ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 393. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Sírachovec, kapitola 38

1 Vzdávej lékaři patřičnou úctu, protože ho potřebuješ,

neboť i jeho stvořil Hospodin.

2 Od Nejvyššího má schopnost léčit

a od krále přijímá dary.

3 Lékařské vědění ho vyvyšuje,

i u velmožů sklízí obdiv.

4 Hospodin stvořil léčivé byliny ze země

a rozumný člověk se jich neodříká.

5 Což nezesládla voda dřevem,

aby byla poznána jeho síla?

6 On sám dal lidem vědění,

aby byl oslavován pro své obdivuhodné skutky.

7 Jimi léčí a tiší bolest,

lékárník z nich připravuje lék,

8 aby jeho skutky nevymizely

a na zemi aby byl stále jeho pokoj.

9 Synu, svou nemoc nepodceňuj,

ale pros Hospodina, a on tě uzdraví.

10 Zanech přestoupení, vztáhni ruce k dobru

a očisti srdce od každého hříchu.

11 Přinášej oběť zápalnou jako libou vůni

a oběť přídavnou z bílé mouky.

Přinášej jako oběť tuk, buď štědrý, jak jen můžeš.

12 Pak dej lékaři příležitost, vždyť i jeho stvořil Hospodin.

Ať není daleko od tebe, když ho potřebuješ;

13 někdy je úspěch v jejich rukou.

14 Vždyť i oni budou prosit Hospodina,

aby se jim podařilo přinést nemocnému úlevu

a uzdravení k záchraně života.

15 Kdo hřeší před tím, kdo je jeho tvůrcem,

ať padne do rukou lékaře.

16 Synu, nad mrtvými prolévej slzy

a začni naříkat jako ten, kdo velmi trpí.

Postarej se o jeho tělo, jak náleží,

a nezanedbej jeho pohřeb.

17 V hořkém pláči a úpěnlivém nářku zachovávej dny smutku, jak se sluší,

jeden den nebo dva, aby tě nepomlouvali,

a pak se dej potěšit v zármutku.

18 Ze zármutku totiž vzniká smrt,

zármutek v srdci podlamuje sílu.

19 Přijde-li neštěstí, zármutek časem přejde,

ale životní úděl chudáka nepřestává deptat srdce.

20 Své srdce nevydávej na pospas zármutku,

zažeň jej tím, že si pomyslíš na svůj vlastní konec.

21 Nezapomeň, že cesta nevede zpět,

mrtvému nepomůžeš a sobě jen uškodíš.

22 Pamatuj: „Jaký soud byl vynesen nade mnou,

takový bude i nad tebou,

nade mnou včera, nad tebou dnes.“

23 Když mrtvý odpočívá, ať odpočívá i vzpomínka na něho,

nech se brzy potěšit, když jeho duch odešel.

24 Moudrost písaře roste ve volné chvíli klidu,

a kdo je ušetřen starostí, může se věnovat moudrosti.

25 Jak se může věnovat moudrosti ten, kdo drží pluh,

a kdo se pyšní bodcem na dobytek?

Popohání stádo, je zaměstnán prací pro ně

a vypráví o mladých býčcích.

26 Má plnou hlavu toho, jak vést brázdy,

a nespí kvůli krmení jalovic.

27 Tak je to s každým řemeslníkem a mistrem,

který pracuje v noci jako ve dne.

Ti, kdo vyrývají pečetní prsteny,

trpělivě tvoří rozmanité ozdoby.

Celým srdcem se snaží, aby obraz byl jako živý,

a nespí dlouho do noci, aby dílo dokončili.

28 Podobně kovář, jenž stojí u kovadliny

a vyzná se v práci s kovem.

Oheň a dým mu vysušují tělo,

potýká se s žárem výhně,

zvuk kladiva ho ohlušuje,

očima při tom sleduje přesnost tvaru,

celým srdcem se snaží, aby dokončil dílo,

a nejde spát, dokud je nedokončil a neozdobil.

29 Stejně tak hrnčíř, který sedí u své práce

a nohama roztáčí hrnčířský kruh.

Je přeplněn starostmi o své dílo,

záleží mu totiž na tom, aby jeho výrobků byl dostatek.

30 Svýma rukama dává hlíně tvar,

nohama zdolává její tuhost,

celým srdcem se snaží, aby dokončil polevu,

a nejde spát proto, aby vyčistil pec.

31 Ti všichni se spolehli na své ruce

a každý si ve svém řemesle moudře počíná.

32 Bez nich není možné vybudovat město,

nejsou tam jako cizinci, nemusejí být stále na cestách.

33 Avšak do rady lidu nejsou voleni,

ve shromáždění nezaujímají přední místo,

nezasedají v soudcovském křesle,

v Zákoně a právu se nevyznají.

34 Nevykazují ani vzdělání ani znalosti práva

a v podobenstvích nejsou zběhlí,

ale přesto jsou oporou stvoření v tomto věku,

i když se jejich modlitba týká jen díla dne.

