ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 415. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Jób, kapitola 22

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:

2 „Znamená před Bohem něco muž?

Věru, prozíravý dbá na svoje činy.

3 Což se Všemocný zajímá o tvou spravedlnost,

jsou mu tvoje bezúhonné cesty ziskem?

4 Trestá tě snad za to, že se ho bojíš,

za to s tebou vchází v soud?

5 Tvá zloba je velká,

tvá nepravost nekonečná.

6 Bezdůvodně jsi bral zástavu od bratří,

svlékal jsi z nich šat a nechával je nahé,

7 znaveného neosvěžils vodou,

hladovému odepřel jsi chleba.

8 Země patří tomu, kdo má pevnou paži,

bude na ní sídlit ten, koho Bůh milostivě přijal.

9 Tys však s prázdnou posílal pryč vdovy,

paže sirotků jsi drtil.

10 Proto jsou kolem tebe osidla,

náhlý strach tě plní hrůzou,

11 pro tmu nevidíš

a spousty vod tě přikrývají.

12 Což není Bůh vysoko nad nebesy?

Pohleď vzhůru na hvězdy, jak jsou vyvýšeny.

13 A ty říkáš: ‚Copak Bůh ví,

skrze temné mrákoty co může soudit?

14 Oblaka ho zahalují, takže nevidí;

prochází se kdesi po obvodu nebes.‘

15 Chceš se držet stezky dávnověku,

po níž chodívají mužové propadlí ničemnostem,

16 kteří byli zasaženi, ačkoli čas nenadešel,

proudem zatopeni do základů?

17 Říkávali Bohu: ‚Jdi pryč od nás.‘

Co jiného jim měl Všemocný udělat?

18 Jejich domy naplňoval blahobytem.

Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků!

19 Spravedliví to uvidí a zaradují se,

nevinný se jim vysměje:

20 ‚Zničeni jsou ti, kdo na nás útočili,

a co po nich zbylo, pozřel oheň.‘

21 Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje.

Vzejde ti z toho jen užitek.

22 Přijímej z jeho úst naučení,

vkládej si do srdce jeho slova.

23 Vrátíš-li se k Všemocnému, budeš vybudován,

vzdálíš-li od svého stanu podlost.

24 Odlož do prachu svá zlatá zrnka,

mezi potoční skaliska ofírské zlato.

25 Pak bude Všemocný sám tvým zlatem,

bude ti hromadou stříbra.

26 Ve Všemocném najdeš svoje blaho,

budeš pozvedat svoji tvář k Bohu.

27 Budeš-li ho prosit, vyslyší tě,

a ty budeš plnit svoje sliby.

28 Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak,

a na tvých cestách bude zářit světlo.

29 Až budou jiní poníženi, řekneš: ‚Ó pýcho!‘

Bůh zachrání ty, kdo klopí oči.

30 Zachrání toho, kdo není bez viny;

bude zachráněn pro čistotu tvých rukou.“

Jób, kapitola 23

1 Jób na to odpověděl:

2 „Také dnes zní moje lkání vzpurně,

vzdychám pod rukou, která mě tíží.

3 Kéž bych věděl, kde ho najdu.

Vydal bych se k jeho sídlu,

4 předložil bych mu svou při

a plno důkazů by podala má ústa.

5 Chtěl bych vědět, jakými slovy by odpověděl,

porozumět tomu, co mi řekne.

6 Ukáže svou velkou moc, až povede spor se mnou?

Nikoli, jistě by mi dopřál sluchu.

7 Jako přímý bych se před ním obhajoval,

navždy unikl bych svému soudci.

8 Půjdu-li vpřed, není nikde,

jestliže zpět, též ho nepostřehnu,

9 jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho,

skryje-li se vpravo, neuvidím to.

10 Zato on zná moji cestu;

ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.

11 Má noha se přidržela jeho kroků,

držel jsem se jeho cesty, neodchýlil jsem se,

12 od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil,

řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle.

13 Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí?

Udělá, co se mu zachce. 14Jistě splní, co mi určil,

má k tomu dost moci.

15 Proto se ho hrozím,

chci mu porozumět, ale mám z něho strach.

16 Bůh naplnil úzkostí mé srdce,

Všemocný mě naplnil hrůzou.

17 Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl,

že se přede mnou zahalil mračnem.

Jób, kapitola 24

1 Když nejsou před Všemocným skryty časy,

proč ti, kdo ho znají, jeho dny nepostřehnou?

2 Mocní posouvají mezníky,

pasou uchvácené stádo,

3 odvádějí osla sirotkům

a vdově berou býka do zástavy,

4 ubožáky odstrkují z cesty;

musejí se skrývat všichni utištění v zemi.

5 Ti jsou jak divocí oslové v poušti:

vycházejí za svou prací,

za úsvitu hledají si pokrm,

v pustině hledají chléb pro omladinu.

6 Sklízejí z pole, jež není jejich,

oberou vinici svévolníka.

7 Nocují nazí, protože nemají oděv

ani přikrývku v chladu;

8 prudkými horskými dešti promočeni

nemají útočiště, ke skále se tisknou.

9 Tamti uchvacují sirotka od prsu,

vymáhají zástavu od utištěného.

10 Tito chodí nazí, bez oděvu,

hladoví snášejí cizím snopy;

11 mezi jejich zídkami lisují olej,

šlapou ve vinných lisech a mají žízeň,

12 ston umírajících zaznívá z města,

prokláni volají o pomoc.

Avšak tyto nepatřičnosti Bůh nepůsobí.

13 Tamti se bouří proti světlu,

neznají se k Božím cestám,

nesetrvávají na jeho stezkách.

14 Za světla povstává vrah

a vraždí utištěného ubožáka,

i v noci se plíží jako zloděj.

15 Též oko cizoložníka se drží v přítmí,

říká: ‚Nikdo mě nespatří,‘

tvář si zahaluje rouškou.

16 Za tmy se do domů vloupávají,

za dne se zamykají,

o světle nechtějí vědět.

17 Jim všem je jitro šerem smrti,

s hrůzami šeré smrti se znají.

18 Takového rychle vezme voda,

jeho úděl na zemi je zlořečený,

neobrací se na cestu do vinic.

19 Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody

a podsvětí ty, kdo hřeší.

20 Ať na něho zapomene i matčino lůno,

ať si na něm pochutnají červi;

nebude ho nikdy vzpomenuto.

Podlost bude roztříštěna jako dřevo.

21 Odírá neplodnou, která nerodí,

a vdově neprokáže dobrodiní.

22 I vznešené zachovává Bůh svou mocí;

povstane-li, nikdo si není životem jist.

23 Dopřává člověku bezpečí a on se má oč opřít,

ale oči má upřené na jejich cesty.

24 Nakrátko jsou povýšeni a už zanikají,

sehnuti jsou jako ti, co hynou,

vadnou jako vršky klasů.

25 Není tomu tak? Kdo obviní mě ze lži?

Kdo moji řeč za nic nemá?“

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.