ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 32. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Exodus, kapitola 35

1 Mojžíš shromáždil celou pospolitost Izraelců a řekl jim: „Hospodin přikázal, abyste dodržovali toto: 2 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku; kdo by v ten den dělal nějakou práci, zemře. 3 V den odpočinku nerozděláte oheň v žádném svém obydlí.“

4 Mojžíš řekl celé pospolitosti Izraelců: „Toto přikázal Hospodin: 5 Vyberte mezi sebou pro Hospodina oběť pozdvihování. Každý ať ze srdce dobrovolně přinese jako Hospodinovu oběť pozdvihování zlato, stříbro a měď, 6 látku purpurově fialovou, nachovou nebo karmínovou, jemné plátno, kozí srst, 7 načerveno zbarvené beraní kůže, tachaší kůže, akáciové dřevo, 8 olej na svícení, balzámy na olej k pomazání a na kadidlo z vonných látek, 9 karneolové drahokamy a kameny pro zasazení do nárameníku a náprsníku.

10 A každý, kdo je mezi vámi dovedný, ať přijde a dělá vše, co Hospodin přikázal: 11 příbytek, jeho stan a přikrývku, spony a desky, svlaky, sloupy a patky, 12 schránu a tyče k ní, příkrov a vnitřní oponu, 13 stůl a tyče k němu i veškeré náčiní, také předkladné chleby, 14 svícen k svícení a náčiní k němu i kahánky a olej k svícení, 15 kadidlový oltář a tyče k němu, olej k pomazání a kadidlo z vonných látek i vstupní závěs ke vchodu do příbytku, 16 oltář pro zápalnou oběť s bronzovým roštem, tyče k němu a veškeré náčiní, nádrž a podstavec k ní, 17 zástěny pro nádvoří, jeho sloupy a patky i závěs pro bránu do nádvoří, 18 kolíky pro příbytek, kolíky pro nádvoří a příslušná lana, 19 tkaná roucha pro přisluhování ve svatyni, svatá roucha pro kněze Árona a roucha jeho synům pro kněžskou službu.“

20 Celá pospolitost Izraelců vyšla od Mojžíše 21 a každý, koho srdce pudilo a kdo byl ochotné mysli, přicházel a přinášel Hospodinovu oběť pozdvihování pro dílo na stanu setkávání a pro veškerou službu v něm i pro svatá roucha. 22 Přicházeli muži i ženy a všichni ze srdce dobrovolně přinášeli spínadla, kroužky, prsteny a přívěsky, všelijaké zlaté předměty, totiž každý, kdo nabídl Hospodinu zlato jako oběť podávání. 23 Každý, kdo měl látku purpurově fialovou, nachovou a karmínovou, jemné plátno a kozí srst, načerveno zbarvené beraní kůže a tachaší kůže, přinášel je. 24 Každý, kdo chtěl přinést oběť pozdvihování ve stříbře a v mědi, přinesl to Hospodinu jako oběť pozdvihování. Každý, kdo měl akáciové dřevo k jakémukoli bohoslužebnému dílu, přinášel je. 25 I všechny dovedné ženy vlastnoručně předly a přinášely, co napředly, látku purpurově fialovou, nachovou a karmínovou a jemné plátno. 26 Všechny ženy, které srdce pudilo a které to dovedly, předly kozí srst. 27 Předáci přinášeli karneoly a kameny pro zasazení do nárameníku a náprsníku 28 i balzám a olej na svícení i na olej k pomazání a na kadidlo z vonných látek. 29 I přinášeli Izraelci dobrovolný dar Hospodinu, každý muž a žena, které pudilo srdce, dobrovolně přinášeli všechno potřebné k dílu, které skrze Mojžíše přikázal Hospodin vykonat.

30 Mojžíš řekl Izraelcům: „Hleďte, Hospodin povolal jménem Besaleela, syna Urího, vnuka Chúrova, z pokolení Judova. 31 Naplnil ho Božím duchem, aby měl moudrost, důvtip a znalost pro každé dílo 32 a uměl dovedně pracovat se zlatem, stříbrem a mědí, 33 opracovávat kameny pro vsazování a obrábět dřevo, aby dovedl udělat každé navržené dílo. 34 Dal mu i schopnost vyučovat, jemu i Oholíabovi, synu Achísamakovu z pokolení Danova. 35 Obdařil je dovedností zhotovovat jakékoli dílo řemeslnické, umělecké, výšivkářské, na látce purpurově fialové, nachové a karmínové a na jemném plátně, i dílo tkalcovské; aby dovedli udělat jakékoli dílo a pracovat s vynalézavostí.“

Exodus, kapitola 36

1 Besaleel s Oholíabem a všichni, kdo byli dovední a jimž dal Hospodin moudrost a důvtip, aby se vyznali ve veškerém díle pro službu ve svatyni, dali se tedy do práce podle toho, jak Hospodin přikázal.

