ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 381. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Sírachovec, kapitola 8

1 Nepouštěj se do sporů s mocným člověkem,

abys nepadl do jeho rukou.

2 Nehádej se s boháčem,

aby se proti tobě nepostavil vahou svého majetku.

Vždyť zlato zničilo mnohé

a zavedlo na scestí i srdce králů.

3 Nepouštěj se do sporů s mluvkou

a nepřikládej tak dříví na jeho oheň.

4 Nevtipkuj s nevychovancem,

aby tvoji předkové nebyli zneuctěni.

5 Nezahanbuj člověka, který pyká za svůj hřích,

ale pamatuj, že si všichni zasloužíme pokárání.

6 Nepohrdej člověkem za to, že zestárl,

vždyť i někteří z nás budou starci.

7 Neměj škodolibou radost ze smrti druhého,

pamatuj, že nám všem je souzeno zemřít.

8 Neznevažuj rozhovory moudrých,

ale přidržuj se jejich názorů,

vždyť u nich si osvojíš vzdělání

a umění sloužit velmožům.

9 Nestraň se rozhovorů starců,

kteří se též učili od svých otců,

neboť u nich se naučíš rozumnosti

a tomu, jak odpovídat, když je třeba.

10 Nerozdmýchávej řeřavé uhlí hříšníka,

abys v plamenech jeho ohně sám neshořel.

11 Neustupuj drzému člověku ze strachu,

aby tě nechytil za slova, která jsi sám řekl.

12 Nepůjčuj člověku silnějšímu, než jsi ty,

a půjčíš-li, můžeš to odepsat jako ztracené.

13 Nedávej záruky nad své možnosti,

a zaručíš-li se už, starej se o to, jak zaplatit.

14 Neveď při se soudcem,

neboť ho budou soudit podle vážnosti jeho postavení.

15 Nedávej se na cestu s tím, kdo je příliš odvážný,

aby tě nepřivedl do nebezpečí;

bude jednat podle vlastní vůle

a zahyneš spolu s ním jeho nerozumností.

16 S prchlivcem neveď spor

a nevydávej se s ním na cestu pouští,

neboť v jeho očích prolití krve nic neznamená;

kde se nelze dovolat pomoci, tam tě napadne.

17 S hlupákem se neraď,

vždyť nedokáže o žádné věci pomlčet.

18 Před neznámým nedělej nic, co má zůstat skryto,

vždyť nevíš, co z toho udělá.

19 Neotvírej své srdce každému příchozímu,

nevzešlo by ti z toho nic dobrého.

Sírachovec, kapitola 9

1 Nežárli na vlastní ženu,

a sám sobě na škodu ji neuč špatným způsobům.

2 Nepoddávej se ženě celou svou duší,

aby ona nakonec neovládla tebe.

3 Nescházej se s ženou záletnou,

abys nepadl do jejích osidel.

4 Nestýkej se se zpěvačkou,

aby tě nepolapila do svých nástrah.

5 Neseznamuj se s pannou,

abys nebyl obviněn z pohoršení, až bude kárána.

6 Nedávej svou duši nevěstkám,

abys nepromarnil svůj dědičný podíl

. 7 Nezevluj po ulicích města

a netoulej se po jeho opuštěných koutech.

8 Odvrať svůj zrak od půvabů žen,

a neseznamuj se s krásou, která ti nepatří.

Pro ženskou krásu se mnozí pomátli;

jí se láska rozpaluje jako oheň.

9 S provdanou ženou nesedej u stolu

a neoddávej se s ní pitkám při víně,

abys náhodou nepodlehl jejímu kouzlu

a tvá duše neupadla do záhuby.

10 Neopouštěj starého přítele,

žádný nový se mu nevyrovná.

Nový přítel je jako nové víno.

Teprve až zestárne, budeš je s požitkem pít.

11 Nezáviď hříšníkovi jeho slávu,

vždyť nevíš, jaký bude jeho konec.

12 Nepovažuj za dobré to, co se líbí svévolníkům,

pamatuj, že ještě za života nezůstanou bez trestu.

13 Drž se daleko od člověka, který má moc zabíjet,

a strach ze smrti tě nebude pronásledovat.

Jestliže se však k němu přiblížíš, neudělej jediný chybný krok,

jinak tě připraví o život.

Buď si vědom toho, že kličkuješ mezi osidly

a vrávoráš po městských hradbách.

