Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 167. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 12
1 Když se Rechabeámovo království upevnilo a utvrdilo, opustil Hospodinův zákon a celý Izrael s ním.
2 V pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl Šíšak, král egyptský, proti Jeruzalému, protože se zpronevěřili Hospodinu, 3 s tisícem a dvěma sty vozů a se šedesáti tisíci jezdců. Lid, který s ním přišel z Egypta, Lúbijce, Sukejce a Kúšijce, nebylo možno spočítat. 4 Dobyl opevněná města, která byla v Judsku, a přitáhl až k Jeruzalému.
5 Tu přišel prorok Šemajáš k Rechabeámovi a judským velitelům, kteří se před Šíšakem stáhli do Jeruzaléma. Řekl jim: „Toto praví Hospodin: ‚Vy jste opustili mne a já teď opouštím vás a ponechám vás v moci Šíšakově.‘“ 6 Izraelští velitelé i král se pokořili a řekli: „Hospodin je spravedlivý.“ 7 Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se slovo Hospodinovo k Šemajášovi: „Pokořili se, neuvedu na ně zkázu, ale dám jim brzy možnost úniku; mé rozhořčení na Jeruzalém nebude vylito skrze Šíšaka. 8 Stanou se však jeho otroky, aby poznali, co znamená sloužit mně a co otročit královstvím zemí.“
9 Šíšak, král egyptský, vytáhl proti Jeruzalému a pobral poklady domu Hospodinova i poklady domu královského; pobral všechno. Pobral i zlaté štíty, které pořídil Šalomoun. 10 Místo nich pořídil král Rechabeám štíty bronzové a svěřil je velitelům běžců, kteří střežili vchod do královského domu. 11 Kdykoli král vcházel do Hospodinova domu, přicházeli běžci a přinášeli je a zase je odnášeli do místnosti pro běžce. 12 Že se tak pokořil, Hospodinův hněv se od něho odvrátil a nezničil ho úplně, neboť i v Judsku bylo leccos dobrého.
13 Král Rechabeám pevně vládl v Jeruzalémě. Bylo mu jedenačtyřicet let, když začal kralovat, a kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, v městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka. 14 Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem.
15 O příbězích Rechabeámových, prvních i posledních, se píše, jak známo, v příbězích proroka Šemajáše a vidoucího Ida, kde se uvádí rodokmen. Mezi Rechabeámem a Jarobeámem byly po všechna ta léta války. 16 I ulehl Rechabeám ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.
2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 13
1 V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma se stal králem nad Judou Abijáš. 2 Kraloval v Jeruzalémě tři léta. Jeho matka se jmenovala Míkaja; byla to dcera Uríelova z Gibeje. Válka mezi Abijášem a Jarobeámem trvala dál. 3 Abijáš vypravil do boje vojsko, válečné bohatýry, čtyři sta tisíc vybraných mužů. Jarobeám seřadil do boje proti němu osm set tisíc vybraných mužů, udatných bohatýrů.
4 Abijáš stál na hoře Semarajimu, která je v Efrajimském pohoří, a odtud volal: „Slyšte mě, Jarobeáme i celý Izraeli! 5 Což nevíte, že Hospodin, Bůh Izraele, dal navěky království nad Izraelem Davidovi? Jemu a jeho synům je potvrdil smlouvou soli. 6 Avšak Jarobeám, syn Nebatův, služebník Šalomouna, syna Davidova, povstal a vzbouřil se proti svému pánu. 7 Shromáždili se k němu muži bohaprázdní a ničemové a rozhodně se postavili proti Šalomounovu synovi Rechabeámovi. Rechabeám byl mladý a zbabělý a nedokázal jim čelit. 8 A teď si říkáte, že chcete čelit Hospodinovu království, jež je v rukou synů Davidových? Je vás ohromné množství a máte při sobě zlaté býčky, které vám udělal Jarobeám jako bohy. 9 Ale což jste nevyhnali Hospodinovy kněze Áronovce a lévijce? Nenadělali jste si kněží jako národy jiných zemí? Kdokoli přišel, mohl být za mladého býčka a sedm beranů pověřen, aby byl knězem neboha.
