Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 243. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Nehemjáš, kapitola 11
1 Předáci lidu se usadili v Jeruzalémě. Ostatní lid losoval, aby vybral vždy jednoho z deseti, který by se usadil ve svatém městě Jeruzalémě; devět dalších zůstalo v jiných městech. 2 Lid žehnal všem mužům, kteří se dobrovolně rozhodli, že se usadí v Jeruzalémě.
3 Toto jsou představitelé krajin, kteří se usadili v Jeruzalémě a v judských městech. Každý se usadil ve svém trvalém vlastnictví ve svém městě, Izraelci, kněží, levité, chrámoví nevolníci a synové služebníků Šalomounových. 4 V Jeruzalémě se usadili někteří Judovci a Benjamínovci. – Z Judovců: Atajáš, syn Uzijáše, syna Zekarjáše, syna Amarjáše, syna Šefatjáše, syna Mahalalelova ze synů Peresových. 5 Dále Maasejáš, syn Báruka, syna Kol-chozéa, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jójaríba, syna Zekarjáše, příslušníka šíloského. 6 Všech synů Peresových sídlících v Jeruzalémě bylo čtyři sta osmdesát šest bojeschopných mužů. 7 A toto byli Benjamínovci: Salú, syn Mešuláma, syna Jóeda, syna Pedajáše, syna Kólajáše, syna Maasejáše, syna Ítiela, syna Ješajášova. 8 Mimo něho Gabaj-salaj, celkem devět set dvacet osm. 9 Zikríův syn Jóel byl nad nimi dohlížitelem a Senúův syn Juda byl jako druhý nad městem.
10 Z kněží: Jójaríbův syn Jedajáš, Jakín, 11 Serajáš, syn Chilkijáše, syna Mešuláma, syna Sádoka, syna Merajóta, syna Achítúbova, představený domu Božího, 12 a jejich bratří, kteří konali službu v domě, celkem osm set dvacet dva. Dále Adajáš, syn Jeróchama, syna Pelaljáše, syna Amsího, syna Zekarjáše, syna Pašchúra, syna Malkijášova, 13 a jeho bratří, představitelé rodů, celkem dvě stě čtyřicet dva. Dále Amašsaj, syn Azarela, syna Achazaje, syna Mešilemóta, syna Imérova, 14 a jejich bratří, udatní muži, celkem sto dvacet osm. Dohlížitelem nad nimi byl Zabdíel, syn velikých.
15 Z levitů: Šemajáš, syn Chašúba, syna Azríkama, syna Chašabjáše, syna Buníova, 16 a Šabetaj a Józabad z předních levitů; ti dohlíželi na službu vně domu Božího. 17 Dále Matanjáš, syn Míky, syna Zabdího, syna Asafova, přední modlitebník začínající chvalozpěvy; a jako druhý z jeho bratří Bakbukjáš. Dále Abda, syn Šamúy, syna Gálala, syna Jedútúnova. 18 Všech levitů bylo ve svatém městě dvě stě osmdesát čtyři.
19 Vrátní: Akúb, Talmón a jejich bratří. Strážců bran bylo sto sedmdesát dva. – 20 Ostatní Izrael, kněží a levité, byli ve všech městech judských, každý ve svém dědictví. 21 Chrámoví nevolníci se usadili na Ófelu; Sícha a Gišpa byli nad chrámovými nevolníky.
22 Dohlížitelem levitů v Jeruzalémě byl Uzí, syn Baního, syna Chašabjáše, syna Matanjáše, syna Míkova, ze synů Asafových, kteří zpívali při službách v Božím domě. 23 Platil totiž pro ně příkaz krále Davida, aby den co den věrně zpívali. 24 Petachjáš pak, syn Mešézabelův, ze synů Zeracha, syna Judova, byl králi k ruce, aby vyřizoval všechny záležitosti lidu.
