ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 312. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Přísloví, Úvod ke Knize Přísloví

 Přísloví

 
1. Struktura
 Kniha má sedm oddílů (srov. 9,1): 1–9: Přísloví Šalomouna, syna Davidova, izraelského krále; 10,1–22,16: Přísloví Šalomounova; 22,17–24,22: Slova mudrců; 24,23–34: Také toto jsou slova moudrých; 25–29: Také toto jsou přísloví Šalomounova, která sebrali muži judského krále Ezechiáše; 30: Slova Agúra, syna Jakeova, z Massy; 31: Slova Lemuela, krále z Massy, jimiž ho napomínala jeho matka.
Struktura zřejmě není náhodná – rozsáhlejší oddíly nesou jméno Šalomounovo (první, rozvinutý titul se asi vztahuje i na celou knihu); po prvním oddílu se střídá vždy jeden delší oddíl se dvěma kratšími; tituly spolu sousedících kratších oddílů mají společný prvek; první a poslední oddíl spojuje na způsob inkluze motiv ženy (zosobněná Moudrost jako ideál a zdatná žena jako jeho realizace).
 
2. Vznik
Původně v lidových vrstvách ústně tradovaná stručná přísloví byla zřejmě zapsána mudrci na královském dvoře a později dále promýšlena a rozvíjena; nejstarší jádro knihy zřejmě tvoří oddíly označené jménem Šalomounovým (z doby královské), rovněž oddíly obsahující výroky mudrců asi vznikly před exilem; 6. oddíl je spíše poexilního data a nejmladší jsou oba oddíly rámcové – z rané doby helénské.
 
3. Historický kontext
Kromě jmen v titulech některých oddílů chybí jakýkoli konkrétní údaj – pravděpodobná je tu pouze souvislost s královským dvorem (Ezechiáš).
 
4. Teologické poselství
Moudrost je určena jednoduchým principem – jednání člověka (dobré, nebo zlé) se odráží v tom, jak se dotyčnému člověku vede (dobře, nebo zle): v tomto duchu chce kniha působit výchovně na mladou generaci.
Moudrý člověk se ve svých nejzákladnějších postojích opírá o řád stvoření, jehož je sám součástí a ve kterém vládne díky Stvořiteli dokonalá rovnováha – tzn. patřičnou pokoru i důvěru k Bohu a lásku (ani bezohledný egoismus ani slepý altruismus) k bližnímu, včetně nepřítele.
 
5. Význam
Aktuálnost knihy je dána právě snahou zharmonizovat vlastní život s řádem stvoření, v němž se zračí dobrý záměr Boží – úkol splnitelný pouze důslednou celoživotní sebevýchovou.
 
autor: doc. Josef Hřebík
 
 
 
 
 

 

Přísloví, kapitola 1

1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova,

krále Izraele,

2 jak poznat moudrost a kázeň,

jak pochopit výroky rozumnosti,

3 jak si prozíravě osvojit kázeň,

spravedlnost, právo a přímost,

4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí,

mladík poznáním a důvtipem.

5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí,

a rozumný získá schopnost

6 porozumět přísloví a jinotaji,

slovům mudrců i jejich hádankám.

7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem,

moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání

a matčiným poučováním neopovrhuj.

9 Budou ti půvabným věncem na hlavě

a náhrdelníkem na tvém hrdle.

10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci,

nepřivoluj!

11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi,

vražedné úklady nastrojíme,

počíháme si na nevinného bez důvodu,

12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé,

bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,

13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek

a domy kořistí si naplníme,

14 spoj svůj úděl s námi,

budeme mít všichni jeden měšec“ –

15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou,

zdržuj svou nohu od jejich stezky,

16 neboť jejich nohy běží za zlem,

pospíchají prolévat krev.

17 Je zbytečné sypat pod síť,

když to každý okřídlenec vidí.

18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě,

číhají na vlastní duši.

19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí;

ten stojí své pány život.

20 Moudrost pronikavě volá na ulici,

na náměstích vydává svůj hlas.

21 Volá na nároží plném hluku,

pronáší své výroky u vchodů do městských bran:

22 „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost,

dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání,

hlupáci poznání nenávidět?

23 Obraťte se, když vám domlouvám.

Hle, nechám na vás proudit svého ducha,

uvedu vám ve známost svá slova:

24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali,

ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,

25 každé mé radě jste se vyhýbali,

nedali jste na mé domlouvání,

26 i já se budu smát, až budete v bídě,

budu se vysmívat, až na vás přijde strach,

27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře

a vaše bída se přižene jako vichřice,

až na vás přijde soužení a tíseň.

28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím,

budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,

29 protože měli poznání v nenávisti

a bázeň před Hospodinem si nezvolili,

30 nedali na mou radu,

každou mou domluvu znevážili.

31 Budou jíst plody své cesty,

přesytí se svými plány.

32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost,

hlupáky zahubí jejich netečnost.

33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně,

beze strachu z něčeho zlého.“

Přísloví, kapitola 2

1 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky,

uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,

2 abys věnoval pozornost moudrosti

a naklonil své srdce k rozumnosti,

3 jestliže přivoláš porozumění

a hlasitě zavoláš na rozumnost,

4 budeš-li ji hledat jako stříbro

a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,

5 tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem,

a dojdeš k poznání Boha.

6 Neboť moudrost dává Hospodin,

poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

7 Pro přímé má pohotovou pomoc,

je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,

8 chrání stezky práva

a střeží cestu svých věrných.

9 Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti,

všemu, co zanechává dobré stopy.

10 Neboť moudrost vejde do tvého srdce

a poznání oblaží tvou duši.

11 Tvou stráží stane se důvtip,

rozumnost tě bude chránit.

12 Ochrání tě před zlou cestou,

před každým, kdo proradně mluví,

13 před těmi, kdo opouštějí přímé stezky

a chodí po temných cestách,

14 kdo se radují, když páchají zlo,

jásají nad zhoubnými proradnostmi,

15 jejichž stezky jsou křivolaké;

jsou neupřímní na každém kroku.

16 Moudrost tě ochrání před cizí ženou,

před cizinkou, která se lísá svými řečmi,

17 která opouští druha svého mládí,

a na smlouvu svého Boha zapomíná.

18 Propadla smrti i se svým domem,

její stopy směřují do říše stínů.

19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí,

stezek života nedosáhne.

20 Kéž bys jen chodil po cestě dobrých

a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.

21 Neboť zemi budou obývat přímí

a zůstanou v ní bezúhonní.

22 Ale svévolníci budou ze země vyťati,

věrolomní budou z ní vyrváni.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.