ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 183. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Jóel, Úvod ke knize Joel

 

Joel
 
1. Osobnost
 
Joel (= Hospodin je Bůh) má zřejmě blízko ke kněžskému a chrámovému prostředí, je svědkem určité krize, ale i hlasatelem naděje.
 
2. Kniha
 
Hlavní téma celé knihy (4 kap.) tvoří „den Hospodinův“, jehož předzvěstí je pohroma kobylek; lék spočívá v obrácení, jehož projevem má být pokání a společná modlitba; důsledkem bude dar Božího Ducha, provázenými mocnými divy a znameními; velký soud nad národy má svůj protipól v Jeruzalému zahrnutém Boží přízní.
Kniha se zřetelně dělí na dvě části: kap. 1–2; 3–4; první část je sugestivním básnickým dílem, druhá je prostší a střídmější; spíše než na rozdílný původ obou částí ukazuje kniha na vnitřní celistvost danou především motivem „dne Hospodinova“.
Nejpravděpodobnější datace knihy je z poexilní doby (předpokládá se zajetí a vliv Řeků, místo zmínky o králi se zde mluví o obci v čele s kněžími apod.); asi na 30 místech užívá Jl stejných či podobných formulací jako Ez, Iz a jiní proroci, blízký je mu též Žl 65.
 
3. Poselství
 
Blížící se katastrofu je možné upřímnou kajícností nejen odvrátit, ale přímo proměnit v pokoj a blaho – hrozba i ideální vize mají univerzální povahu (netýkají se pouze Izraele) a ukazují Boha jako všemohoucího i milosrdného; NZ přebírá ve Sk 2 předpověď vylití Božího Ducha (podle LXX) jako součást Petrovy řeči o letnicích.
 
zpracováno podle doc. Josefa Hřebíka

 

Jóel, kapitola 1

1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Jóelovi, synu Petúelovu.

2 Slyšte to, starší, pozorně naslouchejte, všichni obyvatelé země:

Stalo se něco takového za vašich dnů anebo za dnů vašich otců?

3 Vypravujte o tom svým synům

a vaši synové svým synům

a jejich synové dalšímu pokolení:

4 Co zbylo po housenkách, sežraly kobylky,

co zbylo po kobylkách, sežrali brouci,

co zbylo po broucích, sežrala jiná havěť.

5 Vystřízlivějte, opilci, a plačte! Kvílejte, všichni pijani vína, že je vám mladé víno odtrženo od úst.

6 Vždyť na mou zemi vytáhl pronárod mocný a nesčíslný; má zuby lví, tesáky jako lvice.

7 Zpustošil mou vinnou révu, polámal můj fíkovník,

kůru z něho sloupal a pohodil, způsobil, že vinné výhonky zežloutly.

8 Kvílej, jako panna oděná žíněnou suknicí kvílí pro ženicha svého mládí.

9 Obětní dary a úlitby jsou odtrženy od Hospodinova domu; truchlí kněží, sluhové Hospodinovi.

10 Pole je popleněno, truchlí role; je popleněno obilí, vyschl mošt, došel čerstvý olej.

11 Oráči se hanbí, vinaři kvílejí pro pšenici a ječmen; sklizeň na poli přišla nazmar.

12 Vinná réva uschla, zvadl fíkovník, granátový strom i datlovník a jabloň, všechno polní stromoví je suché.

Lidským synům vyschl zdroj veselí.

13 Kněží, opásejte se k naříkání, kvílejte, sluhové oltáře,

vejděte, nocujte v žíněných suknicích, sluhové mého Boha,

neboť dům vašeho Boha je zbaven obětních darů a úliteb.

14 Uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění,

shromážděte starší, všechny obyvatele země, do domu Hospodina, svého Boha, a úpějte k Hospodinu.

15 Běda, ten den! Blízko je den Hospodinův!

Přivalí se jako zhouba od Všemohoucího.

16 Což nám není přímo před očima odtržen pokrm,

od domu našeho Boha radost a jásot?

