ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 442. den čtení Přehled čtení

„Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova. Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl. Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo. Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné. Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Ducha. Amen.“

Izajáš, kapitola 9

1 Lid, který chodí v temnotách,

uvidí velké světlo;

nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti,

zazáří světlo.

2 Rozmnožil jsi národ,

rozhojnil jsi jeho radost;

budou se před tebou radovat,

jako se radují ve žních,

tak jako jásají ti,

kdo se dělí o kořist.

3 Neboť jho jeho břemene

a hůl na jeho záda

i prut jeho poháněče

zlomíš jako v den Midjánu.

4 Pak každá bota obouvaná do válečné vřavy

a každý plášť vyválený v prolité krvi

budou k spálení, budou potravou ohně

5 Neboť se nám narodí dítě,

bude nám dán syn,

na jehož rameni spočine vláda

a bude mu dáno jméno:

„Divuplný rádce, Božský bohatýr,

Otec věčnosti, Vládce pokoje.“

6 Jeho vladařství se rozšíří

a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově

a na jeho království.

Upevní a podepře je právem

a spravedlností od toho času až navěky.

Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

7 Slovo poslal Panovník proti Jákobovi

a dopadlo na Izraele.

8 Všechen lid o tom zvěděl,

Efrajim i obyvatelé Samaří.

V pýše a velikášství srdce však říkají:

9 „Co bylo z cihel, spadlo,

vystavíme to z kvádrů;

smokvoně byly vykáceny,

nahradíme je cedry.“

10 I pozvedl Hospodin proti nim protivníky – Resína –

a popudil proti nim jejich nepřátele:

11 z východu Arama,

ze západu Pelištejce,

aby plnými ústy požírali Izraele.

Tím vším se jeho hněv neodvrátil

a jeho ruka zůstává napřažena.

12 Avšak lid se neobrátil k tomu, který ho bil,

Hospodina zástupů se nedotazovali.

13 Proto Hospodin odsekl od Izraele hlavu i ocas,

palmovou ratolest i sítinu v jediný den.

14 Stařec a vznešený jsou ona hlava

a prorok učící klam je onen ocas.

15 Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci

a ti, kdo se dají vést, jsou ztraceni.

16 Proto neměl Panovník radost z jeho jinochů

a nad jeho sirotky a vdovami se neslitoval,

protože všichni jsou to rouhači a zlovolníci,

bludně mluví každá ústa.

Tím vším se jeho hněv neodvrátil

a jeho ruka zůstává napřažena.

17 Avšak jejich svévole hoří jako oheň,

požírá bodláčí a křoví,

zapaluje houštiny lesa

a kouř se vířivě vznáší.

18 Země se zatměla pro prchlivost Hospodina zástupů

a lid se stal potravou ohně;

nikdo nemá soucit ani s bratrem.

19 Hltá, co je napravo, a zůstává hladový,

požírá nalevo, a sytý není,

požírá maso své vlastní paže,

20 Manases Efrajima, Efrajim Manasesa

a na Judu se vrhají společně.

Tím vším se jeho hněv neodvrátil

a jeho ruka zůstává napřažena.

Izajáš, kapitola 10

1 Běda těm, kdo nařizují ničemná nařízení

těm, kdo předpisují plahočení,

2 nuzným odnímají možnost obhajoby,

utištěné mého lidu zbavují práva;

jejich kořistí jsou vdovy

a sirotky olupují.

3 Co si počnete v den navštívení,

až se z dálky přižene zkáza?

Ke komu se utečete o pomoc,

kde zanecháte svoji slávu?

4 Nezbude než sklonit se mezi vězně

či zůstat ležet mezi zabitými.

Tím vším se jeho hněv neodvrátil

a jeho ruka zůstává napřažena.

5 „Běda Asýrii, metle mého hněvu,

té holi, skrze kterou projevím svůj hrozný hněv.

6 Posílám ji na rouhavý pronárod,

proti lidu, proti němuž plane má prchlivost;

dávám jí příkaz,

aby kořistila a kořistila, loupila a loupila,

aby jej šlapala jako hlínu na ulicích.

