ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 394. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Sírachovec, kapitola 40

1 Každému člověku je určena tvrdá lopota.

Těžké jho leží na Adamových synech

ode dne, kdy vycházejí z lůna své matky,

až do dne, kdy se navracejí do lůna matky všech.

2 Trápí je předtuchy a v jejich srdci je bázeň,

obírají se čekáním na den svého skonu.

3 Od toho, kdo sedí na slavném trůnu,

až po toho, kdo se plazí v prachu a popelu,

4 od toho, kdo nosí purpurový plášť a korunu,

až po toho, kdo se obléká do režného plátna:

všude jen hněv a závist, soužení a neklid,

strach ze smrti, prchlivost a rozbroje.

5 I když člověk spí na lůžku,

noční sen mu obluzuje vědomí znovu tím vším.

6 Maličko, téměř vůbec si neodpočine;

i ve spánku je jako za bílého dne pronásledován přízraky své fantazie

jako někdo, kdo utekl z bitvy.

7 Když je v nouzi nejvyšší, procitne

a diví se pak, že není čeho se bát.

8 Tak je tomu s každým tvorem, od člověka až po dobytek,

ale na hříšného to dolehne sedmkrát.

9 Smrt a krev, rozbroje a meč,

pohromy, hlad, zkáza a bič.

10 To vše bylo určeno svévolníkům,

kvůli nim nastala potopa.

11 Všechno, co je ze země, do země se vrací,

a co je z vod, jde zpět do moře.

12 Každý úplatek a každé bezpráví pominou,

ale věrnost bude trvat navěky.

13 Bohatství nespravedlivých vyschne jako bystřina

a dozní v dešti jako mohutné zahřmění.

14 Kdo štědře otvírá ruce, bude mít důvod k radosti,

kdo přestupují Zákon, nakonec zahynou.

15 Potomci svévolníků nemají mnoho ratolestí,

jsou jako nečisté kořeny na strmých skalách.

16 Sítiny všude u vody a na břehu řeky

se vytrhávají dřív než kterákoli jiná tráva.

17 Dobrodiní je jako požehnaná zahrada

a milosrdenství trvá na věky.

18 Život toho, kdo může v spokojenosti a úspěšně pracovat, je sladký,

ale víc než to obojí má ten, kdo najde poklad.

19 Děti a budování města získají člověku nepomíjející jméno,

ale nad to obojí je ceněna bezúhonná žena.

20 Víno a hudba obveselují srdce,

ale nad to obojí je láska k moudrosti.

21 Píšťala a harfa zpříjemňují zpěv,

ale nad to obojí je příjemná řeč.

22 Oko touží po půvabu a kráse,

ale nad to obojí je zeleně rašící osení.

23 Přítel nebo druh je vítán v kterýkoli čas,

ale nad to obojí je soužití ženy s mužem.

24 Bratři a pomocníci mohou podepřít v čas soužení,

ale nad to obojí přinesou záchranu skutky milosrdenství.

25 Zlato a stříbro postaví na nohy,

ale nad to obojí váží dobrá rada.

26 Majetek a síla pozdvihují srdce,

ale nad to obojí je bázeň před Hospodinem.

Bázeň před Hospodinem nepřináší škodu,

a kdo ji má, nemusí hledat pomoc.

27 Bázeň před Hospodinem je jako požehnaná zahrada,

ochraňuje člověka lépe než všechno bohatství.

28 Synu, neveď žebravý život; lépe zemřít než žebrat.

29 Život člověka, který hledí na cizí stůl, nelze považovat za pravý život.

Zneuctí svou duši cizími pokrmy;

proto muž zkušený a ukázněný se jich bude chránit.

30 V ústech nestydatého zní žebrání sladce,

ale v jeho nitru hoří jako oheň.

Sírachovec, kapitola 41

1 Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe

člověku, který si pokojně žije mezi svými statky,

který žije bezstarostně a má ve všem úspěch

a který je ještě schopen těšit se z dobrého jídla.

2 Ó smrti, jak dobrý je tvůj rozsudek pro člověka nuzného

a toho, jehož síly ochabují,

pro člověka vysokého stáří, pro něhož je všechno obtížné,

všemu se brání a ztrácí trpělivost.

3 Neboj se rozsudku smrti,

pamatuj na ty, kdo tě předešli,

i na ty, co půjdou po tobě.

4 Je to rozsudek vynesený Hospodinem nade vším tvorstvem.

Proč bys odporoval vůli Nejvyššího?

Ať život trvá deset, sto nebo i tisíc let,

v podsvětí se na to nikdo nebude ptát.

5 Jaká líheň nestoudnosti bývají děti hříšníků,

vyrůstající v příbytcích svévolníků.

6 Dědictví hříšného plemene zanikne

a jeho potomstvo bude trvale zneuctěno hanbou.

7 Otci svévolníkovi budou jeho děti předhazovat,

že jsou kvůli němu ostouzeny.

8 Běda vám, muži svévolní,

že jste opustili zákon Boha nejvyššího.

9 Když jste se narodili, přišli jste na svět k prokletí,

a až zemřete, prokletí bude vaším podílem.

10 Všechno, co je ze země, do země odejde,

tak svévolníci půjdou z prokletí do záhuby.

11 Lidé truchlí nad tělem nebožtíka,

ale nedobré jméno hříšníků bude zahlazeno.

12 Pečuj o své jméno, to tě přetrvá spíše než tisíce velkých pokladů zlata.

13 Dobrý život je přesně vyměřen,

ale dobré jméno přetrvá věky.

14 Žijte v pokoji a zachovávejte to, v čem jste byly vychovány, mé děti.

Skrytá moudrost a ukrytý poklad,

k čemu je to obojí užitečné?

15 Lepší je člověk, který skrývá svou pošetilost,

než ten, kdo skrývá svou moudrost.

16 Proto se zamyslete nad mými slovy;

není vždycky správné propadat se studem,

jako ne všechno je všemi pokládáno za hodné úcty.

17 Styďte se před otcem a matkou za smilstvo,

před knížetem nebo velmožem za lež,

18 před vyšetřovatelem a soudcem za přečin,

před shromážděním a lidem za nepravost.

19 Styď se před druhem nebo přítelem za křivdu,

před místem, kde přebýváš jako cizinec, za krádež;

20 před Boží pravdou a smlouvou za to,

že v náručí zadržuješ chléb,

21 že urážíš, když bereš nebo dáváš,

že neodpovídáš, když tě druzí zdraví,

22 že vrháš pohledy po nevěstce,

že se odvracíš od souvěrce,

23 že si přivlastňuješ, co právem patří jinému,

že se ohlížíš za vdanou ženou,

24 že jsi dotěrný k otrokyni jiného

– neochomýtej se kolem jejího lůžka –,

25 že jsi s přáteli jednal urážlivě, když jsi dar znechutil výčitkami,

26 že opakuješ, co jsi slyšel,

a že prozrazuješ, co mělo zůstat utajeno.

27 Tak prokážeš pravý stud a najdeš oblibu u všech lidí.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.