ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 431. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Ozeáš, kapitola 12

1 Efrajim mě obklíčil přetvářkou,

dům izraelský záludností;

též Juda je před Bohem vrtkavý stále,

i když je věrný svatým obyčejům.

2 Efrajim se živí větrem,

za východním větrem se honí po celé dny,

množí lež a zhoubu.

S Asýrií uzavírají smlouvu,

do Egypta donášejí olej.

3 Též s Judou povede Hospodin spor,

Jákoba ztrestá za jeho cesty,

odplatí mu podle jeho skutků.

4 Už v mateřském životě úskočně jednal se svým bratrem,

ale v mužném věku jako kníže zápasil s Bohem.

5 Jako kníže se utkal s andělem a obstál.

Plakal a prosil o smilování.

V Bét-elu nalézá toho,

který tam s námi rozmlouvá.

6 Hospodin je Bůh zástupů

, jménem Hospodin je připomínán.

7 Navrať se tedy ke svému Bohu,

dbej na milosrdenství a právo,

s nadějí vytrvale čekej na svého Boha.

8 Efrajim je kramář,

v ruce má falešná závaží,

rád klame.

9 A říká: „Ano, zbohatl jsem,

získal jsem si jmění.

Na ničem, čeho jsem nabyl,

nelze shledat hříšnou nepravost.“

10 Já však jsem Hospodin, tvůj Bůh,

už z egyptské země.

Zase tě usadím ve stanech

jako za dnů, kdy jsem se s tebou setkával.

11 Mluvím k prorokům a dávám mnohá viděn

skrze proroky předkládám podobenství.

12 Gileád páchá ničemnosti, propadne zmaru;

v Gilgálu obětují býky,

jejich oltáře se stanou hromadami sutě mezi brázdami pole.

13 Jákob uprchl na pole Aramské,

Izrael pro ženu sloužil,

pro ženu střežil stáda.

14 Skrze proroka vyvedl Hospodin Izraele z Egypta,

skrze proroka nad ním držel stráž.

15 Efrajim vzbudil urážkami Boží rozhořčení;

krev, kterou prolil, uvrhne jeho Pán na něho

a jeho tupení mu vrátí.

Ozeáš, kapitola 13

1 Kdykoli Efrajim promluvil, nastalo zděšení,

byl vznešený v Izraeli,

ale provinil se Baalem

a propadl smrti.

2 A přesto hřeší dál,

odlévají si modly,

modlářské stvůry ze stříbra podle svých nápadů.

Všechno je to jen výrobek řemeslníků

. O těch modlách říkají:

„Ti, kdo obětují, ať líbají býčky.“

3 Proto budou jak jitřní obláček,

jako rosa, která hned po ránu mizí,

jako plevy, jež vichr odvane z humna,

jako kouř z dymníku.

4 Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh,

už z egyptské země.

Nepoznal jsi Boha kromě mne;

mimo mne jiného zachránce není.

5 Já jsem tě poznal na poušti,

ve vyprahlé zemi.

6 Měli pastvy do sytosti.

Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo,

zapomněli na mě.

7 Budu na ně jako mladý lev,

budu číhat u cesty jak levhart,

8 střetnu se s nimi jako medvědice zbavená mláďat.

Hruď až k srdci jim roztrhám,

sežeru je tam jako lvice;

polní zvěř je rozsápe.

9 Je to tvá zkáza, Izraeli,

že jsi proti mně, proti své pomoci.

10 Kdepak je tvůj král?

Ať tě zachrání ve všech tvých městech.

Kde jsou tvoji soudcové, o něž jsi žádal:

„Dej mi krále a velmože“?

11 Dávám ti krále rozhněván

a beru ti jej v prchlivosti.

12 Efrajimovy nepravosti jsou svázány,

jeho hříchy uschovány.

13 Dolehnou na něho bolesti rodičky.

Je to syn nemoudrý;

nechtěl opustit včas lůno rodičky.

14 Mám je vyplatit ze spárů podsvětí,

vykoupit ze smrti?

Kde je, smrti, tvá morová rána?

Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár?

Lítost však bude mým očím skryta.

15 I když Efrajim mezi bratry ponese ovoce,

přižene se východní vítr, vítr Hospodinův;

už se zdvihá z pouště.

Jeho zdroj zklame,

jeho pramen vyschne,

vypleněn bude poklad veškerých vzácností.

Ozeáš, kapitola 14

1 Samaří bude pykat,

že se stavělo na odpor svému Bohu.

Padnou mečem,

jejich pacholátka budou rozdrcena,

těhotné ženy rozpolceny.

2 Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu,

neboť jsi upadl pro svoji nepravost.

3 Vezměte s sebou tato slova,

obraťte se k Hospodinu,

řekněte mu:

„Promiň nám všechnu nepravost,

přijmi nás laskavě,

když chceme oběti býčků nahradit svými rty.

4 Ašúr nás nezachrání,

na oře nevsedneme

a výrobku svých rukou nebudeme už říkat:

‚Náš Bože!‘

U tebe přece nalézá sirotek slitování.“

5 Jejich odvrácení uzdravím,

rád si je zamiluji,

neboť můj hněv se od nich odvrátil.

6 Budu Izraeli rosou,

rozkvete jako lilie,

zapustí kořeny jako libanónský cedr.

7 Jeho ratolesti se rozloží,

ve své velebnosti bude podoben olivě

a jeho vůně bude jako vůně Libanónu.

8 Usednou opět v jeho stínu,

budou pěstovat obilí,

rozkvetou jako réva připomínající libanónské víno. –

9 Co je mi do nějakých modlářských stvůr, Efrajime?

Řekl jsem přece, že na něho shlédnu.

Jsem jako zelený cypřiš;

ode mne budeš mít ovoce, které poneseš.

10 Kdo je moudrý, aby těmto věcem porozuměl,

rozumný, aby je pochopil?

Hospodinovy cesty jsou přímé,

spravedliví budou po nich chodit,

nevěrní však na nich upadnou.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.