ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 155. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 5

1 Synové Rúbena, prvorozeného syna Izraelova; byl sice prvorozený, ale když poskvrnil lože svého otce, bylo jeho prvorozenství přeneseno na syny Josefa, syna Izraelova, takže zůstal bez zápisu prvorozenství do rodového seznamu. 2 Převahu mezi svými bratry měl Juda; z něho měl vzejít vévoda, ale prvorozenství náleželo Josefovi.

3 Synové Rúbena, prvorozeného syna Izraelova: Chanók a Palú, Chesrón a Karmí. 4 Synové Jóelovi: jeho syn Šemajáš, jeho syn Góg, jeho syn Šimeí, 5 jeho syn Míka, jeho syn Reajáš, jeho syn Baal 6 a jeho syn Beéra, kterého dal přestěhovat asyrský král Tilgat-pilneser; byl rúbenským předákem. 7 Jeho bratři podle čeledí, zapsaní v rodových seznamech podle svých rodopisů: náčelník Jeíel a Zekarjáš 8 a Bela, syn Azaza, syna Šemy, syna Jóelova; ten sídlil v Aróeru a až k Nebó a Baal-meónu; 9 na východě pak sídlil až k okraji stepi při řece Eufratu; jejich stáda se totiž v gileádské zemi rozmnožila. 10 Za dnů Saulových vedli válku s Hagrejci, kteří jim padli do rukou; pak se usadili v jejich stanech po celé východní straně Gileádu.

11 Gádovci sídlili naproti nim v bášanské zemi až k Salce. 12 Jóel byl náčelník a Šafam druhý po něm, pak Jaenaj a Šáfat v Bášanu. 13 Jejich bratři po otcovských rodech: Míkael, Mešulám a Šeba, Jóraj a Jaekán, Zía a Eber, těchto sedm. 14 To byli synové Abíchajila, syna Chúrího, syna Jaróacha, syna Gileáda, syna Míkaela, syna Ješíšaje, syna Jachdóa, syna Búzova. 15 Achí, syn Abdíela, syna Gúního, byl náčelník otcovského rodu. 16 Sídlili v Gileádu, v Bášanu a jeho vesnicích a na všech pastvinách šáronských, kam až vybíhají. 17 Ti všichni byli zapsáni do rodových seznamů za dnů judského krále Jótama a za dnů izraelského krále Jarobeáma.

18 Rúbenovců, Gádovců a polovice Manasesova kmene, udatných mužů nosících štít a meč a lučištníků vycvičených k boji, schopných vycházet do boje, bylo čtyřicet čtyři tisíce sedm set šedesát. 19 Vedli boj s Hagrejci, s Jetúrem, s Náfišem a s Nódabem. 20 Dostalo se jim proti nim pomoci, takže jim byli vydáni do rukou Hagrejci i všichni jejich spojenci; úpěli v boji k Bohu a on jejich prosby přijal, protože v něho doufali. 21 Odvedli jejich stáda: padesát tisíc velbloudů, dvě stě padesát tisíc kusů bravu a dva tisíce oslů i sto tisíc osob. 22 Padlých, skolených mečem, bylo mnoho, neboť ten boj byl od Boha. Sídlili tam pak místo nich až do zajetí.

23 Synové poloviny kmene Manasesova sídlili v zemi od Bášanu k Baal-chermónu, totiž k Seníru a Chermónskému pohoří; bylo jich mnoho. 24 Toto byli náčelníci otcovského rodu: Efer, Jišeí, Elíel a Azríel, Jirmejáš a Hódavjáš a Jachdíel, stateční bohatýři, mužové proslulí, náčelníci otcovských rodů.

25 Avšak zpronevěřili se Bohu svých otců a smilnili s božstvy národů země, které Bůh před nimi vyhladil. 26 Bůh Izraele tedy probudil ducha asyrského krále Púla, totiž ducha asyrského krále Tilgat-pilnesera; ten je dal přestěhovat, totiž Rúbenovce, Gádovce a polovinu kmene Manasesova, a přivedl je k Chalachu, Chabóru a Háře a k řece Gózanu, kde jsou dodnes.

