ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 194. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Jeremjáš, kapitola 4

1 „Obrátíš-li se, Izraeli, je výrok Hospodinův,

obrať se ke mně! Jestliže odstraníš své ohyzdné modly,

abych je neměl na očích, a nebudeš se toulat,

2 budeš-li přísahat: ‚Jakože živ je Hospodin‘ a dbát pravdy, soudu a spravedlnosti,

pak si budou jeho jménem žehnat pronárody a budou se jím chlubit.“

3 Toto praví Hospodin mužům judským i jeruzalémským:

„Zorejte si úhor, nesejte do trní! 4

Obřežte se kvůli Hospodinu, obřežte svá neobřezaná srdce,

mužové judští, obyvatelé Jeruzaléma,

aby mé rozhořčení nevyšlehlo jako oheň a nehořelo a nikdo by je neuhasil,

a to pro vaše zlé skutky.

5 Oznamte v Judsku, rozhlaste v Jeruzalémě, mluvte, trubte na polnici v té zemi,

volejte naplno a vyřiďte: ‚Shromážděte se! Vejděme do opevněných měst.‘

6 Vztyčte korouhev na Sijónu!

Bez prodlení prchněte do bezpečí!

Od severu přivedu zlo a velikou zkázu.

7 Z houštiny vystoupil lev.

Ničitel pronárodů vyrazil vpřed, vyšel ze svého místa, aby z tvé země učinil spoušť.

Tvá města budou vylidněna, budou bez obyvatel.

8 Proto se opásejte žíněnou suknicí, naříkejte a bědujte,

neboť se od nás neodvrátil Hospodinův planoucí hněv.“

9 „A stane se v onen den, je výrok Hospodinův,

král ztratí rozvahu,

ztratí rozvahu i velmožové,

kněží budou naplněni děsem

a proroci budou trnout.“

10 Říkám: „Ach, Panovníku Hospodine,

podvedl jsi tento lid i Jeruzalém.

Řekl jsi: ‚Budete mít pokoj,‘ a zatím meč pronikl až k duši.“

11 V onen čas bude řečeno tomuto lidu i Jeruzalému:

„Žene se žhoucí vítr přes holá návrší v poušti na dceru mého lidu,

nebude převívat, nebude pročišťovat.

12 Přižene se ke mně vítr silnější než oni;

teď také já nad nimi vyhlásím soud.

13 Hle, vystupuje jako mračna, jako vichřice je jeho vozba,

jeho koně jsou rychlejší než orlové.

‚Běda nám, budeme vyhubeni!‘

14 Smyj ze svého srdce zlo, Jeruzaléme, a budeš spasen.

Jak dlouho budeš v svém nitru přechovávat ničemné myšlenky?

15 Z Danu je slyšet zprávu, z Efrajimského pohoří zlověst.

16 Hle, připomeňte pronárodům, rozhlaste po Jeruzalémě:

‚Přicházejí hlídky z daleké země, jejich hlas se rozléhá nad judskými městy.

17 Budou kolem Jeruzaléma jako ti, kdo hlídají pole,

protože se proti mně vzbouřil, je výrok Hospodinův.‘

18 Způsobí ti to tvá cesta a tvé skutky.

Je to plod tvé zloby, zhořkne ti a zasáhne tvé srdce!“

19 Nitro, mé nitro! Jak se chvěji!

Srdce se mi svírá, srdce mi buší, nemohu mlčet.

Slyšíš, má duše, hlas polnice, válečný ryk?

20 Zkáza za zkázou se hlásí, celá země je zpleněna.

Náhle byly vypleněny mé stany, znenadání mé stanové houně.

21 Jak dlouho budu vidět korouhev, slyšet hlas polnice?

22 „Můj lid je pošetilý, nezná se ke mně,

jsou to synové pomatení, nemají rozum.

Jsou moudří, ale ke zlému, dobro konat nedovedou.“

23 Viděl jsem zemi, a hle, je pustá a prázdná, nebesa jsou beze světla.

24 Viděl jsem hory, a hle, třesou se, všechny pahorky se otřásají.

25 Viděl jsem, a hle, nikde žádný člověk, i všechno nebeské ptactvo odletělo.

26 Viděl jsem, a hle, sad je pouští, všechna města v něm jsou podvrácena Hospodinem, jeho planoucím hněvem. 27

Toto praví Hospodin:

„Celá země bude zpustošená, ale neskončím s ní docela.

28 Země nad tím bude truchlit, zachmuří se nebe shůry,

neboť jsem vyhlásil, co mám v úmyslu, a neželím toho a od toho neupustím.“

29 Před hřmotem jezdců a lučištníků prchá celé město,

zalezli do houští, vystoupili na skaliska.

Celé město je opuštěné, není žádného, kdo by v něm bydlel.

30 Ale ty, vypleněná, co to děláš? Odíváš se karmínem, zdobíš se zlatými ozdobami, líčíš si oči?

Nadarmo se krášlíš, záletníci tebou pohrdají, budou ti ukládat o život.

