Vezmi a čti celou Bibli
Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.
Rozpis na 429. den čtení Přehled čtení„Bože, který oživuješ,
chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši,
abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce,
aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce,
aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha.
Amen.“Ozeáš, kapitola 5
1 Slyšte to, kněží,
napni pozornost, dome izraelský,
naslouchej, dome královský,
neboť vám byl svěřen soud.
Stali jste se však osidlem pro Mispu,
rozprostřenou sítí na Táboru,
2 jámou, kterou vyhloubili odpadlíci.
Ale já je všechny ztrestám.
3 Znám Efrajima,
Izrael se přede mnou neukryje.
Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu,
bývá Izrael poskvrněn.
4 Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu;
je v nich duch smilstva,
neznají Hospodina.
5 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu.
Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost,
upadne s nimi i Juda.
6 Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina,
ale nenajdou.
Unikl jim.
7 Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně,
zplodili cizí syny.
Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.
8 Zatrubte v Gibeji na polnici,
na pozoun v Rámě,
křičte na poplach v Bét-ávenu!
Táhnou proti tobě, Benjamíne!
9 Efrajim bude vzbuzovat úděs v den,
kdy bude ztrestán;
izraelské kmeny seznamuji s pravdou.
10 Judští velmožové jsou jako ti,
kdo přenášejí mezníky.
Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.
11 Efrajim bude poroben a zkrušen soudem,
protože se rád honí za žvástem.
12 Budu Efrajimovi jako hnisavá rána
a jako kostižer Judovu domu.
13 Když spatřil Efrajim svoji nemoc
a Juda svou otevřenou ránu,
šel Efrajim k Ašúrovi,
poslal k velkokráli.
Ten vás však vyléčit nemůže,
vaši otevřenou ránu nevyhojí!
14 Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev,
na Judův dům jako lvíče.
Já, já rozsápu a odejdu,
uchvátím a nikdo nevysvobodí.
15 Odejdu, vrátím se ke svému místu,
dokud nevyznají svou vinu
a nezačnou mě hledat.
Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.
Ozeáš, kapitola 6
1 „Pojďte, vraťme se k Hospodinu,
on nás rozsápal a také zhojí,
zranil nás a také obváže.
2 Po dvou dnech nám vrátí život,
třetího dne nám dá povstat
a my před ním budeme žít.
3 Poznávejme Hospodina,
usilujme ho poznat.
Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.
Přijde k nám jako přívaly dešťů
a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“
4 Co mám s tebou dělat, Efrajime?
Co mám s tebou dělat, Judo?
Vaše zbožnost je jak jitřní obláček,
jako rosa, která hned po ránu mizí.
5 Proto jsem je otesával skrze proroky,
ubíjel jsem je výroky svých úst;
z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.
6 Chci milosrdenství, ne oběť,
poznání Boha je nad zápaly.
7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu,
ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.
8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti,
městem krvavých stop.
9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží,
vraždí na cestě do Šekemu,
prosazují své mrzké plány.
10 V izraelském domě vidím strašnou věc:
Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.
11 A tobě, Judo, nastane žeň,
až změním úděl svého lidu.
Ozeáš, kapitola 7
1 Když chci léčit Izraele,
vychází najevo nepravost Efrajimova
a zlořády Samaří,
jak proradně jednají.
Zloděj se vloupává,
horda přepadává na ulici.
2 Ani jim nepřijde na mysl,
že na všechny jejich zlořády pamatuji.
Jejich skutky je obklopují,
mám je před očima.
3 Svými zlořády dělají radost králi,
svými přetvářkami velmožům.
4 Jsou to samí cizoložníci,
jsou jako sálající pec bez pekaře,
který přestal bdít,
když dal zadělané těsto kynout.
5 V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem;
spřáhl se s posměvači.
6 Záludně se k němu blíží,
jejich srdce je jako pec;
po celou noc spí jejich pekař,
za jitra shoří plápolajícím plamenem.
7 Každý z nich sálá jako pec,
požírají své soudce;
všichni jejich králové padají,
nikdo z nich nevolá ke mně.
8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem,
Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.
9 Cizáci stravují jeho sílu,
on to nepoznává;
ačkoli prokvétá šedinami,
on to nepoznává.
10 Ten, jenž je Pýchou Izraele,
obrátí se proti němu.
K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí,
hledat ho je ani nenapadne. 1
1 Efrajim je jako nerozumná holubice,
snadno se dá zlákat.
Volají k Egyptu,
chodí do Asýrie.
12 Až zase půjdou,
rozestřu na ně svou síť,
schytám je jako nebeské ptactvo,
ztrestám je,
jak o tom slýchali ve svém shromáždění.
