ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 389. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Sírachovec, kapitola 26

1 Blaze manželovi dobré ženy,

počet jeho dnů bude dvojnásobný.

2 Statečná žena působí svému muži radost,

naplní jeho léta pokojem.

3 Dobrá žena je dobrý podíl;

za podíl ji dostanou ti, kdo se bojí Hospodina.

4 Ať bohatý či chudý, je dobré mysli,

a v každé době má úsměv na tváři.

5 Trojí věci se uleklo mé srdce

a se čtvrtou se setkat mám strach:

pohoršení ve městě, srocení luzy a nactiutrhání:

to všechno je trudnější než smrt.

6 Z ženy, která žárlí na jinou, však bolí srdce a pochází žal.

Na tom všem je spoluúčasten bič jazyka.

7 Zlá žena, to je špatně upevněné volské jho,

kdo ji chce ovládnout, je jako ten, kdo chytá štíra.

8 Opravdu pobuřující je podnapilá žena,

ta svou hanbu ani neukrývá.

9 Smilná žena se pozná podle vyzývavých pohledů,

podle záblesku svých očí.

10 Bdi přísně nad nevázanou dcerou,

aby nenašla příležitost a nevyužila ji pro sebe.

11 Dávej si pozor na její nestoudné pohledy,

a nediv se, když se na tobě proviní.

12 Jako žíznivý pocestný otevírá ústa

a pije z každé vody, která je nablízku,

tak ona si dřepne nad každý kolík

a šípu otevírá toulec.

13 Půvab ženy je potěšením pro jejího muže

a její schopnosti osvěžují jeho kosti.

14 Darem od Hospodina je žena tichá,

ničím nelze zaplatit její ukázněnou duši.

15 Nad všechen půvab je cudnost ženy,

čistota její duše se nedá ničím vyvážit.

16 Jako slunce vycházející na výsostech Hospodinových

je krása dobré ženy ve spořádaném domě.

17 Jako lampa svítící na posvátném svícnu

je půvabná tvář na ztepilé postavě.

18 Jako zlaté sloupy na stříbrném podstavci

jsou ladné nohy na pevných chodidlech.

19 Synu, uchovej si zdraví v květu svého mládí

a nedávej cizím ženám svou sílu.

20 Když sis vybral nejúrodnější díl z celého pole,

sej vlastní símě s důvěrou ve svůj dobrý původ.

21 Tak budou tvoji potomci kolem tebe

a v jistotě dobrého původu se rozrostou.

22 Prodejná žena je hodna jen odplivnutí,

vdá-li se, bude pro ty, kdo jí užívají, věží smrti.

23 Svévolná žena bude dána za podíl ničemnému člověku,

ale zbožná je dána tomu, kdo se bojí Hospodina.

24 Nestoudná žena nevyjde z hanby,

cudná dcera se však stydí i před svým mužem.

25 Nevázanou ženu budou mít za čubku,

stydlivá se bude bát Hospodina.

26 Žena, která si váží vlastního muže,

bude se všem jevit jako moudrá,

ale tu, která jím v pýše pohrdá,

budou mít všichni za svévolnici.

Blaze muži, který má dobrou ženu,

počet jeho let bude dvojnásobný.

27 Žena halasná a tlachavá je jako válečná polnice,

která zahání na útěk.

Každý muž v podobných poměrech stráví svůj život ve válečné vřavě.

28 Pro dvě věci se rmoutí mé srdce

a pro třetí mne přepadá hněv:

strádá-li válečník nedostatkem,

ocitli-li se v opovržení rozumní lidé

a odvrátí-li se kdo od spravedlnosti k hříchu:

toho připraví Hospodin pro meč.

29 Stěží se vyhne kupec provinění

a kramář nebude prost hříchu.

Sírachovec, kapitola 27

1 Mnozí zhřešili z prospěchářství;

kdo hledí rozhojnit majetek,

bude dělat, že nevidí nuzného

. 2 Do spár mezi kameny se vrazí kolík

a mezi prodej a koupi se vetře nepoctivost.

3 Nebude-li se kdo pevně držet bázně před Hospodinem,

jeho dům se rychle zřítí.

4 Prosívá-li se sítem, zůstává v něm smetí;

tak se ukáže špína člověka, když se s ním promluví.

5 Pec prověří hrnčířovu nádobu

a člověk je vyzkoušen v rozhovoru.

6 Na ovoci se pozná, kdo pěstoval strom;

na slovech se projeví smýšlení lidského srdce.

7 Nechval člověka, dokud s ním nepromluvíš;

tak se totiž zkoušejí lidé.

8 Budeš-li usilovně hledat spravedlnost, dosáhneš jí,

oblékneš ji jako čestné roucho.

9 Ptáci si usedají k odpočinku při sobě rovných

a pravda se druží s těmi, kdo o ni usilují.

10 Lev číhá na kořist a hřích na ty, kdo páchají bezpráví.

11 Ve vyprávění zbožného je stálá moudrost,

ale pošetilý je měnlivý jako měsíc.

12 Mezi nerozumnými šetři svým časem,

mezi přemýšlivými prodlévej bez přestání.