25 Z Judovců se usadili někteří při dvorcích na svých polích v Kirjat-arbě a v jejích vesnicích, v Dibónu a jeho vesnicích, v Jekabseelu a jeho dvorcích 26 a v Jéšue, v Móladě a v Bét-peletu, 27 v Chasar-šúalu a v Beer-šebě a jejích vesnicích, 28 v Siklagu a v Mekóně a jejích vesnicích, 29 v Én-rimónu, v Soreji a v Jarmútu. 30 Osídlili také Zanóach, Adulám a jejich dvorce, Lakíš a jeho polnosti, Azeku a její vesnice, takže přebývali od Beer-šeby až po Hinómské údolí.
31 Benjamínovci z Geby osídlili Mikmás, Aju, Bét-el a jeho vesnice, 32 Anatót, Nób, Ananju, 33 Chasór, Rámu, Gitajim, 34 Chadíd, Seboím, Nebalat, 35 Lód a Óno a údolí řemeslníků. 36 Některé oddíly levitů v Judsku byly přemístěny k Benjamínovi.
Nehemjáš, kapitola 12
1 Toto jsou kněží a levité, kteří se vrátili spolu se Zerubábelem, synem Šealtíelovým, a s Jéšuou: Serajáš, Jirmejáš, Ezra, 2 Amarjáš, Malúk, Chatúš, 3 Šekanjáš, Rechúm, Meremót, 4 Idó, Ginetoj, Abijáš, 5 Mijamín, Maadjáš, Bilga, 6 Šemajáš, Jójaríb, Jedajáš, 7 Salú, Amók, Chilkijáš a Jedajáš. To jsou přední kněží se svými bratry za dnů Jéšuových.
8 A levité: Jéšua, Binúj, Kadmíel, Šerebjáš, Juda a Matanjáš; ten se svými bratry řídil sborový zpěv; 9 jejich bratří Bakbukjáš a Uní stáli naproti nim při vykonávání strážní služby.
10 Jéšua zplodil Jójakíma; Jójakím zplodil Eljašíba; Eljašíb Jójadu. 11 Jójada zplodil Jónatana; Jónatan zplodil Jadúu.
12 Za dnů Jójakímových byli kněžími tito představitelé rodů: rodu Serajášova Merajáš, Jirmejášova Chananjáš, 13 Ezrova Mešulám, Amarjášova Jóchanan, 14 Malúkova Jónatan, Šebanjášova Josef, 15 Charimova Adna, Merajótova Chelkaj, 16 Idóva Zekarjáš, Ginetónova Mešulám, 17 Abijášova Zikrí, Minjamínova a Móadjášova Piltaj, 18 Bilgova Šamúa, Šemajášova Jónatan, 19 Jójaríbova Matenaj, Jedajášova Uzí, 20 Salajova Kalaj, Amókova Eber, 21 Chilkijášova Chašabjáš, Jedajášova Netanel.
22 Za dnů Eljašíbových, Jójadových, Jóchananových a Jadúových byli zapsáni představitelé rodů levitských i kněží až do kralování perského Dareia. 23 Levitští příslušníci, představitelé rodů, byli zapsáni do Knihy letopisů až do dnů Eljašíbova syna Jóchanana. 24 Přední levité: Chašabjáš, Šerebjáš a Kadmíelův syn Jéšua a jejich bratří, kteří stáli naproti nim, aby podle příkazu Davida, muže Božího, vzdávali chválu a čest Hospodinu, střídavě sbor po sboru. 25 Matanjáš a Bakbukjáš, Obadjáš, Mešulám, Talmón, Akúb byli strážci bran; střežili skladiště u bran. 26 Ti byli za dnů Jójakíma, syna Jéšuy, syna Jósadakova, a za dnů místodržitele Nehemjáše a kněze Ezdráše, znalce Zákona.
