1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, píseň vysokým hlasem.
2 Bůh je naše útočiště, naše síla,
pomoc v soužení vždy velmi osvědčená.
3 Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země
a základy hor se pohnuly v srdci moří.
4 Ať si jejich vody hučí, ať se pění,
ať se hory pro jejich zpupnost třesou!
5 Řeka svými toky oblažuje město Boží
, svatyni příbytku Nejvyššího.
6 Nepohne se, Bůh je v jeho středu,
Bůh mu pomáhá hned při rozbřesku jitra.
7 Pronárody hlučí, království se hroutí,
jen vydá hlas a země se rozplývá.
8 Hospodin zástupů je s námi,
Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.
9 Pojďte jen, pohleďte na Hospodinovy skutky,
jak úžasné činy v zemi koná!
10 Činí přítrž válkám až do končin země,
tříští luky, láme kopí,
spaluje v ohni válečné vozy.
11 „Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh.
Budu vyvyšován mezi pronárody,
vyvyšován v zemi.“
12 Hospodin zástupů je s námi,
Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.
1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, žalm.
2 Lidé všech národů, tleskejte v dlaně,
hlaholte Bohu, plesejte zvučně.
3 Hospodin, Nejvyšší, vzbuzuje bázeň,
on je Král velký nad celou zemí.
4 Podrobí nám lidská společenství,
národy k nohám nám složí.
5 Vybral nám za náš dědičný podíl
chloubu Jákoba, jehož si zamiloval.
6 Bůh vystoupil vzhůru za hlaholu,
Hospodin za zvuku polnic.
7 Zpívejte žalmy Bohu, zpívejte žalmy,
zpívejte žalmy našemu Králi, zpívejte žalmy!
8 Vždyť Bůh je Král nad celou zemí,
zpívejte žalmy k poučení.
9 Bůh kraluje nad všemi pronárody,
Bůh sedí na svém svatém trůnu.
10 Knížata lidských společenství se shromáždila,
jsou lidem Abrahamova Boha.
Vždyť štíty země náležejí Bohu nesmírně vyvýšenému.