13 Běda jim, protože utekli ode mne.
Zhouba na ně, že mi byli nevěrní.
Já jsem je vykoupil,
oni však o mně mluví lži.
14 Ve svém srdci neúpějí ke mně,
když kvílejí na svých ložích.
Scházejí se při obilí a moštu
a mně se vyhýbají.
15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži,
oni o mně smýšleli zle.
16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu,
jsou jako záludný luk.
Mečem padají jejich velmožové pro jazyk,
jenž soptí hněvem.
Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.
Ozeáš, kapitola 8
1 Polnici k ústům!
Jak orel na dům Hospodinův!
Přestoupili moji smlouvu,
proti mému zákonu se vzepřeli.
2 Budou ke mně úpět:
„Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“
3 Izrael zanevřel na to, co je dobré,
bude jej honit nepřítel.
4 Krále si ustanovili, ale beze mne,
dosadili velmože, ale já se k nim neznám.
Ze svého stříbra a zlata
si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.
5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel.
Můj hněv proti nim plane!
Jak dlouho ještě?
Bez trestu nezůstanou.
6 Neboť ten býček je z Izraele,
udělal jej řemeslník, není to Bůh.
Ze samařského býčka zbudou jen třísky.
7 Zaseli vítr, sklidí bouři.
Nevyroste jim ani stéblo,
co vzklíčí, nevydá žádnou mouku;
kdyby snad i něco vydalo,
pohltí to cizáci.
8 Izrael bude pohlcen.
Hle, budou mezi pronárody
jako bezcenná nádoba.
9 Vystupovali k Ašúrovi,
k osamělému divokému oslu;
Efrajim kupčí láskou.
10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody,
přece je seženu dohromady
a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.
11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil;
má tedy oltáře a hřeší.
12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc,
bude to pokládáno za něco cizího.
13 Když mi obětují dary,
obětují maso, aby se najedli.
Hospodin v nich nemá zalíbení.
Však si připomene jejich nepravost
a ztrestá je za jejich hříchy.
Půjdou zpátky do Egypta.
14 Izrael zapomněl na svého Učinitele
a nastavěl chrámků,
Juda postavil mnoho opevněných měst.
Ale já pošlu na jeho města oheň
a ten pozře jejich paláce.
„Dobrý Otče, ty jsi zdroj lásky, děkuji ti za to, žes mi daroval Ježíše, živé Slovo a pokrm pro můj duchovní život.
Pomoz mi, abych Slovo tvého Syna, které jsem četl a přijal do svého nitra, uměl uvádět ve skutek a konfrontoval je se svým životem.
Dej, ať je umím převést do svého každodenního života a nacházet své štěstí v jeho naplňování. Pomáhej mi, abych se uprostřed svých bližních stal živým znamením a autentickým svědkem tvého evangelia spásy.
Prosím tě o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.“Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.
1 Slyšte to, kněží,
napni pozornost, dome izraelský,
naslouchej, dome královský,
neboť vám byl svěřen soud.
Stali jste se však osidlem pro Mispu,
rozprostřenou sítí na Táboru,
2 jámou, kterou vyhloubili odpadlíci.
Ale já je všechny ztrestám.
3 Znám Efrajima,
Izrael se přede mnou neukryje.
Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu,
bývá Izrael poskvrněn.
4 Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu;
je v nich duch smilstva,
neznají Hospodina.
5 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu.
Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost,
upadne s nimi i Juda.
6 Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina,
ale nenajdou.
Unikl jim.
7 Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně,
zplodili cizí syny.
Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.
8 Zatrubte v Gibeji na polnici,
na pozoun v Rámě,
křičte na poplach v Bét-ávenu!
Táhnou proti tobě, Benjamíne!
9 Efrajim bude vzbuzovat úděs v den,
kdy bude ztrestán;
izraelské kmeny seznamuji s pravdou.
10 Judští velmožové jsou jako ti,
kdo přenášejí mezníky.
Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.
11 Efrajim bude poroben a zkrušen soudem,
protože se rád honí za žvástem.
12 Budu Efrajimovi jako hnisavá rána
a jako kostižer Judovu domu.
13 Když spatřil Efrajim svoji nemoc
a Juda svou otevřenou ránu,
šel Efrajim k Ašúrovi,
poslal k velkokráli.
Ten vás však vyléčit nemůže,
vaši otevřenou ránu nevyhojí!
14 Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev,
na Judův dům jako lvíče.
Já, já rozsápu a odejdu,
uchvátím a nikdo nevysvobodí.
15 Odejdu, vrátím se ke svému místu,
dokud nevyznají svou vinu
a nezačnou mě hledat.
Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.
1 „Pojďte, vraťme se k Hospodinu,
on nás rozsápal a také zhojí,
zranil nás a také obváže.