27 K posvěcení jeruzalémských hradeb vyhledali a přivedli do Jeruzaléma levity ze všech jejich míst, aby uspořádali radostnou slavnost posvěcení spojenou s díkůvzdáním a zpěvem za doprovodu cymbálů, harf a citer. 28 Tu se shromáždili příslušníci pěveckých sborů z okrsku kolem Jeruzaléma a z netófských dvorců, 29 z Bét-gilgálu a z polností Geby a Azmávetu; zpěváci si totiž vystavěli dvorce okolo Jeruzaléma. 30 Kněží a levité se očistili, pak očistili lid i brány a hradby.
31 Přikázal jsem judským velmožům, aby vystoupili na hradby, a postavil jsem dva velké děkovné sbory. Jeden šel doprava po hradbách k bráně Hnojné. 32 Za nimi šel Hóšajáš s polovinou judských velmožů 33 a Azarjáš, Ezra, Mešulám, 34 Juda, Binjamín, Šemajáš a Jirmejáš. 35 Z kněžstva tu byli s trubkami Zekarjáš, syn Jónatana, syna Šemajáše, syna Matanjáše, syna Míkajáše, syna Zakúra, syna Asafova, 36 a jeho bratří Šemajáš a Azarel, Milalaj, Gilalaj, Maaj, Netanel, Juda a Chananí s hudebními nástroji Davida, muže Božího, a před nimi znalec Zákona Ezdráš. 37 U Studničné brány, která byla naproti nim, vystoupili po schodech Města Davidova a pokračovali přístupem na hradby při Davidově paláci až k Vodní bráně na východě.
38 Druhý děkovný sbor se jim ubíral naproti. Za ním jsem šel já s druhou polovinou lidu po hradbách, podél Pecné věže až k široké hradbě, 39 podél Efrajimovy brány, Staré brány a Rybné brány při věži Chananeelu a věži Meá až k Ovčí bráně. Zůstali jsme stát ve Strážní bráně. 40 Oba děkovné sbory se zastavily na nádvoří Božího domu, i já s polovinou představenstva, 41 kněží Eljakím, Maasejáš, Minjamín, Míkajáš, Eljóenaj, Zekarjáš, Chananjáš s trubkami, 42 Maasejáš, Šemajáš, Eleazar, Uzí, Jóchanan, Malkijáš, Élam a Ezer. Zpěváci zvučně zpívali za řízení Jizrachjáše. 43 V onen den také obětovali veliké oběti a radovali se, neboť jim Bůh připravil převelikou radost. I ženy a děti se radovaly, takže se radostné veselí Jeruzaléma rozléhalo dodaleka.
44 V onen den byli ustanoveni někteří za správce komor pro sklady, obětní dávky, prvotiny a desátky, aby v nich uskladňovali částky z městských polností určené Zákonem kněžím a levitům. Juda se totiž radoval z kněží a levitů, připravených 45 držet stráž svého Boha a dbát na očišťování. I zpěváci a vrátní konali službu podle nařízení Davida a jeho syna Šalomouna. 46 Odedávna totiž, už za dnů Davidových a Asafových, vzdávali přední zpěváci zpěvem Bohu chválu a čest. 47 Proto za dnů Zerubábelových i za dnů Nehemjášových odváděl celý Izrael příslušné částky na každý den pro zpěváky a vrátné; odděloval je jako svaté dávky pro levity a levité z nich oddělovali svaté dávky pro Áronovce.
Nehemjáš, kapitola 13
1 V onen den bylo lidu předčítáno z Knihy Mojžíšovy a našlo se v ní napsáno, že Amónec ani Moábec nesmí nikdy vstoupit do Božího shromáždění. 2 Nevyšli totiž synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby jim zlořečil; náš Bůh však obrátil zlořečení v požehnání. 3 Když uslyšeli ten zákon, rozhodli se vyloučit z Izraele všechny přimíšence.
