Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 381. den čtení Přehled čtení„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo.
Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu.
Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu.
Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků.
Amen.“Sírachovec, kapitola 8
1 Nepouštěj se do sporů s mocným člověkem,
abys nepadl do jeho rukou.
2 Nehádej se s boháčem,
aby se proti tobě nepostavil vahou svého majetku.
Vždyť zlato zničilo mnohé
a zavedlo na scestí i srdce králů.
3 Nepouštěj se do sporů s mluvkou
a nepřikládej tak dříví na jeho oheň.
4 Nevtipkuj s nevychovancem,
aby tvoji předkové nebyli zneuctěni.
5 Nezahanbuj člověka, který pyká za svůj hřích,
ale pamatuj, že si všichni zasloužíme pokárání.
6 Nepohrdej člověkem za to, že zestárl,
vždyť i někteří z nás budou starci.
7 Neměj škodolibou radost ze smrti druhého,
pamatuj, že nám všem je souzeno zemřít.
8 Neznevažuj rozhovory moudrých,
ale přidržuj se jejich názorů,
vždyť u nich si osvojíš vzdělání
a umění sloužit velmožům.
9 Nestraň se rozhovorů starců,
kteří se též učili od svých otců,
neboť u nich se naučíš rozumnosti
a tomu, jak odpovídat, když je třeba.
10 Nerozdmýchávej řeřavé uhlí hříšníka,
abys v plamenech jeho ohně sám neshořel.
11 Neustupuj drzému člověku ze strachu,
aby tě nechytil za slova, která jsi sám řekl.
12 Nepůjčuj člověku silnějšímu, než jsi ty,
a půjčíš-li, můžeš to odepsat jako ztracené.
13 Nedávej záruky nad své možnosti,
a zaručíš-li se už, starej se o to, jak zaplatit.
14 Neveď při se soudcem,
neboť ho budou soudit podle vážnosti jeho postavení.
15 Nedávej se na cestu s tím, kdo je příliš odvážný,
aby tě nepřivedl do nebezpečí;
bude jednat podle vlastní vůle
a zahyneš spolu s ním jeho nerozumností.
16 S prchlivcem neveď spor
a nevydávej se s ním na cestu pouští,
neboť v jeho očích prolití krve nic neznamená;
kde se nelze dovolat pomoci, tam tě napadne.
17 S hlupákem se neraď,
vždyť nedokáže o žádné věci pomlčet.
18 Před neznámým nedělej nic, co má zůstat skryto,
vždyť nevíš, co z toho udělá.
19 Neotvírej své srdce každému příchozímu,
nevzešlo by ti z toho nic dobrého.
Sírachovec, kapitola 9
1 Nežárli na vlastní ženu,
a sám sobě na škodu ji neuč špatným způsobům.
2 Nepoddávej se ženě celou svou duší,
aby ona nakonec neovládla tebe.
3 Nescházej se s ženou záletnou,
abys nepadl do jejích osidel.
4 Nestýkej se se zpěvačkou,
aby tě nepolapila do svých nástrah.
5 Neseznamuj se s pannou,
abys nebyl obviněn z pohoršení, až bude kárána.
6 Nedávej svou duši nevěstkám,
abys nepromarnil svůj dědičný podíl
. 7 Nezevluj po ulicích města
a netoulej se po jeho opuštěných koutech.
8 Odvrať svůj zrak od půvabů žen,
a neseznamuj se s krásou, která ti nepatří.
Pro ženskou krásu se mnozí pomátli;
jí se láska rozpaluje jako oheň.
9 S provdanou ženou nesedej u stolu
a neoddávej se s ní pitkám při víně,
abys náhodou nepodlehl jejímu kouzlu
a tvá duše neupadla do záhuby.
10 Neopouštěj starého přítele,
žádný nový se mu nevyrovná.
Nový přítel je jako nové víno.
Teprve až zestárne, budeš je s požitkem pít.
11 Nezáviď hříšníkovi jeho slávu,
vždyť nevíš, jaký bude jeho konec.
12 Nepovažuj za dobré to, co se líbí svévolníkům,
pamatuj, že ještě za života nezůstanou bez trestu.
13 Drž se daleko od člověka, který má moc zabíjet,
a strach ze smrti tě nebude pronásledovat.
Jestliže se však k němu přiblížíš, neudělej jediný chybný krok,
jinak tě připraví o život.
