Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 416. den čtení Přehled čtení„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno.
Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání.
Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho.
Amen.“Jób, kapitola 25
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
2 „Vladařství a strach jsou v ruce toho,
jenž na svých výšinách působí pokoj.
3 Je možno jeho houfy sečíst?
Nad kým nevzchází jeho světlo?
4 Což může člověk být před Bohem spravedlivý
a čistý ten, kdo se zrodil z ženy?
5 Jestliže ani měsíc nesvítí jasně,
nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem,
6 což teprve lidský červ, lidský syn, červíček pouhý!“
Jób, kapitola 26
1 Jób na to odpověděl:
2 „Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla?
Jak zachráníš vysílené rámě?
3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost?
Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?
4 Komu povídáš ta slova?
Čí to dech vychází z tebe?
5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí,
i vody dole a co v nich přebývá.
6 Podsvětí je před ním obnaženo,
říše zkázy nepřikryta.
7 On roztáhl sever nad pustotou,
nad nicotou zavěsil zemi,
8 vody zabaluje do oblaků,
mračno pod nimi se neprotrhne;
9 svůj trůn zahaluje,
rozprostírá nad ním oblak.
10 Na vodní hladině vykroužil obzor,
kde končí světlo i tma.
11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;
12 svou mocí vzdouvá moře,
svou rozumností Netvora zdolal.
13 Jeho duch dal nebesům velkolepost,
jeho ruka proklála útočného hada.
14 Hle, to je jen část jeho cest;
zaslechli jsme o něm pouhý šelest,
kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?“
Jób, kapitola 27
1 Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:
2 „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo,
Všemocný naplnil hořkostí mou duši.
3 Ale dokud budu dýchat,
dokud Boží dech bude v mých chřípích,
4 mé rty nevysloví podlost
a můj jazyk nebude hovořit lstivě.
5 Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé,
dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,
6 setrvám ve spravedlnosti a neochabnu,
srdce nebude mě hanět za žádný můj den.
7 Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník,
a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.
8 Jakou naději na zisk má rouhač,
vezme-li mu Bůh život?
9 Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?
10 Najde blaho ve Všemocném,
bude přivolávat Boha v každém čase?
11 Chci vás poučit o Boží moci,
netajit, jak tomu je s Všemocným.
12 Hle, sami jste to všichni uzřeli,
proč se tedy oddáváte přeludům?
13 Toto je před Bohem úděl člověka svévolného,
dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
14 Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč,
jejich potomci se nenasytí chlebem;
15 ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt,
jejich vdovy nebudou je oplakávat.
16 Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu
a navršil oděvů jak hlíny,
17 co navrší, to oblékne spravedlivý
a stříbro připadne nevinnému.
18 Svůj dům postavil jako mol,
jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
19 Boháč ulehne a už se nesebere,
než rozevře oči, nebude tu.
20 Hrůzy ho dostihnou jako příval vod,
vichřice ho zachvátí v noci,
21 odnese ho východní vítr a bude pryč,
vichr jej odvane z jeho místa.
22 Tím ho Bůh postihne nelítostně,
před jeho rukou bude marně prchat.
23 Budou nad ním tleskat rukama
a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Na to navázal Bildad Šúchský slovy:
2 „Vladařství a strach jsou v ruce toho,
jenž na svých výšinách působí pokoj.
3 Je možno jeho houfy sečíst?
Nad kým nevzchází jeho světlo?
4 Což může člověk být před Bohem spravedlivý
a čistý ten, kdo se zrodil z ženy?
5 Jestliže ani měsíc nesvítí jasně,
nejsou-li ani hvězdy čisté před jeho zrakem,
6 což teprve lidský červ, lidský syn, červíček pouhý!“
1 Jób na to odpověděl:
2 „Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla?
Jak zachráníš vysílené rámě?
3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost?
Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?
4 Komu povídáš ta slova?
Čí to dech vychází z tebe?
5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí,
i vody dole a co v nich přebývá.
6 Podsvětí je před ním obnaženo,
říše zkázy nepřikryta.
7 On roztáhl sever nad pustotou,
nad nicotou zavěsil zemi,
8 vody zabaluje do oblaků,
mračno pod nimi se neprotrhne;
9 svůj trůn zahaluje,
rozprostírá nad ním oblak.
10 Na vodní hladině vykroužil obzor,
kde končí světlo i tma.
11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;
12 svou mocí vzdouvá moře,
svou rozumností Netvora zdolal.
13 Jeho duch dal nebesům velkolepost,
jeho ruka proklála útočného hada.
14 Hle, to je jen část jeho cest;
zaslechli jsme o něm pouhý šelest,
kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?“
1 Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:
2 „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo,
Všemocný naplnil hořkostí mou duši.
3 Ale dokud budu dýchat,
dokud Boží dech bude v mých chřípích,
4 mé rty nevysloví podlost
a můj jazyk nebude hovořit lstivě.
5 Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé,
dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,
6 setrvám ve spravedlnosti a neochabnu,
srdce nebude mě hanět za žádný můj den.
7 Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník,
a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.
8 Jakou naději na zisk má rouhač,
vezme-li mu Bůh život?
9 Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?
10 Najde blaho ve Všemocném,
bude přivolávat Boha v každém čase?
11 Chci vás poučit o Boží moci,
netajit, jak tomu je s Všemocným.
12 Hle, sami jste to všichni uzřeli,
proč se tedy oddáváte přeludům?
13 Toto je před Bohem úděl člověka svévolného,
dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:
14 Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč,
jejich potomci se nenasytí chlebem;
15 ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt,
jejich vdovy nebudou je oplakávat.
16 Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu
a navršil oděvů jak hlíny,
17 co navrší, to oblékne spravedlivý
a stříbro připadne nevinnému.
18 Svůj dům postavil jako mol,
jako chatrč, kterou si udělal hlídač.
19 Boháč ulehne a už se nesebere,
než rozevře oči, nebude tu.
20 Hrůzy ho dostihnou jako příval vod,
vichřice ho zachvátí v noci,
21 odnese ho východní vítr a bude pryč,
vichr jej odvane z jeho místa.
22 Tím ho Bůh postihne nelítostně,
před jeho rukou bude marně prchat.
23 Budou nad ním tleskat rukama
a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“