ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 432. den čtení Přehled čtení

„Svatý Otče, ty jsi Světlo a Život, otevři mé oči a mé srdce, abych mohl proniknout a pochopit tvé Slovo. Sešli mně Ducha svatého, Ducha svého Syna Ježíše Krista, abych mohl s otevřeností přijmout tvou Pravdu. Daruj mi otevřené a velkorysé srdce, abych v rozhovoru s tebou poznal a miloval tvého Syna a svého Spasitele Ježíše, a všem svým bratřím a sestrám vydával svědectví o tvém evangeliu. Prosím tě o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v Duchu svatém žije na věky věků. Amen.“

Ámos, Úvod ke knize Ámos

Ámos
 
1. Osobnost
Amos (= zkr. Amasjáh, tj. Hospodin nese) pocházel z Tekoje u Betléma a jako pastýř a pěstitel sykomor je znenadání povolán kolem r. 760, aby kázal v severním království, zvláště ve schizmatické svatyni v Betelu; po střetu s tamním knězem téhož jména odchází.
  
2. Kniha
Kromě kratičkého úvodu a závěru obsahuje tři části: 1. Výroky proti cizím národům (1,3–2,16): 7 univerzálně orientovaných hrozeb Božího trestu za násilnosti a útlak (8. výrok je adresován Izraeli); 2. Tři tématické řeči proti Izraeli (3,1–6,14): začínají stereotypní formulí („Slyšte...“) a vyznačují se vždy jedním typickým slovesem („znát se“, „vrátit se“, „dotazovat se“); 3. Pět vidění (7,1–9,10): jejich předmětem je gradující ohlášení Božího soudu nad Izraelem (počínaje 3. vizí končí prorokova přímluva)
Formace knihy je částí biblistů považována za dlouhodobý proces, část se domnívá, že většina knihy je dílem samotného proroka a redakce byla uzavřena již před pádem Samaří.
 
3. Poselství
Velmi tvrdý tón a hrozba smrti – tak lze stručně charakterizovat Amosův styl a obsah; důvodem jsou konkrétní zlořády v Izraeli (sociální bezpráví, náboženský formalismus); leccos nasvědčuje tomu, že soud bude definitivní, ale toto poselství vyjadřuje přece jen dílčí aspekt Božího plánu
NZ cituje (podle LXX) Am 5,25–27 v jiném kontextu – jako argument ve Štěpánově řeči ve Sk 7 a Am 9,11–12 v Jakubově řeči ve Sk 15; poselství Am je aktuální svým důrazem na nutnost respektu vůči sociálně slabým a na spojitost této otázky s Božím očekáváním.
 
autor: doc. Josef Hřebík

Ámos, kapitola 1

1 Slova Ámose, který byl z tekójských drobopravců. Měl vidění o Izraeli za dnů judského krále Uzijáše a za dnů izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením.

2 Řekl:

Hospodin vydá řev ze Sijónu,

vydá hlas z Jeruzaléma;

budou truchlit pastviny pastýřů,

vrchol Karmelu zprahne.

3 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Damašku, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože mlátili Gileáda železnými smyky,

4 sešlu na Chazaelův dům oheň

a ten pozře paláce Ben-hadadovy.

5 Přerazím závoru Damašku,

vyhladím z Pláně kouzel toho, jenž tam sídlí,

z Domu rozkoše toho, jenž drží žezlo;

aramejský lid bude přesídlen do Kíru, praví Hospodin.

6 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Gázy, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože úplně přestěhovali obyvatelstvo

a přesídlence vydali v plen Edómu,

7 sešlu na hradby Gázy oheň

a ten pozře její paláce.

8 Vyhladím z Ašdódu toho, jenž tam sídlí,

z Aškalónu toho, jenž drží žezlo,

proti Ekrónu obrátím svou ruku;

vyhyne pozůstatek Pelištejců,

praví Panovník Hospodin.

9 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Týru, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože úplně vydali v plen Edómu všechny přesídlence

a nepamatovali na bratrskou smlouvu,

10 sešlu na hradby Týru oheň

a ten pozře jeho paláce.

11 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Edómu, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože pronásledoval svého bratra mečem,

odvrhl slitování,

živil v sobě neustále hněv

a setrvával ve své prchlivosti,

12 sešlu na Téman oheň

a ten pozře paláce Bosry.

13 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Amónovců, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože roztínali těhotné ženy gileádské,

aby rozšířili své území,

14 zanítím na hradbách Raby oheň

a ten pozře její paláce za válečného ryku v den boje,

za vichřice v den bouře.