27 Synové Léviho: Geršón, Kehat a Merarí. 28 Synové Kehatovi: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel.

29 Synové Amrámovi: Áron a Mojžíš; a Mirjam. Synové Áronovi: Nádab a Abíhú, Eleazar a Ítamar. 30 Eleazar zplodil Pinchasa, Pinchas zplodil Abíšúu, 31 Abíšúa zplodil Bukího, Bukí zplodil Uzího, 32 Uzí zplodil Zerachjáše, Zerachjáš zplodil Merajóta, 33 Merajót zplodil Amarjáše, Amarjáš zplodil Achítúba, 34 Achítúb zplodil Sádoka, Sádok zplodil Achímaasa, 35 Achímaas zplodil Azarjáše, Azarjáš zplodil Jóchanana, 36 Jóchanan zplodil Azarjáše; to je ten, který sloužil jako kněz v domě, jejž vybudoval Šalomoun v Jeruzalémě. 37 Azarjáš zplodil Amarjáše, Amarjáš zplodil Achítúba, 38 Achítúb zplodil Sádoka, Sádok zplodil Šalúma, 39 Šalúm zplodil Chilkijáše, Chilkijáš zplodil Azarjáše, 40 Azarjáš zplodil Serajáše a Serajáš zplodil Jósadaka; 41 Jósadak pak šel do zajetí, když Hospodin prostřednictvím Nebúkadnesara dal přestěhovat Judu a Jeruzalém.

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 6

1 Synové Léviho: Geršóm, Kehat a Merarí. 2 Toto jsou jména synů Geršómových: Libní a Šimeí. 3 Synové Kehatovi: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. 4 Synové Merarího: Machlí a Muší. To jsou čeledi Léviho podle otcovských rodů.

5 Ke Geršómovi patří: jeho syn Libní, jeho syn Jachat, jeho syn Zima, 6 jeho syn Jóach, jeho syn Idó, jeho syn Zerach, jeho syn Jeotraj. 7 Synové Kehatovi: jeho syn Amínadab, jeho syn Kórach, jeho syn Asír, 8 jeho syn Elkána, jeho syn Ebjásaf, jeho syn Asír, 9 jeho syn Tachat, jeho syn Uríel, jeho syn Uzijáš, jeho syn Šaul. 10 A synové Elkánovi: Amasaj a Achímót. 11 Elkána: Synové Elkánovi: jeho syn Sófaj, jeho syn Nachat, 12 jeho syn Elíab, jeho syn Jerócham, jeho syn Elkána. 13 A synové Samuelovi: prvorozený Vašní a Abijáš. 14 Synové Merarího: Machlí, jeho syn Libní, jeho syn Šimeí, jeho syn Uza, 15 jeho syn Šimea, jeho syn Chagijáš, jeho syn Asajáš.

16 Toto jsou ti, které ustanovil David, aby zpívali v domě Hospodinově od chvíle, kdy tam spočinula schrána. 17 Přisluhovali zpěvem před příbytkem stanu setkávání až do doby, kdy Šalomoun vybudoval v Jeruzalémě dům Hospodinův. Ve své službě stáli podle svého pořádku. 18 Ti, kteří tu stáli, a jejich synové: Ze synů Kehatových: Héman, zpěvák, syn Jóela, syna Samuela, 19 syna Elkány, syna Jeróchama, syna Elíela, syna Tóacha, 20 syna Súfa, syna Elkány, syna Machata, syna Amasaje, 21 syna Elkány, syna Jóela, syna Azarjáše, syna Sefanjáše, 22 syna Tachata, syna Asíra, syna Ebjásafa, syna Kóracha, 23 syna Jishára, syna Kehata, syna Léviho, syna Izraelova. 24 A jeho bratr Asaf, stojící mu po pravici, Asaf, syn Berekjáše, syna Šimey, 25 syna Míkaela, syna Baasejáše, syna Malkijáše, 26 syna Etního, syna Zeracha, syna Adajáše, 27 syna Étana, syna Zimy, syna Šimeího, 28 syna Jachata, syna Geršóma, syna Léviho.

29 A jejich bratří, synové Merarího, kteří jim stáli po levici: Étan, syn Kišího, syna Abdího, syna Malúka, 30 syna Chašabjáše, syna Amasjáše, syna Chilkijáše, 31 syna Amsího, syna Baního, syna Šemera, 32 syna Machlího, syna Mušího, syna Merarího, syna Léviho.