10 Naším Bohem je Hospodin; my jsme ho neopustili. Kněží, synové Áronovi, i lévijci řádně slouží Hospodinu. 11 Ráno co ráno a večer co večer obracejí zápalné oběti v obětní dým, pálí vonná koření, rovnají chléb na stůl z čistého zlata, starají se o zlatý svícen a jeho kahánky, aby hořely večer co večer. My držíme stráž před Hospodinem, naším Bohem. Vy však jste ho opustili. 12 Hle, nám je v čele Bůh. Jeho kněží hlaholí zvučnými trubkami proti vám. Izraelci, nebojujte proti Hospodinu, Bohu svých otců, neboť nebudete mít zdar!“
13 Jarobeám provedl se zálohou obchvat a přitáhl na ně zezadu. Tak byli před Judou a záloha vzadu za ním. 14 Když se Judejci rozhlédli, viděli, že je čeká boj vpředu i vzadu. Úpěnlivě volali k Hospodinu a kněží troubili na trubky. 15 Pak judští muži spustili válečný pokřik. Za pokřiku judských mužů porazil Bůh Jarobeáma a celý Izrael před Abijášem a Judou. 16 Izraelci se před Judou dali na útěk; Bůh jim je vydal do rukou. 17 Abijáš a jeho lid jim způsobili velikou porážku, takže z Izraele padlo a bylo skoleno pět set tisíc vybraných mužů. 18 V té době byli Izraelci pokořeni a Judejci se vzmohli, neboť se opírali o Hospodina, Boha svých otců. 19 Abijáš pronásledoval Jarobeáma a dobyl na něm města Bét-el s vesnicemi, Ješánu s vesnicemi a Efrón s vesnicemi. 20 Za dnů Abijášových se moc Jarobeámova už nepozvedla. Hospodin jej porazil, takže zemřel.
21 Ale Abijáš vládl pevně. Pojal čtrnáct žen a zplodil dvaadvacet synů a šestnáct dcer. 22 O ostatních příbězích Abijášových, o jeho činech i slovech se píše ve výkladu proroka Ida. 23 I ulehl Abijáš ke svým otcům a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása. Za jeho dnů žila země v míru deset let.
2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 14
1 Ása činil to, co bylo dobré a správné v očích Hospodina, jeho Boha. 2 Odstranil cizí oltáře a posvátná návrší, roztříštil posvátné sloupy a pokácel posvátné kůly. 3 Judovi poručil, aby se dotazoval Hospodina, Boha svých otců, a plnil zákon a přikázání. 4 Ze všech judských měst odstranil posvátná návrší a kadidlové oltáříky. Za něho žilo království v míru. 5 V Judsku stavěl opevněná města, neboť země žila v míru. Žádná válka se v těch letech proti němu nevedla. Hospodin mu dopřál klidu. 6 Ása řekl Judovi: „Vystavějme tato města, obežeňme je hradbami s věžemi, vraty a závorami, dokud je naše země v klidu. Dotazovali jsme se Hospodina, našeho Boha, dotazovali jsme se ho a on nám dopřál klid na všech stranách.“ Stavěli tedy a dařilo se jim to.
