Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 203. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Jeremjáš, kapitola 30
1 Slovo, které se stalo k Jeremjáši od Hospodina: 2 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která jsem k tobě mluvil. 3 Neboť, hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, že změním úděl svého lidu, Izraele i Judy, praví Hospodin, a přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům. A obsadí ji.“
4 Toto jsou slova, která promluvil Hospodin o Izraeli a Judovi.
5 Toto praví Hospodin:
„Slyšeli jsme děsuplný hlas.
Strach a nikde pokoj.
6 Jen se ptejte, podívejte se, zda rodí muž.
Proč jsem viděl každého muže s rukama na bedrách jako rodičku,
a všechny tváře byly sinalé.
7 Běda, bude to veliký den, bez obdoby,
čas soužení pro Jákoba,
ale bude z něho zachráněn.“
8 „V onen den, je výrok Hospodina zástupů, zlomím jeho jho na tvé šíji a zpřetrhám tvá pouta. Nebudou už sloužit cizákům, 9 budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a Davidovi, svému králi, kterého jim vzbudím.“
10 „Ty, Jákobe, můj služebníku,
neboj se, je výrok Hospodinův,
neděs se, Izraeli.
Hle, já tě zachráním, i když jsi daleko,
i tvé potomky, ze země zajetí.
Jákob se vrátí a bude žít v míru,
bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí.
11 Já budu s tebou, je výrok Hospodinův, a zachráním tě.
Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě rozprášil,
ale s tebou neskončím docela.
Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám.“
12 Toto praví Hospodin:
„Nevyléčitelné je tvé poranění, bolestná je tvá rána.
13 Nikdo nevede tvou při,
tvá otevřená rána se nehojí, nezaceluje.
14 Všichni tvoji milenci na tebe zapomněli, nevyhledávají tě.
Ranou nepřítele jsem tě ranil,
nelítostným pokáráním pro množství tvých nepravostí,
pro tvé nesčíslné hříchy.
15 Proč křičíš pro svou těžkou ránu, že je tvá bolest nevyléčitelná?
Způsobil jsem ti to pro množství tvých nepravostí, pro tvé nesčíslné hříchy.
16 Avšak všichni, kdo tě požírají, budou pozřeni,
všichni tvoji protivníci do jednoho půjdou do zajetí.
Kdo tě plení, budou popleněni, všechny, kdo tě loupí, vydám k oloupení.
17 Zahojím a vyléčím tvé rány, je výrok Hospodinův.
Nazývali tě zapuzenou; říkali o tobě: ‚To je ten Sijón, nikdo jej nevyhledává.‘“
18 Toto praví Hospodin:
„Hle, změním úděl Jákobových stanů, slituji se nad jeho příbytky.
Město bude vystavěno na svých sutinách a palác bude obýván podle svého řádu.
19 Zazní jejich děkovná píseň a hlasitý smích.
Rozmnožím je, nebude jich ubývat, oslavím je, nebude jich málo.
20 Jeho synů bude jako kdysi, jeho pospolitost přede mnou obstojí.
Všechny jeho utlačovatele ztrestám.
21 Jeho vznešený vůdce bude pocházet z něho,
jeho vládce vzejde z jeho středu.
Dovolím mu přiblížit se a on bude ke mně přistupovat.
Kdo by se sám mohl odvážit ke mně přistupovat? je výrok Hospodinův.
22 Budete mým lidem a já vám budu Bohem.“
23 Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení.
Vichr je tu hostem, stáčí se na hlavu svévolníků.
24 Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí,
dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce.
V posledních dnech to pochopíte.
Jeremjáš, kapitola 31
1 V onen čas, je výrok Hospodinův, budu Bohem všem čeledím Izraele a oni budou mým lidem.
2 Toto praví Hospodin:
„Milost na poušti nalezl lid, který vyvázl před mečem.
