Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 384. den čtení Přehled čtení„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka.
Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky.
Amen.“Sírachovec, kapitola 15
1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat;
kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.
2 Ona mu vyjde vstříc jako matka,
přijme ho jako mladá nevěsta.
3 Nasytí ho chlebem rozumnosti
a napojí vodou moudrosti.
4 Opře se o ni a nezakolísá,
spolehne na ni a nedojde pohanění.
5 Vyvýší jej nad jeho bližní
a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.
6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem
a jako dědictví obdrží věčné jméno.
7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají
a hříšníci ji ani nespatří.
8 Ona je daleko od pýchy
a lháři na ni nevzpomenou.
9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka,
protože nepochází od Hospodina.
10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv
a Hospodin jej bude provázet úspěchem.
11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“
on přece nedělá to, co nenávidí.
12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“
hříšníka přece nepotřebuje.
13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost,
a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.
14 On sám na počátku stvořil člověka
a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.
15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání
a zachovávat věrnost podle libosti.
16 Vodu i oheň položil před tebe,
vztáhni svou ruku, po čem chceš.
17 Před člověkem je život i smrt
a bude mu dáno, co si vybere.
18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova,
je silný svou mocí a vidí všechno.
19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
žádný lidský skutek mu neunikne.
20 Nikomu nenařídil jednat svévolně
ani nedal nikomu povolení hřešit.
Sírachovec, kapitola 16
1 Nedychti po množství nezdárných dětí
a neraduj se ze svévolných synů.
2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich,
není-li při nich bázeň před Hospodinem.
3 Neskládej naději v jejich život
a nespoléhej na jejich množství;
lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných,
a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
4 Jediný rozumný může povznést město,
zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči
a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň
a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům,
když se vzbouřili v celé své síle.
8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot,
zhnusili se mu svou pýchou.
9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě,
nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících,
kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný,
bylo by divné, kdyby nebyl potrestán;
u Boha je milosrdenství i hněv,
je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání,
člověka bude soudit podle jeho skutků.
13 Hříšník neuteče se svou kořistí
a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo,
každý dojde podle svých skutků odplaty.
15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal,
aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným,
když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem,
kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl?
V lidském davu nebudu poznán,
co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
18 Hle, samo nebe i nebesa nebes,
propast i země se budou při jeho navštívení třást.
19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem,
až na ně upře svůj zrak.
20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí,
kdo by mohl porozumět Božím cestám?
21 Jako smršť, kterou člověk nevidí,
i množství Božích skutků zůstane utajeno.
22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti
a kdo na ně bude čekat?
Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
23 Jen omezenec takto uvažuje,
jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění;
nakloň své srdce k mým slovům.
25 Odhalím ti dobře uvážené naučení
a pečlivě tě obeznámím s věděním.
26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku,
jakmile je učinil, přidělil jim místa.
27 Uspořádal svá díla navěky,
rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů;
nepodlehla hladu ani nezemdlela
a nezanechala ani své práce.
28 Jedno neutlačuje druhé
a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem
a zahrnul ji svou dobrotou.
30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem,
a do ní se všechno zas vrací.
Sírachovec, kapitola 17
1 Hospodin stvořil člověka ze země
a do ní ho zase navrací.
2 Vyměřil lidem omezenou délku života
a dal jim moc nade vším, co je na zemi.
3 Podle své vůle je vybavil silou,
učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli,
jemu pak, aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností;
jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat
a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
6 Dal lidem jazyk a oči a uši,
schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
7 Naplnil je chápavostí a rozumností
a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
8 Svým okem bdí nad jejich srdci,
aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů,
9 dal jim, aby se navěky chlubili jeho divy.
10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno
a vyprávět o velikosti jeho díla.
11 Navíc jim dal vědění
a Zákon jako životodárné dědictví.
12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu
a oznámil jim svá ustanovení.
13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy
a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“
a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani,
neskryjí je před jeho pohledem.
16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému
a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
17 Když totiž rozdělil pronárody po celé zemi,
každému národu ustanovil správce,
ale Izrael je podílem Hospodinovým,
18 jeho prvorozený, kterého živí kázní
a jemuž uděluje světlo lásky
a neopouští ho.
19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce
a on nepřestává sledovat jejich cesty.
20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty,
Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo,
neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
22 Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo;
lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka.
23 Na konci povstane a všem odplatí,
sešle odplatu na jejich hlavu.
24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu,
a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů,
pros ho a přestaň budit pohoršení.
26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost,
měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího
namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní,
jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství
a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
30 Všechno dokázat není v možnostech lidí,
vždyť člověk není nesmrtelný.
31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit.
