ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 256. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Malachiáš, Úvod ke knize Malachiáš

Malachiáš
 
Titul Maleachi (= můj posel) není asi vlastním jménem proroka, nýbrž má se zato, že byl takto nazván anonymní spis podle 3,1; kniha se skládá ze 6 krátkých disputací, které vede prorok s posluchači – vysloví tezi, vyslechne námitky, reaguje další argumentací, varováním a napomínáním.
Probírají se zejména 2 témata – kultické přestupky kněží a lidu (1,6–2,9; 3,6–12) a pohoršení smíšených manželství a manželských rozluk (2,10–16); přicházející Hospodinův den bude znamenat očištění kněží, odsouzení zlých a vítězství spravedlivých (3,1–5.13–21).
V knize se zračí situace judské obce po obnově chrámu (515) a před zákazem smíšených manželství za Nehemiáše (445) – stylem, který připomíná Dt, prorok burcuje z náboženské apatie a klade důraz na vnitřní oddanost a čistotu srdce.
Hospodinův posel z 3,1 a prorok Eliáš z 3,23–24 jsou v evangeliích ztotožněni (pro svou úlohu připravovat Pánu cestu obnovou vztahů) s Janem Křtitelem – tuto návaznost naznačuje i fakt, že Mal je poslední knihou křesťanského kánonu SZ.

Malachiáš, kapitola 1

1 Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše.

2 „Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin.

Vy však se ptáte: ‚Kde je důkaz, že sis nás zamiloval?‘

Což nebyl Ezau Jákobův bratr? je výrok Hospodinův.

Jákoba jsem si zamiloval,

3 Ezaua jsem však nenáviděl.

Proto jsem obrátil v poušť jeho hory,

jeho dědictví v step pro šakaly.“

4 Říká-li Edóm: „Jsme zničeni,

avšak na troskách budeme znovu stavět,“

praví Hospodin zástupů toto:

„Jen ať si stavějí, já budu bořit.“

I nazvou je územím zvůle,

lidem, na který Hospodin navěky zanevřel v hněvu.

5 Na vlastní oči to spatříte a řeknete sami:

„Hospodin je veliký i za pomezím Izraele.“

6 Syn ctí svého otce a služebník svého pána.

„Jsem-li Otec, kde je úcta ke mně?

Jsem-li Pán, kde je bázeň přede mnou,

praví Hospodin zástupů vám,

kněží, kteří zlehčujete mé jméno.

Ptáte se: ‚Čím zlehčujeme tvé jméno?‘

7 Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb a ptáte se:

‚Čím jsme tě poskvrnili?‘

Tím, že říkáte, že Hospodinův stůl není třeba brát vážně.

8 Když přivádíte k oběti slepé zvíře, to není nic zlého?

Když přivádíte kulhavé a nemocné, to není nic zlého?

Jen to dones svému místodržiteli,

získáš-li tak jeho přízeň a přijme-li tě,

praví Hospodin zástupů.

9 Tak tedy proste Boha o shovívavost,

aby se nad námi smiloval.

Vlastní rukou jste to činívali.

Cožpak mohu někoho z vás přijmout?

praví Hospodin zástupů.

10 Kéž by se mezi vámi našel někdo, kdo by zavřel dveře,

abyste marně nezapalovali na mém oltáři oheň!

Nemám ve vás zalíbení,

praví Hospodin zástupů,

a dary z vaší ruky neoblibuji.

11 Od východu slunce až na západ bude mé jméno veliké mezi pronárody.

Na každém místě budou přinášet mému jménu kadidlo a čistý obětní dar.

Zajisté bude mé jméno veliké mezi pronárody,

praví Hospodin zástupů.

12 Ale vy je znesvěcujete, když říkáte, že Panovníkův stůl je možno poskvrňovat,

a to, co je na něm, obětovaný pokrm, není třeba brát vážně.

13 Říkáte: ‚Ach, nač se trápit?‘ a vše odbýváte,

praví Hospodin zástupů.

Přinášíte, co bylo vzato násilím, kulhavé i nemocné přinášíte jako obětní dar.

Což si mohu oblíbit, co je z vaší ruky? praví Hospodin.

14 Buď proklet chytrák, jenž má ve svém stádu samce,

a složí-li slib, obětuje Panovníku zvíře vykleštěné.

Neboť já jsem velký Král,

praví Hospodin zástupů,

mé jméno budí mezi pronárody bázeň.“

Malachiáš, kapitola 2

1 Nuže, kněží, je o vás rozhodnuto takto:

2 „Jestliže neposlechnete a nevezmete si k srdci, že máte oslavovat mé jméno,

praví Hospodin zástupů,

stihnu vás kletbou a vaše žehnání prokleji.

A již jsem je proklel, neboť si to k srdci neberete.

3 Hle, obořím se na vaše potomstvo,

vmetu vám do tváře výměty, výměty z vašich svátečních obětí.

Vynesou vás i s nimi.

4 Věděli jste to, vždyť jsem vám poslal toto rozhodnutí:

Chci mít smlouvu s Lévim, praví Hospodin zástupů.

5 Má smlouva s ním byla život a pokoj.

Dal jsem mu toto: bázeň, aby žil v mé bázni a děsil se mého jména.

6 Zákon pravdy byl v jeho ústech,

bezpráví se na jeho rtech neobjevilo;

chodil se mnou pokojně a bezelstně a mnohé odvrátil od nepravosti.

