Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 373. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Kniha moudrosti, kapitola 10
1 Toho, který byl vytvořen jako první, otce světa,
moudrost ochránila, když byl stvořen samotný,
a vytrhla jej z jeho vlastního pádu.
2 Dala mu sílu, aby nade vším panoval.
3 Když pak od ní odstoupil ten nespravedlivý ve svém hněvu,
zahynul pro své bratrovražedné záští.
4 Zemi kvůli němu zatopenou znovu zachránila moudrost;
do bezpečí přepravila spravedlivého na prostém dřevě.
5 Když došlo k zmatku mezi pronárody pro jejich jednomyslnost v nepravosti,
rozpoznala spravedlivého, uchovala ho Bohu bez úhony
a zachovala jej, že zůstal statečný přes soucit s vlastním dítětem.
6 Ona vyrvala spravedlivého ze středu hynoucích svévolníků,
takže unikl ohni padajícímu na Pětiměstí.
7 Svědectvím o jejich zvrácenosti je dosud pustá dýmající země,
rostliny s nikdy nedozrávajícími plody
a solný sloup, jenž se tam tyčí jako připomínka nevěřící duše.
8 Protože nechali moudrost stranou,
nejenže sami utrpěli škodu tím, že nepoznali dobré věci,
nýbrž i potomkům zanechali pomník své nerozumnosti,
aby nemohlo být skryto, v čem padli.
9 Moudrost však vyrvala své služebníky z tísně.
10 Spravedlivého, když prchal před hněvem bratra,
vedla přímými cestami,
ukázala mu království Boží,
dala mu znalost svatých věcí, skrze jeho pachtění jej přivedla k zámožnosti,
a jeho námahu bohatě odměnila.
11 Když jej lakotou utiskovali, byla s ním
a pomohla mu k bohatství.
12 Uchránila ho před nepřáteli,
zabezpečila před těmi, kdo strojí úklady,
a tuhý zápas rozhodla v jeho prospěch,
aby poznal, že zbožnost je nade vše silnější.
13 Neopustila spravedlivého, když byl prodán,
vyrvala ho z hříchu.
14 Sestoupila s ním do jámy,
ani v poutech ho neopustila,
až mu přinesla královské žezlo
a moc nad jeho utlačovateli.
Ukázala, že jeho tupitelé jsou lháři,
a dala mu věčnou slávu.
15 Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony
z moci pronároda utiskovatelů.
16 Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše
a proti obávaným králům se postavila zázraky a znameními.
17 Dala zbožným odplatu za jejich námahu,
vedla je podivuhodnou cestou,
za dne jim byla stínem
a za noci hvězdnou září.
18 Převedla je přes Rudé moře
a provedla spoustou vod.
19 Jejich nepřátele zatopila,
je však vyrvala z hlubin propasti.
20 A tak spravedliví obrali svévolníky
a opěvovali tvé svaté jméno, Hospodine,
a jednomyslně chválili tvou vítěznou ruku.
21 Neboť moudrost otevřela ústa němých
a dala srozumitelně promluvit i jazyku nemluvňat.
Kniha moudrosti, kapitola 11
1 Moudrost přivedla ke zdaru jejich dílo rukou svatého proroka.
2 Prošli neobývanou pouští
a na neschůdných místech rozbíjeli stany.
3 Postavili se na odpor protivníkům a nepřátele zahnali.
4 Když žíznili a volali k tobě,
byla jim dána voda ze strmé skály,
a tak utišili žízeň z tvrdého kamene.
5 Neboť to, čím byli trestáni jejich nepřátelé,
stalo se jim dobrodiním, když trpěli nedostatkem.
6 Místo proudu řeky stále tekoucí,
jež byla zkalena nečistou krví
7 z trestu za rozkaz vraždit nemluvňata,
dal jsi jim nečekaně hojnost vody.
8 Tím, jak tehdy žíznili, ukázals jim,
jak jsi potrestal jejich protivníky:
9 neboť z toho, co sami zakoušeli
– i když byli káráni milosrdně –,
poznali, jak se trápili svévolníci souzení v hněvu.