7 Ása měl vojsko, tři sta tisíc mužů z Judy, nosících pavézy a oštěpy, dvě stě osmdesát tisíc z Benjamína, kteří nosili štíty a stříleli z luku. Všichni byli udatní bohatýři. 8 Proti nim vytáhl Kúšijec Zerach se statisícovým vojskem a třemi sty vozy; přitáhl až k Maréše. 9 Ása vytáhl proti němu. Seřadili se k bitvě v údolí Sefaty u Maréši. 10 Ása volal k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: „Hospodine, jen ty jsi s to pomoci, postaví-li se mocný proti bezmocnému. Pomoz nám, Hospodine, náš Bože, neboť ty jsi naše opora. V tvém jménu jsme přitáhli proti tomuto davu. Hospodine, ty jsi náš Bůh, proti tobě člověk nic nezmůže!“
11 I porazil Hospodin Kúšijce před Ásou a před Judou. Kúšijci se dali na útěk. 12 Ása se svým lidem je pronásledoval až ke Geraru. Kúšijci padli, žádný z nich nevyvázl živ; byli rozdrceni před Hospodinem a před jeho táborem. Judejci odnesli velké množství kořisti. 13 Vybili všechna města v okolí Geraru, na něž dolehl strach z Hospodina. Vyloupili všechna města a bylo v nich velké množství lupu. 14 Vybili také stany chovatelů stád a pobrali mnoho ovcí a velbloudů. Pak se vrátili do Jeruzaléma.
2. Paralipomenon (2. Letopisů), kapitola 15
1 Na Azarjášovi, synu Odédovu, spočinul duch Boží. 2 Vyšel před Ásu a řekl mu: „Poslyš mě, Áso i celý Judo a Benjamíne. Hospodin bude s vámi, když vy budete s ním. Budete-li se dotazovat na jeho slovo, dá se vám nalézt. Jestliže ho opustíte, opustí vás. 3 Mnoho let býval Izrael bez pravého Boha, bez kněze – učitele a bez zákona. 4 Když se však ve svém soužení obraceli k Hospodinu, Bohu Izraele, a hledali ho, dával se jim nalézt. 5 V oněch dobách nebylo možno pokojně vycházet a vcházet, neboť mezi všemi obyvateli zemí vládly obrovské zmatky. 6 Docházelo ke srážkám mezi pronárodem a pronárodem, mezi městem a městem, neboť Bůh je uvedl ve zmatek všelikým soužením. 7 Jednejte tedy rozhodně, nechť vaše ruce neochabnou, neboť vaše jednání bude odměněno!“
8 Když Ása uslyšel tato slova a proroctví proroka Azarjáše, syna Odédova, vzchopil se a vymýtil ohyzdné modly z celé země judské i z Benjamína a z měst, která dobyl v Efrajimském pohoří, a obnovil Hospodinův oltář před Hospodinovou předsíní. 9 Pak shromáždil celého Judu i Benjamína a z kmene Efrajimova, Manasesova a Šimeónova ty, kteří u nich pobývali jako hosté; přešlo k němu totiž mnoho lidí z Izraele, když viděli, že je s ním Hospodin, jeho Bůh.
10 Třetího měsíce, v patnáctém roce Ásova kralování, se shromáždili do Jeruzaléma. 11 Z kořisti, kterou přihnali, obětovali onoho dne Hospodinu sedm set kusů hovězího dobytka a sedm tisíc ovcí a koz. 12 Zavázali se smlouvou, že se budou dotazovat na slovo Hospodina, Boha svých otců, celým svým srdcem a celou svou duší. 13 A každý, kdo by se nedotazoval Hospodina, Boha Izraele, propadne smrti, ať malý nebo velký, ať muž nebo žena. 14 Přísahali Hospodinu mocným hlasem a nadšeným hlaholem za zvuku trubek a polnic. 15 Z té přísahy se radoval celý Juda. Přísahali celým srdcem, že ho budou hledat s veškerým zanícením, aby se jim dal najít. A Hospodin jim dopřál klid na všech stranách.
16 Také svou matku Maaku zbavil král Ása jejího královského postavení za to, že udělala nestvůrnou modlu pro Ašéru. Ása její nestvůrnou modlu podťal, rozdrtil na padrť a spálil v Kidrónském úvalu. 17 I když z Izraele nebyla odstraněna posvátná návrší, přece srdce Ásovo bylo po všechny jeho dny cele při Hospodinu. 18 Svaté dary svého otce i své svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty, přinesl do Božího domu. 19 Až do pětatřicátého roku Ásova kralování nebyla žádná válka.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Když se Rechabeámovo království upevnilo a utvrdilo, opustil Hospodinův zákon a celý Izrael s ním.