7 Vždyť rty kněze střeží poznání; z jeho úst se vyhledává zákon,

neboť on je poslem Hospodina zástupů.

8 Vy jste však z této cesty sešli,

mnohé jste přivedli k tomu, že klopýtli o zákon,

porušili jste lévijskou smlouvu,

praví Hospodin zástupů.

9 Proto i já jsem způsobil,

že jste v nevážnosti a ponížení u všeho lidu,

za to, že nestřežíte mé cesty a při výkladu zákona straníte osobám.“

10 Což nemáme my všichni jednoho Otce?

Což nás nestvořil jediný Bůh?

Proč jsme vůči sobě věrolomní a znesvěcujeme tak smlouvu svých otců?

11 Věrolomně jedná Juda,

ohavnost se páchá v Izraeli i v Jeruzalémě.

Juda znesvěcuje svatyni, kterou Hospodin miluje,

oženil se s dcerou cizího božstva.

12 Každého, kdo se toho dopouští,

vyhladí Hospodin z Jákobových stanů,

bdícího i odpovídajícího,

i toho, kdo přináší obětní dar Hospodinu zástupů.

13 A ještě se dopouštíte další věci:

Hospodinův oltář smáčíte slzami,

pláčete a sténáte, protože již nehledí na obětní dar

a nemá zalíbení v tom, co přinášíte.

14 Ptáte se proč?

Proto, že Hospodin je svědkem mezi tebou a ženou tvého mládí,

vůči níž ses zachoval věrolomně,

ačkoli je to tvá družka a žena podle smlouvy.

15 Tak nejednal ten jeden, který měl částku ducha.

Oč usiloval ten jeden?

O Boží potomstvo.

Střezte svého ducha, nikdo ať se nezachová věrolomně k ženě svého mládí.

16 „Každý ať nenávidí rozvod, praví Hospodin, Bůh Izraele,

ať na svém oděvu přikryje násilí,

praví Hospodin zástupů.“

Střezte tedy svého ducha, nejednejte věrolomně!

17 Unavujete Hospodina svými slovy.

Ptáte se: „Čím ho unavujeme?“

Tím, že říkáte: „Každý, kdo se dopouští zlého,

líbí se Hospodinu, takovým on přeje.“

Anebo: „Kde je Bůh zastávající právo?“

Malachiáš, kapitola 3

1 „Hle, posílám svého posla,

aby připravil přede mnou cestu.

I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán,

kterého hledáte,

posel smlouvy, po němž toužíte.

Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů

. 2 Kdo však snese den jeho příchodu?

Kdo obstojí, až se on ukáže?

Bude jako oheň taviče,

jako louh těch, kdo bělí plátno.

3 Tavič usedne a pročistí stříbro,

pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro.

I budou patřit Hospodinu

a spravedlivě přinášet obětní dary.

4 Obětní dary Judy a Jeruzaléma budou pak Hospodinu vítány jako za dávných dnů,

jako v dřívějších letech.

5 Předtím vás však přijdu soudit,

rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje,

křivopřísežníky,

utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků,

ty, kdo odpírají právo bezdomovci

a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů.“

6 „Já, Hospodin, jsem se nezměnil,

ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými.

7 Už za dnů svých otců jste se odchýlili od mých nařízení

a nedbali jste na ně.

Navraťte se ke mně

a já se navrátím k vám, praví Hospodin zástupů.

Ptáte se: ‚Jak se máme vrátit?‘

8 Smí člověk okrádat Boha?

Vy mě okrádáte.

Ptáte se: ‚Jak tě okrádáme?‘

Na desátcích a na obětech pozdvihování.

9 Jste stiženi kletbou proto, že mě okrádáte,

celý ten pronárod!

10 Přinášejte do mých skladů úplné desátky.

Až bude ta potrava v mém domě,

pak to se mnou zkuste, praví Hospodin zástupů:

Neotevřu vám snad nebeské průduchy

a nevyleji na vás požehnání?

A bude po nedostatku.

11 Kvůli vám se obořím na škůdce,

aby vám nekazil plodiny země,

abyste na poli neměli neplodnou vinnou révu,

praví Hospodin zástupů.

12 Všechny národy vám budou blahořečit

a stanete se vytouženou zemí,

praví Hospodin zástupů.“

13 „Příliš smělá jsou vaše slova proti mně,

praví Hospodin.

Ptáte se: ‚Co mluvíme proti tobě?‘

14 Říkáte: ‚Sloužit Bohu není k ničemu.

Co z toho, že jsme před ním drželi stráž

a že jsme chodili před Hospodinem zástupů zachmuřeně? 1

5 Proto za šťastné pokládáme opovážlivce.

Mají úspěch, ač se dopouštějí svévolností,

pokoušejí Boha, a přece uniknou.‘“

16 Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali;

Hospodin to pozoroval a slyšel.

A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina

a mají na mysli jeho jméno.

17 „Ti budou, praví Hospodin zástupů,

v den, který připravuji,

mým zvláštním vlastnictvím,

budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží.“

18 Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem,

mezi tím, kdo Bohu slouží,

a tím, kdo mu sloužit nechce.

19 „Hle, přichází ten den hořící jako pec;

a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti,

se stanou strništěm.

A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů;

nezůstane po nich kořen ani větev.

20 Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích.

Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci,

21 rozšlapete svévolníky,

že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji,

praví Hospodin zástupů.

22 Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše,

jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva.

23 Hle, posílám k vám proroka Elijáše,

dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.

24 On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům,

abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.