10 Jedny jsi zkoušel jako otec, který poučuje,
druhé jsi trestal jako přísný král, který odsuzuje.
11 Ať byli daleko nebo blízko, doléhala na ně stejná trýzeň,
12 neboť se jich zmocnil dvojnásobný zármutek
a nářek při vzpomínce na minulé věci.
13 Když totiž uslyšeli, že tresty na ně seslané posloužily oněm k dobrému,
pochopili, že jedná Hospodin.
14 Toho, kterého kdysi odložili a zavrhli a jehož se s výsměchem zřekli,
na konci událostí obdivovali,
když trpěli jinou žízní než spravedliví.
15 Za jejich nerozvážné myšlení plné bezpráví,
pro něž v bludu sloužili nerozumným plazům, bezcenným nestvůrám,
poslals na ně za trest množství nerozumných živočichů,
16 aby poznali, že čím kdo hřeší, tím také bývá trestán.
17 Vždyť tvoje všemohoucí ruka,
která stvořila svět z beztvaré hmoty,
neváhala na ně poslat tlupu medvědů a líté lvy
18 nebo dosud neznámé, nově stvořené šelmy plné zuřivosti,
jež soptí ohnivý dech,
nebo netvory chrlící s duněním dým,
jimž z očí srší ohnivé blesky.
19 Ty by je mohly nejen rozsápat skokem,
ale i zahubit hrůzou svého pohledu.
20 I bez toho mohli padnout jediným dechnutím,
postiženi spravedlivým trestem
a rozprášeni dechem tvé moci.
Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.
21 Ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc
a síle tvé paže nikdo neodolá.
22 Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět
a jako kapka ranní rosy padající na zem.
23 Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš,
nehledíš na hříchy lidí, jen aby činili pokání.
24 Miluješ všecko, co je,
a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil,
vždyť bys ani nemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.
25 A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl,
anebo být zachováno, kdybys to nepovolal k bytí?
26 Šetříš všecko, protože to je tvé,
Panovníku, který miluješ život.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Toho, který byl vytvořen jako první, otce světa,
moudrost ochránila, když byl stvořen samotný,
a vytrhla jej z jeho vlastního pádu.
2 Dala mu sílu, aby nade vším panoval.
3 Když pak od ní odstoupil ten nespravedlivý ve svém hněvu,
zahynul pro své bratrovražedné záští.
4 Zemi kvůli němu zatopenou znovu zachránila moudrost;
do bezpečí přepravila spravedlivého na prostém dřevě.
5 Když došlo k zmatku mezi pronárody pro jejich jednomyslnost v nepravosti,
rozpoznala spravedlivého, uchovala ho Bohu bez úhony
a zachovala jej, že zůstal statečný přes soucit s vlastním dítětem.
6 Ona vyrvala spravedlivého ze středu hynoucích svévolníků,
takže unikl ohni padajícímu na Pětiměstí.
7 Svědectvím o jejich zvrácenosti je dosud pustá dýmající země,
rostliny s nikdy nedozrávajícími plody
a solný sloup, jenž se tam tyčí jako připomínka nevěřící duše.
8 Protože nechali moudrost stranou,
nejenže sami utrpěli škodu tím, že nepoznali dobré věci,
nýbrž i potomkům zanechali pomník své nerozumnosti,
aby nemohlo být skryto, v čem padli.
9 Moudrost však vyrvala své služebníky z tísně.
10 Spravedlivého, když prchal před hněvem bratra,
vedla přímými cestami,
ukázala mu království Boží,
dala mu znalost svatých věcí, skrze jeho pachtění jej přivedla k zámožnosti,
a jeho námahu bohatě odměnila.
11 Když jej lakotou utiskovali, byla s ním
a pomohla mu k bohatství.
12 Uchránila ho před nepřáteli,
zabezpečila před těmi, kdo strojí úklady,
a tuhý zápas rozhodla v jeho prospěch,
aby poznal, že zbožnost je nade vše silnější.
13 Neopustila spravedlivého, když byl prodán,
vyrvala ho z hříchu.
14 Sestoupila s ním do jámy,
ani v poutech ho neopustila,
až mu přinesla královské žezlo
a moc nad jeho utlačovateli.
