Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 337. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Píseň písní, kapitola 3
1 Noc co noc hledala jsem na svém lůžku
toho, kterého tolik miluji.
Hledala jsem ho, a nenalezla.
2 Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí,
vyhledám toho, kterého tolik miluji.
Hledala jsem ho, a nenalezla.
3 Našli mě strážci obcházející město:
„Toho, kterého tolik miluji, jste tu neviděli?“
4 Potom, jen co jsem od nich odešla,
hned jsem nalezla toho, kterého tolik miluji.
Uchopila jsem ho a už ho nepustím,
dokud ho nepřivedu do domu své matky,
do pokojíku té, jež mě počala.
5 Zapřísahám vás,
jeruzalémské dcery,
při gazelách a při polních laních:
nebuďte a nezburcujte lásku,
dokud nebude chtít sama.
6 „Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu,
ovanuta vůní kadidlovou z myrhy
a z nejjemnějšího koření kupeckého?“
7 Hle, jeho lože – lože Šalomouna,
šedesát bohatýrů okolo stojí,
bohatýrů z Izraele.
8 Všichni drží v rukou meče,
vycvičeni k boji,
každý po boku má meč proti nočnímu děsu.
9 Nosítka král si zhotovil,
král Šalomoun,
ze stromů libanónských.
10 Sloupky k nim zhotovil stříbrné,
opěradlo zlaté,
sedadlo purpurové.
Vnitřek je obložen láskou jeruzalémských dcer.
11 Vyjděte jen a pohleďte, sijónské dcery,
na krále Šalomouna,
na korunu, jíž ho korunovala jeho matka
v den jeho svatby,
v den, kdy jeho srdce naplnila radost.
Píseň písní, kapitola 4
1 Jak jsi krásná, přítelkyně moje,
jak jsi krásná,
oči tvé jsou holubice pod závojem,
vlasy tvé jsou jako stáda koz,
které se hrnou z hory Gileádu.
2 Zuby tvé jsou jako stádo ovcí před střiháním,
jež z brodiště vystupují,
a každá z nich vrhne po dvou,
žádná z nich neplodná nezůstane.
3 Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty,
ústa tvá půvabu plná.
Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem.
4 Tvé hrdlo je jak Davidova věž z vrstev kamene zbudovaná,
tisíc na ní zavěšeno štítů,
samých pavéz bohatýrů.
5 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci,
dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou.
6 Než zavane den a stíny dají se v běh,
vydám se k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému.
7 Celá jsi krásná, přítelkyně moje,
poskvrny na tobě není.
8 Se mnou z Libanónu, nevěsto má,
se mnou z Libanónu půjdeš.
Rozhlédneš se z vrcholu Amány,
z vrcholu Seníru a Chermónu,
ze lvích doupat, z hor leopardů.
9 Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto,
učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí,
jediným článkem svého náhrdelníku.
10 Oč krásnější je tvé laskání, sestro má, nevěsto,
oč lepší je tvé laskání než víno.
Vůně tvých olejů nad všechny balzámy.
11 Ze rtů ti kane strdí, má nevěsto,
pod tvým jazykem je med a mléko,
a vůně tvých šatů je jak vůně Libanónu.
12 Zahrada uzavřená jsi, sestro má, nevěsto,
uzavřený val, zapečetěný pramen.
13 Vydáváš vůni jako sad s jablky granátovými,
s výtečným ovocem, hennou i nardem,
14 s nardem a šafránem, puškvorcem, skořicí,
se vším kadidlovým stromovím,
myrhou a aloe,
se všemi balzámy nejlepšími.
15 Jsi pramen zahradní,
studna vody živé,
bystřina z Libanónu.
16 Probuď se, vánku severní,
přijď, vánku jižní,
ať voní moje zahrádka,
ať její balzámy proudí jak bystřiny,
ať přijde do své zahrady můj milý
a jí výtečné ovoce její.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Noc co noc hledala jsem na svém lůžku
toho, kterého tolik miluji.
