ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 398. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Sírachovec, kapitola 48

1 Tehdy povstal Elijáš, prorok jako oheň,

a jeho slovo planulo jako pochodeň.

2 Uvedl na ně hlad

a svým horlením zmenšil jejich počet.

3 Nebesa uzavřel Hospodinovým slovem,

způsobil také, že třikrát sestoupil oheň.

4 „Jak ses proslavil, Elijáši, svými divy!

Kdo se může pochlubit, že ti je podobný?

 5 Ty jsi vzkřísil mrtvého ze smrti

a přivolal ho z podsvětí slovem Nejvyššího.

6 Krále jsi srážel do záhuby

a povýšence z jejich křesel.

7 Slyšel jsi na Sínaji napomenutí

a na Chorébu vynesení trestu.

8 Pomazal jsi krále, aby se ujali odplaty,

a proroky, aby byli tvými nástupci.

9 Byl jsi vzat do nebes ve vichru a ohni,

na voze taženém ohnivými oři.

10 O tobě je napsáno, že s výstrahou přijdeš v určeném čase

utišit Boží hněv, aby nevzplanul,

usmířit otce se synem

a obrodit Jákobovy kmeny.

11 Blaze těm, kteří tě viděli

a zesnuli v tvé lásce;

i my jistotně obdržíme život.“

12 Když Elijáš zmizel ve větrném víru,

Elíša byl naplněn jeho duchem.

Za svého života se netřásl před žádným vládcem

a nikdo si ho nepodrobil.

13 Žádná věc nebyla nad jeho síly,

a i když zesnul, jeho tělo mělo schopnost prorokovat.

14 Dokud žil, dělal zázraky,

i po skonání byly jeho skutky podivuhodné.

15 Přes to všechno nečinil lid pokání

a neupustil od svých hříchů,

až byli odvedeni ze své země

a rozptýleni po celé zemi.

16 Zůstal jen nepatrný zbytek lidu s vládcem v Davidově domě.

Někteří z nich činili, co se Bohu líbilo,

jiní však jen rozmnožovali hříchy.

17 Chizkijáš opevnil své město

a zavedl do jeho středu vodu.

Železnými nástroji dal prokopat skálu

a vybudovat nádrže na vodu.

18 Za jeho panování přitáhl Sancheríb

a vyslal nejvyššího číšníka;

ten se vypravil, a pozdvihl ruku proti Sijónu

a ve svém velikášství jednal zpupně. 1

9 Tehdy se lidu zachvělo srdce i ruce

a pocítili bolest jako ženy, když rodí.

20 Vzývali milosrdného Hospodina

a vztahovali k němu ruce.

Svatý z nebe je ihned vyslyšel

a vysvobodil je prostřednictvím Izajáše.

21 Udeřil na tábor Asyřanů

a jeho anděl je vyhladil.

22 Chizkijáš činil totiž to, co se líbilo Hospodinu,

chodil pevně po cestách svého otce Davida,

jak mu to přikázal prorok Izajáš,

muž veliký a věrohodný ve svém vidění.

23 Za jeho dnů ustoupilo slunce nazpět

a králi byl prodloužen život.

24 Mocným duchem spatřil poslední věci

a potěšil truchlící na Sijónu.

25 Poučil je, co se stane na konci věku,

a odhalil jim skryté věci, dříve než se staly.

Sírachovec, kapitola 49

1 Památka Jóšijášova je jako vonná směs,

umně připravená mastičkářem.

V ústech každého bude sladká jako med,

jako hudba při popíjení vína.

2 Jeho úmyslem bylo obrátit lid

a vymýtit svévolné ohavnosti.

3 Celým srdcem byl oddán Hospodinu

a v čase svévole upevňoval zbožnost.

4 Kromě Davida, Chizkijáše a Jóšijáše všichni se těžce provinili,

opustili zákon Nejvyššího.

Králové judští zanikli.

5 Svou moc odevzdali jiným,

svou slávu přenechali cizímu pronárodu.

6 Cizáci zapálili vyvolené město, sídlo svatyně,

a zpustošili cesty k němu.

7 Nakládali s ním zle, jak předpověděl Jeremjáš;

ten byl za proroka posvěcen už v životě matky,

aby podvracel, hubil a ničil,

ale i stavěl a sázel.

8 Ezechiel měl vidění slávy,

kterou mu Bůh ukázal na voze cherubů;

9 vzpomněl si na nepřátele a seslal na ně bouři s přívalem deště

a dobře činil těm, kdo šli přímými cestami.

10 Kosti dvanácti proroků ať ožijí tam, kde odpočívají.

Neboť oni potěšovali lid Jákobův

a vykupovali je vírou a nadějí.

11 A jak oslavíme Zerubábela?

On je jako pečetní prsten na pravé ruce.

