ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Vezmi a čti celou Bibli

Angelo Scarano absolvoval postgraduální studium biblistiky v Římě zakončené doktorátem. Na Katolické teologické fakultě v Praze přednáší novozákonní předměty a od roku 2003 působí jako farář ve farnosti sv. Jakuba Staršího v Praze 13. Je autorem brožurky Světlem pro mé nohy je Tvé slovo s podtitulem Jak přečíst celou Bibli během jednoho roku (nakladatelství Paulínky). I když zprvu s přípravou takového návodu ke čtení Bible váhal a nabídku k sepsání brožurky odmítl, nakonec změnil názor a text připravil. Inspiroval se podobnými evangelickými plány z Ameriky, doplnil je o knihy deuterokanonické a částečně přepracoval strukturu. Text vyšel v několika vydáních a pro velký zájem byl přeložen a publikován i v Itálii.

 

Dá se za rok přečíst Bible?
Dá a zkušenosti lidí, kterým se to podařilo, to potvrzuje. Jenom rozhodnutí k tomu ale nestačí.
 
Co je k tomu tedy ještě potřeba?
Určitě je nezbytná silná motivace. Bez ní člověk skončí u krá­lovských bitev nebo u vyjití z Egypta, zkolabuje na poušti, když přichází od Hospodina nařízení... Někteří vytrvalci dojdou až k rodokmenům.
Ale motivace není vše. Čtenář potřebuje také nějaký pevný opěrný bod, strukturu a právě k tomu má sloužit zmiňovaná kniha. Člověk má nějaký plán a má přehled, jak ho plní. Tako­vé plány přeci potřebujeme často i jinde, nejen v duchovních věcech.
Ado třetice hodně pomáhá povzbuzení ostatních lidí, kte­ří také čtou. Nedávno jsem například dostal mail od farníka z jihu Moravy, který se schází s dalšími chlapy asi ve věku tři­ceti čtyřiceti let, a chystají se na četbu Písma. Tak to mě nad­chlo. Takové společenství je pro společnou četbu určitě velkou podporou.
 
Jaká forma čtení je pro laika, který by rád přečetl celou Bib­li, nejlepší?
Všechno má něco do sebe. Pro začátečníka, který s Písmem přišel do styku třeba jen během bohoslužeb, je asi nejjedno­dušší četba s někým jiným nebo - jak už jsem řekl - ve spole­čenství. Silný motor společenství člověka nese. My ve farnosti máme společenství, které se schází jednou týdně a vytyčili si jako cíl přečíst Písmo během sedmi let…a úspěšně. Ale je to spíš výjimka, protože některé pasáže jsou opravdu hodně náročné a není jednoduché se jimi prokousat.
 
Jste v kontaktu s úspěšnými čtenáři, ale máte představu o úskalích, se kterými se lidé nejčastěji při četbě Bible potý­kají?
Mezi úskalí patří určitě amorální příběhy Starého zákona o různých vraždách, podvodech, machinacích, jak dosáhnout kýženého potomka, všechny zdlouhavé bitvy, únavné rodo­kmeny... To všechno bez výkladu zůstane pouhou literou. Ale určitě i u proroků je těžké číst bez znalosti historického pozadí. To se člověk ztrácí. Nejlepší je mít při ruce dobrý výklad nebo aspoň úvod, aby člověk věděl, ke komu prorok promlouvá v jakém kontextu. Další obtíží při četbě je odlišný slovník, který je použit v Bibli. Například pro slovo „spravedlnost“, u kterého máme pocit, že mu rozumíme. K porozumění biblického jazyka mohou posloužit opět výklady, biblické slovníky nebo biblické hodiny. Člověka samotného často nenapadne, že v termínech, které zná, může být nějaká potíž. Má pocit, že textu rozumí.
Určitý problém může vzniknout také u lidí, kteří chodí do kos­tela a z kázání mají mnoho věcí v hlavě. Při četbě pak mají pocit, že obsahu rozumí, ale ve skutečnosti jde třeba o text s přidanou katechismovou nadstavbou, není to ovšem přímo přiléhavý výklad. To je docela obvyklé, že se v kázáních nevy­kládá přímo Písmo, ale spíš aktualizace. Některé jsou už dost
vžité a lidé už se pak naučí takto uvažovat. Tím se význam Písma trochu posouvá.
 
