Vezmi a čti celou Bibli
Rozpis na 310. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Žalmy, kapitola 31
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Hospodine, utíkám se k tobě,
kéž nejsem na věky zahanben;
pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!
3 Skloň ke mně své ucho,
pospěš, vysvoboď mě,
buď mi skálou záštitnou,
buď opevněným domem pro mou spásu.
4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má,
veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.
5 Vyvleč mě z té sítě,
již mi nastražili,
vždyť jsi záštita má.
6 Svého ducha kladu do tvých rukou,
vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.
7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů,
já spoléhám na Hospodina.
8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat,
že jsi shlédl na mé pokoření.
Vždyť ty víš, co sužuje mou duši.
9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele,
dopřáls volnosti mým nohám.
10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím,
zrak mi slábne hořem,
moje duše i mé tělo chřadnou.
11 V strastech pomíjí můj život,
moje léta v nářku,
pro mou nepravost mi ubývá sil
a mé kosti slábnou.
12 Potupen jsem všemi protivníky,
a sousedy nejvíc;
známí ze mne mají strach,
spatří-li mě venku, vyhnou se mi.
13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý,
jako rozbitá nádoba.
14 Z mnoha stran pomluvy slyším.
Kolkolem děs!
Smlouvají se na mě,
kují pikle, chtějí mi vzít život.
15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě,
pravím: „Ty jsi můj Bůh,
16 moje budoucnost je ve tvých rukou.“
Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem,
ve svém milosrdenství mě zachraň.
18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám;
ať jsou zahanbeni svévolníci,
ať v podsvětí zmlknou.
19 Ať oněmějí zrádné rty,
jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně,
s pohrdáním.
20 Jak nesmírná je tvoje dobrotivost,
kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí,
a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají,
před zraky všech lidí.
21 Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením,
před jazyky svárlivými schováváš je v stánku.
22 Požehnán buď Hospodin,
že mi prokázal divy svého milosrdenství v nepřístupném městě!
23 A já jsem si ukvapeně řekl:
„Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět.“
Avšak vyslyšel jsi moje prosby,
když jsem k tobě o pomoc volal.
24 Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní,
Hospodin své věrné opatruje,
odplácí však plnou měrou těm, kteří si vedou zpupně.
25 Buďte rozhodní a buďte udatného srdce,
všichni, kdo čekáte na Hospodina!
„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem.
Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Hospodine, utíkám se k tobě,
kéž nejsem na věky zahanben;
pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!
3 Skloň ke mně své ucho,
pospěš, vysvoboď mě,
buď mi skálou záštitnou,
buď opevněným domem pro mou spásu.
4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má,
veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.
5 Vyvleč mě z té sítě,
již mi nastražili,
vždyť jsi záštita má.
6 Svého ducha kladu do tvých rukou,
vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.
7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů,
já spoléhám na Hospodina.
8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat,
že jsi shlédl na mé pokoření.
Vždyť ty víš, co sužuje mou duši.
9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele,
dopřáls volnosti mým nohám.
10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím,
zrak mi slábne hořem,
moje duše i mé tělo chřadnou.
11 V strastech pomíjí můj život,
moje léta v nářku,
pro mou nepravost mi ubývá sil
a mé kosti slábnou.
12 Potupen jsem všemi protivníky,
a sousedy nejvíc;
známí ze mne mají strach,
spatří-li mě venku, vyhnou se mi.
13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý,
jako rozbitá nádoba.
14 Z mnoha stran pomluvy slyším.
Kolkolem děs!
Smlouvají se na mě,
kují pikle, chtějí mi vzít život.
15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě,
pravím: „Ty jsi můj Bůh,
16 moje budoucnost je ve tvých rukou.“
Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem,
ve svém milosrdenství mě zachraň.
18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám;
ať jsou zahanbeni svévolníci,
ať v podsvětí zmlknou.
19 Ať oněmějí zrádné rty,
jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně,
s pohrdáním.
20 Jak nesmírná je tvoje dobrotivost,
kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí,
a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají,
před zraky všech lidí.
21 Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením,
před jazyky svárlivými schováváš je v stánku.
22 Požehnán buď Hospodin,
že mi prokázal divy svého milosrdenství v nepřístupném městě!
23 A já jsem si ukvapeně řekl:
„Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět.“
Avšak vyslyšel jsi moje prosby,
když jsem k tobě o pomoc volal.
24 Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní,
Hospodin své věrné opatruje,
odplácí však plnou měrou těm, kteří si vedou zpupně.
25 Buďte rozhodní a buďte udatného srdce,
všichni, kdo čekáte na Hospodina!