2 Mojžíš povolal Besaleela s Oholíabem a všechny dovedné, jež Hospodin obdařil moudrostí, všechny, jež srdce pudilo, aby přistoupili k práci na tom díle. 3 Převzali od Mojžíše každou oběť pozdvihování, kterou Izraelci přinesli, aby bylo zhotoveno dílo pro službu ve svatyni. Lid mu přinášel i dále každé ráno dobrovolné dary. 4 Všichni moudří, konající veškeré dílo pro svatyni, přicházeli jeden za druhým od práce, kterou konali, 5 a říkali Mojžíšovi: „Lid přináší víc, než je třeba k provedení díla, které Hospodin přikázal vykonat.“ 6 Mojžíš tedy přikázal a jeho vzkaz roznesli po táboře: „Muži a ženy, nechystejte už nic pro oběť pozdvihování ve prospěch svatyně.“ Tak zabránili lidu, aby přinášel další dary. 7 Měli dostatek potřeb pro veškeré dílo, které se mělo udělat, a ještě zbývalo.

8 Všichni, kdo byli dovední mezi těmi, kdo na díle pracovali, zhotovili příbytek z desíti pruhů jemně tkaného plátna a látky purpurově fialové, nachové a karmínové; zhotovili je s umně vetkanými cheruby. 9 Jeden pruh byl dvacet osm loket dlouhý a čtyři lokte široký. Všechny pruhy měly stejné rozměry. 10 Pět pruhů spojil po délce jeden s druhým a druhých pět pruhů spojil právě tak jeden s druhým. 11 Z fialového purpuru zhotovil poutka na lemu toho pruhu, který byl na konci spojeného kusu. Stejně to udělal na lemu krajního pruhu druhého spojeného kusu. 12 Udělal také padesát poutek na jednom koncovém pruhu a padesát poutek na koncovém pruhu druhého spojeného kusu, vždy jedno proti druhému. 13 Zhotovil i padesát zlatých spon a sepnul jimi pruhy jeden s druhým, takže příbytek byl spojen v jeden celek.

14 Zhotovil též houně z kozí srsti pro stan nad příbytkem; těch houní udělal jedenáct. 15 Jedna houně byla třicet loket dlouhá a čtyři lokte široká. Všech jedenáct houní mělo stejné rozměry. 16 Zvlášť spojil pět houní a zvlášť šest houní. 17 Udělal také padesát poutek na lemu houně, která byla na kraji spojeného kusu, a padesát poutek udělal na lemu koncové houně druhého spojeného kusu. 18 Zhotovil také padesát bronzových spon a spojil stan v jeden celek. 19 Zhotovil pro stan též přikrývku z beraních kůží zbarvených načerveno a navrch přikrývku z tachaších kůží.

20 Pro příbytek zhotovil také desky z akáciového dřeva, aby se daly postavit. 21 Každá deska byla deset loket dlouhá a půldruhého lokte široká. 22 Každá měla dva čepy a jedna byla připojena k druhé; tak to provedl na všech deskách pro příbytek. 23 Zhotovil pro příbytek tyto desky: dvacet desek pro jižní, pravou stranu. 24 Těch dvacet desek opatřil dole čtyřiceti stříbrnými patkami, po dvou patkách pod každou desku, k oběma jejím čepům. 25 I pro druhý bok příbytku, k severní straně, zhotovil dvacet desek 26 a k nim čtyřicet stříbrných patek, po dvou patkách pod každou desku. 27 Pro zadní stranu příbytku, k západu, zhotovil šest desek. 28 Navíc zhotovil dvě desky pro oba úhly příbytku při zadní straně. 29 Zdola byly přiloženy k sobě, navrchu byly těsně spojeny jedním kruhem. Tak učinil s oběma deskami v obou úhlech. 30 Bylo tam tedy osm desek se stříbrnými patkami, celkem šestnáct patek, po dvou patkách pod každou deskou.

31 Zhotovil také svlaky z akáciového dřeva, pět pro desky na jednom boku příbytku, 32 pět na druhém boku příbytku a dalších pět svlaků pro desky na zadní straně příbytku, k západu. 33 Udělal i prostřední svlak, aby probíhal v poloviční výši desek od jednoho konce k druhému. 34 Desky potáhl zlatem a zhotovil k nim zlaté kruhy pro vsunutí svlaků; rovněž svlaky potáhl zlatem.