17 Zrno zaschlo pod hroudami, sklady jsou zpustošené, sýpky rozbořené, obilí uschlo.

18 Jak těžce oddychuje dobytek! Stáda skotu se plaší, nemají pastvu; stáda bravu se plouží.

19 K tobě, Hospodine, volám.

Stepní pastviny pozřel oheň, všechno polní stromoví sežehl plamen.

20 Dobytek na poli po tobě prahne, v potocích vyschla voda, stepní pastviny pozřel oheň.

Jóel, kapitola 2

1 Trubte na polnici na Sijónu, křičte na poplach na mé svaté hoře,

ať se třesou všichni obyvatelé země, neboť přichází den Hospodinův.

Je blízko 2 den tmy a temnot, den oblaku a mrákoty.

Jako úsvit po horách se rozprostírá lid četný a mocný, jakého nebylo od věků,

aniž kdy bude po něm až do let posledního pokolení.

3 Před ním je oheň sžírající, za ním sežehující plamen;

před ním je země jak zahrada Eden,

za ním poušť, zpustošený kraj.

A vyváznout před ním nelze.

4 Vzhledem připomíná koně, je jako jízda v divém cvalu.

5 Jako hřmící válečná vozba poskakuje po vrcholcích hor,

praská jak ohnivý plamen, když sžírá strniště.

Je jako mocný lid seřazený k boji.

6 Národy se před ním svíjejí v křeči, tváře všech blednou.

7 Běží jako bohatýři, jako bojovníci ztéká hradby.

Každý jde svou cestou, neodbočí od své dráhy.

8 Jeden druhému nepřekáží, každý jde určeným směrem.

Když narazí na oštěpy, neprořidnou,

9 vnikají do města, běhají po hradbách,

na domy vystupují, lezou okny jak zloděj.

10 Před ním se roztřese země, zachvějí nebesa,

slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář.

11 Sám Hospodin dá povel svému vojsku. Jeho šiky jsou nesčíslné.

Mocný je ten, kdo vykoná jeho rozkaz.

Hospodinův den je veliký a přehrozný! Kdo mu odolá?

12 Nyní tedy, je výrok Hospodinův,

navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku.

13 Roztrhněte svá srdce, ne oděv,

navraťte se k Hospodinu, svému Bohu,

neboť je milostivý a plný slitování,

shovívavý a nejvýš milosrdný.

Jímá ho lítost nad každým zlem.

14 Kdo ví, nepojme-li ho opět lítost a nezanechá-li za sebou požehnání,

a zase budou obětní dary a úlitby pro Hospodina, vašeho Boha.

15 Trubte na polnici na Sijónu,

uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění!

16 Shromážděte lid, posvěťte sbor,

sezvěte starce, shromážděte pacholátka i kojence od prsů,

ať vyjde ženich ze svého pokojíku a nevěsta ze své komůrky.

17 Ať mezi chrámovou předsíní a oltářem pláčou kněží,

sluhové Hospodinovi, ať prosí:

„Ušetři, Hospodine, svůj lid,

nevydávej své dědictví potupě, ať nad nimi nevládnou pronárody.

Proč se má mezi národy říkat: ‚Kde je jejich Bůh?‘“

18 Horlivě se ujme Hospodin své země

a se svým lidem bude mít soucit.

19 Hospodin se ozve a řekne svému lidu:

Hle, posílám vám obilí, mošt i čerstvý olej,

abyste se nasytili, a už vás nevydám potupě mezi pronárody.

20 Vzdálím od vás Seveřana,

zaženu ho do vyprahlé, zpustošené země,

jeho předvoj do moře východního, jeho zadní voj do moře západního.

A bude z něho vystupovat zápach, hnilobný puch, neboť chtěl vykonat veliké věci.

21 Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin.

22 Neboj se, dobytku na poli,

stepní pastviny se zazelenají,

strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu.

23 Jásejte, synové Sijónu, radujte se z Hospodina, svého Boha,

neboť vám dá učitele spravedlnosti

a jako na začátku vám sešle hojnost dešťů podzimních i jarních.

24 Humna budou plná obilí, lisy budou přetékat moštem a čerstvým olejem.

25 Tak vám nahradím, co po léta požíraly kobylky a brouci,

různá havěť a housenky, mé veliké vojsko, které jsem na vás posílal.