A člověk, pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin,
lidé však všichni jsou jen země a popel.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat;
kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.
2 Ona mu vyjde vstříc jako matka,
přijme ho jako mladá nevěsta.
3 Nasytí ho chlebem rozumnosti
a napojí vodou moudrosti.
4 Opře se o ni a nezakolísá,
spolehne na ni a nedojde pohanění.
5 Vyvýší jej nad jeho bližní
a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.
6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem
a jako dědictví obdrží věčné jméno.
7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají
a hříšníci ji ani nespatří.
8 Ona je daleko od pýchy
a lháři na ni nevzpomenou.
9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka,
protože nepochází od Hospodina.
10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv
a Hospodin jej bude provázet úspěchem.
11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“
on přece nedělá to, co nenávidí.
12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“
hříšníka přece nepotřebuje.
13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost,
a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.
14 On sám na počátku stvořil člověka
a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.
15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání
a zachovávat věrnost podle libosti.
16 Vodu i oheň položil před tebe,
vztáhni svou ruku, po čem chceš.
17 Před člověkem je život i smrt
a bude mu dáno, co si vybere.
18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova,
je silný svou mocí a vidí všechno.
19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
žádný lidský skutek mu neunikne.
20 Nikomu nenařídil jednat svévolně
ani nedal nikomu povolení hřešit.
1 Nedychti po množství nezdárných dětí
a neraduj se ze svévolných synů.
2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich,
není-li při nich bázeň před Hospodinem.
3 Neskládej naději v jejich život
a nespoléhej na jejich množství;
lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných,
a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
4 Jediný rozumný může povznést město,
zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči
a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň
a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům,
když se vzbouřili v celé své síle.
8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot,
zhnusili se mu svou pýchou.
9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě,
nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících,
kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný,
bylo by divné, kdyby nebyl potrestán;
u Boha je milosrdenství i hněv,
je mocný nejen v odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání,
člověka bude soudit podle jeho skutků.
13 Hříšník neuteče se svou kořistí
a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo,
každý dojde podle svých skutků odplaty.
15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal,
aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným,
když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem,
kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl?
V lidském davu nebudu poznán,
co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
18 Hle, samo nebe i nebesa nebes,
propast i země se budou při jeho navštívení třást.
19 Stejně i hory a základy světa se zachvějí strachem,
až na ně upře svůj zrak.
20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí,
kdo by mohl porozumět Božím cestám?
21 Jako smršť, kterou člověk nevidí,
i množství Božích skutků zůstane utajeno.
22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti
a kdo na ně bude čekat?
Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
23 Jen omezenec takto uvažuje,
jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění;
nakloň své srdce k mým slovům.
25 Odhalím ti dobře uvážené naučení
a pečlivě tě obeznámím s věděním.
26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku,
jakmile je učinil, přidělil jim místa.
27 Uspořádal svá díla navěky,
rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů;
nepodlehla hladu ani nezemdlela
a nezanechala ani své práce.
28 Jedno neutlačuje druhé
a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem
a zahrnul ji svou dobrotou.
30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem,
a do ní se všechno zas vrací.
1 Hospodin stvořil člověka ze země
a do ní ho zase navrací.
2 Vyměřil lidem omezenou délku života
a dal jim moc nade vším, co je na zemi.
3 Podle své vůle je vybavil silou,
učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli,
jemu pak, aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností;
jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat
a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
6 Dal lidem jazyk a oči a uši,
schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
7 Naplnil je chápavostí a rozumností
a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
8 Svým okem bdí nad jejich srdci,
aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů,
9 dal jim, aby se navěky chlubili jeho divy.
10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno
a vyprávět o velikosti jeho díla.
11 Navíc jim dal vědění
a Zákon jako životodárné dědictví.
12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu
a oznámil jim svá ustanovení.
13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy
a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“
a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani,
neskryjí je před jeho pohledem.
16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému
a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
17 Když totiž rozdělil pronárody po celé zemi,
každému národu ustanovil správce,
ale Izrael je podílem Hospodinovým,
18 jeho prvorozený, kterého živí kázní
a jemuž uděluje světlo lásky
a neopouští ho.
19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce
a on nepřestává sledovat jejich cesty.
20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty,
Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo,
neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
22 Milosrdný skutek člověka je u něho jako pečetidlo;
lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka.
23 Na konci povstane a všem odplatí,
sešle odplatu na jejich hlavu.
24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu,
a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů,
pros ho a přestaň budit pohoršení.
26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost,
měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího
namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní,
jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství
a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
30 Všechno dokázat není v možnostech lidí,
vždyť člověk není nesmrtelný.
31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit.
A člověk, pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin,
lidé však všichni jsou jen země a popel.