ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 412. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Jób, kapitola 13

1 Hle, to všechno spatřilo mé oko,

mé ucho to vyslechlo, rozumím tomu.

2 Co víte vy, to vím také,

nejsem zpozdilejší než vy.

3 Ano, budu mluvit se Všemocným,

obhájit se chci před Bohem.

4 Ale vy jste šiřitelé klamu,

lékaři k ničemu, vy všichni.

5 Kéž byste konečně zmlkli,

bylo by to od vás moudré.

6 Slyšte, jak se budu hájit,

důvody mých rtů sledujte s pozorností.

7 To v zájmu Boha mluvíte podlost,

mluvíte lest kvůli němu?

8 Chcete se zastávat Boha

nebo vést spor místo něho?

9 Bude-li vás zkoumat, dopadnete dobře?

Či ho chcete obloudit, jako lze obloudit člověka?

10 Tvrdě vás potrestá,

budete-li jednat pokoutně a stranit.

11 Což vás neohromí jeho vznešenost,

nepadne na vás strach z něho?

12 Vaše připomínky jsou pořekadla z popela,

čím se oháníte, je pouhá hlína.

13 Zmlkněte přede mnou, ať mohu mluvit,

pak ať se přese mne přežene cokoli.

14 Chci nasadit svou kůži,

dát svůj život v sázku.

15 I kdyby mě zabil a já už neměl co očekávat,

přece bych chtěl před ním obhájit své cesty.

16 Vždyť on je má spása.

Rouhač k němu nemá přístup.

17 Slyšte, slyšte mou řeč,

dopřejte sluchu tomu, co vám sdělím.

18 Hleďte, předkládám svou při,

vím, že budu uznán spravedlivým.

19 Kdo chce se mnou vésti spor?

Budu-li mlčet, zhynu.

20 Jen dvojí mi, Bože, nečiň,

a nebudu se před tebou skrývat:

21 Vzdal ode mne svoji ruku

a strach z tebe ať mě nepřepadá.

22 Zavolej, a já se ozvu,

nebo budu mluvit já, a odpovíš mi.

23 Kolik je mých nepravostí a mých hříchů?

Dej mi poznat mou nevěrnost a hřích.

24 Proč skrýváš svou tvář

a pokládáš mě za svého nepřítele?

25 Chceš postrašit odvátý list,

honit suché stéblo?

26 Věru, znamenáš si na mě trpké věci,

přičítáš mi nepravosti mého mládí,

27 svíráš do klády mé nohy,

dáváš pozor na všechny mé stezky,

zanášíš si každou šlápotu mých nohou.

28 Člověk se rozpadá jako něco zetlelého,

jako přikrývka rozežraná moly.

Jób, kapitola 14

1 Člověk narozený z ženy má krátký věk,

avšak nepokoje do sytosti.

2 Jako květ vzejde a zvadne,

prchá jako stín a neobstojí.

3 Přesto na něj upíráš svůj zrak

a přivádíš mě na soud s tebou.

4 Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého?

Vůbec nikdo.

5 Jestliže jsou stanoveny jeho dny,

počet jeho měsíců je ve tvé moci,

nepřekročí cíl, jejž jsi mu vytkl.

6 Odvrať od něho své oči, ať si pooddechne jako nádeník,

který je rád, že má den za sebou.

7 Stromu zbývá aspoň naděje,

že i když podťat, začne rašit znovu

a že jeho výhonky růst nepřestanou,

8 byť odumřel jeho kořen v zemi

a na prach ztrouchnivěl jeho pařez.

9 Jak ucítí vodu, pučí znovu,

rozvětví se jako mladý stromek.

10 Zemře-li muž, rozpadne se.

Zhyne-li člověk, kam se poděl?

11 Z moře se vytratí vody,

řeka opadne a vyschne;

12 člověk ulehne a nepovstane

a dokud nebesa budou, neprocitne,

ze spánku se neprobudí.

13 Kéž bys mě skryl v podsvětí

a schoval mě, než pomine tvůj hněv,

stanovil mi lhůtu a pamatoval na mě.

14 Kdyby mohl ožít muž, jenž zemřel,

čekal bych po všechny dny své služby,

až budu vystřídán.

