ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 376. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Kniha moudrosti, kapitola 16

1 Proto byli zaslouženě potrestáni podobnými stvůrami

i potrápeni množstvím odporné havěti.

2 Svému lidu jsi namísto takového trestu prokázal dobrodiní.

Podle jejich žádosti jsi jim připravil neobvyklou pochoutku – pokrm z křepelek.

3 Kdežto pokrmu žádostiví Egypťané pozbyli i potřebné chuti k jídlu

pro ošklivost zvířat, která na ně Bůh poslal.

Ale tvoji věrní, kteří jen krátce trpěli nouzi,

měli účast na neobvyklé pochoutce.

4 Na tamty, jako utiskovatele, musela přijít neodvratná nouze,

ale těmto se mělo ukázat, jak jsou jejich nepřátelé sužováni.

5 I když na ně dolehla hrozná zuřivost šelem

a oni hynuli uštknutím plazících se hadů,

tvůj hněv netrval až do konce.

6 Pro výstrahu byli jen trochu postrašeni;

vždyť dostali znamení záchrany,

jež jim připomínalo příkazy tvého zákona.

7 Kdo se obrátil k tomu znamení, nebyl zachráněn tím, co viděl,

ale tebou, zachráncem všech.

8 A tím jsi přesvědčil naše nepřátele,

že ty jsi ten, kdo vysvobozuje z každého zla.

9 Egypťané mřeli po bodnutí kobylek a much,

a nebyl nalezen lék na záchranu jejich života,

protože si zasloužili, aby se na ně snesl takový trest.

10 Tvé syny však neudolaly ani zuby draků chrlících jed,

neboť tvé milosrdenství jim vyšlo vstříc a uzdravilo je.

11 Byli uštknuti, aby pamatovali na tvé výroky,

a zase rychle zachráněni,

aby neupadli do hlubin zapomenutí

a nebyli vyloučeni z tvých dobrodiní.

12 Neuzdravily je léčivé byliny ani obklad,

ale tvé slovo, Hospodine, které všechno hojí.

13 Ty máš moc nad životem i smrtí,

přivádíš do bran podsvětí i vyvádíš z nich.

14 Člověk může svou špatností zabít,

ale nemůže přivést zpět ducha, který odešel,

ani osvobodit duši ze zajetí smrti.

15 Nelze uniknout tvé ruce.

16 Svévolníci, kteří tě odmítali znát,

byli ztrestáni tvou silnou paží;

sužovaly je nevídané lijáky a krupobití,

pronásledovaly je neúprosné bouře

a oheň je pohlcoval.

17 A to nejpodivnější: Ve vodě, která vše hasí,

síla ohně tím více rostla.

Řád světa totiž je obhájcem spravedlivých.

18 Neboť někdy plamen polevil,

takže nespálil zvířata seslaná na svévolníky,

aby na vlastní oči poznali, že je pronásleduje Boží soud.

19 Jindy zas plane oheň pod vodou silněji než ve výhni,

aby zničil, co se zrodilo z nespravedlivé země.

20 Svůj lid jsi naopak nasytil pokrmem andělů;

aniž se museli namáhat, poskytovals jim hotový chléb z nebe,

přinášející plné uspokojení

a vyhovující každé chuti.

21 To, cos jim daroval, ukázalo tvůj láskyplný vztah k tvým dětem,

splňovalo přání toho, kdo to přijímal,

a měnilo se podle jeho libosti.

22 Pokrm podobný sněhu a ledu odolal ohni a neroztál,

aby poznali, že plody nepřátel ničil oheň planoucí v krupobití a šlehající v lijavcích;

23 oheň však zapomněl na vlastní sílu,

aby se spravedliví mohli nasytit.

24 Neboť stvoření poddané tobě, svému Tvůrci,

stupňuje sílu, aby trestalo nespravedlivé,

a zmírňuje ji, aby činilo dobrodiní těm, kteří ti důvěřují.