14 Podle své schopnosti vycházej bližnímu vstříc

a žádej o radu moudré.

15 Rozmlouvej s rozumnými

a všechen tvůj hovor ať se týká zákona Nejvyššího.

16 Tvými spolustolovníky ať jsou spravedliví

a v bázni před Hospodinem ať nacházíš svou chloubu.

17 Dílo z rukou umělce dojde chvály,

chválou je i vůdce lidu, jestliže je moudrý ve svých řečech.

18 Mluvka bývá v městě postrachem

a za své ukvapené řeči v opovržení.

Sírachovec, kapitola 10

1 Moudrý soudce vychovává svůj lid

a dává mu rozumnou a spořádanou správu.

2 Jaký soudce lidu, takoví jeho úředníci,

jaký správce města, takoví všichni jeho obyvatelé.

3 Nevzdělaný král uvede svůj lid do zkázy,

ale rozumností vladařů bývá město zvelebeno.

4 V ruce Hospodinově leží panství nad zemí;

on ustanoví v pravý čas toho, kdo jí bude ku prospěchu.

5 V ruce Hospodinově leží zdar člověka;

to on vkládá svou slávu na znalce Zákona.

6 Nevyčítej bližnímu kdejaké bezpráví

a nepodnikej nic pod tlakem ješitnosti.

7 Pýchu nenávidí Hospodin i lidé,

pro oba je bezpráví potupou.

8 Kralování přechází z národu na národ

kvůli bezpráví, násilnictví a hrabivosti.

9 Proč se pyšně vypíná ten, kdo je prach a popel?

Vždyť už zaživa mu vnitřnosti hnijí.

10 Vleklá nemoc se vysmívá lékaři.

Dneska ještě král, a zítra umrlec.

11 Když člověk zemře, zdědí jen plazy, šelmy a červy.

2 Pýcha člověka začíná tím, že odpadne od Hospodina

a odvrátí své srdce od toho, kdo je jeho tvůrcem.

13 Neboť původcem pýchy je hřích,

a ten, kdo se jí drží, přivodí záplavu zkaženosti.

Hospodin proto takové postihl varovnými ranami,

až je úplně vyhladil.

14 Hospodin převrátil trůny vládců

a namísto nich posadil tiché.

15 Hospodin vyvrátil z kořenů pronárody

a namísto nich zasadil pokorné.

16 Hospodin vyhladil krajiny pronárodů

a zničil je až do základů země.

17 Je pak z jejich krajin vytrhl a zničil,

a tak vymazal jejich památku na zemi.

18 Pýcha nebyla určena lidem

ani zuřivý hněv těm, kdo se zrodili z ženy.

19 Kterému potomstvu patří čest? Potomstvu lidskému.

Kterému potomstvu patří čest? Těm, kdo se bojí Hospodina.

Které potomstvo je beze cti? Potomstvo lidské.

Které potomstvo je beze cti? Ti, kdo přestupují přikázání.

20 Mezi bratry je ve cti jejich vůdce

a v očích Hospodinových ti, kdo se ho bojí:

21 jak bohatí a vážení, tak chudí.

Jejich chloubou je bázeň před Hospodinem.

22 Bázeň před Hospodinem je počátek přijetí u Boha,

počátek zavržení je zatvrzelost a pýcha.

23 Není spravedlivé pohrdat chudákem bystrého rozumu

a nesluší se mít ve vážnosti hříšníka.

24 Velmož, soudce a vladař bývají oslavováni,

ale nikdo z nich není větší než ten, kdo se bojí Hospodina.

25 Moudrému otroku budou sloužit i svobodní

a chápavý člověk nebude proti tomu reptat.

26 Nedělej se moudrým, když jsi vykonal své dílo,

a nedělej se slavným, když nemáš z čeho žít.

27 Je lépe pracovat a mít všeho nadbytek

než chlubivě si vykračovat a mít nedostatek chleba.

28 Synu, tichostí si získej vážnost

a sám sebe oceňuj, jak zasloužíš.

29 Kdo ospravedlní toho, kdo hřeší sám proti sobě?

Kdo si bude vážit toho, kdo nemá v úctě vlastní život?

30 Chudého si možno vážit pro jeho vědomosti,

a bohatého pro jeho bohatství.

31 Je-li kdo vážen coby chuďas, oč spíše, bude-li bohatý?

A je-li v nevážnosti jako bohatý, oč spíše, bude-li chudý?

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.