2 V pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl Šíšak, král egyptský, proti Jeruzalému, protože se zpronevěřili Hospodinu, 3 s tisícem a dvěma sty vozů a se šedesáti tisíci jezdců. Lid, který s ním přišel z Egypta, Lúbijce, Sukejce a Kúšijce, nebylo možno spočítat. 4 Dobyl opevněná města, která byla v Judsku, a přitáhl až k Jeruzalému.
5 Tu přišel prorok Šemajáš k Rechabeámovi a judským velitelům, kteří se před Šíšakem stáhli do Jeruzaléma. Řekl jim: „Toto praví Hospodin: ‚Vy jste opustili mne a já teď opouštím vás a ponechám vás v moci Šíšakově.‘“ 6 Izraelští velitelé i král se pokořili a řekli: „Hospodin je spravedlivý.“ 7 Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se slovo Hospodinovo k Šemajášovi: „Pokořili se, neuvedu na ně zkázu, ale dám jim brzy možnost úniku; mé rozhořčení na Jeruzalém nebude vylito skrze Šíšaka. 8 Stanou se však jeho otroky, aby poznali, co znamená sloužit mně a co otročit královstvím zemí.“
9 Šíšak, král egyptský, vytáhl proti Jeruzalému a pobral poklady domu Hospodinova i poklady domu královského; pobral všechno. Pobral i zlaté štíty, které pořídil Šalomoun. 10 Místo nich pořídil král Rechabeám štíty bronzové a svěřil je velitelům běžců, kteří střežili vchod do královského domu. 11 Kdykoli král vcházel do Hospodinova domu, přicházeli běžci a přinášeli je a zase je odnášeli do místnosti pro běžce. 12 Že se tak pokořil, Hospodinův hněv se od něho odvrátil a nezničil ho úplně, neboť i v Judsku bylo leccos dobrého.
13 Král Rechabeám pevně vládl v Jeruzalémě. Bylo mu jedenačtyřicet let, když začal kralovat, a kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, v městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka. 14 Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem.
15 O příbězích Rechabeámových, prvních i posledních, se píše, jak známo, v příbězích proroka Šemajáše a vidoucího Ida, kde se uvádí rodokmen. Mezi Rechabeámem a Jarobeámem byly po všechna ta léta války. 16 I ulehl Rechabeám ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.
1 V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma se stal králem nad Judou Abijáš. 2 Kraloval v Jeruzalémě tři léta. Jeho matka se jmenovala Míkaja; byla to dcera Uríelova z Gibeje. Válka mezi Abijášem a Jarobeámem trvala dál. 3 Abijáš vypravil do boje vojsko, válečné bohatýry, čtyři sta tisíc vybraných mužů. Jarobeám seřadil do boje proti němu osm set tisíc vybraných mužů, udatných bohatýrů.
4 Abijáš stál na hoře Semarajimu, která je v Efrajimském pohoří, a odtud volal: „Slyšte mě, Jarobeáme i celý Izraeli! 5 Což nevíte, že Hospodin, Bůh Izraele, dal navěky království nad Izraelem Davidovi? Jemu a jeho synům je potvrdil smlouvou soli. 6 Avšak Jarobeám, syn Nebatův, služebník Šalomouna, syna Davidova, povstal a vzbouřil se proti svému pánu. 7 Shromáždili se k němu muži bohaprázdní a ničemové a rozhodně se postavili proti Šalomounovu synovi Rechabeámovi. Rechabeám byl mladý a zbabělý a nedokázal jim čelit. 8 A teď si říkáte, že chcete čelit Hospodinovu království, jež je v rukou synů Davidových? Je vás ohromné množství a máte při sobě zlaté býčky, které vám udělal Jarobeám jako bohy. 9 Ale což jste nevyhnali Hospodinovy kněze Áronovce a lévijce? Nenadělali jste si kněží jako národy jiných zemí? Kdokoli přišel, mohl být za mladého býčka a sedm beranů pověřen, aby byl knězem neboha.