Sírachovec, kapitola 39

1 Naproti tomu ten, kdo se cele oddává přemítání v zákoně Nejvyššího,

bude vyhledávat moudrost všech předků

a bude se zabývat proroctvími,

2 bude zachovávat pořekadla proslulých mužů

a ozřejmí si smysl podobenství.

3 Bude vyhledávat skrytý smysl přísloví

a svůj čas věnuje luštění podobenství.

4 Mezi velmoži bude konat službu

a bude se objevovat před správci.

Zemí cizích pronárodů bude procházet,

neboť prozkoumal dobré i zlé věci mezi lidmi.

5 Své srdce upře hned zrána na Hospodina, který je jeho tvůrcem;

před Nejvyšším se pokoří,

otevře svá ústa v modlitbě

a bude prosit za své hříchy.

6 Bude-li to Hospodin, Bůh veliký, chtít,

naplní ho duchem rozumnosti.

Jako déšť nechá padat slova své moudrosti

a ve své modlitbě bude velebit Hospodina.

7 Bude spravovat své úmysly i znalosti

a bude uvažovat o skrytých věcech Hospodinových.

8 Ukáže, čemu se v Boží výchově naučil,

a bude se honosit zákonem Hospodinovy smlouvy.

9 Mnozí budou chválit jeho rozumnost

a ta nebude navěky vymazána z paměti.

Jeho památka nebude odstraněna

a jeho jméno bude žít od pokolení k pokolení.

10 O jeho moudrosti budou vypravovat pronárody

a shromáždění bude zvěstovat jeho chválu.

11 Bude-li dlouho živ, zanechá jméno slavnější než tisíce jiných,

vejde-li pak v odpočinutí, prospěje to jeho slávě.

12 Chci ještě uváženě vypravovat,

jsem toho plný jako měsíc v úplňku.

13 Poslyšte mne, zbožní synové, a rozkvetete jako růže, která roste u tekoucí vody.

14 Vydejte příjemnou vůni jako kadidlo a rozvijte se jako květ lilie.

Šiřte svou vůni a zpívejte píseň chvály,

dobrořečte Hospodinu za všechny jeho skutky!

15 Přiznejte velikost jeho jménu

a velebte ho chválami,

zpěvem rtů a citerami.

Velebte ho těmito slovy:

16 „Všechna díla Hospodinova jsou velmi krásná

a na jeho rozkaz se všechno děje v pravý čas.“

Nelze říkat: „Nač je toto a k čemu zas ono?“

V pravý čas se na to vše dozvíme odpověď.

17 Na jeho slovo se voda zastavila jako hráz,

vody se nahromadily na výrok jeho úst.

18 Na jeho rozkaz se děje všechno, co se mu líbí,

a není, kdo by mohl omezit jeho spasitelné dílo.

19 Skutky všeho tvorstva jsou před ním jako na dlani

a nic se nemůže skrýt před jeho očima.

20 Jeho pohled proniká všemi věky,

a nic nevzbuzuje jeho údiv.

21 Nelze říkat: „Nač je toto a k čemu zas ono?“

Všechno totiž bylo stvořeno ke svému účelu.

22 Jeho požehnání přikrylo vše jako řeka

a napojilo suchou zemi jako záplava.

23 Pronárody stihne jeho hněv,

jako když obrací zavlažovanou zemi v solné pláně.

24 Zbožným jsou jeho cesty rovné,

ale svévolníkům jsou plné překážek.

25 Dobré věci byly od počátku stvořeny pro dobré,

a špatné pro hříšníky.

26 Co člověk nejvíc potřebuje k životu, je:

voda, oheň, železo a sůl,

bílá pšeničná mouka, mléko a med,

šťáva z hroznů, olej a oděv.

27 Všechny ty věci jsou zbožným k dobrému,

ale hříšníkům se obrátí ke zlému.

28 Některé vichry byly stvořeny jako trest

a Bůh ve svém hněvu dal jejich běsnění sílu.

Až se naplní čas, svou sílu vybijí

a utiší hněv toho, kdo je rozpoutal.

29 Oheň, krupobití, hlad a smrt,

to všechno bylo stvořeno jako trest.

30 Zuby šelem, štíři, hadi

i trestající meč ke zkáze svévolníků 31 se budou radovat z jeho rozkazu,

pohotově připraveny, kdykoli jich bude potřebí,

ale když přijde jejich chvíle, jeho slovo nepřestoupí.

32 O tom všem jsem byl od počátku pevně přesvědčen,

uvažoval jsem o tom a zapsal:

33 „Všechna díla Hospodinova jsou dobrá

a všechno, co je potřebné, opatří včas.

34 Nelze říkat: ‚Toto je horší než ono,‘

neboť všechno ve svůj čas dojde uznání.

35 A nyní celým srdcem i ústy zpívejte chvály

a dobrořečte Hospodinovu jménu.“

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.