4 Někdy předtím kněz Eljašíb, určený za správce komor domu našeho Boha, spřízněný s Tóbijášem, 5 uvolnil pro něho velkou komoru, kam byly dříve dávány obětní dary, kadidlo, nádobí a desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje, určené levitům, zpěvákům a vrátným, a obětní dávky pro kněze. 6 Když se to vše stalo, nebyl jsem v Jeruzalémě. V třicátém druhém roce vlády babylónského krále Artaxerxa jsem se totiž odebral ke králi. Po nějaké době jsem si vyžádal od krále propuštění. 7 Jak jsem přišel do Jeruzaléma, hned jsem porozuměl, jakého zla se dopustil Eljašíb kvůli Tóbijášovi tím, že pro něho uvolnil komoru v nádvořích Božího domu. 8 Velice mě to pohoršilo. Dal jsem všechny věci Tóbijášova domu vyházet z komory ven. 9 Rozkázal jsem, aby komory vyčistili, a znovu jsem do nich dal věci Božího domu, obětní dary a kadidlo.
10 Dozvěděl jsem se také, že levitům nebyly dávány částky, takže se všichni rozprchli ke svým polím, levité i zpěváci konající službu. 11 Měl jsem o to spor s představenstvem a ptal jsem se: „Proč je Boží dům opuštěn?“ Shromáždil jsem levity a dosadil je na jejich místa. 12 A všechen Juda přinášel do skladů desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje. 13 Za skladníky jsem určil kněze Šelemjáše, znalce Zákona Sádoka a z levitů Pedajáše; jim k ruce byl Chánan, syn Zakúra, syna Matanjášova; ti byli pokládáni za spolehlivé a měli za úkol vydávat příděly svým bratřím. – 14 „Pamatuj na mne, Bože můj, kvůli tomu a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a jeho službám!“
15 V oněch dnech jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali potraviny. 16 I Týřané tu byli usazeni; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě. 17 Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: „Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku! 18 Což právě tak nejednali vaši otcové? Proto náš Bůh uvedl všechno toto zlé na nás a na toto město. A vy jej zase popouzíte k hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete den odpočinku.“
19 Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku. 20 Když kupci a prodavači všelijakého zboží nocovali jednou i dvakrát vně Jeruzaléma, 21 varoval jsem je a vytýkal jsem jim: „Proč nocujete před hradbami? Bude-li se to opakovat, vztáhnu na vás ruku.“ Od té doby v den odpočinku nepřicházeli. 22 Pak jsem přikázal levitům, aby se očistili a přišli střežit brány, aby byl svěcen den odpočinku. – „Pamatuj na mne, Bože můj, také kvůli tomu a měj se mnou soucit podle svého hojného milosrdenství!“
23 V oněch dnech jsem také viděl, že si židé brali ašdódské, amónské a moábské ženy. 24 Jejich děti pak mluvily zpoloviny ašdódsky, ale nedovedly mluvit židovsky. Hovořily jazykem toho či onoho lidu. 25 Měl jsem s nimi o to spor a zlořečil jsem jim, některé muže jsem bil a rval za vousy a zapřisáhl jsem je při Bohu: „Nedávejte své dcery jejich synům a neberte jejich dcery svým synům a sobě! 26 Což se právě tím neprohřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými národy nebylo krále jemu podobného. Byl milován Bohem, který jej určil za krále nad celým Izraelem. A přece i jeho svedly ženy cizinky ke hříchu. 27 Máme snad mlčet, když vás slyšíme, že pácháte všechno to veliké zlo, že se zpronevěřujete našemu Bohu a berete si ženy cizinky?“
28 Jeden syn nejvyššího kněze Jójady, syna Eljašíbova, byl zetěm Sanbalata Chorónského. Toho jsem od sebe odehnal. – 29 „Pamatuj na ně, Bože můj, že poskvrnili kněžství i smlouvu kněžskou a levitskou!“ – 30 Tak jsem je očistil ode všeho cizího. Stanovil jsem povinnosti kněží a levitů, každému podle jeho díla, 31 i pro přinášení dříví v určených lhůtách, i pro prvotiny. – „Pamatuj na mne, Bože můj, v dobrém.“
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Předáci lidu se usadili v Jeruzalémě. Ostatní lid losoval, aby vybral vždy jednoho z deseti, který by se usadil ve svatém městě Jeruzalémě; devět dalších zůstalo v jiných městech. 2 Lid žehnal všem mužům, kteří se dobrovolně rozhodli, že se usadí v Jeruzalémě.