2 Po dvou dnech nám vrátí život,
třetího dne nám dá povstat
a my před ním budeme žít.
3 Poznávejme Hospodina,
usilujme ho poznat.
Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.
Přijde k nám jako přívaly dešťů
a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“
4 Co mám s tebou dělat, Efrajime?
Co mám s tebou dělat, Judo?
Vaše zbožnost je jak jitřní obláček,
jako rosa, která hned po ránu mizí.
5 Proto jsem je otesával skrze proroky,
ubíjel jsem je výroky svých úst;
z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.
6 Chci milosrdenství, ne oběť,
poznání Boha je nad zápaly.
7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu,
ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.
8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti,
městem krvavých stop.
9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží,
vraždí na cestě do Šekemu,
prosazují své mrzké plány.
10 V izraelském domě vidím strašnou věc:
Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.
11 A tobě, Judo, nastane žeň,
až změním úděl svého lidu.
1 Když chci léčit Izraele,
vychází najevo nepravost Efrajimova
a zlořády Samaří,
jak proradně jednají.
Zloděj se vloupává,
horda přepadává na ulici.
2 Ani jim nepřijde na mysl,
že na všechny jejich zlořády pamatuji.
Jejich skutky je obklopují,
mám je před očima.
3 Svými zlořády dělají radost králi,
svými přetvářkami velmožům.
4 Jsou to samí cizoložníci,
jsou jako sálající pec bez pekaře,
který přestal bdít,
když dal zadělané těsto kynout.
5 V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem;
spřáhl se s posměvači.
6 Záludně se k němu blíží,
jejich srdce je jako pec;
po celou noc spí jejich pekař,
za jitra shoří plápolajícím plamenem.
7 Každý z nich sálá jako pec,
požírají své soudce;
všichni jejich králové padají,
nikdo z nich nevolá ke mně.
8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem,
Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.
9 Cizáci stravují jeho sílu,
on to nepoznává;
ačkoli prokvétá šedinami,
on to nepoznává.
10 Ten, jenž je Pýchou Izraele,
obrátí se proti němu.
K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí,
hledat ho je ani nenapadne. 1
1 Efrajim je jako nerozumná holubice,
snadno se dá zlákat.
Volají k Egyptu,
chodí do Asýrie.
12 Až zase půjdou,
rozestřu na ně svou síť,
schytám je jako nebeské ptactvo,
ztrestám je,
jak o tom slýchali ve svém shromáždění.
13 Běda jim, protože utekli ode mne.
Zhouba na ně, že mi byli nevěrní.
Já jsem je vykoupil,
oni však o mně mluví lži.
14 Ve svém srdci neúpějí ke mně,
když kvílejí na svých ložích.
Scházejí se při obilí a moštu
a mně se vyhýbají.
15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži,
oni o mně smýšleli zle.
16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu,
jsou jako záludný luk.
Mečem padají jejich velmožové pro jazyk,
jenž soptí hněvem.
Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.
1 Polnici k ústům!
Jak orel na dům Hospodinův!
Přestoupili moji smlouvu,
proti mému zákonu se vzepřeli.
2 Budou ke mně úpět:
„Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“
3 Izrael zanevřel na to, co je dobré,
bude jej honit nepřítel.
4 Krále si ustanovili, ale beze mne,
dosadili velmože, ale já se k nim neznám.
Ze svého stříbra a zlata
si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.
5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel.
Můj hněv proti nim plane!
Jak dlouho ještě?
Bez trestu nezůstanou.
6 Neboť ten býček je z Izraele,
udělal jej řemeslník, není to Bůh.
Ze samařského býčka zbudou jen třísky.
7 Zaseli vítr, sklidí bouři.
Nevyroste jim ani stéblo,
co vzklíčí, nevydá žádnou mouku;
kdyby snad i něco vydalo,
pohltí to cizáci.
8 Izrael bude pohlcen.
Hle, budou mezi pronárody
jako bezcenná nádoba.
9 Vystupovali k Ašúrovi,
k osamělému divokému oslu;
Efrajim kupčí láskou.
10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody,
přece je seženu dohromady
a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.
11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil;
má tedy oltáře a hřeší.
12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc,
bude to pokládáno za něco cizího.
13 Když mi obětují dary,
obětují maso, aby se najedli.
Hospodin v nich nemá zalíbení.
Však si připomene jejich nepravost
a ztrestá je za jejich hříchy.
Půjdou zpátky do Egypta.
14 Izrael zapomněl na svého Učinitele
a nastavěl chrámků,
Juda postavil mnoho opevněných měst.
Ale já pošlu na jeho města oheň
a ten pozře jejich paláce.