ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 390. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Sírachovec, kapitola 29

1 Kdo činí milosrdenství, půjčuje bližnímu,

kdo mu podává pomocnou ruku, plní přikázání.

2 Půjč bližnímu, když potřebuje,

a včas také bližnímu navrať!

3 Dodrž své slovo, buď spolehlivý v jednání s ním

a vždycky dosáhneš, co budeš potřebovat.

4 Mnozí mají půjčenou věc za nalezenou

a působí tak nesnáze těm, kdo jim pomohli.

5 Dokud nedostane, líbá člověku ruce,

o peníze bližnímu pokorně říká.

Ale když má vrátit, otálí,

trapně se vymlouvá

a svaluje vinu na krátkost lhůty.

6 I když však může zaplatit, přinese sotva polovinu,

a bude to počítat, jako by šlo o věc jím nalezenou.

Nemůže-li splatit, okrade bližního o jeho peníze

a zbytečně si z něho udělá nepřítele.

Odplatí mu kletbami a nadávkami,

místo úcty mu odplatí urážkou.

7 A tak mnozí odmítli půjčit ne ze zlé vůle,

ale z obavy, že budou zbytečně okradeni.

8 K ponižovanému buď velkodušný

a nepomíjej ho, když činíš milosrdenství.

9 Podle přikázání se ujmi chudého

a v jeho nouzi ho neodháněj s prázdnou.

10 Nelituj peněz pro bratra a přítele,

nenech je zničit rzí v úkrytu pod kamenem.

11 Svůj poklad si ulož tak, jak přikazuje Nejvyšší,

a prospěje ti víc nežli zlato.

12 Do svých pokladnic si uzavírej milosrdenství,

to tě vytrhne z každého neštěstí.

13 Bude za tebe bojovat proti nepříteli

lépe než silný štít a těžké kopí.

14 Dobrý člověk se zaručí za bližního,

kdo ztratil stud, ten ho nechá na holičkách.

15 Nezapomeň na laskavost ručitele,

vždyť se osobně za tebe zasadil.

16 Hříšník připraví ručitele o majetek,

nevděčník nechá svého zachránce na holičkách.

17 Ručení zahubilo mnoho řádných lidí,

otřáslo jimi jako mořské vlnobití.

18 Bohaté muže zbavilo domova,

že se museli potloukat u cizích pronárodů.

19 Hříšník propadne ručení

a kdo se žene za ziskem, propadne soudům.

20 Ujímej se bližního, jak jen můžeš,

ale dej přitom pozor, abys na to nedoplatil!

21 Hlavní věc pro život je voda, chléb a oděv,

i dům, který poskytuje soukromí.

22 Lepší je život chudáka pod vlastní dřevěnou střechou

než vybrané lahůdky u cizích lidí.

23 Ať máš málo nebo nadbytek, buď spokojen,

abys neuslyšel výtku, že jsi jen host.

24 Zlý je to život, toulat se od domu k domu;

kde jsi hostem, nesmíš otevřít ústa.

25 Pohostíš, dáš napít, ani ti nepoděkují,

ba ještě uslyšíš trpká slova:

26 „Jdi, cizinče, připravit mi stůl,

a máš-li co po ruce, dej mi najíst.“

27 „Ustup, cizinče, před vzácnějším hostem,

přišel mi host, můj bratr, a dům potřebuji pro něho.“

28 Pro rozumného člověka je těžké

poslouchat výtky od domácích a urážky od věřitele.

Sírachovec, kapitola 30

1 Kdo miluje svého syna, má na něho stále připraveny důtky,

aby z něj měl nakonec radost.

2 Kdo kárá svého syna, bude mít z něho prospěch

a mezi známými se jím bude chlubit.

3 Kdo učí svého syna, vzbuzuje závist nepřítele,

ale před přáteli se bude z něho veselit.

4 Skonal-li jeho otec, jako by nezemřel;

vždyť po sobě zanechal sobě podobného.

5 Za svého života ho viděl a radoval se,

při svém skonu neměl zármutek.

6 Zanechal po sobě toho, kdo vykoná pomstu nad nepřáteli

a splatí dobrodiní přátelům.

7 Kdo hýčká syna, bude si ovazovat rány,

a jeho nitro zachvátí děs, kdykoli syn vykřikne.

8 Nezkrocený kůň se stane neovladatelným,

syn ponechaný sobě stane se tvrdohlavým.

9 Mazli se s dítětem a nažene ti strach,

hrej si s ním a způsobí ti zármutek.

10 Nesměj se se synem, abys s ním neměl trápení

a nakonec neskřípal zuby.

11 Nedávej mu v mládí volnost.

12 Ohýbej mu šíji hned v mládí

a bij ho přes boky, dokud je nedospělý,

aby se nestal neovladatelným a neposlušným.

13 Vychovávej svého syna a pracuj na něm,

abys nepřišel k úrazu pro jeho hanebnost.