3 Toto jsou představitelé krajin, kteří se usadili v Jeruzalémě a v judských městech. Každý se usadil ve svém trvalém vlastnictví ve svém městě, Izraelci, kněží, levité, chrámoví nevolníci a synové služebníků Šalomounových. 4 V Jeruzalémě se usadili někteří Judovci a Benjamínovci. – Z Judovců: Atajáš, syn Uzijáše, syna Zekarjáše, syna Amarjáše, syna Šefatjáše, syna Mahalalelova ze synů Peresových. 5 Dále Maasejáš, syn Báruka, syna Kol-chozéa, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jójaríba, syna Zekarjáše, příslušníka šíloského. 6 Všech synů Peresových sídlících v Jeruzalémě bylo čtyři sta osmdesát šest bojeschopných mužů. 7 A toto byli Benjamínovci: Salú, syn Mešuláma, syna Jóeda, syna Pedajáše, syna Kólajáše, syna Maasejáše, syna Ítiela, syna Ješajášova. 8 Mimo něho Gabaj-salaj, celkem devět set dvacet osm. 9 Zikríův syn Jóel byl nad nimi dohlížitelem a Senúův syn Juda byl jako druhý nad městem.
10 Z kněží: Jójaríbův syn Jedajáš, Jakín, 11 Serajáš, syn Chilkijáše, syna Mešuláma, syna Sádoka, syna Merajóta, syna Achítúbova, představený domu Božího, 12 a jejich bratří, kteří konali službu v domě, celkem osm set dvacet dva. Dále Adajáš, syn Jeróchama, syna Pelaljáše, syna Amsího, syna Zekarjáše, syna Pašchúra, syna Malkijášova, 13 a jeho bratří, představitelé rodů, celkem dvě stě čtyřicet dva. Dále Amašsaj, syn Azarela, syna Achazaje, syna Mešilemóta, syna Imérova, 14 a jejich bratří, udatní muži, celkem sto dvacet osm. Dohlížitelem nad nimi byl Zabdíel, syn velikých.
15 Z levitů: Šemajáš, syn Chašúba, syna Azríkama, syna Chašabjáše, syna Buníova, 16 a Šabetaj a Józabad z předních levitů; ti dohlíželi na službu vně domu Božího. 17 Dále Matanjáš, syn Míky, syna Zabdího, syna Asafova, přední modlitebník začínající chvalozpěvy; a jako druhý z jeho bratří Bakbukjáš. Dále Abda, syn Šamúy, syna Gálala, syna Jedútúnova. 18 Všech levitů bylo ve svatém městě dvě stě osmdesát čtyři.
19 Vrátní: Akúb, Talmón a jejich bratří. Strážců bran bylo sto sedmdesát dva. – 20 Ostatní Izrael, kněží a levité, byli ve všech městech judských, každý ve svém dědictví. 21 Chrámoví nevolníci se usadili na Ófelu; Sícha a Gišpa byli nad chrámovými nevolníky.
22 Dohlížitelem levitů v Jeruzalémě byl Uzí, syn Baního, syna Chašabjáše, syna Matanjáše, syna Míkova, ze synů Asafových, kteří zpívali při službách v Božím domě. 23 Platil totiž pro ně příkaz krále Davida, aby den co den věrně zpívali. 24 Petachjáš pak, syn Mešézabelův, ze synů Zeracha, syna Judova, byl králi k ruce, aby vyřizoval všechny záležitosti lidu.