25 Proto se tehdy měnilo ve všem

a sloužilo tvé štědrosti, která všechno živí podle potřeby prosících,

26 aby se tví synové, které sis, Hospodine, zamiloval,

poučili, že člověka neživí jen různé druhy plodů,

nýbrž že tvé slovo zachovává ty, kdo v tebe věří.

27 Vždyť to, co nebylo zničeno ohněm,

hned roztálo, zahřáto prvními slunečními paprsky,

28 aby vešlo ve známost, že je ti třeba děkovat dřív, než vyjde slunce,

a s ranním úsvitem přicházet k tobě s modlitbou.

29 Neboť naděje nevděčného roztaje jako zimní jinovatka

a odteče jako neužitečná voda.

Kniha moudrosti, kapitola 17

1 Velké a neprobadatelné jsou tvé soudy,

proto nevědomé duše zbloudily.

2 Svévolníci, kteří měli za to, že smějí utlačovat svatý národ,

spoutáni temnotou a vězněni dlouhou nocí,

leželi zavřeni pod střechami jako vyděděnci věčné Prozřetelnosti.

3 Mysleli totiž, že se s tajnými hříchy skryjí pod temným závojem zapomenutí;

byli však rozptýleni, hrozně přestrašeni a vyděšeni přeludy.

4 Ani skrýše, kde se schovali, je neuchránila od strachu.

Děsily je zvuky znějící ze všech stran

a zjevovaly se jim ponuré příšery s chmurnými tvářemi.

5 Sebemocnější oheň neměl sílu svítit

ani jiskrná záře hvězd nemohla prozářit onu děsivou noc.

6 Ukazovalo se jim jenom ohniště samo od sebe hořící, šířící strach.

Ochromeni úlekem z onoho vidění, dosud nikdy nespatřeného,

považovali to, co viděli, za ještě horší.

7 Neúčinné byly jejich čarodějné kejkle

a znalosti, jimiž se vychloubali, se ukázaly jako hanebný klam.

8 Ti, kdo slibovali, že zaženou z nemocné duše hrůzy a zmatky,

sami onemocněli směšnou úzkostí.

9 I když je nestrašilo nic děsivého,

vyplašeni hemžením havěti a syčením plazů hynuli strachem

a nechtěli pohledět ani do vzduchu, před nímž nelze nikam uniknout.

10 Neřest se totiž sama usvědčuje ze zbabělosti;

tuší vždy něco zlého, protože má zlé svědomí.

11 Neboť strach neznamená nic jiného,

než vzdát se podpory rozumného uvažování.

Čím je v nitru člověka vyhlídka na pomoc menší,

12 tím více si uvědomuje, že nezná příčinu, která působí trápení.

13 Ti pak, kteří té vskutku bezmocné noci,

jež vystoupila z hlubin podsvětí,

spali obvyklým spánkem,

14 byli buď štváni strašidelnými přízraky,

nebo ochromeni ochabnutím duše,

neboť na ně padla náhlá a nečekaná úzkost.

15 A tak každý zůstal ležet tam, kde upadl,

uvězněn a zavřen jako v žaláři, aniž byl spoután v železech,

16 ať byl rolník nebo pastýř

nebo nádeník osamělý v lopotě;

kde kdo byl zastižen, musel se podvolit nezbytnosti,

všichni byli svázáni jedním řetězem temnoty.

17 Ať to byl šumot vánku,

ať libý ptačí zpěv v košatých větvích,

ať hukot vody mohutně se valící,

ať dunivý rachot sesouvajících se skal,

18 ať neviditelný běh řítící se zvěře,

ať hlas řvoucích nejlítějších šelem,

ať ozvěna odražená z horských slují,

to vše jim nahánělo strach a zbavovalo je síly.

19 Vždyť jinak všechen svět byl ozářen jasným světlem

a práce v něm nerušeně pokračovaly,

20 jenom nad Egypťany se rozprostírala tíživá noc,

obraz temnoty, která je měla pohltit.

Ale více než temnoty byli si oni sami břemenem.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.