14 Lepší je zdravý a zdatný chudák

než boháč trápený neduhy těla.

15 Zdraví a svěžest je lepší než všechno zlato

a statné tělo lepší než nezměrný blahobyt.

16 Není lepšího bohatství nad zdraví těla,

ani potěšení nad radost srdce.

17 Lepší je smrt než trpký život

a věčný odpočinek než trvalá nemoc.

18 Dobroty předložené před uzavřená ústa

jsou jako pokrmy kladené na hrob.

19 Co je platná oběť modle?

Vždyť nemůže jíst a nemá čich.

Tak je to s tím,

kdo je nemocemi stíhán od Hospodina.

20 Dívá se na dobroty a vzdychá,

jako si posteskne kleštěnec, když objímá pannu.

21 Nepoddávej se zármutku

a netýrej se starostmi.

22 Radost srdce je život člověka,

veselí prodlužuje věk.

23 Dopřávej si a potěš tak své srdce,

daleko od sebe zapuď zármutek.

Vždyť zármutek mnohé zahubil

a žádný užitek z něho není.

24 Závist a hněv ubírají dny

a starost přivádí předčasně stáří.

25 Rozjasněnému srdci dobře chutná,

může plně vychutnat to, co jí.

Sírachovec, kapitola 31

1 Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla,

a starost o ně zahání spánek.

2 Starost v době bdění nedá člověku zdřímnout,

a těžká nemoc probouzí ze spánku.

3 Boháč se namáhá shromažďováním majetku,

a odpočívá-li, sytí se svými rozkošemi.

4 Chuďas se namáhá při skrovném živobytí,

a odpočívá-li, upadá do bídy.

5 Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění,

kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí.

6 Mnozí ztroskotali kvůli zlatu,

slepě se řítili do záhuby

a ti, kdo důvěřují perlám, 

nemohli se zachránit v den hněvu.

7 Zlato je pastí svým ctitelům,

každý nemoudrý se do ní chytí.

8 Blaze bohatému, který zůstává bez úhony

a za zlatem se nepachtí.

9 Kdo je takový? Ať mu blahořečíme.

Vykonal ve svém lidu podivuhodné věci.

10 Kdo obstál v pokušení a zůstal neporušený?

Bude to jeho chloubou.

Kdo se mohl dopouštět přestupků, ale nedopustil se jich,

kdo mohl činit zlé, ale neučinil to?

11 Jeho štěstí je zajištěno

a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.

12 Zasedls k bohatému stolu?

Neotvírej lačně svá ústa

a neříkej: „Je na něm toho tolik!“

13 Pamatuj, že ničemné oko je neštěstím;

co horšího bylo stvořeno než takové oko?

Proto vzdychá po všem, co vidí.

14 Nenatahuj ruku po tom, nač pohleděl druhý,

netlač se s ním u mísy!

15 Hleď podle sebe pochopit úmysly svého bližního

a při každém činu uvažuj!

16 Co ti předloží, pojídej jako člověk,

nejez hltavě, aby ses nezprotivil.

17 Ukázněně přestaň první,

nebuď nenasytný, ať nepohoršuješ.

18 Sedíš-li u stolu mezi četnými hosty,

nenatahuj svou ruku jako první.

19 Jak málo stačí ukázněnému člověku!

Nevzdychá potom na lůžku.

20 Kdo se nepřecpává, má zdravý spánek,

ráno vstává se svěží myslí.

Nenasytný však trpí nespavostí,

bolestmi žlučníku a zvracením.

21 Jestliže jsi byl donucen jíst přes míru,

vstaň, vyzvracej se v ústraní a uleví se ti.

22 Poslyš mě, synu, a nepohrdej mnou,

nakonec shledáš, jak pravdivá jsou má slova.

Buď umírněný ve všem, co děláš,

a žádná nemoc tě nepotká.

23 Skvělého hostitele bude chválit každý ret,

bude to věrohodné svědectví o jeho štědrosti.

24 Proti skoupému však bude město reptat;

svědectví o jeho lakotě bude přísné.

25 Při pití vína nechtěj dělat hrdinu,

víno už mnohé zahubilo.

26 V peci se zkouší, jak je železo zakaleno,

podobně víno vyzkouší srdce, když se holedbaví přou.

27 Víno je pro lidi jako sám život,

pokud je piješ s mírou.

Jaký je život, když schází víno?

Bylo stvořeno lidem pro radost.

28 Obveselením srdce a radostí duše

je víno, které se pije střídmě ve vhodnou chvíli.

29 Trpkostí duši je víno, které se pije nad míru,

vede jen k urážkám a pomstychtivosti.

30 Opilost naplňuje nemoudrého hněvem, až padne,

zbavuje síly a způsobuje rány.

31 Při pití vína bližního nekárej

a nepohrdej jím, když je rozjařený.

Nečastuj ho výčitkami

a nevháněj do úzkých vymáháním dluhu.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.