Jdu, abych přinesl mír Izraeli.“
3 Hospodin se mi ukázal zdaleka:
„Miloval jsem tě odvěkou láskou,
proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.
4 Znovu tě zbuduji a budeš zbudována, panno izraelská.
Znovu se ozdobíš bubínky a vyjdeš k tanci s těmi, kdo se smějí.
5 Znovu budeš vysazovat vinice na samařských horách.
Budou vysazovat, a ti, kteří budou sázet, budou i sklízet.
6 Vždyť už tu je den, kdy zavolají hlídači na Efrajimském pohoří:
‚Vzhůru, vydejme se na Sijón k Hospodinu, svému Bohu.‘“
7 Toto praví Hospodin:
„Radostně plesejte vstříc Jákobovi,
jásejte nad tím, který je hlavou pronárodů,
vzdávejte chválu, rozhlašujte: ‚Hospodin spasil tvůj lid, pozůstatek Izraele.‘
8 Hle, přivedu je ze země severní,
shromáždím je z nejodlehlejších koutů země.
Bude mezi nimi slepý a kulhavý,
těhotná i ta, jež právě porodila.
Vrátí se sem veliké shromáždění.
9 Přijdou s pláčem a s prosbami o smilování,
já je povedu.
Dovedu je k potokům, jež mají vodu,
cestou přímou, na níž neklopýtnou.
Budu Izraeli otcem, Efrajim bude můj prvorozený.“
10 Slyšte, pronárody, Hospodinovo slovo,
na vzdálených ostrovech oznamte toto:
„Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej,
bude jej střežit jako pastýř své stádo.“
11 Hospodin zaplatí za Jákoba,
vykoupí ho z rukou silnějšího.
12 Přijdou a budou plesat na výšině sijónské,
budou proudit k Hospodinově dobrotě
za obilím, moštem a čerstvým olejem,
za mladým bravem a skotem.
Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada.
Už nikdy nebudou tesknit.
13 Tehdy se bude v tanci radovat panna i jinoši a starci.
„Jejich truchlení změním ve veselí,
místo strasti jim dám útěchu a radost.
14 Duši kněží zavlažím tukem
a můj lid se bude sytit mými dobrými dary,
je výrok Hospodinův.“
15 Toto praví Hospodin:
„V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč.
Ráchel oplakává své syny,
odmítá útěchu, protože její synové už nejsou.“
16 Toto praví Hospodin:
„Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy,
vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala,
je výrok Hospodinův,
však oni se vrátí z nepřátelské země.
17Je naděje pro tvé potomstvo,
je výrok Hospodinův.
Synové se vrátí na své území.
18 Zřetelně jsem slyšel Efrajima,
jak si stýská: ‚Potrestal jsi mě a byl jsem ztrestán,
býval jsem jak nezkrocený býček.
Obrať mě, chci se vrátit, vždyť ty, Hospodine, jsi můj Bůh.
19 Po svém návratu chci činit pokání,
po svém poučení budu se bít v prsa,
stydět se a hanbit, že nesu potupu svého mládí.‘ –
20 Což je mi Efrajim syn tak drahý, dítě mého potěšení?
Kdykoli však o něm mluvím, znovu a znovu si ho připomínám.
Proto je mé nitro nad ním zneklidněno.
Slituji, slituji se nad ním, je výrok Hospodinův.“
21 Postav si milníky, vztyč ukazatele,
zamysli se nad cestou upravenou,
nad cestou, po níž jsi chodila.
Vrať se, izraelská panno, vrať se do těchto svých měst!
22 Jak dlouho budeš pobíhat sem a tam, dcero odpadlice?
Hospodin stvoří na zemi novou věc: žena se bude ucházet o muže.
