ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 323. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Přísloví, kapitola 29

1 Kdo zatvrdí šíji proti domluvám,

bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.

2 Když přibývá spravedlivých, lid se raduje,

panuje-li svévolník, lid vzdychá.

3 Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci,

ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek.

4 Král zajistí zemi právem,

ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji.

5 Muž, který lichotí bližnímu,

rozprostírá síť jeho krokům.

6 V přestoupení zlého člověka je léčka,

ale spravedlivý plesá a raduje se.

7 Spravedlivý zná při nemajetných,

svévolník pro takové poznání nemá porozumění.

8 Posměvači pobuřují město,

kdežto moudří hněv odvracejí.

9 Když se moudrý soudí s pošetilcem,

ten se rozčiluje a posmívá bez ustání.

10 Krvežíznivci nenávidí bezúhonného,

kdežto přímí usilují zachránit mu život.

11 Hlupák soptí, co mu dech stačí,

ale moudrý se vždycky ovládne.

12 Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu,

všichni jeho sluhové se stanou svévolníky.

13 Chudý a utlačovatel se střetávají,

ale oběma dal světlo očí Hospodin.

14 Jestliže král soudí nuzné podle pravdy,

jeho trůn bude upevněn provždy.

15 Hůl a domluva dávají moudrost,

ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.

16 Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci,

ale spravedliví spatří jejich pád.

17 Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život.

18 Není-li žádného vidění, lid pustne,

ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon.

19 Otroka nelze ukáznit slovy;

chápe sice, ale odezva žádná.

20 Spatříš-li muže ukvapeného v řeči,

věz, že hlupák má víc naděje než on.

21 Když někdo otroka od mládí hýčká,

bude mít nakonec příživníka.

22 Hněvivý člověk podnítí svár

a vznětlivý napáchá mnoho přestupků.

23 Člověka poníží jeho povýšenost,

kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.

24 Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život:

slyší kletbu, a nic neprozradí.

25 Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku,

kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad.

26 Mnozí usilují naklonit si vladaře,

ale soudcem všech je Hospodin.

27 Spravedlivým se hnusí podlý člověk,

svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.

Přísloví, kapitola 30

1 Slova Agúra, syna Jákeova.

Výnos.

Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

2 Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám.

3 Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.

4 Kdo vystoupil do nebe i sestoupil?

Kdo si nabral vítr do hrstí?

Kdo svázal vody do pláště?

Kdo vytyčil všechny dálavy země?

Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna?

Vždyť je znáš.

5 Všechna Boží řeč je protříbená,

on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.

6 K jeho slovům nic nepřidávej,

jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem.

7 O dvě věci tě prosím;

neodpírej mi je, dříve než umřu:

8 Vzdal ode mne šálení a lživé slovo,

nedávej mi chudobu ani bohatství!

Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby,

9 tak abych přesycen neselhal a neřekl: „Kdo je Hospodin?“

ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.

10 Nepomlouvej otroka před jeho pánem,

aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu.

11 Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,

12 pokolení, které se pokládá za čisté,

ale není umyto od své špíny,

13 pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,

14 pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky,

aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.

15 Upír má dvě dcery: „Dej! Dej!“ –

Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: „Dost“:

16 podsvětí a neplodné lůno,

země, která se nenasytí vodou,

a oheň, jenž neřekne: „Dost!“

17 Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky,

vyklovou havrani od potoka,

nebo je sezobou supí mláďata.

18 Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit:

19 cestu orla po nebi,

cestu hada po skále,

cestu lodi v srdci moře

a cestu muže při dívce.

20 Stejně je tomu s cestou cizoložné ženy:

pojí, otře si ústa a řekne: „Nedopustila jsem se ničemnosti.“

21 Pod třemi věcmi se chvěje země a čtyři nemůže unést:

22 otroka, který kraluje,

blouda, který se přesytí chlebem,

23 vdanou ženu, která není milována,

a služku, která vyžene svou paní.

24 Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci:

25 mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm;

26 damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách;

27 kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny;

28 ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích.

29 Tito tři pěkně vykračují a čtyři pěkně pochodují:

30 lev, bohatýr mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

31 oř silných beder nebo kozel a král se svým válečným lidem.

32 Jsi bloud, vynášíš-li se;

máš-li nějaký záměr, ruku na ústa!

33 Stloukáním smetany vznikne máslo,

tlak na nos přivodí krvácení,

tlak hněvu vyvolá spor.

Přísloví, kapitola 31

1 Slova krále Lemúela,

výnos, jímž ho napomínala jeho matka:

2 Co mám říci, můj synu?

Co, synu života mého?

Co, synu mých slibů?

3 Nevydávej své síly ženám

a svoje cesty tomu, co ničí krále.

4 Nehodí se králům, Lemóeli,

nehodí se králům být pijany vína

a vládcům toužit po opojném nápoji,

5 aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení

a nepřevrátil při nikoho z utištěných.

6 Dejte opojný nápoj hynoucímu

a víno těm, kterým je hořko,

7 ať se napije a zapomene na svou chudobu

a na své plahočení již nevzpomíná.

8 Otevři svá ústa za němého,

za právo všech postižených,

9 ústa otevři, suď spravedlivě

a zastaň se utištěného a ubožáka.

10 Ženu statečnou kdo nalezne?

Je daleko cennější než perly.

11 Srdce jejího muže na ni spoléhá

a nepostrádá kořist.

12 Prokazuje mu jen dobro

a žádné zlo po celý svůj život.

13 Stará se o vlnu a o len,

pracuje s chutí vlastníma rukama.

14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.

15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.

16 Vyhlédne si pole a získá je,

z ovoce svých rukou vysází vinici.

17 Bedra si opáše silou a posílí své paže.

18 Okusí, jak je dobré její podnikání.

Její svítilna nehasne ani v noci.

19 Vztahuje ruce po přeslenu,

svými prsty se chápe vřetena.

20 Dlaň má otevřenou pro utištěného

a ruce vztahuje k ubožáku.

21 Nebojí se o svůj dům, když sněží,

celý její dům je oblečen do dvojího šatu.

22 Zhotovuje si přikrývky.

Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.

23 Uznáván je v branách její manžel,

když zasedá se staršími země.

24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.

25 Síla a důstojnost je jejím šatem,

s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.

26 Její ústa promlouvají moudře,

na jazyku mívá vlídné naučení.

27 Pozorně sleduje chod svého domu

a chleba lenosti nejí.

28 Její synové povstávají a blahořečí jí,

též její manžel ji chválí:

29 „Statečně si vedly mnohé dcery,

ale ty je všechny předčíš.“

30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása;

žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.

31 Dejte jí z ovoce jejích rukou,

ať ji chválí v branách její činy!

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.