12 Stejně i Jóšuu, syna Jósadakova.

Oni oba za svých dnů zbudovali Boží dům,

vztyčili svatý chrám Hospodinu,

připravený k věčné slávě.

13 I Nehemjášova památka je velká.

Opravil nám zřícené hradby,

zhotovil brány a závory

a obnovil nám domy.

14 Nikdo na zemi nebyl stvořen, kdo by se vyrovnal Henochovi;

neboť byl ze země vzat vzhůru.

15 Ani jako Josef se nikdo nenarodil.

Byl předním mezi bratry, oporou lidu;

pečovali o jeho kosti.

16 Šém i Šét byli slavní mezi lidmi,

ale nade vším živým ve stvoření ční Adam.

Sírachovec, kapitola 50

1 Velekněz Šimeón, syn Oniasův,

opravil za svého života dům,

za svých dnů opevnil chrám.

2 On dal položit základy pro hradby dvojnásob vysoké

a navršit val kolem chrámového okrsku.

3 Za jeho dnů byla vykopána vodní nádrž,

cisterna rozlehlá jako moře.

4 Staral se o svůj lid, aby nepropadl zkáze,

a opevnil město pro případ obležení.

5 Jak se skvěl slávou, když obklopen lidem vycházel z velesvatyně!

6 Byl jako jitřenka mezi mraky,

jako měsíc ve dnech úplňku,

7 jako slunce zářící nad chrámem Nejvyššího,

jako duha třpytící se v oblacích slávy.

8 Byl jako květ růží v jarních dnech,

jako lilie u pramene vod,

jako bujný porost na svazích Libanónu v letních dnech,

9 jako oheň a kadidlo v kadidelnici,

jako nádoba z ryzího zlata ozdobená množstvím drahokamů,

10 jako oliva obsypaná plody,

jako cypřiš tyčící se do oblak.

11 Takový byl, když na sebe bral slavnostní roucho,

a oděl se v dokonalost hodnou chlouby.

Když vystupoval ke svatému oltáři,

dodával lesk celému okrsku svatyně.

12 Když z rukou kněží přijímal části obětí

a sám se postavil k ohništi oltáře,

s věncem bratří kolem sebe,

byl jako statný cedr na Libanónu,

obklopený palmami.

13 Všichni ti synové Áronovi stáli ve své slávě,

s obětinami Hospodinu ve svých rukou,

před celým shromážděním Izraele.

14 Když dokončil svou službu u oltáře

a připravil obětní dar Nejvyššímu, Všemohoucímu,

15 vztáhl svou ruku k obětní misce

a vykonal úlitbu z červené šťávy hroznů.

Vylil ji k základům oltáře jako příjemnou vůni Nejvyššímu,

Králi veškerenstva.

16 Nato vykřikli synové Áronovi

a zatroubili na polnice z tepaného stříbra;

vydali dobře slyšitelný mocný hlas na připomínku před Nejvyšším.

17 Tu všechen lid ihned společně padl na tvář k zemi

a klaněl se svému Hospodinu,

všemohoucímu Bohu nejvyššímu.

18 Zpěváci vzdávali chvály svými hlasy,

mnohohlasně zněl lahodný zpěv

. 19 Lid prosil Hospodina, Nejvyššího,

modlil se před Milosrdným,

dokud neskončily obřady k poctě Hospodina

a probíhala bohoslužba.

20 Potom velekněz sestoupil

a vztáhl ruce nad celým shromážděním synů Izraele,

aby svými ústy udělil Hospodinovo požehnání

a směl vyslovit jeho jméno.

21 A opět se klaněli,

aby přijali požehnání od Nejvyššího.

22 Dobrořečte nyní Bohu nás všech,

který všude činí veliké věci,

povznáší naše dny od zrození z lůna matky

a jedná s námi podle svého milosrdenství.

23 Kéž nám dá radostné srdce,

a způsobí, aby byl v Izraeli pokoj v našich dnech i po všechny časy.

24 Ať věrně zůstává s námi jeho milosrdenství

a ať nás za našich dnů vykoupí.

25 Ke dvěma pronárodům měla má duše odpor

– a ten třetí není ani pronárodem:

26 K těm, kteří sedí na hoře samařské,

k Pelištejcům a k hlupákům, kteří přebývají v Šekemu.

27 Rozumné a vzdělavatelné poučení vypsal v této knize Jéšua,

syn Síracha, syna Eleazarova z Jeruzaléma,

který vylil moudrost svého srdce.

28 Blaze tomu, kdo se tím bude zabývat,

a kdo to uloží do svého srdce,

ten se stane moudrým.

29 Bude-li to činit, zmůže všechno,

poněvadž Hospodinovo světlo bude osvěcovat jeho stezku.

„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život. Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem. Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy. Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.