Hledala jsem ho, a nenalezla.
2 Teď vstanu a obejdu město, ulice, náměstí,
vyhledám toho, kterého tolik miluji.
Hledala jsem ho, a nenalezla.
3 Našli mě strážci obcházející město:
„Toho, kterého tolik miluji, jste tu neviděli?“
4 Potom, jen co jsem od nich odešla,
hned jsem nalezla toho, kterého tolik miluji.
Uchopila jsem ho a už ho nepustím,
dokud ho nepřivedu do domu své matky,
do pokojíku té, jež mě počala.
5 Zapřísahám vás,
jeruzalémské dcery,
při gazelách a při polních laních:
nebuďte a nezburcujte lásku,
dokud nebude chtít sama.
6 „Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu,
ovanuta vůní kadidlovou z myrhy
a z nejjemnějšího koření kupeckého?“
7 Hle, jeho lože – lože Šalomouna,
šedesát bohatýrů okolo stojí,
bohatýrů z Izraele.
8 Všichni drží v rukou meče,
vycvičeni k boji,
každý po boku má meč proti nočnímu děsu.
9 Nosítka král si zhotovil,
král Šalomoun,
ze stromů libanónských.
10 Sloupky k nim zhotovil stříbrné,
opěradlo zlaté,
sedadlo purpurové.
Vnitřek je obložen láskou jeruzalémských dcer.
11 Vyjděte jen a pohleďte, sijónské dcery,
na krále Šalomouna,
na korunu, jíž ho korunovala jeho matka
v den jeho svatby,
v den, kdy jeho srdce naplnila radost.
1 Jak jsi krásná, přítelkyně moje,
jak jsi krásná,
oči tvé jsou holubice pod závojem,
vlasy tvé jsou jako stáda koz,
které se hrnou z hory Gileádu.
2 Zuby tvé jsou jako stádo ovcí před střiháním,
jež z brodiště vystupují,
a každá z nich vrhne po dvou,
žádná z nich neplodná nezůstane.
3 Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty,
ústa tvá půvabu plná.
Jak rozpuklé granátové jablko jsou tvoje skráně pod závojem.
4 Tvé hrdlo je jak Davidova věž z vrstev kamene zbudovaná,
tisíc na ní zavěšeno štítů,
samých pavéz bohatýrů.
5 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci,
dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou.
6 Než zavane den a stíny dají se v běh,
vydám se k myrhové hoře, k pahorku kadidlovému.
7 Celá jsi krásná, přítelkyně moje,
poskvrny na tobě není.
8 Se mnou z Libanónu, nevěsto má,
se mnou z Libanónu půjdeš.
Rozhlédneš se z vrcholu Amány,
z vrcholu Seníru a Chermónu,
ze lvích doupat, z hor leopardů.
9 Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto,
učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí,
jediným článkem svého náhrdelníku.
10 Oč krásnější je tvé laskání, sestro má, nevěsto,
oč lepší je tvé laskání než víno.
Vůně tvých olejů nad všechny balzámy.
11 Ze rtů ti kane strdí, má nevěsto,
pod tvým jazykem je med a mléko,
a vůně tvých šatů je jak vůně Libanónu.
12 Zahrada uzavřená jsi, sestro má, nevěsto,
uzavřený val, zapečetěný pramen.
13 Vydáváš vůni jako sad s jablky granátovými,
s výtečným ovocem, hennou i nardem,
14 s nardem a šafránem, puškvorcem, skořicí,
se vším kadidlovým stromovím,
myrhou a aloe,
se všemi balzámy nejlepšími.
15 Jsi pramen zahradní,
studna vody živé,
bystřina z Libanónu.
16 Probuď se, vánku severní,
přijď, vánku jižní,
ať voní moje zahrádka,
ať její balzámy proudí jak bystřiny,
ať přijde do své zahrady můj milý
a jí výtečné ovoce její.