Jak se tedy díváte na nutnost aktualizace textu? Nebo by se měl člověk spíše učit slovník, ve kterém je Bible psaná?
I to, i to. Od chytrých lidí jsem přejal myšlenku, jak by měl člo­věk při četbě postupovat. V první řadě by se měl čtenář poku­sit pochopit, co text říká sám o sobě. Být pozorný vůči textu a kontextu. Co předchází, co následuje, na co pisatel reaguje. Co znamenal tehdy, pro tehdejší adresáty a pak by měl násle­dovat druhý krok, co znamená pro nás.
Chápu, že to dá trochu práce, ale třeba právě ve společenství nebo na biblické hodině je pro to určitě vhodný prostor. Takový je podle mě ideál, to je ta správná metoda, jinak člověk text snadno překroutí.
 
Společenství, biblické hodiny, výkladový slovník… Není sko­ro nebezpečné číst Písmo sám? Neriskuje člověk vlastním výkladem příliš velký posun významu?
Tohoto nebezpečí si byli lidé vědomi už ve středověku, když se začali množit reformátoři a chtěli vkládat Písmo do rukou všech lidí. Katolická církev na to reagovala s tím, že Písmo má být opatřené vždy určitým výkladem a poznámkami a že jen oficiální text v latině je ten správný. Teprve díky druhému vati­kánskému koncilu jsme odkryli, že Písmo skutečně patří všem lidem do ruky a že Písmo má být s poznámkami pod čarou a výkladovým aparátem. Ideálem je číst Písmo ve společenství, v jednotě s celou církví, ale chápu, že ne vždy se to podaří.
Nicméně jsem přesvědčen, že Bůh je dost mocný a moudrý a dokáže člověka oslovit i přes špatný výklad, přes špatnou metodu nebo postup.
 
Jaký překlad byste doporučil?
Nejlepší je používat více překladů, člověk může porovnávat a každý překlad má něco do sebe. Krásné a paradoxní je, že náš malý český národ, ačkoli je zde málo křesťanů, má mnoho překladů.
Pokud se podíváme na ty hlavní - liturgický překlad je poměrně čtivý, ale obzvlášť u Pavla málo přesný. Ekumenický překlad je přesnější, ale mnohdy používá archaický jazyk a na rozdíl od liturgického nemá poznámky pod čarou. Jazyk Jeruzalémské Bible je opět trochu archaický, ale tento překlad má poznámky pod čarou a úvody, což je plus. Pak máme nový překlad Bib­le pro 21. století, to je velmi živý jazyk, současný. Minusem může být ale zase skutečnost, že hlavní autor nebyl biblista, takže zde chybí určitá zkušenost v biblistice.
Takže nejlepší je mít více překladů a porovnávat, ale na to se zmůže opravdu jen malé procento čtenářů. Tak tedy mít k dis­pozici aspoň dva, tři překlady a porovnávat aspoň ty pasáže, které mě zajímají, kde jsou otazníky.
 
Čím tedy začít?
Pokud nemám nic přečteného tak pro začátek z Nového záko­na Matoušovo evangelium, Lukášovo, Janovo, něco jednoduš­šího z Pavlovy školy - třeba list Efezanům, Filipanům, listy Korinťanům, Janovy listy. Ze Starého zákona potom žalmy, dobře srozumitelnou mudroslovnou literaturu – knihy Přísloví, Sírachovce, Moudrosti. Az proroků Izaijáše a Jeremiáše.
Anebo nejjednodušší je začít podle liturgie, jsou to texty stěžejní, klíčové, hodně silné a relativně srozumitelné. Díky tomu, že se čtou, jsou aspoň částečně v našich uších a srd­cích. Z kázání k tomu máme určitá vodítka, myšlenky, náměty k přemýšlení a kromě toho nás může podporovat vědomí, že spolu se mnou tento text čte miliony lidí po světě. Nejsem v tom sám.
 
Jak velká část je v liturgických textech?
Nový zákon skoro celý, ale ze Starého jen asi jedna třetina.
 