Ukázala, že jeho tupitelé jsou lháři,
a dala mu věčnou slávu.
15 Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony
z moci pronároda utiskovatelů.
16 Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše
a proti obávaným králům se postavila zázraky a znameními.
17 Dala zbožným odplatu za jejich námahu,
vedla je podivuhodnou cestou,
za dne jim byla stínem
a za noci hvězdnou září.
18 Převedla je přes Rudé moře
a provedla spoustou vod.
19 Jejich nepřátele zatopila,
je však vyrvala z hlubin propasti.
20 A tak spravedliví obrali svévolníky
a opěvovali tvé svaté jméno, Hospodine,
a jednomyslně chválili tvou vítěznou ruku.
21 Neboť moudrost otevřela ústa němých
a dala srozumitelně promluvit i jazyku nemluvňat.
1 Moudrost přivedla ke zdaru jejich dílo rukou svatého proroka.
2 Prošli neobývanou pouští
a na neschůdných místech rozbíjeli stany.
3 Postavili se na odpor protivníkům a nepřátele zahnali.
4 Když žíznili a volali k tobě,
byla jim dána voda ze strmé skály,
a tak utišili žízeň z tvrdého kamene.
5 Neboť to, čím byli trestáni jejich nepřátelé,
stalo se jim dobrodiním, když trpěli nedostatkem.
6 Místo proudu řeky stále tekoucí,
jež byla zkalena nečistou krví
7 z trestu za rozkaz vraždit nemluvňata,
dal jsi jim nečekaně hojnost vody.
8 Tím, jak tehdy žíznili, ukázals jim,
jak jsi potrestal jejich protivníky:
9 neboť z toho, co sami zakoušeli
– i když byli káráni milosrdně –,
poznali, jak se trápili svévolníci souzení v hněvu.
10 Jedny jsi zkoušel jako otec, který poučuje,
druhé jsi trestal jako přísný král, který odsuzuje.
11 Ať byli daleko nebo blízko, doléhala na ně stejná trýzeň,
12 neboť se jich zmocnil dvojnásobný zármutek
a nářek při vzpomínce na minulé věci.
13 Když totiž uslyšeli, že tresty na ně seslané posloužily oněm k dobrému,
pochopili, že jedná Hospodin.
14 Toho, kterého kdysi odložili a zavrhli a jehož se s výsměchem zřekli,
na konci událostí obdivovali,
když trpěli jinou žízní než spravedliví.
15 Za jejich nerozvážné myšlení plné bezpráví,
pro něž v bludu sloužili nerozumným plazům, bezcenným nestvůrám,
poslals na ně za trest množství nerozumných živočichů,
16 aby poznali, že čím kdo hřeší, tím také bývá trestán.
17 Vždyť tvoje všemohoucí ruka,
která stvořila svět z beztvaré hmoty,
neváhala na ně poslat tlupu medvědů a líté lvy
18 nebo dosud neznámé, nově stvořené šelmy plné zuřivosti,
jež soptí ohnivý dech,
nebo netvory chrlící s duněním dým,
jimž z očí srší ohnivé blesky.
19 Ty by je mohly nejen rozsápat skokem,
ale i zahubit hrůzou svého pohledu.
20 I bez toho mohli padnout jediným dechnutím,
postiženi spravedlivým trestem
a rozprášeni dechem tvé moci.
Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.
21 Ty můžeš vždycky prosadit svou svrchovanou moc
a síle tvé paže nikdo neodolá.
22 Neboť jako prášek na misce vah je před tebou celý svět
a jako kapka ranní rosy padající na zem.
23 Nade všemi se smilováváš, protože všecko můžeš,
nehledíš na hříchy lidí, jen aby činili pokání.
24 Miluješ všecko, co je,
a neošklivíš si nic z toho, co jsi učinil,
vždyť bys ani nemohl připravit něco, co bys měl v nenávisti.
25 A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtěl,
anebo být zachováno, kdybys to nepovolal k bytí?
26 Šetříš všecko, protože to je tvé,
Panovníku, který miluješ život.