35 Zhotovil také oponu z látky purpurově fialové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna. Zhotovil ji s umně vetkanými cheruby. 36 Udělal pro ni čtyři sloupy z akáciového dřeva a potáhl je zlatem; háčky na nich byly ze zlata; odlil pro ně také čtyři stříbrné patky. 37 Ke vchodu do stanu zhotovil pestře vyšitý závěs z látky purpurově fialové, nachové a karmínové a z jemně tkaného plátna. 38 K tomu pět sloupů s háčky; jejich hlavice a příčné tyče potáhl zlatem. Jejich pět patek bylo z bronzu.

Exodus, kapitola 37

1 Besaleel zhotovil schránu z akáciového dřeva dva a půl lokte dlouhou, jeden a půl lokte širokou a jeden a půl lokte vysokou. 2 Obložil ji uvnitř i zvnějšku čistým zlatem a opatřil ji dokola zlatou obrubou. 3 Odlil pro ni čtyři zlaté kruhy a připevnil je ke čtyřem jejím hranám; dva kruhy na jednom boku a dva kruhy na druhém. 4 Zhotovil tyče z akáciového dřeva a potáhl je zlatem. 5 Tyče prostrčil kruhy po stranách schrány, aby bylo možno schránu nést.

6 Zhotovil příkrov z čistého zlata dva a půl lokte dlouhý a jeden a půl lokte široký. 7 Potom zhotovil dva cheruby ze zlata; dal je vytepat na oba konce příkrovu. 8 Jeden cherub byl na jednom konci a druhý cherub na druhém konci. Udělal cheruby na příkrov, na oba jeho konce. 9 Cherubové měli křídla rozpjatá vzhůru; svými křídly zastírali příkrov. Tvářemi byli obráceni k sobě; hleděli na příkrov.

10 Zhotovil stůl z akáciového dřeva dva lokte dlouhý, jeden loket široký a jeden a půl lokte vysoký. 11 Obložil jej čistým zlatem a opatřil jej dokola zlatou obrubou. 12 Udělal mu také dokola na dlaň širokou lištu a k liště udělal dokola zlatou obrubu. 13 Odlil pro něj čtyři zlaté kruhy a připevnil je ke čtyřem rohům při jeho čtyřech nohách. 14 Kruhy byly těsně u lišty, aby držely tyče na nošení stolu. 15 Tyče zhotovil z akáciového dřeva a potáhl je zlatem; sloužily k nošení stolu. 16 Zhotovil také nádoby, které patří na stůl, mísy, pánvičky, obětní misky a konvice, používané k úlitbě, vše z čistého zlata.

17 Zhotovil svícen z čistého zlata. Svícen měl vytepaný dřík a prut; jeho kalichy, číšky a květy byly s ním zhotoveny z jednoho kusu. 18 Z jeho stran vycházelo šest prutů, tři pruty svícnu po jedné straně a tři pruty svícnu po druhé straně. 19 Na jednom prutu byly tři kalichy podobné mandloňovému květu: číška a květ. A tři kalichy podobné mandloňovému květu na druhém prutu: číška a květ. Tak to bylo na všech šesti prutech vycházejících ze svícnu. 20 Na svícnu byly čtyři kalichy podobné mandloňovému květu s číškami a květy. 21 Jedna číška byla pod jednou dvojicí prutů, druhá číška byla pod druhou dvojicí prutů a třetí číška byla pod třetí dvojicí prutů; tak to bylo u všech šesti prutů vycházejících ze svícnu. 22 Příslušné číšky a pruty byly s ním zhotoveny z jednoho kusu; všechno bylo v celku vytepáno z čistého zlata. 23 Ke svícnu zhotovil také sedm kahánků, nůžky na knoty a pánve z čistého zlata na oharky. 24 Svícen se všemi předměty zhotovil z jednoho talentu čistého zlata.

25 Zhotovil kadidlový oltář z akáciového dřeva, čtyřhranný, loket dlouhý, loket široký a dva lokte vysoký; jeho rohy byly z jednoho kusu s ním. 26 Potáhl jej čistým zlatem, jeho vršek i jeho stěny dokola a jeho rohy, a opatřil jej dokola zlatou obrubou. 27 Zhotovil pro něj též dva zlaté kruhy, a to pod obrubou při jeho bocích, k oběma bočnicím, aby držely tyče, na nichž byl nošen. 28 Tyče zhotovil z akáciového dřeva a potáhl je zlatem. 29 Připravil také olej svatého pomazání a kadidlo z vonných látek, čisté, odborně smísené.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.