Buď si vědom toho, že kličkuješ mezi osidly
a vrávoráš po městských hradbách.
14 Podle své schopnosti vycházej bližnímu vstříc
a žádej o radu moudré.
15 Rozmlouvej s rozumnými
a všechen tvůj hovor ať se týká zákona Nejvyššího.
16 Tvými spolustolovníky ať jsou spravedliví
a v bázni před Hospodinem ať nacházíš svou chloubu.
17 Dílo z rukou umělce dojde chvály,
chválou je i vůdce lidu, jestliže je moudrý ve svých řečech.
18 Mluvka bývá v městě postrachem
a za své ukvapené řeči v opovržení.
Sírachovec, kapitola 10
1 Moudrý soudce vychovává svůj lid
a dává mu rozumnou a spořádanou správu.
2 Jaký soudce lidu, takoví jeho úředníci,
jaký správce města, takoví všichni jeho obyvatelé.
3 Nevzdělaný král uvede svůj lid do zkázy,
ale rozumností vladařů bývá město zvelebeno.
4 V ruce Hospodinově leží panství nad zemí;
on ustanoví v pravý čas toho, kdo jí bude ku prospěchu.
5 V ruce Hospodinově leží zdar člověka;
to on vkládá svou slávu na znalce Zákona.
6 Nevyčítej bližnímu kdejaké bezpráví
a nepodnikej nic pod tlakem ješitnosti.
7 Pýchu nenávidí Hospodin i lidé,
pro oba je bezpráví potupou.
8 Kralování přechází z národu na národ
kvůli bezpráví, násilnictví a hrabivosti.
9 Proč se pyšně vypíná ten, kdo je prach a popel?
Vždyť už zaživa mu vnitřnosti hnijí.
10 Vleklá nemoc se vysmívá lékaři.
Dneska ještě král, a zítra umrlec.
11 Když člověk zemře, zdědí jen plazy, šelmy a červy.
2 Pýcha člověka začíná tím, že odpadne od Hospodina
a odvrátí své srdce od toho, kdo je jeho tvůrcem.
13 Neboť původcem pýchy je hřích,
a ten, kdo se jí drží, přivodí záplavu zkaženosti.
Hospodin proto takové postihl varovnými ranami,
až je úplně vyhladil.
14 Hospodin převrátil trůny vládců
a namísto nich posadil tiché.
15 Hospodin vyvrátil z kořenů pronárody
a namísto nich zasadil pokorné.
16 Hospodin vyhladil krajiny pronárodů
a zničil je až do základů země.
17 Je pak z jejich krajin vytrhl a zničil,
a tak vymazal jejich památku na zemi.
18 Pýcha nebyla určena lidem
ani zuřivý hněv těm, kdo se zrodili z ženy.
19 Kterému potomstvu patří čest? Potomstvu lidskému.
Kterému potomstvu patří čest? Těm, kdo se bojí Hospodina.
Které potomstvo je beze cti? Potomstvo lidské.
Které potomstvo je beze cti? Ti, kdo přestupují přikázání.
20 Mezi bratry je ve cti jejich vůdce
a v očích Hospodinových ti, kdo se ho bojí:
21 jak bohatí a vážení, tak chudí.
Jejich chloubou je bázeň před Hospodinem.
22 Bázeň před Hospodinem je počátek přijetí u Boha,
počátek zavržení je zatvrzelost a pýcha.
23 Není spravedlivé pohrdat chudákem bystrého rozumu
a nesluší se mít ve vážnosti hříšníka.
24 Velmož, soudce a vladař bývají oslavováni,
ale nikdo z nich není větší než ten, kdo se bojí Hospodina.
25 Moudrému otroku budou sloužit i svobodní
a chápavý člověk nebude proti tomu reptat.
26 Nedělej se moudrým, když jsi vykonal své dílo,
a nedělej se slavným, když nemáš z čeho žít.
27 Je lépe pracovat a mít všeho nadbytek
než chlubivě si vykračovat a mít nedostatek chleba.
28 Synu, tichostí si získej vážnost
a sám sebe oceňuj, jak zasloužíš.
29 Kdo ospravedlní toho, kdo hřeší sám proti sobě?
Kdo si bude vážit toho, kdo nemá v úctě vlastní život?
30 Chudého si možno vážit pro jeho vědomosti,
a bohatého pro jeho bohatství.
