Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 416. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Jób, kapitola 25
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
2 „Vladařství a strach jsou v ruce toho,
jenž na svých výšinách působí pokoj.
3 Je možno jeho houfy sečíst?
Nad kým nevzchází jeho světlo?
4 Což může člověk být před Bohem spravedlivý
a čistý ten, kdo se zrodil z ženy?
5 Jestliže ani měsíc nesvítí jasně,
nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem,
6 což teprve lidský červ, lidský syn, červíček pouhý!“
Jób, kapitola 26
1 Jób na to odpověděl:
2 „Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla?
Jak zachráníš vysílené rámě?
3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost?
Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?
4 Komu povídáš ta slova?
Čí to dech vychází z tebe?
5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí,
i vody dole a co v nich přebývá.
6 Podsvětí je před ním obnaženo,
říše zkázy nepřikryta.
7 On roztáhl sever nad pustotou,
nad nicotou zavěsil zemi,
8 vody zabaluje do oblaků,
mračno pod nimi se neprotrhne;
9 svůj trůn zahaluje,
rozprostírá nad ním oblak.
10 Na vodní hladině vykroužil obzor,
kde končí světlo i tma.
11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;
12 svou mocí vzdouvá moře,
svou rozumností Netvora zdolal.
13 Jeho duch dal nebesům velkolepost,
jeho ruka proklála útočného hada.
14 Hle, to je jen část jeho cest;
zaslechli jsme o něm pouhý šelest,
kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?“
Jób, kapitola 27
1 Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:
2 „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo,
Všemocný naplnil hořkostí mou duši.
3 Ale dokud budu dýchat,
dokud Boží dech bude v mých chřípích,
4 mé rty nevysloví podlost
a můj jazyk nebude hovořit lstivě.
5 Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé,
dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,
6 setrvám ve spravedlnosti a neochabnu,
srdce nebude mě hanět za žádný můj den.
7 Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník,
a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.
8 Jakou naději na zisk má rouhač,
vezme-li mu Bůh život?
9 Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?
10 Najde blaho ve Všemocném,
bude přivolávat Boha v každém čase?
11 Chci vás poučit o Boží moci,
netajit, jak tomu je s Všemocným.
12 Hle, sami jste to všichni uzřeli,
proč se tedy oddáváte přeludům?
13 Toto je před Bohem úděl člověka svévolného,
dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
14 Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč,
jejich potomci se nenasytí chlebem;
15 ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt,
jejich vdovy nebudou je oplakávat.
16 Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu
a navršil oděvů jak hlíny,
17 co navrší, to oblékne spravedlivý
a stříbro připadne nevinnému.
18 Svůj dům postavil jako mol,
jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
19 Boháč ulehne a už se nesebere,
než rozevře oči, nebude tu.
20 Hrůzy ho dostihnou jako příval vod,
vichřice ho zachvátí v noci,
21 odnese ho východní vítr a bude pryč,
vichr jej odvane z jeho místa.
22 Tím ho Bůh postihne nelítostně,
před jeho rukou bude marně prchat.
23 Budou nad ním tleskat rukama
a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“
„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta.
Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy.
Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
2 „Vladařství a strach jsou v ruce toho,
jenž na svých výšinách působí pokoj.
3 Je možno jeho houfy sečíst?
Nad kým nevzchází jeho světlo?
4 Což může člověk být před Bohem spravedlivý
a čistý ten, kdo se zrodil z ženy?
5 Jestliže ani měsíc nesvítí jasně,
nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem,
6 což teprve lidský červ, lidský syn, červíček pouhý!“
1 Jób na to odpověděl:
2 „Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla?
Jak zachráníš vysílené rámě?
3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost?
Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?
4 Komu povídáš ta slova?
Čí to dech vychází z tebe?
5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí,
i vody dole a co v nich přebývá.
6 Podsvětí je před ním obnaženo,
říše zkázy nepřikryta.
7 On roztáhl sever nad pustotou,
nad nicotou zavěsil zemi,
8 vody zabaluje do oblaků,
mračno pod nimi se neprotrhne;
9 svůj trůn zahaluje,
rozprostírá nad ním oblak.
10 Na vodní hladině vykroužil obzor,
kde končí světlo i tma.
11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;
12 svou mocí vzdouvá moře,
svou rozumností Netvora zdolal.
13 Jeho duch dal nebesům velkolepost,
jeho ruka proklála útočného hada.
14 Hle, to je jen část jeho cest;
zaslechli jsme o něm pouhý šelest,
kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?“
1 Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:
2 „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo,
Všemocný naplnil hořkostí mou duši.
3 Ale dokud budu dýchat,
dokud Boží dech bude v mých chřípích,
4 mé rty nevysloví podlost
a můj jazyk nebude hovořit lstivě.
5 Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé,
dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,
6 setrvám ve spravedlnosti a neochabnu,
srdce nebude mě hanět za žádný můj den.
7 Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník,
a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.
8 Jakou naději na zisk má rouhač,
vezme-li mu Bůh život?
9 Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?
10 Najde blaho ve Všemocném,
bude přivolávat Boha v každém čase?
11 Chci vás poučit o Boží moci,
netajit, jak tomu je s Všemocným.
12 Hle, sami jste to všichni uzřeli,
proč se tedy oddáváte přeludům?
13 Toto je před Bohem úděl člověka svévolného,
dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
14 Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč,
jejich potomci se nenasytí chlebem;
15 ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt,
jejich vdovy nebudou je oplakávat.
16 Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu
a navršil oděvů jak hlíny,
17 co navrší, to oblékne spravedlivý
a stříbro připadne nevinnému.
18 Svůj dům postavil jako mol,
jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
19 Boháč ulehne a už se nesebere,
než rozevře oči, nebude tu.
20 Hrůzy ho dostihnou jako příval vod,
vichřice ho zachvátí v noci,
21 odnese ho východní vítr a bude pryč,
vichr jej odvane z jeho místa.
22 Tím ho Bůh postihne nelítostně,
před jeho rukou bude marně prchat.
23 Budou nad ním tleskat rukama
a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“