ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 314. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Přísloví, kapitola 6

1 Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha

nebo se zavázal rukoudáním za cizáka

2 a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil,

3 udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit.

Dostal ses do rukou svého druha.

Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.

4 Nedopřej svým očím spánku,

ani zdřímnout nedávej svým víčkům.

5 Jak gazela vytrhni se z rukou,

jako ptáče z rukou čihařových.

6 Jdi k mravenci, lenochu,

dívej se, jak žije, ať zmoudříš.

7 Ač nemá žádného vůdce,

dozorce či vládce,

8 opatřuje si v létě pokrm,

o žních sklízí svou potravu.

9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet?

Kdy se probudíš ze svého spánku?

10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš,

trochu složíš ruce v klín a poležíš si

11 a tvá chudoba přijde jak pobuda

a tvá nouze jako ozbrojenec.

12 Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem,

má plná ústa falše,

13 mrká očima, nohama cosi naznačuje,

svými prsty ukazuje.

14 V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase,

vyvolává sváry.

15 Proto náhlá pohroma ho stihne,

bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.

16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí

a sedmá je mu ohavností:

17 přezíravé oči, zrádný jazyk,

ruce, které prolévají nevinnou krev,

18 srdce osnující ničemné plány,

nohy rychle spěchající za zlem,

19 křivý svědek, který šíří lži,

a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.

20 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy,

a matčiným poučováním neopovrhuj.

21 Přivaž si je natrvalo k srdci,

oviň si je kolem hrdla.

22 Povedou tě, kamkoli půjdeš,

když budeš ležet, budou tě střežit,

procitneš a budou s tebou rozmlouvat.

23 Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje,

domluvy a kárání jsou cesty k životu:

24 Budou tě střežit před špatnou ženou,

před úlisným jazykem cizinky.

25 Nedychti v srdci po její kráse,

ať tě svými řasami neuchvátí!

26 Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba,

žena jiného však loví drahou duši.

27 Může si kdo shrnout do klína oheň

a nespálit si šaty?

28 Což může někdo chodit po žhavém uhlí,

a nepopálit si nohy?

29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha;

nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.

30 Nepohrdá se zlodějem, že kradl,

aby se nasytil, když měl hlad.

31 Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně,

dá všechen majetek svého domu.

32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum,

k vlastní zkáze to činí.

33 Sklidí jen rány a hanbu

a jeho potupa nebude smazána.

34 Neboť žárlivost rozpálí muže,

ten bude v den pomsty nelítostný.

35 Nepřijme žádný dar na usmířenou,

nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.

Přísloví, kapitola 7

1 Můj synu, dbej na mé výroky,

chovej mé příkazy ve svém nitru.

2 Dbej na mé příkazy a budeš živ,

střez moje učení jak zřítelnici oka.

3 Přivaž si je k prstům,

napiš je na tabulku svého srdce.

4 Moudrosti řekni: „Jsi moje sestra“,

rozumnost nazvi svou příbuznou,

5 aby tě střežila před cizí ženou,

před cizinkou, která lichotí svými řečmi.

6 Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu

7 a díval jsem se na prostoduché;

pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka,

který neměl rozum.

8 Přecházel ulici kolem jejího nároží,

vykročil směrem k jejímu domu

9 na sklonku dne, za soumraku,

pod záštitou temnoty noční.

10 A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru

se záludným srdcem.

11 Je halasná, dotěrná,

její nohy nemají doma stání.

12 Hned je na ulici, hned na náměstí,

na každém nároží úklady strojí.

13 Uchopí jej, políbí ho,

s nestoudnou tváří mu řekne:

14 „Vystrojila jsem pokojné obětní hody,

vyplnila jsem dnes svoje sliby.

15 Proto jsem ti vyšla vstříc

a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla.

16 Prostřela jsem na své lehátko přehozy,

pestrá egyptská prostěradla.

17 Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí.

18 Pojď, opájejme se laskáním až do jitra,

potěšme se milováním.

19 Muž není doma, odešel na dalekou cestu.

20 Váček s penězi vzal s sebou,

vrátí se domů až v den úplňku.“

21 Naklonila si ho mnohým přemlouváním,

svými úlisnými rty ho svedla.

22 Hned šel za ní jako vůl na porážku,

jako pošetilec v poutech k potrestání,

23 než mu šíp rozetne játra;

spěchá do osidla jako ptáče,

neví, že mu jde o život.

24 Nyní tedy, synové, slyšte mě,

věnujte pozornost výrokům mých úst.

25 Ať tvé srdce nesejde na její cesty,

na její pěšiny se nedej zavést.

26 Mnohé už sklála, přivedla k pádu,

všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni.

27 Její dům – toť cesty do podsvětí,

vedoucí do komor smrti.

Přísloví, kapitola 8

1 Cožpak moudrost nevolá,

nevydává rozumnost svůj hlas?

2 Na nejvyšším místě, nad cestou,

na křižovatce stojí.

3 Při branách, kudy se chodí do města,

u vchodu pronikavě volá:

4 „Na vás, muži, volám,

můj hlas je určen synům lidským.

5 Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost,

hlupáci, pochopte, v čem je rozum!

6 Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné,

otevírám rty a plyne z nich přímost.

7 O pravdě hovoří můj jazyk,

mým rtům se svévole hnusí.

8 Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé,

není v nich nic potměšilého či falešného.

9 Všechny jsou správné pro toho, kdo porozumí,

přímé těm, kdo naleznou poznání.

10 Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro,

spíše poznání, než převýborné ryzí zlato.

11 Moudrost je lepší než perly,

nevyrovnají se jí žádné skvosty.

12 Já, Moudrost, bydlím s chytrostí,

nalézám obezřetné poznání.

13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo;

nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa.

14 U mne je rada i pohotová pomoc,

jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla.

15 Skrze mne kralují králové

a vydávají spravedlivá nařízení vládci,

16 skrze mne velí velitelé

a všichni urození soudí spravedlivě.

17 Já miluji ty, kdo milují mne,

a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne.

18 Bohatství a čest jsou u mne,

ustavičný dostatek i spravedlnost.

19 Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato,

má úroda je nad výborné stříbro.

20 Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva

, 21 abych dala dědictví těm, kdo mě milují.

Já naplním jejich pokladnice.

22 Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty,

dříve než co konal odedávna.

23 Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země.

24 Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila,

ještě nebyly prameny vodami obtěžkány.

25 Když ještě byly hory ponořeny,

před pahorky jsem se narodila.

26 Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny,

27 když upevňoval nebesa, byla jsem při tom,

když vymezoval obzor nad propastnou tůní,

28 když seshora zavěšoval mračna,

když sílily prameny propastné tůně,

29 když kladl moři jeho meze,

aby vody nevystupovaly z břehů,

když vymezoval základy země,

30 byla jsem mu věrně po boku,

byla jsem jeho potěšením den ze dne

a radostně si před ním hrála v každý čas.

31 Hraji si na jeho pevné zemi;

mým potěšením je být s lidskými syny.

32 Nyní tedy, synové, slyšte mě:

Blaze těm, kdo dbají na mé cesty.

33 Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu!

34 Blaze člověku, který mě poslouchá,

bdí u mých dveří den ze dne

a střeží veřeje mého vchodu.

35 Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život

a došel u Hospodina zalíbení.

36 Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši;

všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.“

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.