ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 434. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Ámos, kapitola 7

1 Toto mi ukázal Panovník Hospodin:

Hle, připravuje kobylky,

když začíná růst otava.

Po královské senoseči, sotvaže otava vzešla,

2 stalo se, že docela sežraly byliny země.

I řekl jsem:

„Panovníku Hospodine, odpusť prosím!

Jak Jákob obstojí?

Je tak nepatrný!“

3 Hospodin byl nad tím jat lítostí:

„Nestane se to,“

řekl Hospodin.

4 Toto mi ukázal Panovník Hospodin:

Hle, Panovník Hospodin volá,

že povede spor ohněm.

Ten pozřel obrovskou propastnou tůň

a sžírá už i Jákobův podíl.

5 I řekl jsem:

„Panovníku Hospodine, ustaň prosím!

Jak Jákob obstojí?

Je tak nepatrný!“

6 Hospodin byl nad tím jat lítostí:

„Nestane se ani toto,“

řekl Panovník Hospodin. 7

Toto mi ukázal:

Hle, Panovník stojí na hradbách s olovnicí,

s olovnicí v ruce.

I řekl mi Hospodin:

„Ámosi, co vidíš?“ 8

Odpověděl jsem: „Olovnici.“

A Panovník řekl:

„Hle, spustím olovnici doprostřed Izraele,

svého lidu.

Už mu nebudu dál promíjet.

9 Posvátná návrší Izákova budou zpustošena,

Izraelovy svatyně budou obráceny v trosky,

proti domu Jarobeámovu se postavím s mečem.“

10 Bételský kněz Amasjáš poslal izraelskému králi Jarobeámovi zprávu: „Spikl se proti tobě Ámos přímo v izraelském domě. Není možné, aby země snášela všechna jeho slova.

11 Ámos totiž říká:

Jarobeám zemře mečem

a Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“

12 Pak řekl Amasjáš Ámosovi:

„Seber se, vidoucí,

a prchej do judské země!

Tam chleba jez a tam si prorokuj!

13 A nikdy už neprorokuj v Bét-elu,

neboť je to svatyně králova, královský dům.“

14 Ámos Amasjášovi odpověděl:

„Nebyl jsem prorok ani prorocký žák,

zabýval jsem se dobytkem a sykomorami.

15 Hospodin mě vzal od ovcí,

Hospodin mi rozkázal:

‚Jdi a prorokuj Izraeli, mému lidu!‘

16 Slyš tedy slovo Hospodinovo.

Ty říkáš: ‚Neprorokuj proti Izraeli,

nevynášej věštbu proti Izákovu domu!‘

17 Proto Hospodin praví toto:

‚Tvoje žena bude v městě provozovat smilství,

tvoji synové a dcery padnou mečem,

tvá půda bude rozměřena provazcem

a ty zemřeš v zemi nečisté.‘

Izrael bude zcela jistě přesídlen ze své země.“

Ámos, kapitola 8

1 Toto mi ukázal Panovník Hospodin:

Hle, koš zralého ovoce.

2 A zeptal se: „Ámosi, co vidíš?“

Odpověděl jsem: „Koš zralého ovoce.“

Hospodin mi řekl:

„Izrael, můj lid, je zralý pro konec.

Už mu nebudu dál promíjet.“

3 V onen den se obrátí chrámové zpěvy v kvílení,

je výrok Panovníka Hospodina,

mnoho mrtvých těl

bude pohozeno na všech místech. Tiše!

4 Slyšte to vy, kdo bažíte po ubožákovi

a kdo chcete odstranit pokorné v zemi.

5 Říkáte: „Kdy už pomine novoluní,

abychom zas prodávali obilí,

a den odpočinku, abychom otevřeli sýpku,

na míře ubírali,

na ceně přidávali

a podváděli falešnou váhou,

6 abychom si koupili nuzáky za stříbro,

ubožáka pro pár opánků,

a abychom prodali obilní zadinu.“

7 Přísahal Hospodin při sobě, při Pýše Jákobově:

Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek.