15 Zavolal bys a já bych se ozval,

až se ti zasteskne po díle tvých rukou.

16 A kdybys pak počítal mé kroky,

nedbal bys už mého hříchu,

17 zapečetěna by byla do uzlíku má nevěrnost,

moji nepravost bys zastřel.

18 Také hora se rozpadne a zřítí,

i skála se pohne z místa;

19 voda kameny omílá,

svým proudem odplaví prach země;

tak ničíš naději člověka.

20 Dotíráš na něho vytrvale, dokud neodejde,

měníš jeho tvář a vyhostíš ho.

21 Neví, jsou-li jeho synové ve cti,

není mu známo, jsou-li v nevážnosti.

22 Tělo bolestmi ho souží,

sám nad sebou truchlí.“

Jób, kapitola 15

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:

2 „Může moudrý člověk hlásat tak naduté vědomosti,

naplnit si břicho větrem od východu?

3 Obhajovat se slovem, jež k ničemu není,

řečmi, které neprospějí?

4 Ty sám porušuješ bázeň Boží,

rozjímat před Bohem znemožňuješ.

5 Tvá ústa jsou zajedno s tvou nepravostí,

jazyk chytrácký jsi zvolil.

6 Ne já, nýbrž tvá ústa tě usvědčují ze svévole,

tvoje rty vypovídají proti tobě.

7 Jsi snad zrozen jako první z lidí,

přišels na svět dříve než pahorky?

8 Vyslechls důvěrný rozhovor Boží,

že strhuješ jen na sebe moudrost?

9 Co víš, abychom to nevěděli,

čemu rozumíš, a nám to není známé?

10 Šedivý i kmet jsou mezi námi,

věkem ctihodnější než tvůj otec.

11 Boží útěchy jsou tobě málo,

když láskyplně s tebou mluví?

12 Co tě připravuje o rozum?

Proč blýskáš očima?

13 Svým duchem se stavíš proti Bohu,

vypouštíš z úst nehorázná slova.

14 Co je člověk? Je snad bez poskvrny?

Což může být spravedlivý, kdo se zrodil z ženy?

15 Hle, on ani na své svaté nedá

a nebesa nejsou v jeho očích bez poskvrny,

16 což teprve ohavný a zvrhlý člověk,

který pije podlost jako vodu?

17 Poslouchej mě, co ti sdělím.

Budu ti vyprávět, co jsem uzřel,

18 co hlásali moudří,

co jim netajili jejich otcové,

19 ti, jimž jediným byla dána země,

takže cizák mezi nimi nepřecházel:

20 Svévolník se úzkostlivě chvěje po všechny dny,

hrůzovládci počet jeho let je ukryt.

21 Jeho uši slyší zvuk strašlivých zvěstí,

v čas pokoje přijde na něj zhoubce.

22 Nevěří, že by se z temnot vrátil –

je vyhlédnut pro meč.

23 Poplašeně bloudí, že není chléb,

ví, že je mu připraven den temnot.

24 Soužení a úzkosti ho přepadají,

dotírají na něho jako král k útoku připravený,

25 neboť vztáhl ruku proti Bohu,

počínal si vyzývavě proti Všemocnému,

26 rozběhl se proti němu se skloněnou šíjí,

pod hustým krunýřem svých štítů.

27 Svoji tvář zahalil tukem,

ztučněl na slabinách.

28 Usadil se ve zničených městech,

v neobývatelných domech, hrozících zřícením.

29 Nezůstane bohatý a jeho statek neobstojí,

jeho majetek se na zemi nerozmůže

. 30 Nevyjde z temnot,

jeho výhonek sežehne plamen;

sám zajde dechem svých úst.

31 Ač nevěří v šalebnost, bude jí zaveden,

výměnou sklidí zase jen faleš.

32 Než vyprší jeho den, plné odměny se dočká,

jeho ratolest se nebude zelenat,

33 bude jako vinná réva, když shazuje nedozrálé hrozny,

nebo jak oliva shazující květy.

34 Spolek rouhačů zůstane neplodný,

oheň zhltá stany úplatkářů;

5 plodí trápení a rodí ničemnosti,

jejich lůno připravuje lest.“

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.