15 Jejich král bude přestěhován,

spolu s ním i jeho velmožové,

praví Hospodin.

Ámos, kapitola 2

1 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Moábu, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože na vápno spálil kosti edómského krále,

2 sešlu na Moáb oheň

a ten pozře paláce Kerijótu

. Moáb zemře ve hřmotu vřavy

za válečného ryku při zvuku polnice.

3 Vyplením soudce z jeho středu,

všechny jeho velmože pobiji s ním,

praví Hospodin.

4 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Judy, ba pro čtverý,

toto neodvolám:

Protože zavrhli Hospodinův zákon

a nedbali na jeho nařízení

– zavedly je jejich lživé modly,

za nimiž chodili jejich otcové –,

5 sešlu na Judu oheň

a ten pozře paláce Jeruzaléma.

6 Toto praví Hospodin:

Pro trojí zločin Izraele, ba pro čtverý,

toto neodvolám,

protože za stříbro prodávají spravedlivého

a ubožáka pro pár opánků.

7 Baží dostat hlavy nuzáků do prachu země,

pokorné zavádějí na scestí,

syn i otec chodí za nevěstkou,

a tak znesvěcují moje svaté jméno.

8 Rozvalují se na zabavených oděvech při každém oltáři.

Vydřené pokuty propíjejí ve víně v domě svého boha.

9 Já jsem zničil před nimi Emorejce

vysoké jako cedry

a pevné jako duby.

Zničil jsem je od koruny až ke kořenům.

10 Já jsem vás vyvedl z egyptské země,

vodil jsem vás čtyřicet let pouští

a pak jste obsadili emorejskou zemi.

11 Z vašich synů jsem povolával proroky,

z vašich jinochů nazíry.

Není tomu tak, synové Izraele?

je výrok Hospodinův.

12 Avšak vy jste dávali nazírům pít víno

a prorokům jste přikazovali: „Neprorokujte!“

13 Hle, já vás budu tlačit k zemi

jako povoz plný snopů.

14 Hbitý neuteče,

silný nebude moci užít své síly,

bohatýr se nezachrání.

15 Lučištník neobstojí,

rychlonohý neunikne,

jezdec na koni se nezachrání.

16 Z bohatýrů i ten nejsrdnatější

v onen den uteče nahý,

je výrok Hospodinův.

Ámos, kapitola 3

1 Slyšte toto slovo,

jež Hospodin promluvil proti vám, synové izraelští,

proti celé čeledi,

kterou jsem vyvedl z egyptské země.

2 Pouze k vám jsem se znal ze všech čeledí země,

a proto vás ztrestám za všechny vaše nepravosti.

3 Půjdou spolu dva,

jestliže se nedohodli?

4 Řve v divočině lev,

nemá-li úlovek?

Ozve se lvíče ze svého doupěte,

kdyby nic nelapilo?

5 Chytí se pták do osidla na zemi,

není-li nastraženo?

Vymrští se osidlo ze země,

když nic nepolapilo?

6 Když se v městě troubí na polnici,

zda se lid netřese?

Stane-li se v městě něco zlého,

zda nejedná Hospodin?

7 Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic,

aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.

8 Lev řve,

kdo by se nebál?

Panovník Hospodin mluví,

kdo by neprorokoval?

9 Vyhlaste na palácích v Ašdódu

a na palácích v egyptské zemi řekněte:

Shromážděte se na Samařské hory!

Pohleďte, co je tam zmatků,

kolik útisku!

10 Správně jednat neumějí,

je výrok Hospodinův.

Uskladňují ve svých palácích násilí

a zhoubu jako poklady.

11 Proto praví Panovník Hospodin toto:

Tuto zemi obklíčí protivník,

tvé opevnění strhne,

tvoje paláce budou vyloupeny.

12 Toto praví Hospodin:

Jako pastýř vyrve lvu z tlamy dva hnáty či boltec,

tak budou vyrváni izraelští synové,

kteří si hoví v Samaří v pohodlí lehátka,

na polštářích pohovky.

13 Slyšte to a dejte výstrahu Jákobovu domu,

je výrok Panovníka Hospodina, Boha zástupů:

14 V den, kdy budu trestat Izraele za jeho nevěrnosti,

ztrestám i oltáře bételské;

rohy oltáře budou odseknuty,

padnou k zemi.

15 Domem zimním udeřím o dům letní,

zaniknou domy ze slonoviny,

smeteno bude mnoho domů,

je výrok Hospodinův.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.