ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 186. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Sofonjáš, Úvod ke knize Sofonjáš

 

Sofoniáš
 
Sofoniáš (= Hospodin skryl) působí zřejmě na samém začátku vlády Joziášovy (asi 640–630), protože naráží na pohanské zvyklosti a modloslužbu – důsledky proasyrské vlády Manassesovy a Amónovy, které teprve později Joziáš napraví svou náboženskou reformou.
Struktura knihy: Hospodinův den (1,2–2,3); výroky proti národům (2,4–15); výroky proti Jeruzalému (3,1–8); přísliby (3,9–20); převážná část pochází z doby Sofoniášovy, ale předpovědi obrácení pohanů (2,11; 3,9–10) jsou zřejmě pozdějšího data.
Hlavní téma Sof – Hospodinův den jako katastrofa, která stihne národy i Judu; trest nad národy má být Judovi podnětem k poslušnosti a pokoře, tj. odvratu od pýchy a zpupnosti; spása je slíbena „zbytku“, uprostřed něhož bude přebývat Hospodin jako mocný král.
 
zpracováno podle doc. Josefa Hřebíka

 

Sofonjáš, kapitola 1

1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Sofonjášovi, synu Kúšiho, syna Gedaljáše, syna Amarjáše, syna Chizkijášova, za dnů judského krále Jóšijáše, syna Amónova:

2 Sklidím z povrchu země úplně všechno,

je výrok Hospodinův.

3 Sklidím lidi i dobytek,

sklidím nebeské ptactvo i mořské ryby,

pohoršení spolu se svévolníky.

Vyhladím člověka z povrchu země,

je výrok Hospodinův.

4 Napřáhnu svou ruku na Judu,

na všechny obyvatele Jeruzaléma,

vyhladím z tohoto místa, co zůstalo z Baala,

i jméno žreců a kněží,

5 rovněž ty, kdo se na střechách klanějí

zástupu nebeskému,

ty, kdo se klanějí hned Hospodinu a jím se zapřísahají,

a hned zase přísahají při svém Melekovi,

6 ty, kdo odpadli od Hospodina,

kdo Hospodina nehledají a nedotazují se ho.

7 Ztiš se před Panovníkem Hospodinem,

vždyť den Hospodinův je blízko!

Hospodin připravil oběť,

jako svaté oddělil ty, které pozval.

8 Stane se v den Hospodinova obětního hodu:

Ztrestám velmože i královské syny,

všechny ty, kdo si oblékají cizokrajný šat;

9 onoho dne ztrestám každého, kdo přeskakuje práh,

ty, kdo naplňují dům svého Pána násilím a lstí.

10 V onen den, je výrok Hospodinův,

se ozve úpění od Rybné brány a kvílení z druhé strany,

veliký třeskot od pahorků.

11 Kvílejte, obyvatelé kotliny,

všechen lid kramářů zajde.

Budou vyhlazeni všichni, kdo odvažují stříbro.

12 V té době prohledám Jeruzalém se svítilnami,

ztrestám muže, kteří jsou jako zkyslé víno nad svým kalem,

kteří si v srdci říkají: „Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.“

13 V plen bude vydán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení;

vystaví domy, a nebudou v nich bydlet,

vysázejí vinice, a vína z nich neokusí.

14 Veliký den Hospodinův je blízko,  je blízký a převelice rychlý.

Slyš, Hospodinův den je tady!

Zoufale volá bohatýr do boje.

15 Onen den bude dnem prchlivosti,

dnem soužení a tísně,

dnem ničení a zkázy,

dnem tmy a temnot,

dnem oblaku a mrákoty,

16 dnem polnice a válečného ryku nad opevněnými městy, nad vyvýšenými cimbuřími.

17 Sešlu na lidi soužení

a budou tápat jako slepci,

neboť zhřešili proti Hospodinu;

jejich krev bude odklizena jako prach, jejich vnitřnosti jako mrva.

18 Jejich stříbro ani zlato je nedokáže v den Hospodinovy prchlivosti vysvobodit;

ohněm jeho rozhorlení bude pozřena celá země.

Ano, učiní náhlý konec všem obyvatelům země!

Sofonjáš, kapitola 2

1 Vzchop se, vzpamatuj, pronárode nestoudný,

2 dříve než vstoupí v platnost výnos,

a jako plevy přelétne den,

dříve než vás stihne planoucí hněv Hospodinův,

dříve než vás stihne den Hospodinova hněvu.

3 Hledejte Hospodina, všichni pokorní země,

kdo jednáte podle jeho práva.

Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru,

snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.

4 Gáza bude opuštěna, Aškalón se stane zpustošeným místem,

Ašdód bude vyhnán za poledne, vyrván bude i s kořeny Ekrón.

5 Běda vám, obyvatelé Přímoří, pronárode Keréťanů!

Slovo Hospodinovo je proti vám.

Kenaane, země pelištejská,

vyhubím tě do posledního obyvatele.

