Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 374. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Kniha moudrosti, kapitola 12
1 Tvůj neporušitelný duch je ve všem.
2 Proto jen pozvolna káráš chybující.
Připomínáš jim, v čem hřeší, a napomínáš je,
aby opustili zlo a uvěřili v tebe, Hospodine.
3 Pojal jsi nenávist k dávným obyvatelům své svaté země,
4 protože páchali to nejhorší,
prováděli čáry a bezbožné orgie.
5 Nelítostně vraždili děti,
pojídali lidské maso i vnitřnosti a krev
při hodech v kruhu zasvěcenců.
6 Rodiče vraždící bezbranné dětské duše
jsi chtěl vyhubit rukou našich otců,
7 aby země tobě nade všechny vzácná
přijala důstojné obyvatele – Boží služebníky.
8 Ale i je jsi ušetřil, byli to lidé,
a jako předvoj svého vojska jsi poslal sršně,
aby je pomalu vyhladili.
9 Ne že bys nemohl v bitvě vydat svévolníky spravedlivým do rukou
nebo je naráz vyhubit hroznými šelmami, popřípadě tvrdým slovem.
10 Soudil jsi je pomalu, a tím jim dával příležitost k pokání.
Nebylo ti neznámo, že jejich původ je zlý,
jejich špatnost vrozená,
a že se jejich myšlení nezmění navěky.
11 Bylo to od počátku plémě prokleté.
Jejich hříchy jsi nechával bez trestu,
ale ne proto, že by ses někoho obával.
12 Vždyť kdo ti může říci: „Cos to udělal?“
Kdo se postaví na odpor tvému soudu?
Kdo tě obviní, zahynou-li národy, které jsou tvým dílem?
Kdo proti tobě vystoupí, aby se zastal provinilých lidí?
13 Vždyť kromě tebe není jiného Boha, který se o všechno stará,
abys musel dokazovat spravedlivost svého soudu.
14 Není král ani vládce, který by ti mohl činit výtky kvůli těm, které jsi potrestal.
15 Protože jsi spravedlivý, spravuješ všechno spravedlivě
a pokládáš za nedůstojné své moci,
abys odsoudil toho, kdo si trestu nezaslouží.
16 Neboť tvá síla je zdrojem spravedlnosti,
a to, že vládneš nade všemi, činí tě shovívavým ke všem.
17 Ukazuješ svou sílu těm, kdo nevěří v tvou svrchovanou moc,
a usvědčuješ z drzosti ty, kdo ji znají.
18 Ačkoli vládneš silou, soudíš mírně
a zacházíš s námi s velkou shovívavostí.
Neboť kdykoli bys chtěl své moci užít, je ti po ruce.
19 Tímto vším jsi naučil svůj lid,
že spravedlivý má být i lidumilný,
a svým synům jsi dal dobrou naději,
jestliže hříšným nabízíš příležitost k pokání.
20 Trestal-lis s takovou zdrženlivostí a ohledy
nepřátele svých služebníků, třebaže byli hodni smrti,
a dával jim čas i příležitost, aby upustili od zloby,
21 jak ohleduplně jsi teprve soudil své syny,
s jejichž otci jsi uzavřel přísežnou smlouvu plnou příslibů dobra?
22 Bereš-li nás do kázně, pak naše nepřátele bičuješ tisíceronásobně víc,
abychom pamatovali na tvou dobrotu, když soudíme,
a abychom doufali ve slitování, když jsme souzeni.
23 Proto i ty, kteří vedli nerozumný život v nespravedlnosti,
jejich vlastními ohavnostmi jsi trýznil.
24 Neboť na cestách bludu daleko zabloudili,
když měli za bohy to, co je i mezi zvířaty nejodpornější;
tak se dali oklamat jako nerozumná nemluvňata.
25 Proto jako na nerozvážné děti
jsi na ně poslal soud, kterým jsi je uvedl v posměch.
26 A protože nedali na výstrahu, když byli pokáráni posměchem,
zakusili soud přiměřený Bohu.
27 A tak se v utrpení rozhněvali na ty, které měli za bohy.
Když viděli, že jsou kvůli nim trestáni,
poznali jako pravého Boha toho, kterého dříve odmítali znát.
Proto též na ně dolehl vrcholný trest.
Kniha moudrosti, kapitola 13
1 Vskutku nicotní jsou od přírody všichni lidé,
kterým nebylo dáno znát Boha.
Ze všeho dobrého, co mají před očima,
nedokázali poznat toho, který je,
a z pohledu na dílo nerozpoznali Tvůrce.
2 Ale oheň, vítr nebo rychlý mrak,
hvězdný kruh, dravé vodstvo nebo nebeská světla
považovali za světovládné bohy.
3 Jestliže uneseni jejich krásou je pokládali za bohy,
tím spíše měli poznat, oč lepší je jejich Pán,
neboť on, té krásy Prapůvodce, vše stvořil.