Existují určitě části Bible, které jsou čteny a citovány velmi často, vedle toho jsou ale jiné úseky, které takovou pozor­nost nestrhávají. Jakou opomenutou část Písma byste rád vyzdvihl?
Velepíseň, Píseň písní. Tuto knihu můžeme chápat jednak jako opěvování krásy a lásky mezi mužem a ženou a zároveň ji můžeme chápat na rovině duchovní jako vztah mezi člově­kem a Bohem nebo Kristem a církví, jak se to chápe v křesťan­ské tradici. Tento druhý duchovní výklad je však nutné brát s určitou špetkou zdravého rozumu, protože ne všechny části z této literatury jsou takto snadno vyložitelné. Takže tuto kni­hu bych doporučil objevit. I pro mladé, i pro starší.
Ataké Janovo evangelium, není tak těžké a přitom je strašně bohaté. To bych viděl jako pramen živé vody pro naše spole­čenství.
 
Jak nahlížíte na význam Bible mezi nevěřícími? Má smysl číst jí jen jako součást kulturního kontextu, jen jako lite­ru?
Určitě je lepší Bibli znát než neznat. Ale bylo by dobré mít k tomu nějakou čítanku, protože celou Bibli přečíst je obtížné pro věřící, natož pro člověka, který s vírou nemá nic společ­ného. Ale setkal jsem se i s lidmi, kteří před konverzí přečetli velkou část Bible.
 
A jaká část Bible je pro Vás osobně důležitá?
Je to text, který jsem měl i na primičním obrázku Ozeáš 11, 1 – 4.
Ajinak z dalšího Janovo evangelium a Janovy listy, které koneckonců učím i na fakultě.
 
Barbora Hronová
 

 

 

 
 

 

 

Rozpis na 444. den čtení Přehled čtení

„Dobrý Bože, mnoho už bylo řečeno a napsáno. Tvé slovo je však jiné než všechna ostatní slova. Je to slovo, které se týká mého života, slovo, které povzbuzuje, slovo, které je výstižné. Je živé a vede k jednání. Bože, ať zaslechnu co říkáš a jednám podle toho. Amen.“

Izajáš, kapitola 14

1 Hospodin se slituje nad Jákobem a znovu vyvolí Izraele. Dá jim odpočinout v jejich zemi, přidruží se k nim i bezdomovec a připojí se k domu Jákobovu. 2 Národy je totiž samy dovedou na jejich místo a Izraelův dům je dostane do dědictví v Hospodinově zemi jako otroky a otrokyně. Tak zajmou ty, kdo je prve zajali, a budou panovat nad svými poháněči.

3 V den, kdy ti dá Hospodin odpočinout od tvého trápení a nepokoje, od tvrdé otročiny, jíž jsi byl zotročen, 4 proneseš o babylónském králi pořekadlo:

„Jak pominul poháněč, jak pominula knuta!“

5 Hospodin polámal hůl svévolníků,

žezlo vládců,

6 jež zběsile bilo národy ranami bez ustání,

hněvivě vládlo pronárodům

nezkrotným pronásledováním.

7 V míru odpočala celá země,

všechno zvučně plesá.

8 I cypřiše se radují nad tebou

i libanónské cedry od chvíle, kdy jsi padl:

„Už nevstane ten, kdo nás kácel!“ 9

I nejhlubší podsvětí je kvůli tobě rozrušeno,

čeká na tvůj příchod,

probudilo kvůli tobě přízraky všech vojevůdců země.

Všechny krále pronárodů přimělo vstát ze svých trůnů.

10 Ti všichni se ozvou a řeknou tobě:

„Také jsi jako my pozbyl síly?

Už jsi nám podoben!

11 Do podsvětí byla svržena tvá pýcha,

hlučný zvuk tvých harf.

Máš ustláno na hnilobě,

přikrývku máš z červů.“

12 Jak jsi spadl z nebe,

třpytivá hvězdo, jitřenky synu!

Jak jsi sražen k zemi,

zotročovateli pronárodů!

13 A v srdci sis říkal:

„Vystoupím na nebesa,

vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy,

zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.

14 Vystoupím na posvátná návrší oblaků,

s Nejvyšším se budu měřit.“

15 Teď jsi svržen do podsvětí,

do nejhlubší jámy!

16 Kdo tě uvidí,

budou se dívat a divit:

„To je ten muž, který zneklidňoval zemi

a otřásal královstvími?