13 Vyprávění hlupáků budí ošklivost,

smějí se v hříšné prostopášnosti.

14 Při řeči toho, kdo se rád zapřísahává, vstanou vlasy,

a hádky takových lidí nutí zacpat si uši.

15 Spory pyšných vedou ke krveprolévání,

je utrpením poslouchat jejich urážky.

16 Kdo vyzrazuje tajemství, ztrácí důvěru,

nenajde pro sebe přítele.

17 Měj rád svého přítele a buď mu věrný,

jestliže jsi však vyzradil jeho tajemství, nevyhledávej ho.

18 Neboť jako ztratil člověk svého mrtvého,

tak jsi ztratil přátelství svého bližního.

19 Jako bys vypustil z ruky ptáka,

tak jsi přišel o bližního, a už ho nechytíš.

20 Nepouštěj se za ním, je už daleko,

unikl jako gazela z pasti.

21 Ránu je možno ovázat, urážky prominout,

avšak kdo vyzradil tajemství, nemá v co doufat.

22 Kdo mhouří oči, kuje něco zlého,

nikdo ho od toho neodvrátí.

23 Do očí ti hovoří sladce,

velice obdivuje tvou řeč,

ale když později o tobě hovoří, obrátí

a tvá slova překrucuje k tvému pohanění.

24 Nenávidím mnoho věcí, ale nic do té míry jako jeho,

také Hospodin ho bude nenávidět.

25 Kdo hází kámen do výšky, hází si jej na vlastní hlavu,

kdo dává zákeřné rány, zraní sám sebe.

26 Kdo kopá jámu, sám do ní padne,

kdo líčí osidlo, sám se do něho chytí.

27 Kdo páchá zlo, na toho se svalí,

a ani nepozná, odkud na něho přišlo.

28 Posmívání a urážky vyznačují pyšného,

trest na něho číhá jako lev.

29 Chytí se do osidla ti, kdo se radují z pádu zbožných,

bolest je umoří, dříve než zemřou.

30 Zášť a hněv, obojí je ohavnost,

jen hříšný člověk v nich setrvává.

Sírachovec, kapitola 28

1 Kdo se mstí, okusí pomstu od Hospodina,

on pečlivě sečítá jeho hříchy.

2 Odpusť svému bližnímu, pokud ti ukřivdil;

až ty budeš jednou prosit, budou i tobě hříchy odpuštěny.

3 Když se člověk na člověka hněvá,

může hledat uzdravení u Hospodina?

4 Když s člověkem sobě rovným nemá slitování,

může se modlit za odpuštění svých hříchů?

5 Když chová zášť, ač sám je jen smrtelník,

kdo smíří jeho hříchy?

6 Pamatuj na poslední věci a zanech nenávisti,

mysli na svůj konec ve smrti a dbej na přikázání.

7 Pamatuj na přikázání a nechovej zášť vůči bližnímu,

mysli na smlouvu Nejvyššího a přehlédni neúmyslná provinění.

8 Zdržuj se sváru, budeš mít méně hříchů;

prchlivost rozněcuje svár.

9 Hříšný člověk znepřátelí mezi sebou přátele

a vnáší pomluvy mezi pokojné.

10 Oheň vzplane podle toho, jaké je dříví,

a svár vzplane podle toho, jak je tuhý.

Čím je člověk mocnější, tím je prchlivější,

čím je bohatší, tím spíše propuká v hněv.

11 Ukvapená hádka roznítí oheň,

náhlý svár vede ke krveprolití.

12 Jiskra vzplane, když na ni foukáš,

zhasne, když na ni plivneš;

přitom obojí vychází z jedněch úst.

13 Klevetníka a člověka obojetného proklínejte,

vždyť způsobil záhubu mnoha pokojným lidem.

14 Štvavý jazyk poškodil život mnohým

a hnal je z národu do pronárodu,

zničil i hrazená města

a podvrátil domy velmožů.

15 Štvavý jazyk vyhnal statečné ženy

a připravil je o plody jejich námahy.

16 Kdo jím se dá vést, nedojde odpočinutí,

nebude přebývat v pohodě.

17 Rána důtkami působí podlitiny,

rána jazykem drtí kosti.

18 Mnozí padli ostřím meče,

ale víc jich padlo za oběť jazyku.

19 Blaze tomu, kdo je před ním chráněn,

kdo nezakusil jeho kousavost,

kdo nebyl zapřažen v jeho jhu

a nebyl svázán jeho pouty.

20 Jeho jho je železné

a jeho pouta bronzová.

21 Smrt, kterou způsobí, je zlá,

i podsvětí je lepší než on.

22 Zbožné zlý jazyk neovládne,

nevzplanou v jeho plameni.

23 Kdo opouštějí Hospodina, ti mu padnou za oběť,

oheň se v nich rozhoří a nezhasne.

Pustí se do nich jako lev,

rozsápe je jako levhart.

24 Jen obežeň svůj statek plotem z trní

a své stříbro a zlato ulož pod zámek.

25 Svá slova važ a odměřuj

a ústa zavři dveřmi na závoru.

26 Dej pozor, abys neuklouzl jazykem

a nepadl do rukou tomu, kdo na tebe číhá.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.