4 Jestliže žasli nad jejich mocí a působením,
měli z nich pochopit, oč mocnější je ten, kdo je uspořádal.
5 Neboť z velikosti a krásy tvorů
může být srovnáním poznán původce jejich bytí.
6 Ale ovšem, zasluhují malou výtku:
zřejmě bloudí při hledání Boha a ve snaze ho nalézt.
7 Zabývají se totiž jeho dílem a zkoumají je,
ale spoléhají na svůj zrak, neboť je krásné, co vidí.
8 Nelze je však omluvit,
9 neboť jestliže dokázali tolik poznat,
že byli schopni probádat svět,
jak to, že nenašli hned Pána těchto věcí?
10 Ubozí ti, kdo doufají v mrtvé věci,
kdo nazývají bohem kdejaký výtvor lidských rukou,
zlato a stříbro, umělecké výrobky,
napodobeniny zvířat
nebo neužitečný kámen, dílo rukou z dávné doby.
11 Když nějaký řezbář porazí vhodný strom,
oloupe obratně všechnu kůru,
úhledně jej opracuje
a zhotoví užitečné nářadí pro domácí potřebu;
12 toho, co při práci odpadlo,
použije k přípravě pokrmu, aby se nasytil.
13 Ten z odřezků, který se k ničemu nehodí,
dřevo zkroucené a samý suk,
vezme a ve volném čase pečlivě ořeže,
dovedně a důmyslně jej ztvární,
až dostane obraz člověka,
14 nebo vytvoří podobu nějakého obyčejného zvířete.
Natře to suříkem, jeho povrch obarví na červeno
a každou vadu na něm barvou zakryje.
15 Připraví pro to vhodné umístění,
postaví to ke stěně a připevní skobou.
16 Postará se, aby to nepadlo,
neboť ví, že si to samo nemůže pomoci.
Vždyť je to obraz,
který potřebuje, aby se mu pomáhalo.
17 Modlí se k tomu za majetek, za své manželství a děti,
a nestydí se mluvit k bezduché věci.
Vzývá kvůli zdraví bezmocný předmět.
18 Žadoní o život u něčeho, co je mrtvé,
škemrá o pomoc na tom, co není ničeho schopné,
o zdar cesty na něčem, co nedokáže udělat ani krok;
19 o výdělek, zdar v podnikání a úspěšné dílo vlastních rukou
se obrací o pomoc k tomu, jehož ruce pomoci nemohou.
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Tvůj neporušitelný duch je ve všem.
2 Proto jen pozvolna káráš chybující.
Připomínáš jim, v čem hřeší, a napomínáš je,
aby opustili zlo a uvěřili v tebe, Hospodine.
3 Pojal jsi nenávist k dávným obyvatelům své svaté země,
4 protože páchali to nejhorší,
prováděli čáry a bezbožné orgie.
5 Nelítostně vraždili děti,
pojídali lidské maso i vnitřnosti a krev
při hodech v kruhu zasvěcenců.
6 Rodiče vraždící bezbranné dětské duše
jsi chtěl vyhubit rukou našich otců,
7 aby země tobě nade všechny vzácná
přijala důstojné obyvatele – Boží služebníky.
8 Ale i je jsi ušetřil, byli to lidé,
a jako předvoj svého vojska jsi poslal sršně,
aby je pomalu vyhladili.
9 Ne že bys nemohl v bitvě vydat svévolníky spravedlivým do rukou
nebo je naráz vyhubit hroznými šelmami, popřípadě tvrdým slovem.
10 Soudil jsi je pomalu, a tím jim dával příležitost k pokání.
Nebylo ti neznámo, že jejich původ je zlý,
jejich špatnost vrozená,
a že se jejich myšlení nezmění navěky.
11 Bylo to od počátku plémě prokleté.
Jejich hříchy jsi nechával bez trestu,
ale ne proto, že by ses někoho obával.
12 Vždyť kdo ti může říci: „Cos to udělal?“
Kdo se postaví na odpor tvému soudu?
Kdo tě obviní, zahynou-li národy, které jsou tvým dílem?
Kdo proti tobě vystoupí, aby se zastal provinilých lidí?
13 Vždyť kromě tebe není jiného Boha, který se o všechno stará,
abys musel dokazovat spravedlivost svého soudu.
14 Není král ani vládce, který by ti mohl činit výtky kvůli těm, které jsi potrestal.
15 Protože jsi spravedlivý, spravuješ všechno spravedlivě
a pokládáš za nedůstojné své moci,
abys odsoudil toho, kdo si trestu nezaslouží.
16 Neboť tvá síla je zdrojem spravedlnosti,
a to, že vládneš nade všemi, činí tě shovívavým ke všem.
17 Ukazuješ svou sílu těm, kdo nevěří v tvou svrchovanou moc,
a usvědčuješ z drzosti ty, kdo ji znají.