23 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Opět budou mluvit toto slovo v zemi judské a v jejích městech, až změním jejich úděl: ‚Požehnej ti Hospodin, nivo spravedlnosti, horo svatá.‘ 24 Bude na ní bydlet Juda a zároveň všechna jeho města, oráči i ti, kteří táhnou se stádem. 25 Občerstvím duši znavenou a každou duši tesknící ukojím.“ 26 Potom jsem se probudil a prohlédl jsem. Můj spánek mi byl příjemný.
27 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy oseji dům izraelský i dům judský lidmi i zvířaty. 28 A jako jsem nad nimi bděl, abych rozvracel a podvracel, bořil a ničil a škodil, tak budu nad nimi bdít, abych budoval a sázel, je výrok Hospodinův.
29 V oněch dnech už nebudou říkat:
‚Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby,‘
30 nýbrž každý zemře pro vlastní nepravost.
Každému, kdo jí nezralé hrozny, budou trnout zuby.“
31 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. 32 Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův. 33 Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. 34 Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: ‚Poznávejte Hospodina!‘ Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“
35 Toto praví Hospodin,
který dává slunce za světlo ve dne, měsíc a hvězdy za světlo v noci podle svých ustanovení,
který vzdouvá moře, takže jeho vlny hučí,
jehož jméno je Hospodin zástupů:
36 „Jestliže přestanou tato ustanovení přede mnou platit,
je výrok Hospodinův,
také potomstvo Izraele nebude přede mnou už ani pronárodem po všechny dny.“
37 Toto praví Hospodin:
„Jestliže budou změřena nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole,
i já zavrhnu všechno potomstvo Izraele kvůli všemu, čeho se dopustili, je výrok Hospodinův.“
38 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto město bude opět vystavěno pro Hospodina, od věže Chananeelu až k bráně Nárožní. 39 Odtud vyjde měřicí šňůra přímo k pahorku Gárebu a stočí se do Goje. 40 Celá dolina s mrtvými těly a popelem z obětí i všechna lada až k úvalu Kidrónskému, až k rohu brány Koňské na východě, to vše bude svaté pro Hospodina. Už nikdy to nebude vyvráceno ani zbořeno.“
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Slovo, které se stalo k Jeremjáši od Hospodina: 2 „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která jsem k tobě mluvil. 3 Neboť, hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, že změním úděl svého lidu, Izraele i Judy, praví Hospodin, a přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům. A obsadí ji.“
4 Toto jsou slova, která promluvil Hospodin o Izraeli a Judovi.
5 Toto praví Hospodin:
„Slyšeli jsme děsuplný hlas.
Strach a nikde pokoj.
6 Jen se ptejte, podívejte se, zda rodí muž.
Proč jsem viděl každého muže s rukama na bedrách jako rodičku,
a všechny tváře byly sinalé.
7 Běda, bude to veliký den, bez obdoby,
čas soužení pro Jákoba,
ale bude z něho zachráněn.“
8 „V onen den, je výrok Hospodina zástupů, zlomím jeho jho na tvé šíji a zpřetrhám tvá pouta. Nebudou už sloužit cizákům, 9 budou sloužit Hospodinu, svému Bohu, a Davidovi, svému králi, kterého jim vzbudím.“
10 „Ty, Jákobe, můj služebníku,
neboj se, je výrok Hospodinův,
neděs se, Izraeli.
Hle, já tě zachráním, i když jsi daleko,
i tvé potomky, ze země zajetí.
Jákob se vrátí a bude žít v míru,
bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí.
11 Já budu s tebou, je výrok Hospodinův, a zachráním tě.
Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě rozprášil,
ale s tebou neskončím docela.
Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám.“
12 Toto praví Hospodin:
„Nevyléčitelné je tvé poranění, bolestná je tvá rána.
13 Nikdo nevede tvou při,
tvá otevřená rána se nehojí, nezaceluje.
14 Všichni tvoji milenci na tebe zapomněli, nevyhledávají tě.
Ranou nepřítele jsem tě ranil,
nelítostným pokáráním pro množství tvých nepravostí,
pro tvé nesčíslné hříchy.