31 Je-li kdo vážen coby chuďas, oč spíše, bude-li bohatý?
A je-li v nevážnosti jako bohatý, oč spíše, bude-li chudý?
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Nepouštěj se do sporů s mocným člověkem,
abys nepadl do jeho rukou.
2 Nehádej se s boháčem,
aby se proti tobě nepostavil vahou svého majetku.
Vždyť zlato zničilo mnohé
a zavedlo na scestí i srdce králů.
3 Nepouštěj se do sporů s mluvkou
a nepřikládej tak dříví na jeho oheň.
4 Nevtipkuj s nevychovancem,
aby tvoji předkové nebyli zneuctěni.
5 Nezahanbuj člověka, který pyká za svůj hřích,
ale pamatuj, že si všichni zasloužíme pokárání.
6 Nepohrdej člověkem za to, že zestárl,
vždyť i někteří z nás budou starci.
7 Neměj škodolibou radost ze smrti druhého,
pamatuj, že nám všem je souzeno zemřít.
8 Neznevažuj rozhovory moudrých,
ale přidržuj se jejich názorů,
vždyť u nich si osvojíš vzdělání
a umění sloužit velmožům.
9 Nestraň se rozhovorů starců,
kteří se též učili od svých otců,
neboť u nich se naučíš rozumnosti
a tomu, jak odpovídat, když je třeba.
10 Nerozdmýchávej řeřavé uhlí hříšníka,
abys v plamenech jeho ohně sám neshořel.
11 Neustupuj drzému člověku ze strachu,
aby tě nechytil za slova, která jsi sám řekl.
12 Nepůjčuj člověku silnějšímu, než jsi ty,
a půjčíš-li, můžeš to odepsat jako ztracené.
13 Nedávej záruky nad své možnosti,
a zaručíš-li se už, starej se o to, jak zaplatit.
14 Neveď při se soudcem,
neboť ho budou soudit podle vážnosti jeho postavení.
15 Nedávej se na cestu s tím, kdo je příliš odvážný,
aby tě nepřivedl do nebezpečí;
bude jednat podle vlastní vůle
a zahyneš spolu s ním jeho nerozumností.
16 S prchlivcem neveď spor
a nevydávej se s ním na cestu pouští,
neboť v jeho očích prolití krve nic neznamená;
kde se nelze dovolat pomoci, tam tě napadne.
17 S hlupákem se neraď,
vždyť nedokáže o žádné věci pomlčet.
18 Před neznámým nedělej nic, co má zůstat skryto,
vždyť nevíš, co z toho udělá.
19 Neotvírej své srdce každému příchozímu,
nevzešlo by ti z toho nic dobrého.
1 Nežárli na vlastní ženu,
a sám sobě na škodu ji neuč špatným způsobům.
2 Nepoddávej se ženě celou svou duší,
aby ona nakonec neovládla tebe.
3 Nescházej se s ženou záletnou,
abys nepadl do jejích osidel.
4 Nestýkej se se zpěvačkou,
aby tě nepolapila do svých nástrah.
5 Neseznamuj se s pannou,
abys nebyl obviněn z pohoršení, až bude kárána.
6 Nedávej svou duši nevěstkám,
abys nepromarnil svůj dědičný podíl
. 7 Nezevluj po ulicích města
a netoulej se po jeho opuštěných koutech.
8 Odvrať svůj zrak od půvabů žen,
a neseznamuj se s krásou, která ti nepatří.
Pro ženskou krásu se mnozí pomátli;
jí se láska rozpaluje jako oheň.
9 S provdanou ženou nesedej u stolu
a neoddávej se s ní pitkám při víně,
abys náhodou nepodlehl jejímu kouzlu
a tvá duše neupadla do záhuby.
10 Neopouštěj starého přítele,
žádný nový se mu nevyrovná.
Nový přítel je jako nové víno.
Teprve až zestárne, budeš je s požitkem pít.
11 Nezáviď hříšníkovi jeho slávu,
vždyť nevíš, jaký bude jeho konec.
12 Nepovažuj za dobré to, co se líbí svévolníkům,
pamatuj, že ještě za života nezůstanou bez trestu.
13 Drž se daleko od člověka, který má moc zabíjet,
a strach ze smrti tě nebude pronásledovat.
Jestliže se však k němu přiblížíš, neudělej jediný chybný krok,
jinak tě připraví o život.
Buď si vědom toho, že kličkuješ mezi osidly
a vrávoráš po městských hradbách.