25 Z Judovců se usadili někteří při dvorcích na svých polích v Kirjat-arbě a v jejích vesnicích, v Dibónu a jeho vesnicích, v Jekabseelu a jeho dvorcích 26 a v Jéšue, v Móladě a v Bét-peletu, 27 v Chasar-šúalu a v Beer-šebě a jejích vesnicích, 28 v Siklagu a v Mekóně a jejích vesnicích, 29 v Én-rimónu, v Soreji a v Jarmútu. 30 Osídlili také Zanóach, Adulám a jejich dvorce, Lakíš a jeho polnosti, Azeku a její vesnice, takže přebývali od Beer-šeby až po Hinómské údolí.
31 Benjamínovci z Geby osídlili Mikmás, Aju, Bét-el a jeho vesnice, 32 Anatót, Nób, Ananju, 33 Chasór, Rámu, Gitajim, 34 Chadíd, Seboím, Nebalat, 35 Lód a Óno a údolí řemeslníků. 36 Některé oddíly levitů v Judsku byly přemístěny k Benjamínovi.
1 Toto jsou kněží a levité, kteří se vrátili spolu se Zerubábelem, synem Šealtíelovým, a s Jéšuou: Serajáš, Jirmejáš, Ezra, 2 Amarjáš, Malúk, Chatúš, 3 Šekanjáš, Rechúm, Meremót, 4 Idó, Ginetoj, Abijáš, 5 Mijamín, Maadjáš, Bilga, 6 Šemajáš, Jójaríb, Jedajáš, 7 Salú, Amók, Chilkijáš a Jedajáš. To jsou přední kněží se svými bratry za dnů Jéšuových.
8 A levité: Jéšua, Binúj, Kadmíel, Šerebjáš, Juda a Matanjáš; ten se svými bratry řídil sborový zpěv; 9 jejich bratří Bakbukjáš a Uní stáli naproti nim při vykonávání strážní služby.
10 Jéšua zplodil Jójakíma; Jójakím zplodil Eljašíba; Eljašíb Jójadu. 11 Jójada zplodil Jónatana; Jónatan zplodil Jadúu.
12 Za dnů Jójakímových byli kněžími tito představitelé rodů: rodu Serajášova Merajáš, Jirmejášova Chananjáš, 13 Ezrova Mešulám, Amarjášova Jóchanan, 14 Malúkova Jónatan, Šebanjášova Josef, 15 Charimova Adna, Merajótova Chelkaj, 16 Idóva Zekarjáš, Ginetónova Mešulám, 17 Abijášova Zikrí, Minjamínova a Móadjášova Piltaj, 18 Bilgova Šamúa, Šemajášova Jónatan, 19 Jójaríbova Matenaj, Jedajášova Uzí, 20 Salajova Kalaj, Amókova Eber, 21 Chilkijášova Chašabjáš, Jedajášova Netanel.
22 Za dnů Eljašíbových, Jójadových, Jóchananových a Jadúových byli zapsáni představitelé rodů levitských i kněží až do kralování perského Dareia. 23 Levitští příslušníci, představitelé rodů, byli zapsáni do Knihy letopisů až do dnů Eljašíbova syna Jóchanana. 24 Přední levité: Chašabjáš, Šerebjáš a Kadmíelův syn Jéšua a jejich bratří, kteří stáli naproti nim, aby podle příkazu Davida, muže Božího, vzdávali chválu a čest Hospodinu, střídavě sbor po sboru. 25 Matanjáš a Bakbukjáš, Obadjáš, Mešulám, Talmón, Akúb byli strážci bran; střežili skladiště u bran. 26 Ti byli za dnů Jójakíma, syna Jéšuy, syna Jósadakova, a za dnů místodržitele Nehemjáše a kněze Ezdráše, znalce Zákona.