31 Slyším křik, jako když se rodička bolestí svíjí, sténání, jako když rodí poprvé,

křik dcery sijónské, po dechu lapá, rozprostírá dlaně:

„Běda mi, jsem tak bezmocná, vydána vrahům!“

Jeremjáš, kapitola 5

1 „Proběhněte ulicemi Jeruzaléma, prohledejte jeho náměstí,

jen se dívejte a přesvědčte se, zda najdete někoho, kdo uplatňuje právo, kdo hledá pravdu,

a já Jeruzalému odpustím.

2 Říkají-li: ‚Jakože živ je Hospodin,‘ jistě přísahají křivě.“

3 Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti.

Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí,

ničíš je, ale tvá napomínání odmítají.

Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.

4 Řekl jsem: Jsou to jen nuzáci!

Počínají si pošetile, protože neznají Hospodinovu cestu, řády svého Boha.

5 Půjdu tedy k velkým, promluvím s nimi,

ti přece znají Hospodinovu cestu, řády svého Boha.

Avšak ti rovněž rozlomili jho, zpřetrhali pouta.

6 Proto je zadáví lev z divočiny, zahubí je stepní vlk.

U jejich měst bude číhat levhart a rozsápe každého, kdo z nich vyjde,

neboť jejich nevěrností je tolik, tak četná jsou jejich odvrácení.

7 „Jak bych ti to mohl odpustit? Tvoji synové mě opustili a přísahají při tom, co není Bůh.

Sytím je, a oni cizoloží, v domě nevěstky si zasazují smuteční zářezy.

8 Jsou to bujní hřebci, hned jak vstanou, každý plane vášní k ženě svého bližního.

9 Což je za to nemám ztrestat? je výrok Hospodinův.

Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?

10 Vystupte na jeho zdi a ničte, ale ne docela,

odstraňte jeho výhonky, protože nepatří Hospodinu.

11 Věrolomně se vůči mně zachoval dům izraelský i dům judský, je výrok Hospodinův.

12 Zapřeli Hospodina, říkají: ‚On to neudělá, nepotká nás nic zlého, nepocítíme meč ani hlad.

13 Proroci přejdou jako vítr,

nemají co mluvit; tak ať se jim stane.‘“

14 Proto praví Hospodin, Bůh zástupů, toto:

„Protože mluvíte takovými slovy, hle, já vkládám svá slova do tvých úst,

ta budou ohněm a tento lid bude dřívím, jež pozře.“

15 „Hle, přivedu na vás zdaleka pronárod, dome izraelský, je výrok Hospodinův,

pronárod mohutný, pronárod odvěký,

pronárod, jehož jazyk neznáš, nebudeš rozumět tomu, co mluví.

16 Jeho toulec je otevřený hrob, všichni jsou bohatýři.

17 Pozře tvou žeň, tvůj chléb, pozře tvé syny i tvé dcery,

pozře tvé ovce i tvůj dobytek, pozře tvou révu i tvé fíky,

mečem vyvrátí tvá opevněná města, na něž se spoléháš.“

18 „Avšak ani v oněch dnech s vámi neskoncuji docela, je výrok Hospodinův. 19 Až se zeptáte: ‚Proč nám to všechno Hospodin, náš Bůh, učinil,‘ ty jim řekneš: ‚Tak jako jste vy opustili mne a sloužili ve své zemi cizím bohům, tak budete sloužit cizákům v zemi, která nebude vaše.‘“

20 „Oznamte v domě Jákobově a rozhlašte v Judsku toto:

21 Slyš to přece, lide pomatený, bez rozumu!

Oči mají, a nevidí. Uši mají, a neslyší.

22 Což se mě nebudete bát? je výrok Hospodinův,

nebudete se přede mnou svíjet bolestí?

Moři jsem jako hráz položil písek,

je to řád věčný, který nepřestoupí.

Bouří se, ale nic nezmůže,

jeho vlny hučí, ale nepřestoupí jej.

23 Avšak tento lid má srdce umíněné a vzpurné,

odešli z umíněnosti.

24 Ani je nenapadlo říci:

‚Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává vydatný déšť, jarní i pozdní, v pravý čas,

ke žni stanovené týdny nám zachovává.‘

25 Vaše nepravosti to všechno narušily, vaše hříchy vás zbavily dobra.“

26 „V mém lidu se objevují svévolníci,

rozhlížejí se, krčí, j

ako ptáčníci líčí past a lapají lidi.

27 Jako klec je plná ptáků, tak jsou jejich domy plné lsti.

Proto se stali velkými, zbohatli.

28 Tuční jsou, tlustí,

zlé události netečně přecházejí,

nikoho neobhájí, ani sirotka,

a přesto je provází zdar.

Za právo ubožáků se na soudu nepostaví.

29 Což je za to nemám trestat? je výrok Hospodinův.

Což takový pronárod nemá postihnout má pomsta?