10 Naším Bohem je Hospodin; my jsme ho neopustili. Kněží, synové Áronovi, i lévijci řádně slouží Hospodinu. 11 Ráno co ráno a večer co večer obracejí zápalné oběti v obětní dým, pálí vonná koření, rovnají chléb na stůl z čistého zlata, starají se o zlatý svícen a jeho kahánky, aby hořely večer co večer. My držíme stráž před Hospodinem, naším Bohem. Vy však jste ho opustili. 12 Hle, nám je v čele Bůh. Jeho kněží hlaholí zvučnými trubkami proti vám. Izraelci, nebojujte proti Hospodinu, Bohu svých otců, neboť nebudete mít zdar!“
13 Jarobeám provedl se zálohou obchvat a přitáhl na ně zezadu. Tak byli před Judou a záloha vzadu za ním. 14 Když se Judejci rozhlédli, viděli, že je čeká boj vpředu i vzadu. Úpěnlivě volali k Hospodinu a kněží troubili na trubky. 15 Pak judští muži spustili válečný pokřik. Za pokřiku judských mužů porazil Bůh Jarobeáma a celý Izrael před Abijášem a Judou. 16 Izraelci se před Judou dali na útěk; Bůh jim je vydal do rukou. 17 Abijáš a jeho lid jim způsobili velikou porážku, takže z Izraele padlo a bylo skoleno pět set tisíc vybraných mužů. 18 V té době byli Izraelci pokořeni a Judejci se vzmohli, neboť se opírali o Hospodina, Boha svých otců. 19 Abijáš pronásledoval Jarobeáma a dobyl na něm města Bét-el s vesnicemi, Ješánu s vesnicemi a Efrón s vesnicemi. 20 Za dnů Abijášových se moc Jarobeámova už nepozvedla. Hospodin jej porazil, takže zemřel.
21 Ale Abijáš vládl pevně. Pojal čtrnáct žen a zplodil dvaadvacet synů a šestnáct dcer. 22 O ostatních příbězích Abijášových, o jeho činech i slovech se píše ve výkladu proroka Ida. 23 I ulehl Abijáš ke svým otcům a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása. Za jeho dnů žila země v míru deset let.
1 Ása činil to, co bylo dobré a správné v očích Hospodina, jeho Boha. 2 Odstranil cizí oltáře a posvátná návrší, roztříštil posvátné sloupy a pokácel posvátné kůly. 3 Judovi poručil, aby se dotazoval Hospodina, Boha svých otců, a plnil zákon a přikázání. 4 Ze všech judských měst odstranil posvátná návrší a kadidlové oltáříky. Za něho žilo království v míru. 5 V Judsku stavěl opevněná města, neboť země žila v míru. Žádná válka se v těch letech proti němu nevedla. Hospodin mu dopřál klidu. 6 Ása řekl Judovi: „Vystavějme tato města, obežeňme je hradbami s věžemi, vraty a závorami, dokud je naše země v klidu. Dotazovali jsme se Hospodina, našeho Boha, dotazovali jsme se ho a on nám dopřál klid na všech stranách.“ Stavěli tedy a dařilo se jim to.
