ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 386. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Sírachovec, kapitola 20

1 Je výtka vyřčená v nepravý čas, a

je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.

2 Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.

3 Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.

4 Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství,

tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.

5 Někdo mlčí, a je shledán moudrým,

jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.

6 Někdo mlčí, protože nenachází odpověď,

a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.

7 Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle,

avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.

8 Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení,

kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.

9 Někdo dochází úspěchu v neštěstí,

někomu je zisk ke škodě.

10 Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk,

jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.

11 Honba za slávou přivodí někdy ponížení,

někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.

12 Někdo kupuje mnoho za málo,

jiný to zaplatí sedminásobně.

13 Moudrý si získá oblibu málo slovy,

kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.

14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek,

vždyť on má velké oči:

15 daruje málo a mnoho o tom namluví,

bude svá ústa otvírat jako vyvolavač;

dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět.

Takový člověk je odporný.

16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele,

ba ani vděk za svoje dobrodiní.

17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“

Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.

18 Je lépe uklouznout na dláždění nežli jazykem,

k pádu zlých dochází naráz.

19 Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené;

bude stále v ústech pošetilců.

20 Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem,

protože je pověděl v nepravý čas.

21 Někomu brání chudoba, aby hřešil,

ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami.

22 Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi,

i před pošetilcem se bude ničit.

23 Někdo ze studu příteli něco slíbí

a zbytečně si z něho udělá nepřítele.

24 Lež je hanebná poskvrna člověka,

bude stále v ústech nepoctivých lidí.

25 Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže,

dědictvím obou však bude záhuba.

26 Lhář je zvyklý na hanbu

a ostuda na něm lpí stále.

27 Moudrý se dostává svými slovy do popředí

a rozumný muž se líbí velmožům.

28 Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh,

a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.

29 Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých

a jako uzda v ústech umlčují káravá slova.

30 Skrytá moudrost a zakopaný poklad –

k čemu je to obojí užitečné?

31 Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost,

než člověk, který skrývá svou moudrost.

Sírachovec, kapitola 21

1 Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej

a za své dřívější hříchy pros o odpuštění!

2 Před hříchem utíkej jako před hadem,

přiblížíš-li se, uštkne tě.

Jeho zuby jsou jako zuby lva,

rozsápou duše lidí.

3 Jako dvojsečný meč je každá svévole,

na ránu jí způsobenou není léku.

4 Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství,

tak zpustne dům pyšného.

5 Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým

a jeho soud přichází rychle.

6 Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků,

kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci.

7 Mluvka se pozná zdaleka,

rozvážný však ví, kdy uklouzl.

8 Kdo staví svůj dům z cizího majetku,

jako by na zimu sbíral kameny.

9 Chumáč koudele je shromáždění svévolníků,

nakonec zajdou v plamenech ohně.

10 Cesta hříšníků je dlážděna kameny,

ale na jejím konci je propast podsvětí.

11 Kdo zachovává Zákon, je pánem svého myšlení,

a v bázni před Hospodinem vrcholí moudrost.

12 Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit,

ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.

13 Poznání moudrého stoupá jako záplava

a jeho rada je jako životodárný pramen.

14 Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba,

žádné vědomosti neudrží.

15 Když chápavý uslyší moudrou řeč,

pochválí ji a doplní.

Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu

a odhodil ji za hlavu.

16 Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem,

rozhovor s rozumným je potěšením.

17 Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného

a bude se o nich v srdci uvažovat.

18 Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům

a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.

19 Výchova je pošetilci jako okovy na nohou

a jako pouta na jeho pravici.

20 Když se směje hlupák, činí to hlasitě,

avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.

21 Rozumnému je výchova jako zlatý šperk

a jako náramek na pravém zápěstí.

22 Hlupákova noha se žene rychle do domu,

ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.

23 Pošetilec dveřmi nahlíží do domu,

ale člověk vychovaný zůstane stát venku.

24 Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost,

rozumný člověk takovou nečestnost těžce snáší.

25 Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech,

ale ústa rozumných váží každé slovo.

26 Ústa hlupáků odhalují jejich srdce,

srdce moudrých ovládá jejich ústa.

27 Zlořečí-li svévolník satanovi, zlořečí sám sobě.

28 Klevetník poskvrňuje sám sebe

a tam, kde bydlí, bude v nenávisti.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.