7 Ona si to však představit nedovede,

neuvažuje o tom v svém srdci,

myslí jen na to, jak by vyhubila,

jak by vymýtila nemálo pronárodů.

8 Říká: ‚Což nejsou mí velitelé zároveň králi?

9 Což nedopadlo Kalno jako Karkemíš?

Nebo Chamát jako Arpád a Samaří jako Damašek?‘

10 Jako sáhla moje ruka po královstvích bůžků –

a jejich tesané modly byly nad jeruzalémské i nad samařské –,

11 cožpak s Jeruzalémem a jeho modlářskými stvůrami nenaložím,

jako jsem naložil se Samařím a jeho bůžky?“

12 Až Panovník přivede ke konci celé své dílo

na hoře Sijónu a v Jeruzalémě, řekne:

„Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce,

i to, co je v jeho povýšených očích proslavené,

13 neboť řekl:

‚Vykonal jsem to silou své ruky

a svou moudrostí – vždyť se v tom vyznám.

Zrušil jsem hranice národů,

co nakupily, to jsem vydrancoval

a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu.

14 Jako hnízdo nalezla má ruka bohatství národů;

jako se vybírají opuštěná vejce,

tak jsem vybral celou zemi.

Nikdo ani křídlem nezamával,

nikdo zobák neotevřel a nepípl.‘

15 Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká?

A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže?

Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá,

nebo hůl se vynášet, že není dřevo.“

16 Proto pošle Pán, Hospodin zástupů,

na asyrské vypasence úbytě

a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně.

17 Světlo Izraelovo se stane ohněm

a jeho Svatý plamenem.

Ten bude hořet a pozře její křoví

a bodláčí v jediný den.

18 I slávu jejího lesa a sadu stráví se vším všudy,

jako choroba užírá chorého.

19 Stromů v jejím lese zůstane tak málo,

že je spočítá i chlapec.

20 V onen den se pozůstat,ek Izraele

s uprchlíky domu Jákobova

nebude už opírat o toho, který ho bije,

ale bude se věrně opírat o Hospodina,

Svatého, Boha Izraele.

21 Pozůstatek se vrátí, pozůstatek Jákoba,

k Bohu – bohatýru.

22 Neboť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli,

jak mořského písku,

vrátí se k němu jen pozůstatek.

Je rozhodnut skoncovat,

jako záplava se valí spravedlnost.

23 Ano, Panovník, Hospodin zástupů, se rozhodl učinit konec,

a to po celé zemi.

24 Proto Panovník, Hospodin zástupů, praví toto: „Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie. Bije tě metlou a zvedá na tebe hůl jako kdysi Egypt. 25 Ještě jen kratičký čas a můj hrozný hněv skončí; je však můj hněv zničí.“ 26 Hospodin zástupů nad ní zamává bičem, jako když bil Midjána na Havraní skále, a zdvihne svou hůl na moře jako kdysi na Egypt.

27 V onen den ti spadne z ramen její břímě

a její jho z šíje,

jho se z tebe sesmekne jak po oleji.

28 Už táhne na Aját, prošel Migrónem

a zbroj si v Michmásu složil.

29 Prošli průsmykem.

Řekli: „Přenocujeme v Gebě.“

Ráma se třásla,

Saulova Gibea se dala na útěk.

30 Pronikavě křič, galímská dcero,

Lajšo, napjatě poslouchej,

odpověz, Anatóte.

31 V Madméně je poplach,

gebímští obyvatelé hledají záštitu.

32 Ještě dnes stane v Nóbu

a rukou mávne proti hoře sijónské dcery

proti pahorku jeruzalémskému.

33 Hle, Pán, Hospodin zástupů,

hrozivou silou klestí větvoví,

pyšně se tyčící stromy jsou porubány,

i ty nejvyšší jsou poníženy.

34 Železem bude vysekáno lesní houští,

Libanón padne rukou Vznešeného.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.