7 Ása měl vojsko, tři sta tisíc mužů z Judy, nosících pavézy a oštěpy, dvě stě osmdesát tisíc z Benjamína, kteří nosili štíty a stříleli z luku. Všichni byli udatní bohatýři. 8 Proti nim vytáhl Kúšijec Zerach se statisícovým vojskem a třemi sty vozy; přitáhl až k Maréše. 9 Ása vytáhl proti němu. Seřadili se k bitvě v údolí Sefaty u Maréši. 10 Ása volal k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: „Hospodine, jen ty jsi s to pomoci, postaví-li se mocný proti bezmocnému. Pomoz nám, Hospodine, náš Bože, neboť ty jsi naše opora. V tvém jménu jsme přitáhli proti tomuto davu. Hospodine, ty jsi náš Bůh, proti tobě člověk nic nezmůže!“
11 I porazil Hospodin Kúšijce před Ásou a před Judou. Kúšijci se dali na útěk. 12 Ása se svým lidem je pronásledoval až ke Geraru. Kúšijci padli, žádný z nich nevyvázl živ; byli rozdrceni před Hospodinem a před jeho táborem. Judejci odnesli velké množství kořisti. 13 Vybili všechna města v okolí Geraru, na něž dolehl strach z Hospodina. Vyloupili všechna města a bylo v nich velké množství lupu. 14 Vybili také stany chovatelů stád a pobrali mnoho ovcí a velbloudů. Pak se vrátili do Jeruzaléma.
1 Na Azarjášovi, synu Odédovu, spočinul duch Boží. 2 Vyšel před Ásu a řekl mu: „Poslyš mě, Áso i celý Judo a Benjamíne. Hospodin bude s vámi, když vy budete s ním. Budete-li se dotazovat na jeho slovo, dá se vám nalézt. Jestliže ho opustíte, opustí vás. 3 Mnoho let býval Izrael bez pravého Boha, bez kněze – učitele a bez zákona. 4 Když se však ve svém soužení obraceli k Hospodinu, Bohu Izraele, a hledali ho, dával se jim nalézt. 5 V oněch dobách nebylo možno pokojně vycházet a vcházet, neboť mezi všemi obyvateli zemí vládly obrovské zmatky. 6 Docházelo ke srážkám mezi pronárodem a pronárodem, mezi městem a městem, neboť Bůh je uvedl ve zmatek všelikým soužením. 7 Jednejte tedy rozhodně, nechť vaše ruce neochabnou, neboť vaše jednání bude odměněno!“
8 Když Ása uslyšel tato slova a proroctví proroka Azarjáše, syna Odédova, vzchopil se a vymýtil ohyzdné modly z celé země judské i z Benjamína a z měst, která dobyl v Efrajimském pohoří, a obnovil Hospodinův oltář před Hospodinovou předsíní. 9 Pak shromáždil celého Judu i Benjamína a z kmene Efrajimova, Manasesova a Šimeónova ty, kteří u nich pobývali jako hosté; přešlo k němu totiž mnoho lidí z Izraele, když viděli, že je s ním Hospodin, jeho Bůh.
10 Třetího měsíce, v patnáctém roce Ásova kralování, se shromáždili do Jeruzaléma. 11 Z kořisti, kterou přihnali, obětovali onoho dne Hospodinu sedm set kusů hovězího dobytka a sedm tisíc ovcí a koz. 12 Zavázali se smlouvou, že se budou dotazovat na slovo Hospodina, Boha svých otců, celým svým srdcem a celou svou duší. 13 A každý, kdo by se nedotazoval Hospodina, Boha Izraele, propadne smrti, ať malý nebo velký, ať muž nebo žena. 14 Přísahali Hospodinu mocným hlasem a nadšeným hlaholem za zvuku trubek a polnic. 15 Z té přísahy se radoval celý Juda. Přísahali celým srdcem, že ho budou hledat s veškerým zanícením, aby se jim dal najít. A Hospodin jim dopřál klid na všech stranách.
16 Také svou matku Maaku zbavil král Ása jejího královského postavení za to, že udělala nestvůrnou modlu pro Ašéru. Ása její nestvůrnou modlu podťal, rozdrtil na padrť a spálil v Kidrónském úvalu. 17 I když z Izraele nebyla odstraněna posvátná návrší, přece srdce Ásovo bylo po všechny jeho dny cele při Hospodinu. 18 Svaté dary svého otce i své svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty, přinesl do Božího domu. 19 Až do pětatřicátého roku Ásova kralování nebyla žádná válka.