15 Proč křičíš pro svou těžkou ránu, že je tvá bolest nevyléčitelná?
Způsobil jsem ti to pro množství tvých nepravostí, pro tvé nesčíslné hříchy.
16 Avšak všichni, kdo tě požírají, budou pozřeni,
všichni tvoji protivníci do jednoho půjdou do zajetí.
Kdo tě plení, budou popleněni, všechny, kdo tě loupí, vydám k oloupení.
17 Zahojím a vyléčím tvé rány, je výrok Hospodinův.
Nazývali tě zapuzenou; říkali o tobě: ‚To je ten Sijón, nikdo jej nevyhledává.‘“
18 Toto praví Hospodin:
„Hle, změním úděl Jákobových stanů, slituji se nad jeho příbytky.
Město bude vystavěno na svých sutinách a palác bude obýván podle svého řádu.
19 Zazní jejich děkovná píseň a hlasitý smích.
Rozmnožím je, nebude jich ubývat, oslavím je, nebude jich málo.
20 Jeho synů bude jako kdysi, jeho pospolitost přede mnou obstojí.
Všechny jeho utlačovatele ztrestám.
21 Jeho vznešený vůdce bude pocházet z něho,
jeho vládce vzejde z jeho středu.
Dovolím mu přiblížit se a on bude ke mně přistupovat.
Kdo by se sám mohl odvážit ke mně přistupovat? je výrok Hospodinův.
22 Budete mým lidem a já vám budu Bohem.“
23 Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení.
Vichr je tu hostem, stáčí se na hlavu svévolníků.
24 Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí,
dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce.
V posledních dnech to pochopíte.
1 V onen čas, je výrok Hospodinův, budu Bohem všem čeledím Izraele a oni budou mým lidem.
2 Toto praví Hospodin:
„Milost na poušti nalezl lid, který vyvázl před mečem.
Jdu, abych přinesl mír Izraeli.“
3 Hospodin se mi ukázal zdaleka:
„Miloval jsem tě odvěkou láskou,
proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.
4 Znovu tě zbuduji a budeš zbudována, panno izraelská.
Znovu se ozdobíš bubínky a vyjdeš k tanci s těmi, kdo se smějí.
5 Znovu budeš vysazovat vinice na samařských horách.
Budou vysazovat, a ti, kteří budou sázet, budou i sklízet.
6 Vždyť už tu je den, kdy zavolají hlídači na Efrajimském pohoří:
‚Vzhůru, vydejme se na Sijón k Hospodinu, svému Bohu.‘“
7 Toto praví Hospodin:
„Radostně plesejte vstříc Jákobovi,
jásejte nad tím, který je hlavou pronárodů,
vzdávejte chválu, rozhlašujte: ‚Hospodin spasil tvůj lid, pozůstatek Izraele.‘
8 Hle, přivedu je ze země severní,
shromáždím je z nejodlehlejších koutů země.
Bude mezi nimi slepý a kulhavý,
těhotná i ta, jež právě porodila.
Vrátí se sem veliké shromáždění.
9 Přijdou s pláčem a s prosbami o smilování,
já je povedu.
Dovedu je k potokům, jež mají vodu,
cestou přímou, na níž neklopýtnou.
Budu Izraeli otcem, Efrajim bude můj prvorozený.“
10 Slyšte, pronárody, Hospodinovo slovo,
na vzdálených ostrovech oznamte toto:
„Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej,
bude jej střežit jako pastýř své stádo.“
11 Hospodin zaplatí za Jákoba,
vykoupí ho z rukou silnějšího.
12 Přijdou a budou plesat na výšině sijónské,
budou proudit k Hospodinově dobrotě
za obilím, moštem a čerstvým olejem,
za mladým bravem a skotem.
Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada.
Už nikdy nebudou tesknit.
