ Ale lid země pobil ty, kteří se proti králi Amónovi spikli. Lid země pak dosadil místo něho za krále jeho syna Jóšijáše.

²⁵ O ostatních příbězích Amónových, o tom, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. ²⁶ Pohřbili ho v jeho hrobě v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Jóšijáš.