ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 385. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Sírachovec, kapitola 18

1 Ten, který je věčně živý, stvořil všechno.

2 Jediný Hospodin bude shledán spravedlivým.

Není jiného mimo něj.

3 Řídí svět dlaní své ruky a všechno poslouchá jeho vůli.

On je ve své moci králem všeho a odděluje v tom svaté od nečistého.

4 Nikoho nezmocnil, aby objasňoval jeho skutky,

kdo tedy prozkoumá jeho veliké činy?

5 Kdo změří sílu jeho velebnosti,

kdo je schopen plně pochopit jeho slitovnost?

6 Nelze ubrat, nelze přidat,

nelze prozkoumat podivuhodné skutky Hospodinovy.

7 Když člověk dospěje k jejich konci,

je vlastně stále na začátku,

a i když přestane, zůstává pořád bezradný.

8 Co je člověk a k čemu je?

Co je na něm dobrého a co zlého?

9 Počet lidských dnů je nanejvýš sto let.

10 Jako kapka vody v moři a zrnko písku,

tak je těch několik málo let v dnu věčnosti.

11 Proto Hospodin jednal s lidmi shovívavě

a vylil na ně své slitování.

12 Viděl a shledal, že jejich konec je neblahý,

proto znásobil své smírčí dílo.

13 Člověk se slitovává nad svým bližním,

ale Hospodin má slitování se všemi tvory:

kárá, vychovává i poučuje

a přivádí je k sobě zpět jako pastýř své stádo.

14 Slitovává se nad těmi, kdo se podřizují jeho kázni,

kdo jsou připraveni poslouchat jeho ustanovení.

15 Synu, neposkvrňuj své dobré skutky

a své dary neprovázej ponižujícími slovy.

16 Což rosa nemírní sluneční žár?

Tak slovo může znamenat víc než obdarování.

17 Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary?

Obojího se dostává ušlechtilému člověku.

18 Hlupák namísto vděčnosti uráží

a neochotný dar oči nerozjasní.

19 Uč se dřív, než budeš mluvit,

a dřív než onemocníš, pečuj o své zdraví.

20 Dřív než dojde k soudu, zpytuj sám sebe

a v hodině účtování dojdeš odpuštění.

21 Poniž se dříve, než onemocníš,

a když jsi zhřešil, ukaž, že ses obrátil.

22 Nedej si překazit včasné splnění slibu,

a nečekej s ospravedlněním až do smrti.

23 Rozmysli si dříve, než něco slíbíš,

a nebuď jako člověk, který Hospodina jen pokouší.

24 Pamatuj, že v den skonání na tě dolehne Hospodinův hněv,

až přijde čas trestu, on od tebe odvrátí svou tvář.

25 V době hojnosti pamatuj na dobu hladu,

ve dnech bohatství pak na chudobu a strádání.

26 Čas se proměňuje od jitra do večera

a před Hospodinem vše rychle ubíhá.

27 Moudrý člověk bude jednat ve všem obezřetně

a v hříšných dobách se vyvaruje přestoupení.

28 Každý rozumný člověk se obeznámí s moudrostí,

a vzdá chválu tomu, kdo ji nalezne.

29 Kdo jsou moudří, mají porozumění i pro mudrosloví

a překypují přiléhavými průpověďmi.

30 Nehoň se za svými vášněmi,

opanuj své choutky.

31 Popřeješ-li své duši rozkoš z vášně,

vydá tě škodolibé radosti tvých nepřátel.

32 Nehledej potěšení ve velké rozmařilosti

a nezavazuj se k účasti na ní,

33 neožebrač se hýřením za vypůjčené peníze,

když sám v měšci nic nemáš.

Sírachovec, kapitola 19

1 Dělník opilec nikdy nezbohatne,

kdo podceňuje maličkosti, zakrátko přijde k úpadku.

2 Víno a ženy připraví moudrého o rozum,

a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.

3 Zmocní se ho hniloba a červi

a opovážlivec bude odklizen.

4 Kdo ukvapeně důvěřuje, je lehkomyslný,

a hříšník uškodí jen sám sobě.

5 Kdo se škodolibě raduje ze zlého, bude odsouzen.

Kdo odolává rozkošem, věnčí svůj život,

6 kdo ovládá svůj jazyk, bude žít beze svárů.

Kdo nenávidí klevety, zakusí méně zla.

7 Nikdy nesvěřuj druhému, co ti bylo důvěrně sděleno,

a nebude ti to nikdy na újmu.

8 Nemluv o tom před přítelem ani před nepřítelem.

Pokud se mlčením neprohřešíš, nic důvěrného neodhaluj!

9 Neboť ten, kdo tě slyšel, dá si na tebe pozor

a časem tě začne nenávidět.

10 Vyslechl jsi něco? Ať to zemře zároveň s tebou!

Buď klidný, ono tě to neroztrhne.

11 Hlupák bude trpět kvůli slovu jako rodička při porodu.

12 Šíp vězící hluboko ve stehně,

to je slovo v nitru hlupáka.

13 Příteli prozraď, co se o něm klevetí, třeba to neudělal.

A pokud to udělal, ať se toho napříště vyvaruje.

14 Vyptej se bližního, zda to neřekl.

A pokud to řekl, aby to neopakoval.

15 Vyptej se přítele, vždyť často jde o pomluvu,

a nevěř každému slovu.

16 Leckdo uklouzne, ale ne ze zlé vůle,

a kdo nezhřešil svým jazykem?

17 Vyptej se bližního, dřív než mu začneš vyhrožovat,

dej průchod zákonu Nejvyššího bez hněvu.

18 Bázeň před Hospodinem je předpokladem přijetí,

moudrost získá jeho lásku.

19 Znalost Hospodinových přikázání, toť výchova k životu,

kdo činí, co se jemu líbí, budou sklízet ovoce stromu nesmrtelnosti.

20 Veškerá moudrost je v bázni před Hospodinem

a ve vší té moudrosti jde o plnění Zákona

a o poznání Boží všemohoucnosti.

21 Otrok, který řekne pánu: „Neudělám, co se ti líbí,“ i když to potom udělá,

popouzí k hněvu toho, kdo jej živí.

22 Moudrost nespočívá v rozumění zlu

ani rozvážnost v radě hříšníků.

23 Je chytráctví, které je ohavností,

pošetilý je, komu se nedostává moudrosti.

24 Lépe je mít méně rozumu a žít v bázni před Hospodinem

než překypovat rozumností, a přitom přestupovat Zákon.

25 Je promyšlená vychytralost, která vede k bezpráví;

někdo se stává nelítostným, aby mohl uplatnit své právo.

26 Je člověk nešlechetný, chodí shrbený a ve smutku,

ale jeho nitro je plné falše:

27 zakrývá tvář, předstírá hluchotu,

a když se nikdo nedívá, předejde tě.

28 I když mu nedostatek síly brání hřešit,

jakmile najde první příležitost,

bude se dopouštět zlých skutků.

29 Podle vzhledu se pozná člověk

a podle výrazu tváře se pozná rozvážný.

30 Oděv člověka, jeho úsměv a chůze ukáží, jaký je.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.