8 Nebude se nad tím třást země

a truchlit každý její obyvatel?

Celá se vzedme jako Nil

a zase ustoupí a opadne jako egyptská řeka.

9 V onen den způsobím,

je výrok Panovníka Hospodina,

že slunce zapadne v poledne,

tmou zahalím zemi za jasného dne.

10 Vaše slavnosti proměním ve smutek,

všechny vaše písně v žalozpěvy.

Na všechna bedra vložím žíněnou suknici,

na každé hlavě bude lysina.

Učiním, že bude v zemi smutek jako nad jednorozeným

a její poslední chvíle jako den hořkosti.

11 Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina,

kdy pošlu na zemi hlad,

ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě,

nýbrž po slyšení slov Hospodinových.

12 Budou vrávorat od moře k moři

a ze severu na východ;

budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo,

ale nenajdou.

13 V onen den budou omdlévat žízní krásné panny i jinoši.

14 Ti, kteří přísahají při samařském provinění

a říkají: „Jakože živ je tvůj bůh, Dane,

a jakože živa je cesta Beer-šeby,“

padnou a již nepovstanou.

Ámos, kapitola 9

1 Spatřil jsem Panovníka, jak stojí nad oltářem.

Řekl: „Udeř do hlavice sloupu,

až se zachvějí prahy!

Sraz jim to všechno na hlavu,

ty poslední vybiji mečem.

Nikdo z nich neuteče,

neunikne, nevyvázne.

2 I kdyby se prokopali do podsvětí,

má ruka je odtud vezme.

Kdyby vystoupili na nebesa,

strhnu je odtud.

3 Ukryjí-li se na vrcholu Karmelu,

vypátrám je a vezmu je odtud.

Skryjí-li se před mým zrakem na mořském dně,

poručím hadu a vyštípe je odtud.

4 Půjdou-li před svými nepřáteli do zajetí,

poručím meči, aby je tam pobil,

neboť můj zrak spočinul na nich

ke zlému a ne k dobrému.“

5 Panovník Hospodin zástupů

sotva se dotkne země, už se zmítá

a všichni její obyvatelé truchlí.

Celá se vzedme jako Nil

a zase opadne jako egyptská řeka.

6 On buduje stupně svého domu na nebesích,

nad zemí zakládá svou klenbu.

On povolává mořské vody

a vylévá je na tvář země.

Jeho jméno je Hospodin.

7 Nejste snad pro mne jako Kúšijci,

vy, synové Izraele? je výrok Hospodinův.

Nevyvedl jsem Izraele z egyptské země

a Pelištejce z Kaftóru

a Arama z Kíru?

8 Hle, oči Panovníka Hospodina

jsou upřeny na toto hříšné království:

Vyhladím je z povrchu země.

Dům Jákobův však zcela nevyhladím,

je výrok Hospodinův.

9 Neboť hle, přikázal jsem

a zatřesu izraelským domem mezi všemi pronárody,

jako když se třese řešetem,

a žádný kamínek nepropadne na zem.

10 Zemřou mečem všichni hříšníci mého lidu,

kteří říkají: „Nás nic nepostihne,

nás nepotká nic zlého.“

11 V onen den postavím padající Davidův stánek

a jeho trhliny zazdím,

opravím, co na něm pobořeno,

a zbuduji jej jako za dnů dávných.

12 Podrobí si pozůstatek lidu edómského

a všech pronárodů;

i budou nazývány mým jménem,

je výrok Hospodina, který toto činí.

13 Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův,

kdy půjde oráč hned za žencem

a ten, kdo šlape hrozny, hned za rozsévačem.

Z hor bude kanout mladé víno

a všechny pahorky budou oplývat vláhou.

14 Úděl Izraele, svého lidu, změním,

oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je,

vysadí vinice a budou z nich pít víno,

založí zahrady a budou z nich jíst ovoce.

15 Zasadím je do jejich půdy

a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země,

kterou jsem jim dal,

praví Hospodin, tvůj Bůh.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.