13 Tehdy se bude v tanci radovat panna i jinoši a starci.
„Jejich truchlení změním ve veselí,
místo strasti jim dám útěchu a radost.
14 Duši kněží zavlažím tukem
a můj lid se bude sytit mými dobrými dary,
je výrok Hospodinův.“
15 Toto praví Hospodin:
„V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč.
Ráchel oplakává své syny,
odmítá útěchu, protože její synové už nejsou.“
16 Toto praví Hospodin:
„Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy,
vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala,
je výrok Hospodinův,
však oni se vrátí z nepřátelské země.
17Je naděje pro tvé potomstvo,
je výrok Hospodinův.
Synové se vrátí na své území.
18 Zřetelně jsem slyšel Efrajima,
jak si stýská: ‚Potrestal jsi mě a byl jsem ztrestán,
býval jsem jak nezkrocený býček.
Obrať mě, chci se vrátit, vždyť ty, Hospodine, jsi můj Bůh.
19 Po svém návratu chci činit pokání,
po svém poučení budu se bít v prsa,
stydět se a hanbit, že nesu potupu svého mládí.‘ –
20 Což je mi Efrajim syn tak drahý, dítě mého potěšení?
Kdykoli však o něm mluvím, znovu a znovu si ho připomínám.
Proto je mé nitro nad ním zneklidněno.
Slituji, slituji se nad ním, je výrok Hospodinův.“
21 Postav si milníky, vztyč ukazatele,
zamysli se nad cestou upravenou,
nad cestou, po níž jsi chodila.
Vrať se, izraelská panno, vrať se do těchto svých měst!
22 Jak dlouho budeš pobíhat sem a tam, dcero odpadlice?
Hospodin stvoří na zemi novou věc: žena se bude ucházet o muže.
23 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Opět budou mluvit toto slovo v zemi judské a v jejích městech, až změním jejich úděl: ‚Požehnej ti Hospodin, nivo spravedlnosti, horo svatá.‘ 24 Bude na ní bydlet Juda a zároveň všechna jeho města, oráči i ti, kteří táhnou se stádem. 25 Občerstvím duši znavenou a každou duši tesknící ukojím.“ 26 Potom jsem se probudil a prohlédl jsem. Můj spánek mi byl příjemný.
27 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy oseji dům izraelský i dům judský lidmi i zvířaty. 28 A jako jsem nad nimi bděl, abych rozvracel a podvracel, bořil a ničil a škodil, tak budu nad nimi bdít, abych budoval a sázel, je výrok Hospodinův.
29 V oněch dnech už nebudou říkat:
‚Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby,‘
30 nýbrž každý zemře pro vlastní nepravost.
Každému, kdo jí nezralé hrozny, budou trnout zuby.“
31 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. 32 Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův. 33 Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. 34 Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: ‚Poznávejte Hospodina!‘ Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“
35 Toto praví Hospodin,
který dává slunce za světlo ve dne, měsíc a hvězdy za světlo v noci podle svých ustanovení,
který vzdouvá moře, takže jeho vlny hučí,
jehož jméno je Hospodin zástupů:
36 „Jestliže přestanou tato ustanovení přede mnou platit,
je výrok Hospodinův,
také potomstvo Izraele nebude přede mnou už ani pronárodem po všechny dny.“
37 Toto praví Hospodin:
„Jestliže budou změřena nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole,
i já zavrhnu všechno potomstvo Izraele kvůli všemu, čeho se dopustili, je výrok Hospodinův.“
38 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy toto město bude opět vystavěno pro Hospodina, od věže Chananeelu až k bráně Nárožní. 39 Odtud vyjde měřicí šňůra přímo k pahorku Gárebu a stočí se do Goje. 40 Celá dolina s mrtvými těly a popelem z obětí i všechna lada až k úvalu Kidrónskému, až k rohu brány Koňské na východě, to vše bude svaté pro Hospodina. Už nikdy to nebude vyvráceno ani zbořeno.“