ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 435. den čtení Přehled čtení

„Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka. Zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání, které jsou v tobě ukryté. Daruj mi svého svatého Ducha, aby mě naučil to, co jsi hlásal. Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše a povede moje kroky. Amen.“

Micheáš, Úvod ke knize Micheáš

Micheáš
 
1. Osobnost
Micheáš (= Kdo jako Hospodin?) pocházel z judského Morešetu, působil ve 2. pol. VIII. stol., byl současníkem Iz a venkovským původem i drsným stylem má blízko k Am.
 
2. Kniha
Knihu tvoří 4 části s pravidelným střídáním hrozeb a příslibů: 1,2–3,12: Izrael před soudem; 4,1–5,14: přísliby dané Siónu; 6,1–7,7: Izrael znovu před soudem; 7,8–20: naděje; symetrická struktura je dílem redaktora, některé přísliby (např. 7,8–20) zřejmě pocházejí z poexilní doby, ale naděje, které ve své době Mich probouzel, podobně jako Iz (srov. Mich 4,1–5 a Iz 2,2–5), byly jistě autentické.
 
3. Poselství
 
Micheášovo slovo je slovem přísného soudu určeného především věřitelům, kněžím, falešným prorokům, velmožům a soudcům za jejich lakotu, bezohlednost, zkaženost a tvrdost srdce; co naopak Hospodin od člověka žádá, to vyjadřuje stručně 6,8.
Konkrétní viny bude následovat konkrétní trest – zánik Samaří, řady judských měst i Jeruzaléma, provázený mohutnými přírodními úkazy; přesto vyslovuje Mich i naději v souvislosti s mesiánským „zbytkem“; předpověď o narození krále–pastýře v Betlémě (5,1–5) vidí Mt 2,6 naplněnu v narození Ježíšově.
 
autor: doc. Josef Hřebík

Micheáš, kapitola 1

1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému za dnů judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše; bylo to vidění o Samaří a o Jeruzalému.

2 Slyšte to, všichni lidé,

napni pozornost, země, se vším, co je na tobě!

Panovník Hospodin buď proti vám svědkem,

Panovník ze svého svatého chrámu!

3 Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa,

sestupuje a šlape po posvátných návrších země.

4 Hory se pod ním rozplývají,

doliny pukají,

jsou jako vosk v ohni,

jako vody řítící se ze stráně.

5 To všechno pro nevěrnost Jákobovu,

pro hříchy izraelského domu.

Co je Jákobova nevěrnost,

zdali ne Samaří?

A co jsou posvátná návrší Judy,

zdali ne Jeruzalém?

6 Proto udělám ze Samaří pole sutin

a vysadím na něm vinici,

kameny z něho svalím do údolí,

odkryji jeho základy.

7 Rozbity budou veškeré jeho tesané modly,

veškeré jeho nevěstčí odměny budou spáleny ohněm,

zpustoším všechny jeho modlářské stvůry.

Protože je shromáždilo ze smilné nevěstčí odměny,

opět se stanou smilnou odměnou nevěstek.

8 Naříkat nad tím musím a kvílet,

chodit bosý a nahý;

dám se do nářku jak šakalové,

do truchlení jako pštrosi,

9 protože jsou nevyléčitelné jeho rány.

Došlo i na Judu;

zasažena je brána mého lidu,

sám Jeruzalém.

10 Neoznamujte to v Gatu,

ať se nerozléhá váš pláč.

V Bét-leafře (to je v Domě prachu) válejte se v prachu.

11 Obyvatelé Šafíru (to je Nádhery), stěhujte se jinam,

nazí a v hanbě.

Neujdou obyvatelé Saanánu.

Nářek v Bét-eselu vás připraví o oporu.

12 Ačkoli obyvatelé Marótu čekali dobro,

sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma.

13 Zapřahejte do válečného vozu,

obyvatelé Lakíše;

tady je počátek hříchu sijónské dcery.

Vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele!

14 Proto se rozejdete s Mórešet-gatem;

domy Akzíbu (to je Lži) obelžou izraelské krále.

15 I na vás přivedu dobyvatele,

obyvatelé Maréši;

až do Adulámu bude muset vejít sláva Izraele.

16 Vyholte si lysinu

a ostříhejte se kvůli svým rozkošným synům;

udělejte si širokou lysinu jako sup,

že byli od vás přesídleni.

Micheáš, kapitola 2

1 Běda těm, kdo strojí ničemnosti,

páchají zlo na svých ložích,

dopouštějí se ho za jitřního světla;

na to mají dost sil.