6 Přímoří se stane krajem pastvin s chýšemi pastýřů, s ovčími ohradami,

7 připadne pozůstatku Judova domu;

budou na nich pást a večer budou odpočívat v aškalónských domech,

neboť je navštíví Hospodin, jejich Bůh, a změní jejich úděl.

8 Slyším utrhání Moábovo, hanobení od Amónovců.

Utrhají mému lidu, proti jeho pomezí se vypínají.

9 Avšak, jakože jsem živ,

je výrok Hospodina zástupů, Boha Izraele,

Moáb bude jako Sodoma, Amónovci jako Gomora,

stanou se panstvím kopřiv, solnou proláklinou, krajem navěky zpustošeným.

Oloupí je pozůstatek mého lidu, zbytek mého národa je zdědí.

10 To vše se jim stane za jejich pýchu,

eboť utrhali lidu Hospodina zástupů a vypínali se nad něj.

11 Hrozný bude Hospodin, až udeří na ně: stihne úbytěmi všechny bohy země.

Každý se mu bude klanět ze svého místa, i všechny ostrovy pronárodů.

12 Také vy, Kúšijci, budete skoleni mým mečem!

13 Napřáhne svou ruku proti severu, zahubí Ašúra,

z Ninive učiní zpustošené místo, stepní suchopár;

14 v jeho středu budou odpočívat stáda, všechna zvěř toho pronároda.

Na hlavicích sloupů tam bude nocovat pelikán a sýček.

Jaký to zpěv zazní z oken!

Na prahu trosky, cedrové deštění vytrháno.

15 Tohle je město jásotu,

které tak bezpečně trůnilo a v srdci si namlouvalo:

„Není nade mne.“

Jak bylo zpustošeno!

Jen zvěř tam odpočívá.

Každý, kdo přejde kolem, posměšně sykne a mávne rukou.

Sofonjáš, kapitola 3

1 Běda městu, které hubí, vzpurnému a potřísněnému!

2 Poslouchat nechce, napomenutí nepřijímá,

nedoufá v Hospodina, nepřibližuje se k svému Bohu.

3 Jeho velmožové jsou uprostřed něho jako řvoucí lvi,

jeho soudcové jak vlci za večera,

do jitra nenechají nic neohryzaného;

4 jeho proroci jsou chvastouni, muži věrolomní;

jeho kněží znesvěcují, co je svaté, znásilňují zákon.

5 Spravedlivý Hospodin je uprostřed něho,

bezpráví neučiní,

každé jitro vynáší na světlo svůj soud, denně, bez ustání,

ale ten, kdo se dopouští bezpráví, nezná studu.

6 Vyhladil jsem národy, jejich cimbuří zpustla,

jejich ulice jsem zničil,

nikdo jimi neprochází; jejich města jsou vylidněna, nikdo v nich nesídlí.

7 Řekl jsem: „Měj přede mnou bázeň a přijmi mé napomenutí!“

Jeho domov by nebyl vyhlazen žádnou z těch věcí, jimiž je ztrestám.

Ale oni hned za časného jitra kazí všechno, čím se zabývají.

8 A tak mě očekávejte, je výrok Hospodinův,

v den, kdy povstanu ke kořisti.

To je můj rozsudek: Seberu pronárody, shromáždím království

a vyleji na ně svůj hrozný hněv, všechen svůj planoucí hněv.

Ohněm mého rozhorlení bude pozřena celá země.

9 Tehdy očistím rty každého lidu

a všichni budou vzývat Hospodinovo jméno a sloužit mu společnou paží.

0 Z druhé strany kúšských řek moji vyznavači, má rozptýlená dcera, přinesou mi obětní můj dar.

11 V onen den se už nemusíš stydět za žádné své skutky, jimiž ses proti mně vzepřelo.

Tehdy z tvého středu odstraním tvé pyšné rozjařence

a nepřipustím, aby ses opět začalo povyšovat na mé svaté hoře.

12 Uprostřed tebe zanechám utištěný a nuzný lid,

který se uteče k Hospodinovu jménu.

13 Pozůstatek Izraele se již nebude dopouštět bezpráví a mluvit lživě,

v jejich ústech se nenajde jazyk lstivý.

Budou se pást a odpočívat a nikdo je nevyplaší.

14 Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol, Izraeli!

Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská!

15 Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele.

Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého!

16 V onen den bude Jeruzalému řečeno: „Neboj se, Sijóne, nechť tvé ruce neochabnou!

17 Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe,

bohatýr, který zachraňuje,

raduje se z tebe a veselí,

láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.“

18 Posbírám ty, kdo jsou zarmouceni, odloučeni od slavnosti,

neboť jsou z tebe; břemeno potupy na nich leží.

19 Hle, já si to v onen čas vyřídím se všemi, kdo tě pokořují,

zachráním chromou, shromáždím zapuzenou,

dám jim chválu a jméno všude v zemi jejich hanby.

20 V onen čas vás přivedu, v ten čas vás shromáždím,

dám vám jméno a chválu mezi všemi národy země,

až změním váš úděl před vašimi zraky, praví Hospodin.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.