33 A jejich bratří lévijci byli pověřeni veškerou službou při příbytku Božího domu. 34 Áron pak a jeho synové obraceli v dým, co bylo přinášeno na oltář pro zápalné oběti a na oltář pro kadidlo při veškerém díle ve velesvatyni, a vykonávali smírčí obřady za Izraele podle všeho toho, co přikázal Mojžíš, Boží služebník.

35 Toto jsou synové Áronovi: jeho syn Eleazar, jeho syn Pinchas, jeho syn Abíšúa, 36 jeho syn Bukí, jeho syn Uzí, jeho syn Zerachjáš, 37 jeho syn Merajót, jeho syn Amarjáš, jeho syn Achítúb, 38 jeho syn Sádok, jeho syn Achímaas.

39 A toto jsou jejich sídliště při jejich hradištích na jejich území, sídliště pro syny Áronovy, pro čeleď kehatskou, neboť jim připadl první los. 40 Dali jim Chebrón v zemi judské s okolními pastvinami. 41 Avšak pole u města a dvorce dali Kálebovi, synu Jefunovu.

42 Synům Áronovým dali útočištná města Chebrón, Libnu s pastvinami, Jatír, Eštemóu s pastvinami, 43 Chílez s pastvinami, Debír s pastvinami, 44 Ašan s pastvinami a Bét-šemeš s pastvinami.

45 Od pokolení Benjamínova dostali Gebu s pastvinami, Alemet s pastvinami a Anatót s pastvinami. Všech jejich měst pro jejich čeledi bylo třináct.

46 Zbývající Kehatovci podle čeledí svého pokolení dostali losem deset měst od poloviny pokolení Manasesova.

47 Geršómovci dostali pro své čeledi třináct měst od pokolení Isacharova, od pokolení Ašerova, od pokolení Neftalíova a od pokolení Manasesova v Bášanu.

48 Meraríovci dostali losem pro své čeledi dvanáct měst od pokolení Rúbenova, od pokolení Gádova a od pokolení Zabulónova.

49 Izraelci dali lévijcům města s pastvinami. 50 Od pokolení Judovců, od pokolení Šimeónovců a od pokolení Benjamínovců jim losem přidělili tato města, která uvedli jmenovitě.

51 Některé z čeledí Kehatovců dostaly města od pokolení Efrajimova na jeho území. 52 Přidělili jim útočištná města Šekem s pastvinami v pohoří Efrajimském, Gezer s pastvinami, 53 Jokmeám s pastvinami, Bét-chorón s pastvinami, 54 Ajalón s pastvinami a Gat-rimón s pastvinami.

55 Od poloviny pokolení Manasesova dostaly zbývající čeledi Kehatovců Anér s pastvinami a Bileám s pastvinami.

56 Geršómovci podle čeledí dostali od poloviny pokolení Manasesova Gólan v Bášanu s pastvinami a Aštarót s pastvinami.

57 Od pokolení Isacharova Kedeš s pastvinami, Dobrat s pastvinami, 58 Rámot s pastvinami a Aném s pastvinami.

59 Od pokolení Ašerova Mášal s pastvinami, Abdón s pastvinami, 60 Chúkok s pastvinami a Rechób s pastvinami.

61 Od pokolení Neftalího Kedeš v Galileji s pastvinami, Chamón s pastvinami a Kirjatajim s pastvinami.

62 Zbývající Meraríovci dostali od pokolení Zabulónova Rimónó s pastvinami, Tábor s pastvinami, 63 na druhé straně Jordánu pak, na východ od Jordánu, proti Jerichu, od pokolení Rúbenova Beser ve stepi s pastvinami, Jahsu s pastvinami, 64 Kedemót s pastvinami a Méfaat s pastvinami. 65 A od pokolení Gádova Rámot v Gileádu s pastvinami, Machanajim s pastvinami, 66 Chešbón s pastvinami a Jaezer s pastvinami.

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 7

1 K synům Isacharovým patřil Tóla a Púa, Jašúb a Šimrón, tito čtyři.

2 Synové Tólovi: Uzí, Refajáš, Jeríel, Jachmaj, Jibsám a Šemúel, náčelníci otcovských rodů Tólových, stateční bohatýři, podle svých rodopisů; jejich počet za dnů Davidových činil dvacet dva tisíce šest set.