27 K posvěcení jeruzalémských hradeb vyhledali a přivedli do Jeruzaléma levity ze všech jejich míst, aby uspořádali radostnou slavnost posvěcení spojenou s díkůvzdáním a zpěvem za doprovodu cymbálů, harf a citer. 28 Tu se shromáždili příslušníci pěveckých sborů z okrsku kolem Jeruzaléma a z netófských dvorců, 29 z Bét-gilgálu a z polností Geby a Azmávetu; zpěváci si totiž vystavěli dvorce okolo Jeruzaléma. 30 Kněží a levité se očistili, pak očistili lid i brány a hradby.
31 Přikázal jsem judským velmožům, aby vystoupili na hradby, a postavil jsem dva velké děkovné sbory. Jeden šel doprava po hradbách k bráně Hnojné. 32 Za nimi šel Hóšajáš s polovinou judských velmožů 33 a Azarjáš, Ezra, Mešulám, 34 Juda, Binjamín, Šemajáš a Jirmejáš. 35 Z kněžstva tu byli s trubkami Zekarjáš, syn Jónatana, syna Šemajáše, syna Matanjáše, syna Míkajáše, syna Zakúra, syna Asafova, 36 a jeho bratří Šemajáš a Azarel, Milalaj, Gilalaj, Maaj, Netanel, Juda a Chananí s hudebními nástroji Davida, muže Božího, a před nimi znalec Zákona Ezdráš. 37 U Studničné brány, která byla naproti nim, vystoupili po schodech Města Davidova a pokračovali přístupem na hradby při Davidově paláci až k Vodní bráně na východě.
38 Druhý děkovný sbor se jim ubíral naproti. Za ním jsem šel já s druhou polovinou lidu po hradbách, podél Pecné věže až k široké hradbě, 39 podél Efrajimovy brány, Staré brány a Rybné brány při věži Chananeelu a věži Meá až k Ovčí bráně. Zůstali jsme stát ve Strážní bráně. 40 Oba děkovné sbory se zastavily na nádvoří Božího domu, i já s polovinou představenstva, 41 kněží Eljakím, Maasejáš, Minjamín, Míkajáš, Eljóenaj, Zekarjáš, Chananjáš s trubkami, 42 Maasejáš, Šemajáš, Eleazar, Uzí, Jóchanan, Malkijáš, Élam a Ezer. Zpěváci zvučně zpívali za řízení Jizrachjáše. 43 V onen den také obětovali veliké oběti a radovali se, neboť jim Bůh připravil převelikou radost. I ženy a děti se radovaly, takže se radostné veselí Jeruzaléma rozléhalo dodaleka.
44 V onen den byli ustanoveni někteří za správce komor pro sklady, obětní dávky, prvotiny a desátky, aby v nich uskladňovali částky z městských polností určené Zákonem kněžím a levitům. Juda se totiž radoval z kněží a levitů, připravených 45 držet stráž svého Boha a dbát na očišťování. I zpěváci a vrátní konali službu podle nařízení Davida a jeho syna Šalomouna. 46 Odedávna totiž, už za dnů Davidových a Asafových, vzdávali přední zpěváci zpěvem Bohu chválu a čest. 47 Proto za dnů Zerubábelových i za dnů Nehemjášových odváděl celý Izrael příslušné částky na každý den pro zpěváky a vrátné; odděloval je jako svaté dávky pro levity a levité z nich oddělovali svaté dávky pro Áronovce.
1 V onen den bylo lidu předčítáno z Knihy Mojžíšovy a našlo se v ní napsáno, že Amónec ani Moábec nesmí nikdy vstoupit do Božího shromáždění. 2 Nevyšli totiž synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby jim zlořečil; náš Bůh však obrátil zlořečení v požehnání. 3 Když uslyšeli ten zákon, rozhodli se vyloučit z Izraele všechny přimíšence.