26 Budete jíst dosyta a budete chválit jméno Hospodina, svého Boha,

který s vámi tak podivuhodně jednal. A můj lid nebude navěky zahanben.

27 Poznáte, že jsem uprostřed Izraele.

Já jsem Hospodin, váš Bůh, a jiného Boha není.

A můj lid nebude navěky zahanben.

Jóel, kapitola 3

1 I stane se potom:

Vyleji svého ducha na každé tělo.

Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat,

vaši starci budou mít sny,

vaši jinoši budou mít prorocká vidění.

2 Rovněž na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého ducha.

3 Způsobím, že budou na nebi i na zemi divné úkazy: krev a oheň a sloupy dýmu.

4 Slunce se zastře tmou a měsíc krví,

dříve než přijde den Hospodinův, veliký a hrozný.

5 Avšak každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, se zachrání.

Na hoře Sijónu a v Jeruzalémě budou ti, kdo vyvázli, jak řekl Hospodin,

spolu s těmi, kdo přežili, jež Hospodin povolá.

Jóel, kapitola 4

1 Hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy změním úděl Judy a Jeruzaléma,

2 shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit)

a budu je tam soudit

kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli,

kterého rozehnali mezi pronárody.

Mou zemi rozdělili 3 a o můj lid losovali.

Dávali chlapce za nevěstku a děvče prodávali za víno – a pili.

4 Co jste vy proti mně, Týre a Sidóne i všechny pelištejské kraje? Chystáte proti mně odvetu? Přikročíte-li k odvetě, rychle a bez meškání vám to vrátím na vaši hlavu. 5 Pobrali jste mé stříbro a zlato, mé nejkrásnější skvosty jste zanesli do svých chrámů. 6 Syny judské a jeruzalémské jste prodávali synům Jávanců, aby je zavlekli daleko od jejich území. 7 Hle, já je probudím k návratu z místa, kam jste je prodali, a co jste spáchali, vám vrátím na vaši hlavu: 8 Vydám vaše syny a vaše dcery napospas synům judským a oni je prodají Šebovcům, dalekému pronárodu. Tak promluvil Hospodin.

9 Provolejte mezi pronárody toto:

Vyhlaste svatý boj, probuďte bohatýry!

Ať nastoupí, ať přitáhnou všichni bojovníci!

10 Překujte své radlice v meče, vinařské nože v oštěpy!

Slaboch ať zvolá: „Jsem bohatýr!“

11 Pospěšte na pomoc, všechny okolní pronárody, a shromážděte se!

– Přiveď sem, Hospodine, své bohatýry! –

12 Ať se pronárody probudí a přitáhnou do Doliny Jóšafatu,

zasednu tam a budu soudit všechny pronárody vůkol.

13 Chopte se srpu, již dozrála žeň,

pojďte, šlapejte, lis je už plný, kádě přetékají.

Jejich zlovůle je velká.

14 Davy a davy jsou v Dolině rozhodnutí

a den Hospodinův v Dolině rozhodnutí je blízko.

15 Slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář.

16 Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma,

zachvějí se nebesa i země.

Hospodin je útočiště svého lidu a záštita synů Izraele.

17 I poznáte, že jsem Hospodin, váš Bůh,

že přebývám na Sijónu, na své svaté hoře.

Jeruzalém bude opět svatý a nebudou jím už procházet cizáci.

18 A stane se v onen den,

že z hor bude kanout mladé víno,

z pahorků poteče mléko,

všemi judskými potoky bude proudit voda,

z Hospodinova domu vytryskne pramen a napojí Úval akácií.

19 Z Egypta bude zpustošený kraj, z Edómu zpustošená step

za násilí na synech judských,

za to, že v jejich vlastní zemi prolévali nevinnou krev.

20 Ale Judsko bude osídleno navěky,

Jeruzalém od pokolení do pokolení.

21 Jejich krev prohlásím za nevinnou,

nikoho nenechám bez trestu.

Hospodin přebývá na Sijónu.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.