3 Synové Uzího: Jizrachjáš. Synové Jizrachjášovi: Míkael, Obadjáš, Jóel, Jišijáš, těch pět, všichni náčelníci. 4 Při nich bylo třicet šest tisíc mužů ve vojenských bojových houfech, podle svých rodopisů po otcovských rodech; měli totiž mnoho žen a synů. 5 A jejich bratří, statečných bohatýrů, po všech čeledích Isacharových bylo osmdesát sedm tisíc; všichni byli zapsáni do seznamů rodů.

6 Benjamín: Bela, Beker a Jedíael, tito tři. 7 A synové Belovi: Esbón, Uzí, Uzíel, Jerimót a Írí, těchto pět, náčelníci otcovských rodů, stateční bohatýři; do seznamu rodů jich bylo zapsáno dvacet dva tisíce třicet čtyři.

8 Synové Bekerovi: Zemíra, Jóaš, Elíezer, Eljóenaj, Omrí, Jeremót, Abijáš, Anatót a Alemet; tito všichni jsou synové Bekerovi. 9 Do seznamu rodů, podle svých rodopisů byli zapsáni jako náčelníci otcovských rodů, stateční bohatýři, celkem dvacet tisíc dvě stě.

10 Synové Jedíaelovi: Bilhán. A synové Bilhánovi: Jeúš, Binjamín, Ehúd, Kenaana, Zétan, Taršíš a Achíšachar. 11 Tito všichni jsou synové Jedíaelovi, podle náčelníků rodů, stateční bohatýři, sedmnáct tisíc dvě stě těch, kteří byli schopní k vojenské službě a vycházet do boje.

12 Synové Írovi: Šupím a Chupím. Synové Achérovi: Chuším.

13 Synové Neftalího: Jachasíel, Gúní, Jeser a Šalúm, synové Bilhy.

14 Synové Manasesovi: Asríel, kterého mu porodila jeho žena; jeho aramejská ženina porodila Makíra, otce Gileádova. 15 A Makír vzal ženu pro Chupíma a Šupíma; jméno jeho sestry bylo Maaka. Jméno druhorozeného bylo Selofchad; a Selofchad měl jen dcery. 16 Maaka, žena Makírova, porodila syna a pojmenovala ho Pereš; jeho bratr se jmenoval Šereš; a jeho synové: Úlam a Rekem. 17 Synové Úlamovi: Bedán. Toto jsou synové Gileáda, syna Makírova, syna Manasesova. 18 Jeho sestra Moleket porodila Íšhóda, Abíezera a Machlu. 19 A synové Šemídovi byli Achján, Šekem, Likchí a Aníam.

20 Synové Efrajimovi: Šútelach, jeho syn Bered, jeho syn Tachat, jeho syn Eleada, jeho syn Tachat, 21 jeho syn Zábad, jeho syn Šútelach, Ezer a Elead. Ale povraždili je domorodci, muži z Gatu, neboť přitáhli, aby zabrali jejich stáda. 22 Po mnoho dnů truchlil jejich otec Efrajim a jeho bratři přišli, aby ho potěšili. 23 Pak vešel ke své ženě, ta otěhotněla a porodila syna; dal mu jméno Bería (to je V neštěstí), neboť byla v jeho domě v neštěstí. 24 Jeho dcerou byla Šeera; ta vybudovala Bét-chorón Dolní a Horní a Uzen-šeeru. 25 A jeho syn byl Refach a Rešef, jeho syn Telach, jeho syn Tachan, 26 jeho syn Laedán, jeho syn Amíhud, jeho syn Elíšama, 27 jeho syn Nón, jeho syn Jozue. 28 Jejich trvalé vlastnictví a sídliště: Bét-el s vesnicemi, na východě Naarán, na západě Gezer s vesnicemi, Šekem s vesnicemi, až do Aje s vesnicemi. 29 V rukou synů Manasesových byl Bét-šeán s vesnicemi, Taenak s vesnicemi, Megido s vesnicemi, Dór s vesnicemi. V těch místech sídlili synové Josefa, syna Izraelova.