14 Podle své schopnosti vycházej bližnímu vstříc
a žádej o radu moudré.
15 Rozmlouvej s rozumnými
a všechen tvůj hovor ať se týká zákona Nejvyššího.
16 Tvými spolustolovníky ať jsou spravedliví
a v bázni před Hospodinem ať nacházíš svou chloubu.
17 Dílo z rukou umělce dojde chvály,
chválou je i vůdce lidu, jestliže je moudrý ve svých řečech.
18 Mluvka bývá v městě postrachem
a za své ukvapené řeči v opovržení.
1 Moudrý soudce vychovává svůj lid
a dává mu rozumnou a spořádanou správu.
2 Jaký soudce lidu, takoví jeho úředníci,
jaký správce města, takoví všichni jeho obyvatelé.
3 Nevzdělaný král uvede svůj lid do zkázy,
ale rozumností vladařů bývá město zvelebeno.
4 V ruce Hospodinově leží panství nad zemí;
on ustanoví v pravý čas toho, kdo jí bude ku prospěchu.
5 V ruce Hospodinově leží zdar člověka;
to on vkládá svou slávu na znalce Zákona.
6 Nevyčítej bližnímu kdejaké bezpráví
a nepodnikej nic pod tlakem ješitnosti.
7 Pýchu nenávidí Hospodin i lidé,
pro oba je bezpráví potupou.
8 Kralování přechází z národu na národ
kvůli bezpráví, násilnictví a hrabivosti.
9 Proč se pyšně vypíná ten, kdo je prach a popel?
Vždyť už zaživa mu vnitřnosti hnijí.
10 Vleklá nemoc se vysmívá lékaři.
Dneska ještě král, a zítra umrlec.
11 Když člověk zemře, zdědí jen plazy, šelmy a červy.
2 Pýcha člověka začíná tím, že odpadne od Hospodina
a odvrátí své srdce od toho, kdo je jeho tvůrcem.
13 Neboť původcem pýchy je hřích,
a ten, kdo se jí drží, přivodí záplavu zkaženosti.
Hospodin proto takové postihl varovnými ranami,
až je úplně vyhladil.
14 Hospodin převrátil trůny vládců
a namísto nich posadil tiché.
15 Hospodin vyvrátil z kořenů pronárody
a namísto nich zasadil pokorné.
16 Hospodin vyhladil krajiny pronárodů
a zničil je až do základů země.
17 Je pak z jejich krajin vytrhl a zničil,
a tak vymazal jejich památku na zemi.
18 Pýcha nebyla určena lidem
ani zuřivý hněv těm, kdo se zrodili z ženy.
19 Kterému potomstvu patří čest? Potomstvu lidskému.
Kterému potomstvu patří čest? Těm, kdo se bojí Hospodina.
Které potomstvo je beze cti? Potomstvo lidské.
Které potomstvo je beze cti? Ti, kdo přestupují přikázání.
20 Mezi bratry je ve cti jejich vůdce
a v očích Hospodinových ti, kdo se ho bojí:
21 jak bohatí a vážení, tak chudí.
Jejich chloubou je bázeň před Hospodinem.
22 Bázeň před Hospodinem je počátek přijetí u Boha,
počátek zavržení je zatvrzelost a pýcha.
23 Není spravedlivé pohrdat chudákem bystrého rozumu
a nesluší se mít ve vážnosti hříšníka.
24 Velmož, soudce a vladař bývají oslavováni,
ale nikdo z nich není větší než ten, kdo se bojí Hospodina.
25 Moudrému otroku budou sloužit i svobodní
a chápavý člověk nebude proti tomu reptat.
26 Nedělej se moudrým, když jsi vykonal své dílo,
a nedělej se slavným, když nemáš z čeho žít.
27 Je lépe pracovat a mít všeho nadbytek
než chlubivě si vykračovat a mít nedostatek chleba.
28 Synu, tichostí si získej vážnost
a sám sebe oceňuj, jak zasloužíš.
29 Kdo ospravedlní toho, kdo hřeší sám proti sobě?
Kdo si bude vážit toho, kdo nemá v úctě vlastní život?
30 Chudého si možno vážit pro jeho vědomosti,
a bohatého pro jeho bohatství.
31 Je-li kdo vážen coby chuďas, oč spíše, bude-li bohatý?
A je-li v nevážnosti jako bohatý, oč spíše, bude-li chudý?