17 Svět měnil v poušť,

bořil jeho města,

vězně nikdy nepropouštěl domů.“

18 Všichni králové pronárodů,

všichni leží slavně ve svých hrobkách,

19 ale tebe pohodili mimo hrob jak ohavný výhonek;

jsi jako šatem přikryt zavražděnými,

porubanými mečem,

svrženými do kamenité jámy,

jsi jak pošlapaná mršina,

20 nebudeš připojen k nim v hrobě.

Vždyť jsi ničil vlastní zemi,

vlastní lid jsi vraždil.

O potomstvu zlovolníků nebude navěky zmínky.

21 „Připravte jeho synům jatky pro nepravost otců!

Nepovstanou, nezmocní se země

a svět nezaplní městy.“

22 „Já povstanu proti nim, je výrok Hospodina zástupů, vymýtím jméno Babylónu i pozůstatek po něm, nástupce i následníka, je výrok Hospodinův. 23 Proměním jej v hnízdiště sýčků a ve slatiny, vymetu jej pometlem zkázy, je výrok Hospodina zástupů.“

24 Hospodin zástupů přisáhl:

„Jak jsem si předsevzal, tak se stane,

a pro co jsem se rozhodl, to se uskuteční:

25 Rozdrtím Ašúra ve své zemi,

rozšlapu ho na svých horách

a z nich sejmu jeho jho.

Z ramene jim bude sňato jeho břímě.“

26 To je rozhodnutí učiněné o celé zemi

a to je paže napřažená proti všem pronárodům.

27 Když Hospodin zástupů rozhodl,

kdo to zruší?

Jeho paže je napřažena,

kdo ji odvrátí?

28 V roce, kdy zemřel král Achaz, byl zjeven tento výnos:

29 „Neraduj se, celá Pelišteo,

že je polámána hůl, která tě bije,

neboť z hadího kořene vzejde bazilišek

a jeho plodem bude létající ohnivý had.

30 Prvorození nuzných budou mít pastvu

a ubožáci budou odpočívat v bezpečí.

Tvůj kořen však umořím hladem

a pozůstatek tvého lidu zajde.

31 Kvílej, bráno! Křič, město!

Celá Pelištea bude v zmatku.

Neboť od severu se už valí dým

a nikdo nezůstává stranou svých shromaždišť.“

32 Co odpovědět poslům toho pronároda?

Hospodin založil Sijón,

k němu se přivinou utištění jeho lidu.

Izajáš, kapitola 15

1 Výnos o Moábovi:

Přes noc zajisté bude vyhuben

Ar Moábský, zajde!

Přes noc zajisté bude vyhuben

Kír Moábský, zajde!

2 Vystoupí v Dibónu do domu,

na posvátná návrší, aby plakal.

Nad Nebó, nad Médebou bude Moáb kvílet.

Na každé hlavě lysina,

každá brada ostříhána.

3 V jeho ulicích se opasují žíněnými suknicemi,

na jeho střechách a náměstích vše kvílí,

rozplývá se v pláči.

4 Úpí Chešbón i Eleále,

jejich hlas až v Jahasu je slyšet.

Proto křičí na poplach moábští ozbrojenci,

jejich duše je poplašená.

5 Moje srdce úpí nad Moábem.

Jeho uprchlíci jsou až u Sóaru, v Eglat-šelišiji.

Po lúchítském svahu vystupují s pláčem.

Na cestě do Chóronajimu propukají v úpění nad zkázou.

6 Po nimrímských vodách zbude zpustošení,

uschne tráva, bude po rostlinách,

nezbude nic zeleného.

7 Proto zbytek toho, na čem pracovali, co si uchovali,

přenesou přes Topolový úval.

8 Úpění obchází územím Moába,

jeho kvílení zní až do Eglajimu,

jeho kvílení zní až do Beer-élímu.

9 Vždyť dímónské vody jsou plné krve.

Proto ještě více dopustím na Dímón:

lva na Moábce, kteří vyvázli,

i na ty, kteří zůstali v zemi.

„Bože,děkuji ti za tvé slovo. Je něčím více než naukou, více než zákonem, více než receptem. Týká se mého života, klade mi otázky, provokuje mě a utěšuje. Otvírej mě tomuto slovu a daruj mi odvahu a sílu žít podle něho. Amen.“
Publikováno s laskavým svolením České biblické společnosti.