1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky.
2 Slavnostní řeč mi ze srdce tryská,
své dílo přednesu králi;
jazyk můj – hbitého písaře rydlo:
3 Ty nejkrásnější ze synů lidských,
z tvých rtů se line milost,
proto ti Bůh navěky žehná!
4 Boky si opásej, bohatýre, mečem,
svou velebnou důstojností,
5 se zdarem důstojně do boje vyjeď
za pravdu, mírnost a spravedlnost,
svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň.
6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám,
zasáhneš srdce nepřátel, králi!
7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy,
tvým žezlem královským je žezlo práva.
8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli;
proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj
olejem veselí nad tvoje druhy.
9 Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní,
z paláců zdobených slonovou kostí
hra strun zní pro radost tobě.
10 Královské dcery se skvějí v tvých skvostech,
královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici.
11 Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho,
zapomeň na svůj lid, na otcův dům,
12 neboť král zatouží po tvé kráse;
je to tvůj pán a jemu se klaněj.
13 I dcera Týru svůj dar ti nese,
naklonit si tě chtějí boháči z lidu.
14 Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř,
svůj šat má protkaný zlatem.
15 V zářivém oděvu ji vedou králi
a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí.
16 Průvod se ubírá v radostném jásotu,
vstupuje v královský palác.
17 Namísto otců budeš mít syny,
učiníš je velmoži po celé zemi.
18 Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení;
proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.