30 Synové Ašerovi: Jimna, Jišva, Jišví, Bería a jejich sestra Serach. 31 Synové Beríovi: Cheber a Malkíel; to je otec Birzavitův. 32 Cheber zplodil Jafleta, Šómera, Chótama a jejich sestru Šúu. 33 Synové Jafletovi: Pásak, Bimhál a Ašvát; to jsou synové Jafletovi. 34 Synové Šemerovi: Achí a Rohga, Jechuba a Aram. 35 Synové Helema, jeho bratra: Sófach, Jimna, Šéleš a Ámal. 36 Synové Sófachovi: Súach, Charnefer, Šúal, Berí a Jimra, 37 Beser, Hód, Šama, Šilša, Jitrán a Beéra. 38 Synové Jeterovi: Jefune, Pispa a Ara. 39 Synové Ulovi: Árach, Chaníel a Risja. 40 Ti všichni jsou synové Ašerovi, náčelníci otcovských rodů, zkušení stateční bohatýři, náčelníci předáků. Počet zapsaných do seznamu rodů pro vojenskou službu a do boje činil dvacet šest tisíc mužů.

1. Paralipomenon (1. Letopisů), kapitola 8

1 Benjamín zplodil Belu, svého prvorozeného, Ašbela jako druhého, Achracha jako třetího, 2 Nóchu jako čtvrtého a Ráfu jako pátého.

3 Synové Belovi byli: Adár, Géra, Abíhúd, 4 Abíšúa, Naamán, Achóach, 5 Géra, Šefúfan a Chúram. 6 A to jsou synové Echúdovi, náčelníci rodů obyvatel Geby, kteří je přestěhovali do Manachatu, 7 totiž Naamán, Achijáš a Géra; ten je přestěhoval; též zplodil Uzu a Achíchuda. 8 Šacharajim zplodil syny na Moábském poli poté, co propustil své ženy Chúšimu a Baaru; 9 se svou ženou Chodeší zplodil Jóbaba, Sibju, Méšu, Malkáma, 10 Jeúsa, Sakejáše a Mirmu; to jsou jeho synové, náčelníci rodů. 11 S Chúšimou zplodil Abítúba a Elpaala. 12 Synové Elpaalovi: Eber, Mišeám, Šemed – ten vybudoval Óno a Lód s vesnicemi –, 13 Bería a Šema; to jsou náčelníci rodů obyvatel Ajalónu; ti zahnali na útěk obyvatele Gatu. 14 Dále Achjó, Šášak a Jeremót, 15 Zebadjáš, Arad a Eder, 16 Míkael, Jišpa a Jócha, synové Beríovi, 17 Zebadjáš, Mešulám, Chizkí a Cheber, 18 Jišmeraj, Jizlía a Jóbab, synové Elpaalovi, 19 Jakím, Zikrí a Zabdí, 20 Elíenaj, Siletaj a Elíel, 21 Adajáš, Berajáš a Šimrat, synové Šimeího, 22 Jišpán, Eber a Elíel, 23 Abdón, Zikrí a Chánan, 24 Chananjáš, Élam a Antótijáš, 25 Jifdejáš a Penúel, synové Šášakovi, 26 Šamšeraj, Šecharjáš a Ataljáš, 27 Jaarešjáš, Elijáš a Zikrí, synové Jeróchamovi. 28 To jsou náčelníci rodů podle rodopisů, náčelníci, kteří sídlili v Jeruzalémě.

29 V Gibeónu pak sídlili: Otec Gibeónu, jeho žena se jmenovala Maaka 30 a jeho prvorozený syn Abdón, pak Súr, Kíš, Baal a Nádab, 31 Gedór, Achjó a Zeker. 32 Miklót zplodil Šimeu. Také ti sídlili naproti svým bratřím v Jeruzalémě, se svými bratry.

33 Nér zplodil Kíše, Kíš zplodil Saula, Saul zplodil Jónatana, Malkíšúu, Abínádaba a Ešbaala. 34 Synem Jónatanovým byl Meríb-baal. Meríb-baal zplodil Míku.

35 Synové Míkovi: Pítón, Melek, Taeréa a Achaz. 36 Achaz zplodil Jóadu, Jóada zplodil Alemeta, Azmáveta a Zimrího, Zimrí zplodil Mósu. 37 Mósa zplodil Bineu; jeho syn byl Ráfa, jeho synem Eleása a jeho synem Ásel. 38 Ásel měl šest synů. Toto jsou jejich jména: Azríkam, Bokrú, Jišmael, Šearjáš, Obadjáš a Chánan. Ti všichni jsou synové Áselovi. 39 Synové jeho bratra Ešeka: Úlam, jeho prvorozený, druhý Jeúš a třetí Elífelet. 40 Synové Úlamovi byli stateční bohatýři, lučištníci; měli mnoho synů a vnuků, celkem sto padesát. Ti všichni pocházeli ze synů Benjamínových.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.