18 Ačkoli vládneš silou, soudíš mírně
a zacházíš s námi s velkou shovívavostí.
Neboť kdykoli bys chtěl své moci užít, je ti po ruce.
19 Tímto vším jsi naučil svůj lid,
že spravedlivý má být i lidumilný,
a svým synům jsi dal dobrou naději,
jestliže hříšným nabízíš příležitost k pokání.
20 Trestal-lis s takovou zdrženlivostí a ohledy
nepřátele svých služebníků, třebaže byli hodni smrti,
a dával jim čas i příležitost, aby upustili od zloby,
21 jak ohleduplně jsi teprve soudil své syny,
s jejichž otci jsi uzavřel přísežnou smlouvu plnou příslibů dobra?
22 Bereš-li nás do kázně, pak naše nepřátele bičuješ tisíceronásobně víc,
abychom pamatovali na tvou dobrotu, když soudíme,
a abychom doufali ve slitování, když jsme souzeni.
23 Proto i ty, kteří vedli nerozumný život v nespravedlnosti,
jejich vlastními ohavnostmi jsi trýznil.
24 Neboť na cestách bludu daleko zabloudili,
když měli za bohy to, co je i mezi zvířaty nejodpornější;
tak se dali oklamat jako nerozumná nemluvňata.
25 Proto jako na nerozvážné děti
jsi na ně poslal soud, kterým jsi je uvedl v posměch.
26 A protože nedali na výstrahu, když byli pokáráni posměchem,
zakusili soud přiměřený Bohu.
27 A tak se v utrpení rozhněvali na ty, které měli za bohy.
Když viděli, že jsou kvůli nim trestáni,
poznali jako pravého Boha toho, kterého dříve odmítali znát.
Proto též na ně dolehl vrcholný trest.
1 Vskutku nicotní jsou od přírody všichni lidé,
kterým nebylo dáno znát Boha.
Ze všeho dobrého, co mají před očima,
nedokázali poznat toho, který je,
a z pohledu na dílo nerozpoznali Tvůrce.
2 Ale oheň, vítr nebo rychlý mrak,
hvězdný kruh, dravé vodstvo nebo nebeská světla
považovali za světovládné bohy.
3 Jestliže uneseni jejich krásou je pokládali za bohy,
tím spíše měli poznat, oč lepší je jejich Pán,
neboť on, té krásy Prapůvodce, vše stvořil.
4 Jestliže žasli nad jejich mocí a působením,
měli z nich pochopit, oč mocnější je ten, kdo je uspořádal.
5 Neboť z velikosti a krásy tvorů
může být srovnáním poznán původce jejich bytí.
6 Ale ovšem, zasluhují malou výtku:
zřejmě bloudí při hledání Boha a ve snaze ho nalézt.
7 Zabývají se totiž jeho dílem a zkoumají je,
ale spoléhají na svůj zrak, neboť je krásné, co vidí.
8 Nelze je však omluvit,
9 neboť jestliže dokázali tolik poznat,
že byli schopni probádat svět,
jak to, že nenašli hned Pána těchto věcí?
10 Ubozí ti, kdo doufají v mrtvé věci,
kdo nazývají bohem kdejaký výtvor lidských rukou,
zlato a stříbro, umělecké výrobky,
napodobeniny zvířat
nebo neužitečný kámen, dílo rukou z dávné doby.
11 Když nějaký řezbář porazí vhodný strom,
oloupe obratně všechnu kůru,
úhledně jej opracuje
a zhotoví užitečné nářadí pro domácí potřebu;
12 toho, co při práci odpadlo,
použije k přípravě pokrmu, aby se nasytil.
13 Ten z odřezků, který se k ničemu nehodí,
dřevo zkroucené a samý suk,
vezme a ve volném čase pečlivě ořeže,
dovedně a důmyslně jej ztvární,
až dostane obraz člověka,
14 nebo vytvoří podobu nějakého obyčejného zvířete.
Natře to suříkem, jeho povrch obarví na červeno
a každou vadu na něm barvou zakryje.
15 Připraví pro to vhodné umístění,
postaví to ke stěně a připevní skobou.
16 Postará se, aby to nepadlo,
neboť ví, že si to samo nemůže pomoci.
Vždyť je to obraz,
který potřebuje, aby se mu pomáhalo.
17 Modlí se k tomu za majetek, za své manželství a děti,
a nestydí se mluvit k bezduché věci.
Vzývá kvůli zdraví bezmocný předmět.
18 Žadoní o život u něčeho, co je mrtvé,
škemrá o pomoc na tom, co není ničeho schopné,
o zdar cesty na něčem, co nedokáže udělat ani krok;
19 o výdělek, zdar v podnikání a úspěšné dílo vlastních rukou
se obrací o pomoc k tomu, jehož ruce pomoci nemohou.