4 Někdy předtím kněz Eljašíb, určený za správce komor domu našeho Boha, spřízněný s Tóbijášem, 5 uvolnil pro něho velkou komoru, kam byly dříve dávány obětní dary, kadidlo, nádobí a desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje, určené levitům, zpěvákům a vrátným, a obětní dávky pro kněze. 6 Když se to vše stalo, nebyl jsem v Jeruzalémě. V třicátém druhém roce vlády babylónského krále Artaxerxa jsem se totiž odebral ke králi. Po nějaké době jsem si vyžádal od krále propuštění. 7 Jak jsem přišel do Jeruzaléma, hned jsem porozuměl, jakého zla se dopustil Eljašíb kvůli Tóbijášovi tím, že pro něho uvolnil komoru v nádvořích Božího domu. 8 Velice mě to pohoršilo. Dal jsem všechny věci Tóbijášova domu vyházet z komory ven. 9 Rozkázal jsem, aby komory vyčistili, a znovu jsem do nich dal věci Božího domu, obětní dary a kadidlo.
10 Dozvěděl jsem se také, že levitům nebyly dávány částky, takže se všichni rozprchli ke svým polím, levité i zpěváci konající službu. 11 Měl jsem o to spor s představenstvem a ptal jsem se: „Proč je Boží dům opuštěn?“ Shromáždil jsem levity a dosadil je na jejich místa. 12 A všechen Juda přinášel do skladů desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje. 13 Za skladníky jsem určil kněze Šelemjáše, znalce Zákona Sádoka a z levitů Pedajáše; jim k ruce byl Chánan, syn Zakúra, syna Matanjášova; ti byli pokládáni za spolehlivé a měli za úkol vydávat příděly svým bratřím. – 14 „Pamatuj na mne, Bože můj, kvůli tomu a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a jeho službám!“
15 V oněch dnech jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali potraviny. 16 I Týřané tu byli usazeni; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě. 17 Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: „Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku! 18 Což právě tak nejednali vaši otcové? Proto náš Bůh uvedl všechno toto zlé na nás a na toto město. A vy jej zase popouzíte k hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete den odpočinku.“
19 Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku. 20 Když kupci a prodavači všelijakého zboží nocovali jednou i dvakrát vně Jeruzaléma, 21 varoval jsem je a vytýkal jsem jim: „Proč nocujete před hradbami? Bude-li se to opakovat, vztáhnu na vás ruku.“ Od té doby v den odpočinku nepřicházeli. 22 Pak jsem přikázal levitům, aby se očistili a přišli střežit brány, aby byl svěcen den odpočinku. – „Pamatuj na mne, Bože můj, také kvůli tomu a měj se mnou soucit podle svého hojného milosrdenství!“
23 V oněch dnech jsem také viděl, že si židé brali ašdódské, amónské a moábské ženy. 24 Jejich děti pak mluvily zpoloviny ašdódsky, ale nedovedly mluvit židovsky. Hovořily jazykem toho či onoho lidu. 25 Měl jsem s nimi o to spor a zlořečil jsem jim, některé muže jsem bil a rval za vousy a zapřisáhl jsem je při Bohu: „Nedávejte své dcery jejich synům a neberte jejich dcery svým synům a sobě! 26 Což se právě tím neprohřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými národy nebylo krále jemu podobného. Byl milován Bohem, který jej určil za krále nad celým Izraelem. A přece i jeho svedly ženy cizinky ke hříchu. 27 Máme snad mlčet, když vás slyšíme, že pácháte všechno to veliké zlo, že se zpronevěřujete našemu Bohu a berete si ženy cizinky?“
28 Jeden syn nejvyššího kněze Jójady, syna Eljašíbova, byl zetěm Sanbalata Chorónského. Toho jsem od sebe odehnal. – 29 „Pamatuj na ně, Bože můj, že poskvrnili kněžství i smlouvu kněžskou a levitskou!“ – 30 Tak jsem je očistil ode všeho cizího. Stanovil jsem povinnosti kněží a levitů, každému podle jeho díla, 31 i pro přinášení dříví v určených lhůtách, i pro prvotiny. – „Pamatuj na mne, Bože můj, v dobrém.“