2 Žádostivě dychtí po polích – a uchvacují,

po domech – a zabírají.

Utiskují muže i jeho dům,

člověka i jeho dědictví.

3 Proto praví Hospodin toto:

Hle, já na tu čeleď strojím zlo,

z něhož nevyvléknete své šíje.

Přestanete chodit povýšeně,

bude to zlý čas.

4 V onen den o vás užijí pořekadel,

strhne se žalostné bědování: „Je po všem!“

„Přišla na nás záhuba,“ řeknete,

„podíl mého lidu je pryč,

kterak jsem o něj přišel!

Naše pole připadlo odpadlíku.“

5 Ano, nebudeš mít nikoho,

kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění.

6 Říkají: „Nevěštěte!“

Budou věštit! Ale nebudou věštit těmto;

ti od potupných věcí neodstoupí.

7 Vy, kteří se nazýváte domem Jákobovým,

což nepokoušíte Hospodinovu trpělivost?

Tohle že jsou jeho skutky?

Zdali nejsou má slova k dobrému

pro toho, kdo chodí přímo?

8 Dříve se můj lid stavěl proti nepříteli.

Teď však strháváte z plášťů ozdoby těm,

kdo po návratu z boje užívají bezpečí.

9 Ženy mého lidu zapuzujete

z jejich rozkošného domova,

jejich děti chcete navěky připravit o důstojnost,

kterou jsem jim dal.

10 Nuže, jděte si,

tady odpočinutí nedojdete.

Pro svou nečistotu budete zahubeni strašnou záhubou.

11 Kdyby někdo posedlý duchem podvodu nalhával:

„Budu ti věštit při víně a opojném nápoji,“

to by byl věštec pro tento lid!

12 Jistotně tě celého posbírám, Jákobe,

jistotně shromáždím pozůstatek Izraele,

svedu jej dohromady jak ovce do ohrady,

jako stádo doprostřed pastviště,

zahemží se to zas lidmi.

13 Už vytáhl ten, kdo jim bude razit cestu.

Prorazili a procházejí branou a z ní vycházejí.

Jejich Král prošel před nimi,

Hospodin v jejich čele!

Micheáš, kapitola 3

1 Pravím:

Slyšte, představitelé Jákobovi,

vůdcové izraelského domu!

Což není vaším úkolem znát právo?

2 Dobro nenávidíte a milujete zlo,

stahujete z lidu kůži

a z jeho kostí maso.

3 Požírají maso mého lidu,

sdírají z nich kůži

a lámou jim kosti,

jako by je kouskovali do hrnce,

jak do kotle maso.

4 Až budou úpět k Hospodinu,

neodpoví jim;

skryje před nimi tvář v onen čas,

jak zasluhují za svoje zlé skutky.

5 Toto praví Hospodin proti prorokům,

kteří svádějí můj lid:

Když mají svými zuby co kousat,

mluví o pokoji;

když pak jim někdo do úst nic nedá,

vyhlašují proti němu svatý boj.

6 Proto vám nastane noc bez vidění,

tma bez věštby.

Nad těmi proroky zajde slunce,

den se nad nimi zachmuří.

7 Tu se budou jasnovidci stydět,

rdít se budou věštci,

všichni si zakryjí ústa,

neboť Bůh neodpoví.

8 Já však jsem naplněn mocí,

duchem Hospodinovým, právem a bohatýrskou silou,

abych mohl Jákobovi povědět o jeho nevěrnosti,

Izraeli o jeho hříchu.

9 Slyšte to, představitelé domu Jákobova,

vůdcové izraelského domu,

vy, kteří si hnusíte právo

a překrucujete všechno, co je přímé!

10 Sijón budujete krveprolitím,

Jeruzalém bezprávím.

11 Jeho představitelé soudí za úplatek,

jeho kněží učí za odměnu,

jeho proroci věští za stříbro.

Přitom spoléhají na Hospodina a říkají:

„Což není Hospodin uprostřed nás?

Na nás nepřijde nic zlého.“

12 Proto bude Sijón kvůli vám zorán jako pole,

z Jeruzaléma budou sutiny,

z hory Hospodinova domu návrší zarostlá křovím.

„Ježíši, božský učiteli, ty máš slova věčného života. Věřím, Pane, že jsi Pravda, ale rozmnož moji víru. Miluji tě, Pane, který jsi naše Cesta. Ty nás zveš, abychom dokonale zachovávali tvoje příkazy. Pane, živote náš, klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého. Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli a uvažovat o nich ve svém srdci. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.