30 Úděsná, otřesná věc se děje v zemi.

31 Proroci prorokují klamně, kněží vládnou na vlastní pěst

a můj lid to má rád.

Co však uděláte, až nastanou věci poslední?“

Jeremjáš, kapitola 6

1 „Prchejte do bezpečí, synové Benjamínovi, utečte z Jeruzaléma,

v Tekóji zatrubte na polnici, vztyčte znamení nad Bét-keremem,

protože ze severu vyhlíží zlo a veliká zkáza.

2 Líbeznou a rozkošnou dceru sijónskou umlčím.

3 Přitáhnou k ní pastýři se svými stády,

postaví si kolem ní stany a každý spase, co bude moci.

4 Posvěťte se k boji proti ní,

vstaňte, vyrazme za poledne!

Běda nám, neboť den se nachýlil a dlouží se večerní stíny.

5 Vstaňte, vyrazme v noci a její paláce zničme!“

6 Toto praví Hospodin zástupů:

„Zporážejte stromy a navršte proti Jeruzalému násep.

To město musí být celé potrestáno,

uprostřed něho je útisk.

7 Jako studna uchovává vodu čerstvou,

tak ono uchovává své zlo.

Je v něm slyšet o násilí a zhoubě,

stále mám před sebou jeho chorobu a ránu.

8 Jeruzaléme, nech se napomenout,

jinak se od tebe odloučím,

jinak tě obrátím v zpustošený kraj, v zemi neobyvatelnou.“

9 Toto praví Hospodin zástupů:

„Jako vinici ať paběrkují pozůstatek Izraele.

Jako vinař vlož znovu svou ruku na úponky.“

10 Ke komu mám mluvit, koho varovat, aby to slyšel?

Hle, jejich uši jsou neobřezané,

nemohou tomu věnovat pozornost.

Hle, Hospodinovo slovo je jim potupou, nelíbí se jim.

11 Jsem naplněn Hospodinovým rozhořčením,

marně se snažím je ztlumit.

„Vylej je na děti v ulicích i na skupiny jinochů;

polapen bude zároveň muž i žena, stařec i ten, kdo dovršil své dny.

12 Jejich domy, pole, spolu s nimi i ženy dostanou jiní,

neboť napřáhnu svou ruku na obyvatele země, je výrok Hospodinův.

13 Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti,

d proroka až po kněze všichni klamou.

14 Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy:

‚Pokoj, pokoj!‘ Ale žádný pokoj není.

15 Zastyděli se, že páchali ohavnosti?

Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení.

Proto padnou s padajícími, klopýtnou v čase, kdy je budu trestat, praví Hospodin.“

16 Toto praví Hospodin:

„Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti:

Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid.

Ale oni řekli: ‚Nepůjdeme.‘

17 Ustanovil jsem nad vámi strážné:

Věnujte pozornost hlasu polnice!

Ale oni řekli: ‚Nebudeme dávat pozor.‘

18 Proto slyšte, pronárody, poznej, pospolitosti, co se s nimi bude dít!

19 Slyš, země: Hle, já uvedu na tento lid zlé věci, ovoce jejich úmyslů,

neboť nevěnovali pozornost mým slovům a můj zákon si zprotivili.

20 Nač je mi kadidlo, které přichází z Šeby,

nejlepší vonné koření z daleké země?

Vaše zápalné oběti nedojdou zalíbení,

vaše obětní hody mi nejsou příjemné.“

21 Proto praví Hospodin toto:

„Hle, kladu před tento lid překážky a klopýtnou o ně otcové spolu se syny, sousedé i druhové zhynou.“

22 Toto praví Hospodin:

„Hle, ze severní země přichází lid, pronárod veliký povstává z nejodlehlejších koutů země.

23 Chopí se luku a oštěpu,

budou krutí a nebudou znát slitování,

jejich hlas bude hučet jako moře,

přijedou na koních seřazeni jako muži k boji proti tobě, dcero sijónská.“

24 Jen jsme o něm zaslechli zprávu,

ochably nám ruce,

zachvátila nás úzkost a bolestné křeče jako rodičku.

25 Nevycházej na pole, nechoď na cestu, nepřítel má meč. Kolkolem děs!

26 Opásej se žínicí, dcero mého lidu,

válej se v popelu,

konej smuteční obřady jako nad jednorozeným,

přehořce truchli, neboť náhle přitáhne na nás zhoubce.

27 „Ustanovil jsem tě, abys přezkoušel můj lid, zkoumal jeho ryzost.

Poznáš a přezkoušíš jejich cestu.

28 Všichni jsou to umíněnci umínění,

utrhají, kudy chodí,

jsou z bronzu a ze železa, všichni jsou to zhoubci.

29 Měch supí,

z ohně vytéká olovo, tavič nadarmo přetavuje, zlí se neodloučí.

30 Nazvou je stříbrem odvrženým, neboť je odvrhl Hospodin.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.